sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kdo vyrobí první kyslík na Měsíci?

Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.

Evropský lander EL3 by mohl dopravit na Měsíc zařízení pro výrobu kyslíku.
Evropský lander EL3 by mohl dopravit na Měsíc zařízení pro výrobu kyslíku.
Zdroj: https://www.esa.int/

Kompaktní přístroj by měl získávat z lunárního regolitu 50 až 70 procent vázaného kyslíku a přitom provádět přesná měření svých funkcí a koncentrací plynu. Přístroj má mít na výrobu 50 – 100 gramů kyslíku pouze 10 dní, přičemž dostane pouze elektrickou energii z fotovoltaického panelu. To znamená, že experiment bude probíhat během 14 dní dlouhého měsíčního dne a vše se musí stihnout, než se místo přistání ponoří do černočerné mrazivé lunární noci.

Ředitelství ESA pro pilotovaný a robotický průzkum vybralo tým, který kromě zmíněné společnosti Thales tvoří AVS, Metalysis, Open UniversityRedwire Space Europe. Výběr byl založen na detailní studii z loňského roku, která mezi sebou porovnávala tři konkurenční návrhy. Celý tento proces se odvíjel podle nového celkového přístupu agentury ESA k výběrovým řízením.

Lunární regolit je tvořen převážně kyslíkem.
Lunární regolit je tvořen převážně kyslíkem.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Použití přístupu založeného na vzájemných výzvách nám umožnilo přesně vyhodnotit konkurující si koncepce tohoto přístroje na základě vzájemného porovnání,“ popisuje David Binns, systénmový inženýr z Concurrent Design Facility CDF, které spadá pod ESA a dodává: „Nyní se těšíme na spolupráci s vítězným konsorciem, aby se jejich návrh mohl stát skutečností. Přístroj bude muset být kompaktní, s nízkou spotřebou energie. Také musí zvládnout let na různých potenciálních lunárních modulech, včetně našeho vlastního velkého evropského logistického modulu EL3. Schopnost získávat kyslík z měsíčního regolitu společně s dále využitelnými kovy může změnit pravidla hry při průzkumu Měsíce. Mezinárodní průzkumníci, kteří se mají na Měsíc vrátit, by tak dostali možnost žít mimo Zemi, aniž by byli závislí na dlouhých a drahých zásobovacích misích z naší planety.“

Umělecká představa vsypávání regolitu do výrobníku kyslíku.
Umělecká představa vsypávání regolitu do výrobníku kyslíku.
Zdroj: https://www.esa.int/

Jeho slova potvrzuje Giorgio Magistrati, z iniciativy ExPeRT (Exploration Preparation, Research and Technology) pod hlavičkou ESA a dodává: „Teď je ten správný čas, abychom zahájili práce na realizaci tohoto demonstrátoru, který by měl ukázat možnosti využívání místních zdrojů na místě, které je prvním krokem v rámci naší širší strategie zavádění ISRU (využívání místních zdrojů – pozn. překl.). Jakmile bude technologie ověřena pomocí tohoto průkopnického přístroje, posuneme se k vybudováním plnohodnotného zařízení ISRU na Měsíci na počátku následujícího desetiletí.

Základní koncept, na kterém zařízení funguje, již byl prokázán (viz náš starší článek z roku 2019). Vzorky, které se podařilo dopravit z povrchu Měsíce ukazují, že 40 až 50 procent jejich hmotnosti tvoří právě kyslík, který je v těchto vzorcích jednoznačně dominantním chemickým prvkem. Základní problém však spočívá v tom, že kyslík je zde vázán ve formě oxidů, které vypadají jako minerály či skla. Takto vázaný kyslík tedy není použitelný pro okamžité využití. Pozitivní je, že na Materials and Electrical Components Laboratory ve středisku ESTEC vznikl prototyp výrobníku, který využívá elektrolytických procesů k separaci simulovaného regolitu na kovy a kyslík – klíčové základní zdroje pro dlouhodobě udržitelné kosmické mise.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23989104-1-eng-GB/In-Situ_Resource_Utilisation_test_process.jpg
https://www.esa.int/…/21488771-1-eng-GB/European_Large_Logistics_lander_landing.png
https://upload.wikimedia.org/…/1261px-Composition_of_lunar_soil.svg.png
https://www.esa.int/…/sample_collection/11248158-3-eng-GB/Sample_collection.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV
PetrV
3 let před

Není to tak, že kdo dopraví Dobré zařízení na Měsíc, bude mít kyslík?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.