Kosmotýdeník 450 (26.4. – 2.5.)

NASA

K nedělnímu obědu je pro vás již tradičně přichystán Kosmotýdeník, pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V aktuálním čtyřstém padesátém vydání se v hlavním tématu podíváme na prvních 100 dní administrativy nového amerického prezidenta a na to, jak podporuje aktivity NASA. Dočkáte se však i jasných náznaků, že Blue Origin chystá let prvních turistů na hranice kosmického prostoru, anebo informací o čtvrtém letu vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Prvních 100 dní nové americké administrativy a NASA

Jaké jsou náznaky administrativy nového prezidenta USA Joea Bidena ohledně NASA a kosmického průzkumu?

Jaké jsou náznaky administrativy nového prezidenta USA Joea Bidena ohledně NASA a kosmického průzkumu?
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Dnešní článek bude poněkud nestandardní, ale myslím si, že je zajímavým pohledem na aktuální směřování nové administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Hlavně však prezentuje nadějný tón kosmické agentury, která se tím možná i sama snaží utvrdit, že má podporu nové administrativy. NASA tento článek totiž vydala k příležitosti sta dní od ustanovení nové administrativy. Tento přehledový článek, který ukazuje, co zatím Bílý dům učinil, proto berte optikou samotné agentury a zároveň jako faktický přehled učiněných kroků, které jsou skutečně pro agenturu většinou nadějné. Z pohledu agentury totiž ukazuje, že současné aktivity NASA mají podporu na vyšších místech a snad i příslib, že se můžeme těšit na nejen pokračování velkých projektů, ale obecně podporu kosmickému výzkumu.

Jelikož je nejen český internet značně toxické místo, kde se dříve píše, než přemýšlí, rád bych varoval před diskuzí, která by se měla – jak je na našem webu zvykem – držet nejen kosmonautiky, ale také faktického tónu. Jak již víte, na přátelské a faktické diskuzi si tu zakládáme a než začnete sršet síru, raději se párkrát nadechněte. Nezapomeňte ani na to, že NASA je vládní agentura, která plní nejen vědecké cíle, ale je pevně spjata s v té době vládnoucí administrativou. Každopádně článek prezentuje pouze faktická rozhodnutí a podložené činy, které nová administrativa vůči NASA učinila. Je to cenný přehled celkového směru, který je pro NASA na nadcházející období vytyčen. Ale pojďme rovnou k článku.

Během prvních 100 dnů nové administrativy podnikla NASA odvážné kroky k posunutí amerických průzkumných a vědeckých hranic. „Prezident Biden a viceprezidentka Harris za pouhých 100 dní své správy vyjádřili silnou podporu cílům a misím NASA – a stanovili vizi, která agenturu povede v nadcházejících letech,“ uvedla úřadující vedoucí NASA Bhavya Lal, nejvyšší politický pověřenec v agentuře. „Návrh rozpočtu, spolupráce s pracovníky NASA a jmenování vedoucího poradce pro klimatickou otázku v Bílém domě podtrhují silnou podporu prezidenta pro nadcházející mise agentury a podporu vědeckého poznání. NASA má pod správou dua Biden-Harris naději na živou budoucnost.“

Pojďme se nyní podívat na zásadní rozhodnutí, informace a zprávy, které se v posledních 100 dnech týkaly NASA.

Bill Nelson, již brzy nový administrátor NASA

Bill Nelson, již brzy nový administrátor NASA
Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/t

Rozpočtový požadavek pro fiskální rok 2022: Požadavek Bílého domu – který musí ještě schválit senát – počítá s rozpočtem agentury ve výši 24,7 miliardy dolarů, což představuje zhruba 6% nárůst oproti roku 2021. Tento rozpočet umožňuje pokračování rozpracovaných programů. (Agentura by zřejmě ráda navýšila některé požadavky, kterými jsou třeba vývoj pilotovaných landerů pro Měsíc).

Nominace Billa Nelsona a Pamely Melroy do pozic administrátora a zástupkyně administrátora agentury: Oba byli jmenováni poměrně brzy a jejich nominaci schválil již i kongres. O bývalém astronautovi a dlouholetém bojovníkovi za rozpočet a práci NASA v kongresu, Billu Nelsonovi jsme psali podrobněji již v jednom z předchozích Kosmotýdeníků. Brzké jmenování administrátora také ukazuje, že se kosmická agentura řadí mezi prioritní záležitosti.

Pozvání NASA do pracovní skupiny Bílého domu, která se bude věnovat klimatické změně: Agentury spravující družice, které se věnují pozorování a průzkumu Země, se mají stát nedílnou součástí rozhodování a tvorby případných opatření při cestě k porozumění klimatické změně.

Byla vytvořena nová pozice vedoucího poradce v oblasti klimatu: Tento poradce má poskytovat vedoucímu představiteli NASA kritické poznatky a doporučení pro celé spektrum vědeckých, technologických a infrastrukturních programů agentury souvisejících s klimatem.

Nová administrativa také vyjádřila podporu pro program Artemis a budoucí cestu USA od Měsíce k Marsu: Na tiskové konferenci v únoru sdělila tisková tajemnice Bílého domu Jen Psaki, že Bílý dům schválil plán agentury na udržitelný návrat na Měsíc. V průběhu 20. let 21. století položí program Artemis základ pro dlouhodobou přítomnost na měsíčním povrchu. Měsíc má být také použít jako odrazový můstek při cestě k Marsu.

Měsíční kámen z mise Apollo 17

Měsíční kámen z mise Apollo 17
Zdroj: https://www.hebergementwebs.com/

Dosáhlo se technického pokroku v programu Artemis: NASA úspěšně provedla poslední ze série testů na centrálním stupni systému Space Launch System a do Kennedyho kosmického střediska již tento týden dorazil centrální stupeň. Agentura také vybrala SpaceX, aby připravila lunární lander pro mise Artemis. Obě rozhodnutí jsou však důsledkem již dříve rozběhnutých projektů, jen se časově shodují s prvními sty dny nové administrativy, která proti nim nijak nezasahuje.

Nová administrativa také přislíbila, že se na Měsíc dostane jak první žena, tak i první člověk jiné barvy pleti.

Podařilo se uskutečnit přistání vozítka Perseverance, který je prvním skutečným předvojem pro budoucí plán návratu vzorků z Rudé planety a následnému plánování přistání první lidské posádky na této planetě. Během těchto sto dní také došlo k prvnímu letu vrtulníčku Ingenuity. Nutno podotknout, že obě události mají přeci jen spíše souběh vhodného data a k jejich realizaci by došlo v každém případě.

Nová administrativa se také aktivně zapojuje do dění v agentuře: Prezident Biden uskutečnil tři telefonáty do NASA po úspěšném přistání roveru Perseverance a po prvním letu vrtulníku Ingenuity. Viceprezidentka Harris se zúčastnila diskuse s astronauty na palubě Mezinárodní kosmické stanice k měsíci Black History a Women’s History.

Došlo k přejmenování budovy ústředí NASA po Mary W. Jackson, což byla první afroamerická inženýrka v NASA, jejíž práce byla podstatná pro úspěšně uskutečnění programu Apollo.

Byla založena interní pracovní skupina pro kosmickou tříšť: S cílem zlepšit bezpečnost a udržitelnost orbitálního prostředí, které je kritickou součástí kosmických aktivit i nového průmyslu spojeného s kosmickými aplikacemi.

Byl iniciován interní přezkum programu Artemis: Ten byl proveden za účelem vyhodnocení současného rozpočtu a časového harmonogramu programu.

V Oválné pracovně byl vystaven měsíční kámen: Na žádost administrativy zapůjčila NASA měsíční kámen z mise Apollo 17 z roku 1972 – poslední pilotované mise, která přistála na povrchu Měsíce.

Kosmický přehled týdne:

V neděli v 02:35 SELČ došlo k odpojení kosmické lodě Crew Dragon Resilience s posádkou mise Crew-1 od Mezinárodní kosmické stanice. Loď provedla ukázkový odlet a následně zamířila k sestupu. Přistání proběhl před devátou ranní u břehů Floridy. Podívejte se na snímky z průběhu odletu.

Poslední pohled na Crew Dragon Endeavour z okýnka Crew Dragonu Resilience před jeho odletem

Poslední pohled na Crew Dragon Endeavour z okýnka Crew Dragonu Resilience před jeho odletem Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Práce posádky Crew-1 během návratu Crew Dragonu

Práce posádky Crew-1 během návratu Crew Dragonu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ohnivá stopa lodi během vstupu do atmosféry.

Ohnivá stopa lodi během vstupu do atmosféry.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Čtyři hlavní padáky po vystřelení

Čtyři hlavní padáky po vystřelení
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Crew Dragon během úspěšného přistání

Crew Dragon během úspěšného přistání
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Společnost Blue Origin Jeffa Bezose představila nové video, které má jasný vzkaz už v názvu: „It’s Time“. Jedná se o narážku na to, že jejich suborbitální stroj New Shepard je připraven svézt první turisty. Znovupoužitelný malý nosič s kabinou, která se po oddělení snáší na padáku, je od začátku stavěn pro krátké výlety nad hranici kosmického prostoru, do výšky kolem 100 km. Blue Origin provedla již 15 zkušebních letů a New Shepard vynesl i řadu vědeckých experimentů. Pátého května bychom se pak měli dozvědět zřejmě konkrétní kroky, které povedou k prvnímu letu s turisty na palubě.

V pondělí v 22:46 SELČ proběhl úspěšný start mohutné rakety Delta IV Heavy, která vynášela utajenou vojenskou družici. Mise nesla označení NROL-82. Start této rakety je vždy velká podívaná a o to větší, že již mnoho startů neuvidíme. Podívejte se proto na několik podařených snímků.

Start Delta IV Heavy

Start Delta IV Heavy
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV Heavy
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako vždy, najdete i dnes na tomto místě přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix za uplynulých sedm dní. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Čemu jsme se věnovali? Pojďme se na to podívat! Začali jsme zprávou o tom, že Čína konečně oficiálně pojmenovala její marsovské vozítko, které se chystá na přistání na Rudé planetě. Hned z počátku týdne jsme se dočkali startu rakety Sojuz 2.1b, která vynášela další várku družic konstelace OneWeb. Start jsme komentovali Živě a česky. Tento týden vyšly i dva nestandardní články, první z nich se zaměřil na čínské kosmonauty a jejich podpisy. Dalším startem tohoto týdne byl ten, který předvedla těžkotonážní raketa Delta IV Heavy vynášející tajný vojenský náklad. Start jsme opět vysílali Živě a česky. V úterý vyšel již osmý díl seriálu, který se věnuje programu americké vojenské stanice MOL. Tento týden jsme se zase jednou podívali na to, co nám přináší kosmonautika v běžném životě. Tentokrát o tom, jak díky kosmickým technologiím umíme bojovat se zápachem v botách. Zcela výjimečný Živě a česky komentovaný přenos proběhl ve čtvrtek. Od páté do šesté hodiny ranní totiž proběhly hned dva starty, proto jsme je odvysílali v jednom komentovaném přenosu. Už krátce po páté hodině startovala nejsilnější čínská raketa CZ-5, která vynášela základní modul nové čínské modulární stanice, načež před šestou odstartoval Falcon 9, který vynášel další várku družic konstelace Starlink. Nabídli jsme vám také originální přenos ze startu nejmenší evropské rakety Vega, která se do služby vrátila po loňské nehodě. Nyní je čas na druhý nestandardní článek, který tento týden vyšel. Věnovali jsme se v něm špičkovému fyzikovi Richardu P. Feynmanovi a důraz byl kladen hlavně na jeho roli při vyšetřování nehody raketoplánu Challenger. Na Floridu také dorazila velmi cenná zásilka, kterou doručil člun Pegasus. Zásilkou samozřejmě nebylo nic menšího, než centrální stupeň rakety SLS pro misi Artemis I. I nadále se podrobně věnujeme očekávané velké evropské mise sondy JUICE. Tentokrát jsme sledovali integraci jejího ramene. Ani tento poslední pátek v měsíci jste nepřišli o Pokec s Kosmonautixem. Kvůli překážkám, které všem lidem přináší celosvětová pandemie Covid-19, museli inženýři tvořící a testující evropskou družici Biomass přijít s inovativními a chytrými postupy, jak nezpozdit harmonogram příprav. A na závěr již jistě očekáváte další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Po drobných problémech se softwarem, provedl vrtulníček Ingenuity svůj čtvrtý let atmosférou Marsu. Zatím nejodvážnější výprava obnášela dráhu dlouhou celkově 266 metrů, na které stroj provedl snímkování okolí. V těchto snímcích bude hledáno místo, kam při pátém letu přistane. Ingenuity zatím vždy přistával na místě startu. Nejpodstatnější zprávou je, že tento technologický demonstrátor úspěšně splnil všechny své cíle a jeho mise byla nečekaně prodloužena. Ačkoli se dříve diskutovalo, že je třeba, aby Perseverance, které jej stále sleduje, začalo také plnit svůj vědecký program, Ingenuity se ukázal jako velmi odolný a tak přechází ze zkušební do operační mise. Při ní bude plnit další lety a z povzdáli sledovat trasu vozítka, které se mezitím vydá ke svému průzkumu.

Ingenuity zachycené roverem Perseverance během svého čtvrtého letu

Ingenuity zachycené roverem Perseverance během svého čtvrtého letu
Zdroj: https://mars.nasa.gov/

Druhým snímkem týdne bude pohled do interiéru nové čínské stanice Tiangong. Tento týden úspěšně odstartoval její základní modul, který by měl ještě letos přivítat první posádku.

Interiér nové čínské kosmické stanice

Interiér nové čínské kosmické stanice
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Poněkud upozaděny jsou marsovské sondy. Pod velkými úspěchy povrchových misí typu vozítka Perseverance, se na ně příliš nedostává. Přitom přinášejí kontinuální a velmi cenná data a také fotografie! Zejména americká sonda MRO přináší skvělé snímky jak na běžícím pásu. Nyní vám nabízíme jeden takový snímek k nahlédnutí pomocí 4K videa. Původní soubor měl 28GB a snímek vznikl pomocí kamery HiRISE z výšky 300 kilometrů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/…/FLF_0069_0673066100_597EBY_N0032208NCAM00297_00_0LLJ01.png
https://www.nasa.gov/…/image/screen_shot_2021-04-29_at_4.20.14_pm.png
https://pbs.twimg.com/media/E0Hiz7fXMAMr_i-?format=jpg&name=large
https://www.hebergementwebs.com/…old-moonstone-to-biden-s-white-house.jpg
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/51143177899/
https://cdn.vox-cdn.com/…/uploads/chorus_image/image/69166282/_MG_3326.0.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 450 (26.4. – 2.5.)”

  1. David R. napsal:

    Nezlobte se, ale opravdu si myslíte, že volba SpaceX Starship jako lunárního landeru je, cituji, „důsledkem již dříve rozběhnutých projektů, jen se časově shodují s prvními sty dny nové administrativy“? U přistání vozítka Perseverance je to jasné, ale zde? Pro mne, a myslím, že nejsem sám, je to největší překvapení roku. A vedle přejmenování nějaké budovy to je, troufnu si říci, nejméně o tři řády důležitější věc. Věc naprosto zásadní, a uvažuji o tom v širším kontextu 14 dní, kdyby se snad někdo domníval, že píšu dřív, než přemýšlím.
    Starship má totiž extrémní vojensko – strategický význam. Pokud Vás tato věta irituje, prosím nečtěte dál. Ale kosmonautika prostě byla, je a bude spojená s vojenskou technikou. A pokud Starship dospěje do stavu, kdy bude schopná vojenského uplatnění, tak bude představovat trumfové eso. Jakýkoli protivník, který by začal zbrojit ve vesmíru, bude čelit soupeři, který je schopen vynášet do vesmíru tisíce tun za zlomek běžné ceny. Starship tedy může být na poměrně dlouhou dobu zárukou, že nikdo ten šílený nápad neuskuteční.
    Asi by bylo hodně nápadné, kdyby armáda vzala tři miliardy USD a poslala je Muskovi jako příspěvek na vývoj těžkotonážního vojenského nosiče. Dát mu tři miliardy na lunární lander je samozřejmě jiná věc. A co vlastně za ty peníze bude vyvinuto? Srovnejme to se základní variantou Starship, kterou SpaceX vyvine za své, protože jí nutně potřebuje na vynesení 10.000 Starlinků:
    1. Schopnost přistát na nerovném terénu,
    2. Schopnost vydržet dlouho ve vesmíru,
    3. Vysoká odolnost proti radiaci,
    4. Obytný prostor pro malou posádku.
    Nakolik jsou tyto vlastnosti užitečné pro armádu, nechť si čtenář vyhodnotí sám (než mne bez uvažování označí za šiřitele konspiračních teorií).

    • Lukáš Houška Redakce napsal:

      Díky za komentář. Z vašeho tónu usuzuji, že si myslíte, že váš komentář označíme za konspirační teorii, ale to nemusíte mít obavu. Tohle je normální příspěvek do diskuze a dokonce vedete s autorem článku polemiku o jeho interpretaci, což je přesně ten typ diskuze, který tu chceme!

      Nemám nic proti vašemu výkladu. Má poznámka tam je proto, že si myslím, že vzhledem k tomu, co nabídli zbylí dva účastníci výběru, by volba na Starship padla tak jako tak. Nic jiného jsem tím říct nechtěl.

      • David R. napsal:

        Díky za Vaše ujištění, vážil jsem každé slovo. Dlužno dodat, že ostatní účastníci konkurzu na lander dnes podali stížnost proti výběru Starship. Svůj příspěvek jsem tím nechtěl komplikovat, ale mnou uvedené „výhody“ Starship nejsou zanedbatelné a vsadil bych se, že oficiální místa se budou velice snažit, aby se rozhodnutí již neměnilo.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Já osobně u Vaší teorie považuju za největší problém jakési (podle mého názoru) přehození příčiny a důsledku. V reálu určitě není vyloučeno, že Starship využije armáda. Stejně jako využívá Starlink, nebo vozidla různých automobilek. Armáda je velký zákazník pro mnohé firmy. Ale nepovažuji za pravděpodobné, že by NASA přidělila kontrakt na vývoj lunárního landeru s vědomím, že financuje hlavně vývoj něčeho pro armádu. V tom je zakopaný pes ap roto s tímto pohledem nemohu souhlasit. Ale znova opakuji, že klidně armáda Starship využít může. Jen nepovažuji za logické hledat v rozhodnutí NASA nějaké zmiňované postranní úmysly.

      • David R. napsal:

        Nenapsal jsem natvrdo že tomu tak je, nebo že je to hlavní důvod volby. To už by byla konspirační teorie, a to já nedělám. Pouze jsem nabídnul čtenáři, ať si to sám vyhodnotí. Můj osobní názor je, že pravda bývá někde uprostřed.
        Každopádně tu vzniká mimořádně mohutný a univerzální stroj, který může mít spoustu různých využití. A každopádně zakázka za tři miliardy vývoj tohoto stroje značně posouvá kupředu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, jak říkám, armáda využívá různé technologie a možná využije i Starship. jen jsem z toho původního komentáře cítil, že se tam snažíte naznačit jistou souvislost a tak jsem na to upozornil.

  2. Jan Jancura napsal:

    Díky za zajímavý článek. To video ze sondy MRO je fantastické, ale chybí v něm pro mne tři věci – měřítko, pozice na globu Marsu a případný název lokality. Viděl jsem dvě hory – snad sopky s kráterem zaplněným pískem – je to správně, a jsou ty gigantické sopky jako např. Mt. Olympus, bez měřítka se to těžko posuzuje?

  3. Anton Florian napsal:

    Přece jen mě chybělo více o čínské stanici to byl průlomový okamžik minulého týdne.Jinak přenos startu a komentář moc pěkný.

  4. Lopour napsal:

    Roztomilý překlep: „…New Shepard je připraven svést první turisty.“
    Tak se těším na první svedené paničky… ;-))
    Lopour

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.