Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.
„Je to úžasný první krok k ověření pohonného systému modulu PPE, který má splňovat požadavky Gateway,“ říká Mike Barrett, manažer modulu PPE z Glennova střediska a dodává: „Tento pohon bude kriticky důležitý pro doručení prvních částí stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce a také nám pomůže vytvořit dynamickou průzkumnou platformu pro patnáctileté období stanice Gateway.“
Pohon SEP je asi o 30 % silnější, než cokoliv, co firmy Maxar, či Busek, zatím postavily pro kosmický průmysl. Později bude několik těchto šestikilowattových pohonů spřaženo do jednoho celku, aby bylo dosaženo plánované úrovně 50 kW pro modul PPE. V součtu tak bude tento modul disponovat nejsilnějším iontovým pohonem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Právě modul PPE bude zajišťovat manévrování stanice Gateway, čímž otevře dveře průzkumu Měsíce možnostem, jaké dříve nebyly možné.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ppe-gateway-test.jpg
Díky za článek. Budou stačit pro napájení těch iontových motorů solární panely, budou muset být dost rozsáhlé?
Přesně tak, u modulu PPE budou opravdu velké fotovoltaické panely.
Ano, už jsem si to našel u článku o Gateway z 11/2020. Jsem zvědavý jak se vyřeší úpravy pohonu PPL z důvodu společného přeletu HALO+PPL, nějaké rozhodnutí mělo padnout v dubnu t.r. Tak se těším na další článek.
Mám obavy, že přezkum Preliminary Design Review modulu PPE, který byl plánován na duben, sklouzl na pozdější termín v letošním roce. Vyplývá to z článku na blogu Maxaru z 31. března.
Memorandum Úřadu generálního inspektora NASA z 31. března zmiňuje tříměsíční dopad pandemie koronaviru na termín revize CDR plazmového diagnostického balíčku určeného k měření charakteristik elektrického pohonu PPE (skluz z února na květen).
Nevíte prosím někdo jaký tah motory budou mít?
Jedinou představu tahu takhle velkého motoru jsem našel zde: https://epic-src.eu/wp-content/uploads/24_EPICWorkshop2017_SITAEL_EPIC_WS_1b.pdf
50KW by mohlo mít tah kolem 2.1N, ale kolik to bude reáně tady u toho, to se mi vygooglit nedaří 🙂
Elektrický pohonný systém modulu PPE o výkonu 49 kW vznikne kombinací čtyř 6kW motorů BHT-6000 (Busek Hall thruster) od společnosti Busek a dvou 12,5kW motorů AEPS (Advanced Electric Propulsion System). Motory AEPS vyvíjí Aerojet Rocketdyne na základě přímé smlouvy s NASA a do PPE byly převedeny ze zrušeného programu ARM.
Motor AEPS má tah 0,59 N, motor BHT-6000 má tah 0,29 N. Pohon PPE má při 49 kW a denní spotřebě 8 kg xenonu tah celkem 2,34 N. Viz poslední tabulka na straně 9 http://electricrocket.org/2019/651.pdf
Zdroj je starý rok a půl. Před rokem však bylo rozhodnuto o společném vynesení PPE s modulem HALO. Důsledkem rozhodnutí bude delší doba tranzitu na NRHO než je uvedeno ve zdroji. Aktuálně má přelet z sub-GTO na NRHO trvat 10 měsíců.
Děkuji za info. Spotřeba xenonu mě hodně překvapila :-O