sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HyImpulse

Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.

Satellogic

Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.

ISRO

Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.

All.Space

Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.

NSF

Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.

Quindar

Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.

Yank Technologies

Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.

Creotech Instruments

Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kometa aktuálně míří ke Slunci a proto se opačným směrem táhne její chvost – vlastně dva chvosty. Když SoloHi pořizoval snímky, byla kometa zhruba mezi Sluncem a sondou, takže její prachový i plazmový chvost mířily k sondě. Na konci videa se výhled na oba ohony zlepšil, protože se změnil úhel, pod kterým sonda kometu pozorovala. V pravé části snímků můžeme vidět také slabý výron koronální hmoty v poslední sekundě záznamu. SoloHi měl kometu pozorovat až do dneška, přičemž o pozorování se pokusí i další palubní přístroje. Data ze Solar orbiteru se přidají k měřením od pozemských teleskopů i od dalších kosmických sond. Kometa C/2021 A1 (Leonard) má 3. ledna proletět ve vzdálenosti zhruba 90 milionů kilometrů (trochu více než polovina vzdálenosti Země od Slunce) od Slunce a pokud se při průletu nerozpadne, zamíří do vzdálených končin vesmíru a už se k nám asi nikdy nevrátí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23869283-1-eng-GB/Comet_Leonard_by_SoloHI.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrDub
PetrDub
4 let před

Zaujala mě ta informace, že se kometa už nikdy nevrátí. Vždycky jsem měl za to, že kometa nebo jiné podobné těleso musí pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu, aby nabralo takovou rychlost, aby ji mohlo po průletu kolem Slunce zase opustit. Ale pokud to chápu správně, tak jádro této komety patrně pochází ze vzdálených částí Sluneční soustavy (3,700 AU), ale po průletu kolem Slunce bude mít únikovou rychlost. Nevíte náhodou někdo, jestli je to způsobeno tím relativně těsným průletem kolem Venuše (tj. něco jako gravitační prak), nebo to nehrálo podstatnou roli?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.