29. ledna 2022
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Kdy se dočkáme jaderné elektrárny ve vesmíru? Vůbec se mi nelíbí že kyslík, který tolik potřebujeme k životu na Zemi, jen tak vypouštíme do kosmického prostoru. Chci elektrické pohony. Chemický pohon ať se použije jen na únik z atmosféry.
Stavba jaderné elektrárny je mimořádně náročná i v pozemských podmínkách natož v kosmickém prostoru, kde je vše o výrazně složitější.
A mohu vás ujistit, že Země přirozeným způsobem ztrácí o několik řádů více kyslíku, než kolik jej tam dopraví nosné rakety. 😉 jde v globále o zanedbatelná množství. Méně než pověstný plivanec do moře. 🙂
I kdyby ty rakety byly 5x větší a létali by 10000x častěji? Vím, zacházím do budoucnosti. Ale jde mi o princip.
Je otázka, zda k tak přehnaným číslům někdy dojde. Jen chci říct, že máme opravdu velmi slušnou rezervu. 😉
Rakety většinu paliva spálí ještě než dosáhnou 1 kosmické rychlosti, takže se spaliny vrací na Zemi.
I na spaliny působí nebeská mechanika, takže když zvyšujete dráhu na oběžné dráze tak spaliny vyfukujete v opačném směru, takže ty mají menší rychlost. To na nízké oběžné dráze Země znamená že se přesunou ještě na nižší dráhu a vstoupí do atmosféry, takže i ze 3. stupně Saturnu V, který se zažehával až na orbitě, se část vodní páry (kyslíko-vodíkový motor) vrátila zpět na Zemi. Pro pohon sond se pak z chemických motorů používá hydrazin a jako okysličovadlo oxid dusičitý, tam toho kyslíku zas tak moc není a nespaluje se ho zdaleka tolik jako při startu rakety.
Dále kyslík jde vyrobit z vody (tvoří většinu její hmotnosti) a pokud porovnáme hustotu vody a hustotu vzduchu, tak nám vyjde, že dostupného kyslíku máme opravdu hodně. (Nejde tak ale kompenzovat vzestup kladiny moří kvůli táním ledovců, by jsme měli v atmosféře tolik kyslíku, že by se to mělo zdravotní důsledky.)
Díky za zajímavý článek, už se těším na pokračování. Bude to nejen o jaderných zdrojích el. energie, ale i o tepelných jaderných pohonech?
Aktuální sada dílů (ještě budou 2 nebo 3) se bude věnovat pouze štěpným jaderným reaktorům jakožto zdrojům elektrické energie.
Díky za odpověď.