V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Několik dní, které následovaly po startu, se o družici staral speciální tým expertů v německém středisku ESOC, který se v rámci fáze LEOP (Launch and Early Orbit Phase) pečlivě věnoval sledování všech dat z nově vypuštěné družice. Po dokončení této etapy mohl tým řídící misi předat velení nad družicí agentuře Eumetsat, která v Evropě zajišťuje meteorologický a klimatologický výzkum pomocí družic. Právě Eumetsat se postaral o zavádění do provozu včetně nasazení rutinních operací a distribuce vitálních dat celé mise. 27. ledna ESA společně s dalšími klíčovými partnery (Airbus, Thales Alenia Space, NASA, CNES a NOAA) dokončila orbitální verifikační fázi.
Jeden z testů spočíval v křížové kalibraci dat s měřeními družic Sentinel 3 a Jason. Zkoušky zajišťovala ESA ve svém středisku PFAC (Permanent Facility for Altimetry Calibration) na Krétě. Zde se nachází transpondéry, které slouží k přijetí a zpětnému vysílání radarových pulsů k družici na oběžné dráze, aby se ověřilo její fungování. V tomto případě záleželo halvně na tom, zda palubní výškoměr pracuje podle očekávání. „Od našich předběžných analýz se ukazovalo, že měření výšky vln a rozpětí nepřesností jsou výrazně lepší ve srovnání s předešlými misemi Sentinel 3 a Jason 3,“ říká Robert Cullen z ESA, který má na starosti vědecké vybavení a systémy družice Sentinel 6A.
„Poznali jsme, že všechny družicové subsystémy pracují v perfektním pořádku. Nově nasazený přijímač GNSS pro přesné určení oběžné dráhy, který kombinuje signály sítí GPS a Galileo vykazuje předběžně mimořádnou přesnost – stejně jako zbytek palubních navigačních systémů,“ říká Luisella Giulicchi, systémová manažerka projektu Sentinel 6 zodpovědná za koordinaci družice během orbitální validační fáze a dodává: „Od 18. prosince je Sentinel 6A na finální dráze a letí jen 30 sekund za družicí Jason 3. Je vyžadováno, aby byla tato formace zachována po dobu 12 měsíců, než Sentinel 6A převezme od Jasonu 3 funkci provozní referenční mise.“
Vzestup mořské hladiny patří mezi největší hrozby spojené s klimatickou změnou. Monitorování výšky mořské hladiny je kriticky důležité pro porozumění probíhajícím změnám, aby vládní činitelé s rozhodovacími pravomocemi měli důkazy o provádění kroků pro pomoc při ochraně zranitelných komunit omezováním následků změn klimatu a aby příslušné orgány mohly přijmout vhodné opatření. První družice, která zajišťovala referenční měření výšky mořské hladiny byla francouzsko-americká Toprex-Poseidon, na kterou navázaly tři mise Jason. Díky nim se ukázalo, že od roku 1993 rostla výška mořské hladiny průměrně o 3 milimetry ročně. Ještě více znepokojivá jsou data, která ukazují, že se v poslední době tempo tohoto zvyšování hladiny zrychluje. V posledních letech je to průměrně o 4,8 milimetru ročně. Úkolem programu Sentinel 6 je pokračovat v odkazu těchto družic a navázat na jejich měření.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…/sentinel/Sentinel-6-Copyright-ESA.png
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20200926-PH-CNO01_0206~large.jpg
http://www.esa.int/…/16851748-1-eng-GB/Sentinel-6_Jason_CS_to_monitor_sea-level.jpg
http://www.esa.int/…/19685760-1-eng-GB/Copernicus_Sentinel-6A_ready_for_testing.jpg
Vzhledem k tomu, že přesnost měření Toprex-Poseidon byla kolem 5 cm přímo podle údajů provozovatele (reálně možná horší), k tomu kolísání přílivu/odlivu, výška vln v desítkách cm až přes 10 m, nikdy není uvedeno, k jakému referenčnímu bodu se měří ani jak navazují data z odlišných zdrojů (postupně různé družice)….
Možná hladina ani nestoupá?
Myslím, že kdyby opravdu stoupala, na pobřeží si všimnou sami, bez družice. Ale místní se spíš děsí bouří, které zvedají hladinu vlivem poklesu tlaku vzduchu atd., což jsou lokální jevy.
Vítr, teplota v hloubce, dynamika proudů v hloubce, teplotní konvekce, konvekce způsobená salinitou, vlny, množství místních srážek, místní tlak vzduchu a jistě i další vlivy. = Příliš mnoho proměnných na 12 800km a měřění 3mm. Skutečně umíme za těchto podmínek měřit s přesností na deset až jedenáct řádů?