Přístroj SuperCam na roveru Perseverance přinesl první výsledky měření. Zařízení využívající metodu LIBS (laser induced breakdown spectroscopy), na kterém se společně podílely Národní laboratoř v Los Alamos (LANL = Los Alamos National Laboratory) v Novém Mexiku) a konsorcium francouzských výzkumných laboratoří pod hlavičkou agentury CNES (Centre National d’Etudes Spatiales) zatím funguje správně. Údaje, které dorazily do řídícího střediska francouzské kosmické agentury v Toulouse, obsahují také první zvukovou nahrávku laserových pulsů na jiné planetě.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Je úžasné vidět, jak dobře SuperCam funguje na jiné planetě,“ říká Roger Wiens, hlavní vědecký pracovník přístroje SuperCam z Národní laboratoře v Los Alamos a dodává: „Když jsme před osmi lety poprvé o takovém přístroji snili, měli jsme docela strach, zda není ten plán až příliš odvážný. A nyní vidíme, že funguje jako švýcarské hodinky.“ SuperCam bychom našli na hlavě vozítka a jeho 5,6 kilogramu těžký senzor dokáže provést pět typů analýzy ke studiu marsovské geologie. Tyto informace pak pomohou vědcům se rozhodnout, které kameny by měl rover podrobněji prozkoumat dalšími přístroji ve snaze najít stopy dávného mikrobiálního života.
Od přistání roveru 18. února probíhaly na roveru zevrubné zkoušky fungování všech systémů a subsystémů. Nyní mohly být zveřejněna první data ze zkoušek přístroje SuperCam včetně zvuků z Marsu. „Zaznamenaný zvuk vykazuje mimořádnou kvalitu,“ poznamenává Naomi Murdoch, výzkumnice z technologické univerzity ISAE-SUPAERO v Toulouse a dodává: „Je skvělé vědět, že budeme dělat vědecký výzkum s prvními zvuky, jaké kdy byly natočeny na povrchu Marsu.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
9. března byly zveřejněny tři zvukové záznamy z přístroje SuperCam. K jejich nahrání došlo zhruba 18 hodin po přistání, kdy byl ještě „krk“ vozítka i s „hlavou“ sklopený na zádech roveru. První záznam zachycuje slabé zvuky marsovského větru. Vítr je lépe slyšet ve druhém záznamu kolem 20. sekundy – tento zvuk byl natočen během 4. marsovského solu. Třetí záznam byl natočen při 12. solu a obsahuje také zvuky laserových pulsů – ty zasáhly zhruba 30× kámen vzdálený 3,1 metru od vozítka. Některé pulsy jsou trochu hlasitější než ostatní, což může prozradit informace o fyzické struktuře terče – třeba o jeho relativní tvrdosti.
„Chci vyjádřit upřímné díky a gratulace našim mezinárodním partnerům z CNES a týmu SuperCam za to, že jsou s námi na této významné cestě,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědu z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „SuperCam skutečně dává našemu roveru oči, kterými můžeme hledat nadějné vzorky hornin, ale dává mu také uši, abychom slyšeli, jak zní jeho laserové pulsy. Tyto informace budou nezbytné při rozhodování, které vzorky budou odebrány a ve finále dopraveny na Zemi při přelomové kampani Mars Sample Return. Bude to jeden z nejambicioznějších činů, jaké kdy lidstvo podniklo.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
SuperCam ale také získal první špičkové údaje od svého senzoru VISIR (visible and infrared) pro viditelnou a infračervenou oblast, ale i od Ramanova spektrometru. VISIR zaznamenal odražené sluneční světlo, s pomocí kterého studoval mineralogické složení hornin a sedimentů. Tato technika doplňuje Ramanův spektrometr, který využívá zeleného laseru s vybuzení chemických vazeb ve vzorku. Tím vzniká signál odpovídající tomu, jaké prvky jsou k sobě vázány – získáme tak možnost nahlédnut do složení daného kamene.
„Tohle je poprvé, kdy byla Ramanova spektrometrie použita kdekoliv mimo Zemi,“ říká Olivier Beyssac, ředitel výzkumu na Institut de Minéralogie, de Physique des Matériaux et de Cosmochimie v Paříži a dodává: „Tato metoda bude hrát významnou roli při charakteristikách materiálu ve snaze získat hlubší náhled na geologické podmínky, za kterých se vzorky formovaly a také ve snaze detekovat potenciální organické a minerální molekuly, které mohly vytvořit živé organismy.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/layout/mars2020/images/supercam-web.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24492_unannotated-1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24493-2-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24491-3-1041.jpg
Podle mě je marsovský vítr velmi dobře slyšet na prvním záznamu, nikoliv na druhém. Takže opravdu byl mikrofon na roveru v akci ještě se sklopenou hlavou. Ví se, proč selhal ten druhý na zadním krytu?
On je slyšet podle mého názoru na obou.
Máte pravdu. Měl jsem na mobilu trochu staženej zvuk. Ale ten první je hlasitější. Fascinující. Měl by to tedy být čtvrtý mikrofon na Marsu, ale první funkční.
No, nevím jestli jsem to jen v článku přehlédl (nejspíš ne) ale vysvětlí mi někdo STRUČNĚ co laser dělá.
Odpaří část materiálu, na který dopadne a tím se určuje složení cílového objektu.
Moc děkuji za odpověď ale co myslíte tím že materiál dopadne?
Překlep, opraveno.
Omlouvám se asi už jsem otravnej ale chápu to správně?: laser odpaří daný materiál na který laser dopadne a tím se určuje složení. Nemyslím si že to chápu správně.
Ano, laser dopadne na kámen, část se ho odpaří a analýza toho odpařeného materiálu určí jeho složení. Ve skutečnosti nejde pouze o jeden puls, ale většinou o dávku pulsů.
Děkuji za odpověď a vysvětlení.
Rádo se stalo.
Nebylo by špatné do článku doplnit, že se tato metoda jmenuje LIBS (laser induced breakdown spectroscopy). Da se to pak vyhledat.
Dobrý nápad, doplněno.
Asi bych upřesnil, že laser kromě toho, že materiál odpaří, ho také excituje a následně se zachytává spektrum záření takto excitovaného materiálu. Jde tedy o zásadní rozdíl oproti běžné spektroskopii materiálů, kdy se zkoumají absorpční čáry, tedy „co materiál pohltí“. Tady jde naopak o to, „co (excitovaný) materiál vyzáří“.
Myslel jsem si, že se v té řídké atmosféře bude zvuk šířit špatně, ale podle tohoto článku je sice zvuk díky tomu o hodně slabší než na Zemi, ale je. Zde je ten článek, můžete si tam poslechnout a vyzkoušet, jak by některé zvuky zněly na Marsu. https://mars.nasa.gov/mars2020/participate/sounds/