křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kometa aktuálně míří ke Slunci a proto se opačným směrem táhne její chvost – vlastně dva chvosty. Když SoloHi pořizoval snímky, byla kometa zhruba mezi Sluncem a sondou, takže její prachový i plazmový chvost mířily k sondě. Na konci videa se výhled na oba ohony zlepšil, protože se změnil úhel, pod kterým sonda kometu pozorovala. V pravé části snímků můžeme vidět také slabý výron koronální hmoty v poslední sekundě záznamu. SoloHi měl kometu pozorovat až do dneška, přičemž o pozorování se pokusí i další palubní přístroje. Data ze Solar orbiteru se přidají k měřením od pozemských teleskopů i od dalších kosmických sond. Kometa C/2021 A1 (Leonard) má 3. ledna proletět ve vzdálenosti zhruba 90 milionů kilometrů (trochu více než polovina vzdálenosti Země od Slunce) od Slunce a pokud se při průletu nerozpadne, zamíří do vzdálených končin vesmíru a už se k nám asi nikdy nevrátí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23869283-1-eng-GB/Comet_Leonard_by_SoloHI.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrDub
PetrDub
4 let před

Zaujala mě ta informace, že se kometa už nikdy nevrátí. Vždycky jsem měl za to, že kometa nebo jiné podobné těleso musí pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu, aby nabralo takovou rychlost, aby ji mohlo po průletu kolem Slunce zase opustit. Ale pokud to chápu správně, tak jádro této komety patrně pochází ze vzdálených částí Sluneční soustavy (3,700 AU), ale po průletu kolem Slunce bude mít únikovou rychlost. Nevíte náhodou někdo, jestli je to způsobeno tím relativně těsným průletem kolem Venuše (tj. něco jako gravitační prak), nebo to nehrálo podstatnou roli?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.