Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
Mezinárodní kosmická stanice
Na největší vybudovaný orbitální komplex má v roce 2022 vyrazit hned několik nákladních lodí. Rusové připravují tři nákladní lodě Progress (MS-19 v únoru, MS-20 v červnu a MS-21 říjnu). Z území Spojených států by měly k ISS vyrazit dvě nákladní lodě Cygnus (NG-17 v únoru a NG-18 v srpnu) a dvě nákladní lodě Dragon 2 (CRS-25 v květnu a CRS-26 v září). Ve všech případech jde o kosmické lodě, které již jsou v provozu, přesto je na rok 2022 připravována ještě jedna premiéra. Na čtvrté čtvrtletí (ano, i zde je riziko skluzu do dalšího roku) připravuje japonská agentura JAXA premiéru nové nákladní lodi HTV-X, kterou má vynést raketa H3 ve verzi 24L. Ta konstrukčně vychází z osvědčených japonských lodí HTV, ale díky zjednodušení konstrukce poklesla hmotnost lodi o cca tunu na 15 500 kg, zatímco maximální hmotnost nákladu, který loď uveze, narostla z původních 6 tun na 7,2 tuny.
Na pomezí bezpilotních nákladních letů a pilotovaných misí je nepilotovaný testovací let lodi Starliner OFT-2. Tato loď se na svou první testovací misi vydala v prosinci 2019, ovšem vinou technických závad nedokázala doletět k ISS a musela se předčasně vrátit. Reparát měla firma Boeing složit v srpnu 2021, ovšem v době, kdy už raketa stála na rampě, se objevil problém s několika ventily v servisním modulu. Některé ventily se sice podařilo rozpohybovat, ale část stále vzdorovala. Starliner byl proto odpojen od rakety a převezen do montážní haly. Po několika měsících firma Boeing rozhodla, že vymění kompletně celý servisní modul za nový exemplář, který měl původně letět na pilotovanou testovací misi CFT. Taková práce však trvá několik měsíců a i kvůli využívání startovní rampy 41 a volným portům na ISS tento start nepřijde dříve, než v květnu.
Pokud se mise OFT-2 podaří, otevřou se Starlineru dveře i k pilotované testovací misi. Ta zatím nemá pevně stanovený termín, protože není jisté, kdy a jak proběhne mise OFT-2. V současné době se však nedá vyloučit, že bychom se v roce 2022 nemohli dočkat i pilotované testovací mise CFT. Ta je zajímavá například tím, že se její posádka za poslední roky kompletně obměnila. Jako první odstoupil pilot mise Eric Boe, kterého v lednu 2019 nahradil Michael Fincke. Poté z osobních důvodů odstoupil i astronaut Boeingu, Chris Fergusson, kterého v říjnu 2020 nahradil Barry Willmore. Jedinou členkou posádky, která byla v misi CFT od první nominace, byla Nicole Aunapu Mann, která se mohla stát první ženou v premiérové posádce nějaké kosmické lodi. NASA ji však na podzim 2021 přesunula do mise Crew-5, o které ještě bude řeč. Třetí místo v lodi Starliner je tedy volné a zatím není jisté, zda do něj bude někdo nominován, či zda poletí Starliner jen s dvoučlennou posádkou (obdobně jako Crew Dragon při pilotované testovací misi DM-2).
U ostatních pilotovaných kosmických lodí je již situace jasnější a harmonogramy přesněji dané. Loď Crew Dragon by měla v dubnu vyrazit na misi Crew-4, při které stráví na ISS půl roku. V posádce najdeme tři zástupce USA (Kjell Lindgren, Robert Hines a Jessica Watkins) a jednu zástupkyni Itálie, což není nikdo jiný než Samantha Cristoforetti. Evropská kosmická agentura tak bude mít zajištěnou přítomnost svého člověka na stanici po dalších 6 měsíců. Na říjen se pak chystá mise Crew-5, která je z hlediska posádky ještě zajímavější. Jak již bylo uvedeno výše, v této misi poletí Nicole Aunapu Mann a s ní také vyrazí Josh Cassada (byl přesunut z první ostré mise Starlineru) a Japonec Kojči Wakata. Největší pozornost však poutá čtvrtá sedačka, do které usedne Anna Kikina. Stane se tak prvním občanem Ruska, který poletí na americké soukromé kosmické lodi. Rusové byli vůči Crew Dragonům dlouho zdrženliví a prohlašovali, že do nich posadí svého člověka, až nová loď prokáže svou spolehlivost. Oddíl ruských kosmonautů je navíc dlouhodobě na ženy chudý a Kikina se stane teprve třetí Ruskou na ISS (po Jeleně Serové a Juliji Peresild) a teprve druhou na dlouhodobém pobytu zde.
Na rok 2022 se plánují hned tři starty pilotovaných kosmických lodí Sojuz. Jako první má v březnu vyrazit Sojuz MS-21, který stráví na ISS opět půl roku. V jeho posádce najdeme zkušeného Olega Artěmjeva (bude to jeho třetí kosmická mise) a dva nováčky – Denise Matvějeva a Sergeje Korsakova. Zajímavější je však Sojuz MS-22, který by mohl odstartovat v září. Jeho posádku má tvořit Sergej Prokopjev (druhý let) a Dmitrij Petělin (premiéra). Do třetího křesla byla původně nominována Anna Kikina, která však byla později přesunuta do výše zmíněné mise Crew-5. Při oznámení této změny jsme se také dozvěděli, že v Sojuzu MS-22 poletí zatím neupřesněný zástupce USA. Vrátil by se tak v minulých letech běžný formát mezinárodních posádek lodí Sojuz. Bude tu však jeden zásadní rozdíl. Zatímco dříve NASA platila Rusku za každé křeslo desítky milionů dolarů, nově nebude za tuto službu platit nic – pouze výměnou nabídne zdarma své křeslo s Crew Dragonu ruským kosmonautům. V říjnu by pak měl k ISS vyrazit ještě Sojuz MS-23, ale ten podle aktuálních informací nemá být určen k tradiční rotaci posádek. Půjde o turistický let, přičemž identita členů posádky prozatím nebyla upřesněna.
Když už jsme zmínili turistické mise, sluší se ještě připomenout, že k ISS by měly v roce 2022 vyrazit i dvě další lodě Crew Dragon, které na orbitální komplex dopraví platící turisty. V obou případech se jedná o kontrakty přes společnost Axiom Space, čemuž odpovídá i značení misí. Start mise Ax-1 je plánován už na únor a čtyřčlenné posádce bude velet bývalý astronaut NASA, Michael López-Alegría, pro kterého půjde již o pátý kosmický let. Michael López-Alegría dnes pracuje pro Axiom Space a proto se nepočítá jako turista. Zbytek posádky budou tvořit Američan Larry Connor, Kanaďan Mark Pathy a Izraelec Eytan Stibbe. Původně měl na tuto misi vyrazit herec tom Cruise a Doug Liman, ovšem jejich let byl odsunut na neurčito. Ve čtvrtém čtvrtletí bychom se mohli dočkat další podobné mise. Z posádky Ax-2 byli zatím představeni pouze dva členové. Velitelkou mise bude bývalá americká astronautka Peggy Whitson, která na oběžnou dráhu zamíří již počtvrté. Společnost jí má dělat Američan John Shoffner. Zbylé dvě sedačky jsou zatím neobsazené, přičemž jedno místo má patřit výherci televizní série Who Wants to Be an Astronaut (Kdo se chce stát astronautem?) od stanice Discovery.
Stanice Tiangong
Mezinárodní kosmická stanice však není jedinou kosmickou stanicí na oběžné dráze a v roce 2022 by měla přijít také o titul jediné trvale obydlené kosmické stanice. Zatím totiž posádky na stanici Tiangong pobývají přerušovaně – mezi odletem původní a příletem nové posádky je stanice na dobu několika dní až týdnů neobydlená. To se však v roce 2022 změní. Aktuální tříčlenná posádka, která na stanici přiletěla v lodi Shenzhou 13 má na stanici strávit zhruba 5 měsíců (dosavadní čínský rekord jsou 3 měsíce) a ověří tak, zda jsou Číňané připraveni na půlroční výpravy. V květnu by však měla odstartovat kosmická loď Shenzhou 14, která u stanice zůstane půl roku a právě touto misí by měla začít fáze trvalého obydlení stanice Tiangong. Posádka pro tuto misi však prozatím nebyla oznámena. To samé se týká i následující mise Shenzhou 15, která by měla odstartovat v listopadu.
Před příletem každé pilotované lodě Shenzhou chce Čína k orbitální stanici vypravit nákladní loď Tianzhou, která sem dopraví potraviny, vědecké experimenty, ale i hardware pro udržování všech systémů v chodu. Start lodi Tianzhou 4 je tedy plánován na duben a Tianzhou 5 by mohla přijít v říjnu. Tím však výčet letů ke stanici Tiangong nekončí. Orbitální komplex je totiž prozatím tvořen pouze základním modulem Tianhe. V roce 2022 by se k němu však měly připojit dva laboratorní moduly. Wentian má startovat v květnu a Mengtian v srpnu. Poté, co se moduly připojí ke stanici, se jich ujme robotický manipulátor, který je přemístí na jiné porty. Oba moduly jednak rozšíří vnitřní objem stanice, ale také nabídnou více prostoru k provádění vědeckých experimentů.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.axiomspace.com/
https://nextspaceflight.com/
http://www.collectspace.com/
https://twitter.com/
https://blogs.nasa.gov/oft-2/
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://lowoodshs.eq.edu.au/SiteCollectionImages/News%20page/2020%20to%202021.PNG
https://danielmarin.naukas.com/files/2019/11/Captura-de-pantalla-108.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/08/oft2transfer-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sxs_crew4_v2b.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=55352.0;attach=2073149;image
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…541426a45be5383a6f1520bde42bf3b3&oe=60399A69
http://www.mod.gov.cn/jmsd/attachement/jpg/site21/20211016/6c4b9041ab8b22d478f402.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Mengtian_module.png
V kontextu těchto souhrnů hezky vynikne anketa vpravo na co jsme se letos těšili
Děkuji za oba přehledy nebo výhledy kosmonautiky na příští rok.Jak se říká,už aby to bylo,moc se těším!Možná by bylo dobré Artemis uvést do pilotovaná části,ale to je jen můj úhel pohledu.Spíš by mě zajímalo,jak se bude připojovat nová Japonská loď HTVX k ISS.Opět pomoci paže,nebo automaticky jako Dragony?Tipuju první možnost,protože pak by se fackovali ty termíny na portech IDA 2a 3.
Je pravda, že Artemis byla na hraně a dost jsem u ní váhal – i vzhledem k tomu, jak jsem zařadil Starliner.
Pokud vím, tak se HTV-X má připojovat stejně jako stará HTV.
Díky pane Rychlík!
Rádo se stalo. 😉
Čo sa týka Artemis, napadlo ma presne to čo Tondu…
Inak, díky za výborný prehľad. 🙂
Animace připojování HTV-X k ISS
https://youtu.be/R_f9uI-rDBY
A ještě vnitřní uspořádání HTV-X
https://pbs.twimg.com/media/EqDSNB-UwAAiIfy?format=jpg
Děkuji!
Další zajímavosti: Koiči Wakata poletí po páté a vytvoří tak rekord u neruských a neamerických kosmonautů, také poletí třetí lodí a utvoří i rekord v délce pobytu
Pokud vše vyjde.
Také by opět mohl padnout rekord v kumulované délce pobytu lidí v kosmu. Letos byl 3197 člověkodní a padl tak rekord 2190 dní z roku 2010. V roce 2022 už by mohl být blízko metě 10 x 365, čili že by trvale pobývalo mimo Zemi průměrně 10 kosmonautů.
Chci se zeptat na prodloužené pobyty na ISS. Je nějaký v plánu po návratu dvojice Dubrov-Vande Hei? Mohly by takový pobyt (a střídání) provést i posádky Dragonů?
A let Dubrov-Vande Hei je také zajímavost roku 2022, mohli by překonat 370 dní, pak by to byl první let delší než rok v 21.století a nejdelší od roku 1999. Pobyty delší než rok byly zatím jen čtyři
Aktuálně o žádném dalším nevím.
Jak to myslíte s těmi 370 dny? Podle aktuálního harmonogramu mají přistát po 353 dnech letu.
Aha, tak to jsem počítal podle nějakého staršího data. Tak ten rok nedají
Jaký harmonogram používáte vy?
Start 9.4.2021, přistání 28.3.2022
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=32006.msg2324223#msg2324223
https://forum.novosti-kosmonavtiki.ru/index.php?topic=12565.msg2318309#msg2318309
Díky, ale musí se to prosívat, např. by nemohly být zároveň u ISS Crew Dragon, Dragon 2 a Starliner, jak je napsáno na konec května.
Ale ty starty Sojuzů platí skoro vždy, to je fakt