8. února 2021
Poprvé po zhruba 11 letech se Evropská kosmická agentura rozhodla přijmout nové členy oddílu astronautů. Vybraní nováčci budou spolupracovat se zkušenými astronauty a společně zajistí evropské kosmonautice vstup do nové éry kosmického výzkumu. Detaily mají být oznámeny 16. února na virtuální tiskové konferenci, kde ESA představí podrobnosti o výběrovém řízení, které má zajistit plynulou generační obměnu oddílu evropských astronautů. Samotný nábor pak oficiálně začne 31. března, kdy se otevřou pracovní nabídky pro případné zájemce. ESA přitom vyzývá především ženy, aby se nebály přihlásit, jelikož zatím tvoří v oddílu astronautů výraznou menšinu.
Zleva Andreas Mogensen – Alexander Gerst – Samantha Cristoforetti – Thomas Pesquet – Luca Parmitano – Tim Peake – nejnovější evropští astronauti byli vybráni v roce 2009. Později byl ještě dodatečně vybrán Matthias Maurer. Zdroj: https://www.esa.int/
„Díky silnému mandátů ze zasedání ministrů členských států Space19+ se Evropa stává srdcem kosmického průzkumu. Abychom mohli zamířit dál, než kdy dříve, potřebujeme více rozšířit naše zaměření. Náborový proces je prvním krůčkem a těším se, až uvidím v dalších letech agenturu rozvinutou ve všech oblastech kosmického výzkumu a inovací i s našimi mezinárodními partnery,“ uvedl generální ředitel ESA, Jan Wörner. „Zastoupení všech částí naší společnosti je něco, co musíme brát vážně,“ říká David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumu agentury ESA a dodává: „Pestrost by v ESA neměla zahrnovat pouze původ, věk, dosavadní zkušenosti či pohlaví astronautů, ale možná i některá tělesná postižení. Abychom mohli tento sen uskutečnit, tak společně s náborem astronautů spustím i inovativní projekt zhodnocení reálnosti budoucího zavedení parastronautů.“
Evropští astronauti vybraní v roce 2009 během výcviku při parabolickém letu. Zdroj: http://www.esa.int/
Nábor začne 31. března 2021 a skončí 28. května téhož roku. ESA bude akceptovat pouze žádosti dodané během těchto osmi týdnů přes speciální webovou stránku. Poté přijde na řadu šestikolový výběrový proces, který by měl podle aktuálních odhadů skončit v říjnu 2022. Bližší informace budou představeny 16. února, přičemž tisková telekonference bude vysílána živě na internetu. „Chystaný výběr nových astronautů nebo kosmonautů ESA (vyberte si) bude oficiálně vyhlášen 16. února 2021 velkolepými tiskovými konferencemi v několika evropských jazycích. Vlastní přihlášky bude možné podávat od konce března do konce května 2021. Do června pak bude probíhat vyhodnocení a zajímaví adepti budou od července do listopadu 2021 procházet sérií psychologických testů,“ představuje celou akci Michal Václavík z české kosmické kanceláře a dodává: „Užší skupina adeptů pak podstoupí od ledna do dubna 2022 další sérii psychologických, ale i prakticky zaměřených vyšetření. Následné tři měsíce budou věnovány podrobným lékařským prověrkám, opět již v menším kruhu kandidátů. Od července do září 2022 bude s těmi nejlepšími provedena série pohovorů a v říjnu 2022 budou vyhlášení ti nejlepší z nejlepších, kteří se stanou novými astronauty ESA. Zájemce o tuto pozici mě samozřejmě může kontaktovat. Já mu žádnou protekci slíbit nemohu, ale radu případnou snad ano.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.czechspaceportal.cz/…/esa_logo_dark_blue.bmp
https://www.esa.int/…/Human_Spaceflight_and_Exploration_in_Europe_conference.jpg
http://www.esa.int/…/ESA_astronauts_during_parabolic_flight.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Ve Vaší TZ se píše, že „kvalitní vybraný kandidát (kariérní kosmonaut) poletí bez ohledu na výši příspěvků členského státu“ – znamená to, že pokud by se například český zájemce dostal do užšího výběru, nebude ze strany ESA brán žádný ohled na to, že náš příspěvek je relativně spíše menší, jak ukazují dostupná data?
U kariérního kosmonauta by to tak mělo být. Pokud bude kandidát ze všech nejlepší, bude vybrán. Pokud bude řada kandidátů na podobné úrovni, půjde o multikriteriální výběr, který samozřejmě bude zohledňovat nejen specifické vlastnosti každého konkrétního kandidáta, ale také aby se tyto v oddílu kosmonautů vhodně doplňovali. Nebude to výběr, ale jsou k tomu určitá omezení a směrnice.
Sice ČR do dvoumiliardového (v Eurech) programu ESA (European Exploration Envelope Programme – E3P) přispívá méně, než by bylo vzhledem k HDP adekvátní, protože mezi členskými státy ESA představuje české HDP 1,09 % zatímco mezi příspěvku do poslední tříleté periody E3P programu představuje český příspěvek 0,07 % (1,3 mil. Euro) [viz https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABHULCTBX a https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABHULCVVH%5D tedy zhruba 6% očekávané (ale doborvolné) částky, ale podle European Astronaut Policy schválené v prosinci na Radě ESA (ESA Council) výše příspěvku nebo národnost nemá na výběr kariérního kosmonauta negativní vliv. České delegaci do ESA se podařilo vliv HDP na výběr kosmonautů z tohoto dokumentu odstranit. Stejný dokument obsahuje také klauzuli 4.2.3, podle které bude v oddílu kariérních kosmonautů alespoň jeden zástupce malých a středních států. Tím je dnes Andreas Mogensen z Dánska. Pokud by z oddílu odešel, tlak na výběr kariérního kosmonauta z malého nebo středního státu dramaticky naroste, ale Mogensenovo členství v oddílu kariérních kosmonautů šance uchazečů z ČR nesnižuje.
Z finalistů výběru, kterých může být až několik desítek, bude vybrán rezervní oddíl kosmonautů, který bude mít kolem 20 členů. Členové tohoto rezervního oddílu se nestanou zaměstnanci ESA a budou se dále věnovat své původní profesi, ale v případě potřeby se může stát, že z rezervního oddílu bude doplněn oddíl kariérních kosmonautů nebo z něj může vzejít tzv. projektový kosmonaut, který se jednorázově zúčastní kosmické mise, kterou mu zajistí stát, ze kterého pochází. ČR v současnosti nemá potřebu mise pro projektového kosmonauta, ale výběr kariérního kosmonauta podporuje, protože jednak taková potřeba může v budoucnu vyvstat (nepravděpodobné) nebo český rezervista může být přizván do oddílu kariérních kosmonautů, pokud z něj někdo odejde.
Dále podle klauzule 4.2.4, jejíž textaci česká delegace prosadila, se bude ESA snažit, aby mezi rezervisty byl zástupce každého členského státu, který podporuje všechny oblasti E3P programu a mezi takové patří i ČR. Takový rezervista ale v první řadě musí mít dostatečně kvalitní profil, aby prošel až do finále výběru, a to je nezávislé na vůli státu a je to čistě na jednotlivci. Finalista může členství v rezervním oddílu odmítnout, samozřejmě.
Jednoznačně pozitivní vliv (tj. lepší než stávající neutrální vliv) by na výběr kariérního kosmonauta mělo pouze, pokud by ČR do programu E3P přispívala více než 3 miliardy korun ročně, tedy 268x více než dnes a stala by se tak třetím největším podporovatelem programu, kterými jsou dnes Německo (152 mil. Euro ročně), Itálie (138 mil. Euro) a Francie (100 mil. Euro) resp. pokud by příspěvky by přesáhly 15 % rozpočtu programu (s tímto radikálním navýšením by také musely souhlasit všechny státy, které se E3P programu účastní). V takovém případě by totiž podle European Astronaut Policy byl z rezervního oddílu vybrán kandidát české národnosti (pokud by tam takový byl) a stal by se kariérním kosmonautem.
(Poznámky: Pokud je to příliš obsáhlé můžeme to zkrátit, ale asi chceme ukázat, že víme přesně, co děláme, že jsme v ESA dokázali celkem zásadní parametr prosadit a že „zvýšit šance vyšším příspěvkem do E3P“ je absurdně drahé i pro státy jako Španělsko nebo Švýcarsko. Koeficient 268 je odvozen od navýšení na úroveň 15 % programu, což je podle European Astronaut Policy limit, který garantuje členství v oddílu (je-li k dispozici rezervista), a znamenalo by to oversubscription cca 118 % programu, proto ta jednomyslnost hlasovaní o deklaraci.)
Jaký vysoký je roční příspěvek ČR do programu ESA na human space flights?
Příspěvek do ČR do této oblasti je směřován do programu European Exploration Envelope Programme (E3P), který je víceletý a z programu je financován jak robotický, tak pilotovaný program. K příspěvkům dochází jednou za tři roky na tzv. Ministerské Radě. V roce 2016 příspěvek činil 1,5 MEUR a v roce 2019 1,3 MEUR. Ačkoliv profil ročních příspěvků není plochý, lze tak zjednodušeně říci, že jde o částku blížící se 0,5 MEUR ročně. Výši příspěvku do E3P určuje MŠMT, které financuje část české účasti v ESA, konkrétně 21,24 % (325 mil. Kč ročně). MD financuje zbylých 78,76 % (tedy 1205 mil. Kč. ročně) a do programu E3P by také rádo investovalo.
Jaké jsou předpokládané náklady na jednoho kosmonauta?
Česká delegace do ESA nepředpokládá, že by vynakládala prostředky specificky na výcvik nebo lety kosmonautů. Náklady jsou zahrnuty v programu E3P, jsou financovány státy společně a jsou svázány s lety (dnes na ISS, později k Měsíci) a experimenty (jejich výroba na Zemi a provoz ve vesmíru). Bez těchto letů a experimentů by pilotovaný program neměl smysl a tím ani existence kosmonautů. Celkové náklady na pilotovaný program ESA (zhruba polovina E3P) je 10 miliard korun ročně. Kosmonautů je nyní 7, po skončení výběru jich bude 11. To vychází zhruba a miliardu korun na jednoho kosmonauta. Bylo by chybou počítat např. pouze cenu za let Sojuzem na ISS a zpět (cca 2 miliardy za sedadlo) bez nákladů na vybudování a provoz ISS a Gateway a experimentů na nich a na pobyt na těchto kosmických stanicích.
Pokud by tedy přišlo na výběr rezervistů, kteří jsou plně hrazení jednotlivými státy, mohlo by se stát, že český budget by prostě nestačil?
Pokud jde o výběr rezervisty podle klauzule 4.2.3, která určuje, že v oddílu kariérních kosmonautů bude alespoň jeden zástupce malých a středních států, pak je český rozpočet irelevantní, nehledí se na jeho výši a nemá negativní vliv na výběr.
Pokud jde kosmický let projektového kosmonauta na výslovné přání konkrétního členského státu, pak jsou všechny náklady plně hrazeny tímto státem (a ostatní státy se na nich nijak nepodílejí). To by představovalo jednotky miliard korun. ČR však v dohledné době nemá potřebu projektového kosmonauta.
Teda vybírat kosmonauty podle „pozadí“ mi přijde trochu sexistické 🙂
Opravdu dlouho jsem váhal, jak to správně přeložit, ale nenapadl mne vhodnější výraz.
Pokud bylo myšleno slovo „background“, tak opravdu v tomto doslovném překladu působí komicky, ještě s přihlédnutím k jeho jinému českému významu než je ten anglický. V tomto kontextu se „background“ běžně překládá např. jako „dosavadní zkušenosti“ či „dosavadní znalosti“. Prostě to co již člověk prožil/má za sebou. Proto ten anglický výraz background.
Díky moc, opravím to.
Co kdyby si let k ISS koupila ESA podobně jako si ho kupuje firma Axiom? A na palubě by nemusel být žádný Američan ani Rus.
Možná je na čase, aby ESA vybrala dvě kategorie kosmonautů. V první by byli profesionálové s plným výcvikem, schopní např pilotovat kosmické lodě nebo pracovat ve volném vesmíru, u kterých se předpokládá, že poletí několikrát na mnoho měsíců na ISS nebo na Mars.
A z občanů států ESA, které by neměli kandidáty v první skupině, by vybrali druhou skupinu kosmonautů, která by měla jen částečný výcvik a letěli by jen jednou na krátkodobý pobyt (2 až 3 týdny). Myslím, že by to mělo ohromný mediální ohlas.
S tím se ale přece počítá, několikrát jsem o tom již hovořil včetně Pokecu.
Paráda, je skvělé, že je to nápad i někoho z ESA. Michale, napište kdyžtak o tom článek
Na to bohužel nemám čas.
Myslíte, že je teoretická šance pro nějakého Čecha, nebo je jasné, že si to rozdělí mocné státy a nikoho jiného k tomu nepustí?
Šance existuje vždy, ale neříkal bych mocné státy. Spíše jsou to státy, které jsou ekonomicky dostatečně silné a mohou si dovolit nejen významné příspěvky na chod ESA, ale mají také dostatečně rozvinutý vědecký program, který by vytvořil vhodnou náplň vědecké práce daného kosmonauta.
Takže sú mocné 😀
Astronauti vybrání v roce 2009 – dosavadní délka pobytu ve vesmíru:
Luca Parmitano, Itálie – 366 dní
Alexander Gerst, Německo – 362 dní
Samantha Cristoforetti, Itálie – 199 dní
Tim Peake, Velká Británie – 185 dní
Thomas Pesquet, Francie – 196 dní
Andreas Mogensen, Dánsko – 9 dní