sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nezvyklý pohled na Venuši od PSP

Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.

Konstrukce přístroje WISPR
Konstrukce přístroje WISPR
Zdroj: https://directory.eoportal.org

WISPR je stavěný na to, aby pořizoval fotky sluneční koróny a vnitřní heliosféry ve viditelné části spektra. Poradí si ale také se slunečním větrem a jeho strukturami, které se blíží k sondě. U Venuše se kameře povedlo detekovat jasný proužek na okraji disku planety, což by mohl být tzv. nightglow. Jedná se o světlo vyzařované atomy kyslíku ve vysoké atmosféře, které se nad noční stranou opět spojují do molekul. Výrazná tmavá oblast uprostřed snímku je Aphrodite Terra, největší hornatá oblast na povrchu Venuše. Útvar vypadá tmavě kvůli tomu, že je na něm asi o 30 °C nižší teplota než v okolí.

Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe
Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe
Zdroj: https://directory.eoportal.org

Tento aspekt obrázku odborníky překvapil, jak přiznává Angelos Vourlidas, vědec podílející se na projektu WISPR z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel, stát Maryland. Právě on koordinoval snímkovací kampaň přístroje WISPR s japonskou sondou Akatsuki, která obíhá kolem Venuše. „WISPR je šitý na míru pozorováním ve viditelné části spektra a na to je i testován. Očekávali jsme tedy, že uvidíme mraky, ale kamera dohlédla až k povrchu.“ Vědci se proto pustili do rozborů. „WISPR v podstatě zachytil tepelné vyzařování z povrchu Venuše,“ říká Brian Wood, astrofyzik a člen týmu kolem přístroje WISPR z U.S. Naval Research Laboratory ve Washington, D.C. a dodává: „Je to velmi podobné fotkám, které pořídila sonda Akatsuki v blízké infračervené oblasti.

Fotka Venuše pořízená přístrojem WISPR na sondě Parker Solar Probe. Světlé pruhy jsou způsobeny kombinací vlivů - kosmickým zářením, prachem a malými kousky sondy, které se uvolní po zásahu prachové částice. Malá tmavá skvrna ve spodní části planety je vada přístroje WISPR.
Fotka Venuše pořízená přístrojem WISPR na sondě Parker Solar Probe. Světlé pruhy jsou způsobeny kombinací vlivů – kosmickým zářením, prachem a malými kousky sondy, které se uvolní po zásahu prachové částice. Malá tmavá skvrna ve spodní části planety je vada přístroje WISPR.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Překvapivá pozorování přiměla experty kolem přístroje WISPR, aby se vrátili do laboratoří, kde začali měřit citlivost senzorů na infračervené záření. Pokud by totiž WISPR uměl detekovat infračervené paprsky, tak by tato neplánovaná schopnost mohla poskytnout nové možnosti ke studiu prachu kolem Slunce a celkově ve vnitřní Sluneční soustavě. A pokud by takové paprsky zachytit nedokázal, pak by to znamenalo, že snímky ukazující přítomnost povrchových útvarů na Venuši, odhalily nějaké dříve neznámé „okno“ skrz hustou atmosféru planety. „Ať to tedy bude jakkoliv,“ říká Vourlidas: „Čekají nás vzrušující vědecké výzvy.

Aby bylo možné lépe porozumět fotkám z července 2020, naplánovali experti podobná pozorování noční strany Venuše i na nejnovější průlet kolem planety, ke kterému došlo 20. února 2021. Odborníci očekávají, že by se k nim tato data mohla dostat do konce dubna a pak bude možné zahájit jejich analýzu. „Na nové fotky se opravdu moc těšíme,“ přiznává Javier Peralta, planetolog z týmu sondy Akatsuki, který jako první navrhl, že by Parker Solar Probe mohla spolupracovat na vědecké pozorovací kampani se sondou Akatsuki, která kolem Venuše obíhá od roku 2015. „Kdyby WISPR dokázal zaznamenat tepelné vyzařování z povrchu Venuše a nightglow – nejspíše z kyslíku – na okraji planety, mohl by to být velký přínos pro studium povrchu Venuše,“ dodává Peralta.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr_venus_image.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/6249700/ParkerSP_Auto24.jpeg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/6249700/ParkerSP_Auto35.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr_venus_annotated.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.