O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.
Projekt si žádá odpovídající přípravu a nikdo nechce nic podcenit. Aktuálně tedy probíhají závěrečná jednání Evropské kosmické agentury s konsorciem, v jehož čele stojí brněnská společnost S.A.B. Aerospace s.r.o. Tato jednání mají zajistit, aby bylo možné tento projekt realizovat. Následně se projekt přesune do další fáze, která skončí zhruba za 12 měsíců. V jejím rámci se vytvoří studie proveditelnosti, která bude klíčová pro následné vytvoření realizačního harmonogramu. „České firmy v posledních letech upevnily svoji pozici spolehlivých dodavatelů vybavení a subsystémů pro kosmické mise. Naším dalším logickým krokem a ambicí ČR je vybudovat kapacity pro vývoj a výrobu komplexních systémů a celých kosmických misí. Ty jsou nákladnější, ale také mají mnohem vyšší přidanou hodnotu a vyšší návratnost investic,“ uvedl k tématu ministr dopravy Karel Havlíček.
Ambiciózní projekty
Koncept Ambiciózních projektů byl vytvořen na Ministerstvu dopravy spolu s ESA a to podle Národního kosmického plánu schváleného vládou v roce 2019, kde jsou jako jedna z priorit pro období 2020-2025. Mají řadu cílů, zejména osvojit si integrační schopnosti, zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zahraničním partnerům, posílit efektivní spolupráci mezi českými společnosti a akademickou sférou vzájemným doplňováním se a vytvářením hodnotového řetězce (vysoká přidaná hodnota).
Ambiciózní projekty směřují k samostatnému kosmickému letu v režii českých aktérů, a to buď jako samostatné mise nebo jako výrazný a zřetelně autonomní element větší mezinárodní mise. V posledních letech se totiž ČR podílela vždy jen na misích navržených a provozovaných v zahraničí (s výjimkou malých experimentálních nanodružic typu cubesat).
Zdroj: https://www.mdcr.cz/
Projekt SLAVIA vznikne ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou pod hlavičkou nového typu kosmických projektů. „Jsou to tzv. ambiciózní projekty a jde o řádově komplexnější, a právě tím i mnohem ambicióznější projekty, než cokoliv, co bylo dosud v ČR v oblasti kosmických aktivit realizováno. První ambiciózní mise byla vybrána k realizaci studie proveditelnosti. Další budou následovat,“ přibližuje Václav Kobera, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy.
Velmi důležitým prvkem družic v rámci projektu SLAVIA bude hyperspektrální kamera schopná analyzovat složení meziplanetární hmoty (blízkozemních meteoroidů a planetek) v době, kdy zaniká v zemské atmosféře. Neméně důležitým článkem bude také hmotnostní spektrometr. Jeho úkolem bude analyzovat na oběžné dráze prachové částice meziplanetární hmoty. Trojici přístrojů doplní rádiová anténa. Ta má sloužit k pozorování plazmatu a zlepší naše znalosti o chování kosmické tříště. Očekávané výsledky jsou nemalé. Kromě těch vědeckých (data o složení blízkozemních planetek) to budou i výsledky využitelné komerčně. Ať už půjde o zmíněné přístroje, tedy hyperspektrální kameru, či hmotností spektrometr, ale i o samotnou družicovou platformu. Právě to je jeden z cílů výzev zaměřených na ambiciózní projekty.
„Projekt SLAVIA je ve všech směrech unikátní. Systematické mapování prvkového složení meteorů a analýzu meziplanetárního prachu z oběžné dráhy nikdo na světě nedělá. Cílem mise je ověřit tyto technologie a jejich potenciál pro průzkum nerostného bohatství těles v kosmu. Pokud se toto podaří, tak to bude obrovský úspěch,” říká Petr Kapoun, CEO SAB Aerospace. Na experty nečekají lehké úkoly. Budou muset vzít v úvahu všechny fáze mise – zajištění systémového návrhu, vypuštění i provoz na oběžné dráze. Nejde tedy pouze o vývoj hardwaru či softwaru a jeho zkoušky předtím, než se daný prvek odešle do zahraničí. Právě tak totiž vypadala běžná česká účast na nějakém kosmickém projektu. V čele konsorcia stojí již zmíněná firma S.A.B. Aerospace s.r.o., ale sluší se zmínit i další členy – Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., firma Huld s.r.o, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, v. v. i.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„ESA při výběru projektu kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování požadavků, prvotní návrh mise a obchodní model postavený podle zadávací dokumentace a jeho soulad s cíli Národního kosmického plánu. Český Výbor Rámcového projektu navíc ocenil těsné propojení průmyslu a akademické sféry, které je hodnotou samo o sobě a také soulad projektového záměru jak se strategickým směřováním zapojených firem a institucí, tak státu, a také soulad s existujícími rámci mezinárodní spolupráce,“ uvedl Ondřej Rohlík, manažer Rámcového projektu, v rámci kterého ČR ambiciózní mise realizuje.
Projekt SLAVIA vzešel z první výzvy ambiciózních projektů. Tato výzva se zaměřila na využívání nových technologií pro vědecký výzkum, přičemž hodnotitelé vybírali ze tří návrhů. Tím by to však zdaleka nemuselo skončit. „Na ambiciózní mise, které nyní ESA v ČR poptává, je připraveno celkem přes miliardu korun rozložené do příštích cca pěti let (podle harmonogramu konkrétního projektu). Očekáváme, že to bude stačit na realizaci jedné až tří misí, podle toho, jak dopadne hodnocení konkrétních studií proveditelnosti jednotlivých misí,“ stojí v oficiální zprávě na webu czechspaceportal.cz.
Zdroje informací:
https://www.czechspaceportal.cz/
https://zive.aktuality.sk/
https://www.mdcr.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/czech_rep_flag/10121322-2-eng-GB/Czech_Rep_Flag_article.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DXNqYVsVAAAg1aK.jpg:large
Super zpráva a super že už to je veřejně venku. Co mě v textu zarazilo jsou dvě věty, cituji: „Trojici přístrojů doplní rádiová anténa. Ta má sloužit k pozorování plazmatu a zlepší naše znalosti o chování kosmické tříště.“ Můj dotaz je, jak má zlepšit naší znalost o kosmické tříšti a v jaké oblasti?
Tady se přiznám, že netuším. Pouze jsem vzal informace z originální zprávy. Napadlo mě ale, že by to teoreticky mohlo souviset s měřením velikosti těchto částic. Možná je to hloupost, ale nic jiného mne nenapadlo. Ale zkusím to nějak dohledat.
Při svém pátrání po vysvětlení jsem napsal Václavu Havlíčkovi z firmy SAB Aerospace, který mi celou záležitost vysvětlil. S jeho dovolením sem zkopíruju jeho odpověď na můj dotaz:
Celý ten payload (jmenuje se RIP-2 a dělá ho UFA – prof. Santolík), navazuje na RIP, který letěl na Taranis. Zkoumá odraz rádiových vln od plazmatu, která vzniká při průchodu objektu atmosférou – díky tomu umíme lépe říct, jakou např. hustotu to plazma má, což je vstupní informace pro spektrální kameru – takže přesněji určíme spektrum. Je vlastně docela jedno, jestli je to debris, nebo meteoroid.
Je to vlastně pasivní payload, který poslouchá např odrazy od GPS, Galilea atd. Tam totiž znáš signál a díky tomu umíš říct jak moc se ztratil/deformoval/odrazil.
Díky, fajn. Ale to není odpověď na mojí otázku „jak má zlepšit naší znalost o kosmické tříšti a v jaké oblasti?“.
Já jsem to pochopil (možná špatně) tak, že zjistíme její složení a třeba bude možné určit podíl umělých objektů od těch přirozených. Ale to jen spekuluju.