Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zatímco Spojené státy využívaly v kosmonautice k produkci energie spíše radioizotopové termoelektrické generátory (alias RTG) a štěpné reaktory byly na druhé koleji, v Sovětském svazu byla situace přesně opačná. To však neznamená, že by v Sovětském svazu žádné RTG zdroje pro kosmonautiku nevznikly. Dnešní díl se na ně zaměří a přidáme i související téma radioizotopových ohřívačů RHU, které také využívají přirozeného rozpadu radioaktivních izotopů.
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru
Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy. Společným úsilím vědců z Národní jaderné laboratoře NNL (National Nuclear Laboratory) a University v Leicesteru se podařil významný krok k funkčnímu modelu radionuklidového zdroje elektřiny pro vesmírné aplikace.
Jestli se kosmické aparáty bez něčeho neobejdou, pak je to zdroj elektrické energie. Ano, okolo Země je to snadné – na družici se připojí solární panely a nemusíme nic řešit. I u Marsu je můžeme použít, ale jelikož jsme dál od Slunce, bude jejich účinnost nižší než na naší planetě. Pokud bychom šli do větších hlubin Sluneční soustavy, už nám Slunce nebude stačit. Na druhou stranu čest výjimkám – třeba americká sonda JUNO letí k Jupiteru jen se solárními panely. Pokud chceme zásobovat sondy energií, musíme vsadit na jaderné palivo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.