První Dragon 2 se vrací na Zemi

Už jen skutečnost uvedená v nadpisu by sama osobě stačila k tomu, aby se daná událost mohla považovat za zajímavou. Je s ní však spojen ještě jeden aspekt, který její zajímavost ještě zvyšuje. Vědecké experimenty z ISS totiž zažijí velmi zajímavou cestu, při které vystřídají kosmickou loď, vrtulník, klasické vodní plavidlo, letadlo a také automobil. 11. ledna okolo 15:25 SEČ se kosmická loď Dragon 2 z mise CRS-21 odpojí od Mezinárodní kosmické stanice, aby o 12 hodin později návratová kabina dosedla do vln Atlantiku. Dragon druhé generace umožňuje oproti generaci první dopravit na Zemi mnohem více vědeckých experimentů a právě mise CRS-21 je prvním případem, kdy se toho dočkáme.

A aby toho nebylo málo, tak vědecké vzorky z ISS projdou přes Kennedyho středisko na Floridě poprvé od konce provozu raketoplánů. „Jsem nadšená, když konečně vidím, že se sem vrátí věda. Můžeme totiž tyto citlivé experimenty dostat do laboratoře rychleji než dříve,“ říká Jennifer Wahlberg, projektová manažerka využívání Kennedyho střediska a dodává: „Poslání vědeckých experimentů nahoru a jejich následné převzetí na ranveji bylo určitě něco, na co jsme byli v době raketoplánů opravdu hrdí. Jsme proto moc rádi, že nyní můžeme na tento proces znovu navázat.

Americká astronautka Kate Rubins při přáci na ISS v zařízení Life Sciences Glovebox. Konkrétně pracuje na experimentu Cardinal Heart, který studuje srdeční tkáně.

Americká astronautka Kate Rubins při přáci na ISS v zařízení Life Sciences Glovebox. Konkrétně pracuje na experimentu Cardinal Heart, který studuje srdeční tkáně.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Proč je čas tak důležitý? Jakmile se kosmická loď vrátí na Zemi, začnou na vzorky vědeckých experimentů působit účinky zemské gravitace. Dosednutí kabiny do vody proto spouští soubor rychlých na sebe navazujících činností, které mají za úkol co nejrychleji doručit vzorky a experimenty vědcům po celém světě. Jakmile loď GO Searcher od SpaceX vyloví (zřejmě z lokality Daytona Beach) návratovou kabinu Dragonu 2 z vody, bude už na její palubě čekat speciální tým, který co nejrychleji otevře průlez do kabiny a vyjme z ní experimenty, které jsou časově citlivé. Jejich doprava na pobřeží lodí by trvala dlouho a proto bude přímo na palubním heliportu připravený vrtulník. Ten se postará o to, že vzorky dorazí na pobřeží jen několik hodin po přistání. Zbytek nákladu na palubě (včetně některých vědeckých experimentů, které nejsou časově citlivé), bude naložen buďto do druhého vrtulníku a nebo zůstane na palubě a k jeho vyjmutí dojde až v přístavu. A jaké experimenty se vlastně budou v Dragonu 2 vracet z ISS? Zde je jmenováno jen pár příkladů:

  • Předstartovní příprava experimentu Cardinal Heart v budově SSPF (Space Station Processing Facility). Sem se také experimenty po přistání Dragonu 2 vrátí.

    Předstartovní příprava experimentu Cardinal Heart v budově SSPF (Space Station Processing Facility). Sem se také experimenty po přistání Dragonu 2 vrátí.
    Zdroj: https://www.nasa.gov/

    Cardinal Heart je experiment zaměřený na studium vlivu gravitace na kardiovaskulární buňky a tkáně. Využívá k tomu 3D připravené srdeční tkáně – takzvané tkáňové čipy. Výsledky by mohly umožnit lépe porozumět chorobám srdce, nalézt lepší metody léčby a podpořit vývoj metod pro předvídání kardiovaskulárních problémů ještě před kosmickým letem.

  • Space Organogenesis je experiment Japonské kosmické agentury, který ukazuje 3D růst zárodků orgánů z lidských kmenových buněk, aby bylo možné analyzovat změny projevů genů. Výsledky tohoto výzkumu mohou ukázat výhody využívání mikrogravitace pro technologický špičkový vývoj regenerativní medicíny. Mohl by také posloužit k založení technologií potřebných k vývoji umělých / náhrandních orgánů.
  • Bacterial Adhesion and Corrosion je experiment, jehož název jasně říká, oč jde. Konkrétně chtějí vědci identifikovat bakteriální geny používané při vývoji biofilmu na povrchu jejich těl. Dále by chtěli ověřit, zda tento biofilm může způsobovat korozi nerezové oceli a vyhodnotit efektivitu desinfekčních prostředků na bázi stříbra. Výzkum by mohl najít cestu k lepším metodám odstraňování odolných biofilmů, což bude důležité pro budoucí opravdu dlouhodobé kosmické mise.
  • Fiber Optic Production umožnil vyrobit v prostředí mikrogravitace optická vlákna ze směsi zirkonu, barya, lanthanu, sodíku a hliníku. Nyní se na Zemi vlákna označovaná jako ZBLAN (odkaz na chemické složení) a vědci budou moci ověřit, za mají dosavadní experimentální studie pravdu. Podle nich by měla optická vlákna vyrobená v kosmickém prostoru vynikat skvělou kvalitou oproti těm vyrobeným na Zemi.
  • Rodent Research-23 je experiment, v jehož rámci se na Zemi vrátí živí hlodavci. Vědci na nich následně budou studovat fungování tepen, žil a lymfatických struktur v oku a změny sítnice před a po kosmickém letu. Cílem je vnést světlo do otázek spojených s tím, jak tyto změny ovlivňují vizuální funkce. Nejméně 40 procent astronautů totiž při dlouhodobých kosmických misích zažívá zhoršení zraku. Jev, který už dokonce získal své označení – SANS (Spaceflight-Associated Neuro-ocular Syndrome), by mohl v extrémním případě ohrozit i úspěšnost mise.
Japonský astronaut Sojči Noguči při prvním vstupu do lodi Dragon 2. Ochranné brýle a respirátor jsou běžným bezpečnostním opatřením při prvním vstupu do každé nákladní kosmické lodi. Je to ochrana před prachem a malými kousky, které se mohou v kabině vznášet.

Japonský astronaut Sojči Noguči při prvním vstupu do lodi Dragon 2. Ochranné brýle a respirátor jsou běžným bezpečnostním opatřením při prvním vstupu do každé nákladní kosmické lodi. Je to ochrana před prachem a malými kousky, které se mohou v kabině vznášet.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Experiment Rodent Research-23,“ byl navržen tak, aby se začala studovat opětovná adaptace hlodavců na gravitaci co nejdříve po jejich návratu, což je ideální kandidát pro tuto misi, říká Jennifer Buchli, zástupce hlavního vědeckého pracovníka pro Mezinárodní kosmickou stanici na Johnsonově středisku v Houstonu. Vrtulník se vzorky přistane u ranveje SLF (Shuttle Landing Facility), která dříve sloužila raketoplánům. Tým pak většinu nákladu převeze nákladním autem do budovy SSPF (Space Station Processing Facility) na Kennedyho středisku, kde už budou čekat vědecké týmy.

Budeme tu mít zástup vědců, kteří budou na Kennedyho středisku připraveni přijmout vzorky,“ popisuje Mary Walsh, vedoucí Výzkumné integrační kanceláře na Kennedyho středisku. Budova SSPF ukrývá špičkové laboratoře na světové úrovni, kde se většinou připravují experimenty před jejich vypuštěním do kosmického prostoru. Nyní tyto laboratoře poskytnou svůj prostor i nástroje pro okamžitý sběr dat a analýzu vzorků.

Kate Rubins je na fotce z roku 2016 zachycena u chladicího boxu na palubě lodi Dragon první generace (mise CRS-9). Dragony druhé generace mají těchto napájených boxů více a loď tak pojme více nákladů, které potřebují chlazení.

Kate Rubins je na fotce z roku 2016 zachycena u chladicího boxu na palubě lodi Dragon první generace (mise CRS-9). Dragony druhé generace mají těchto napájených boxů více a loď tak pojme více nákladů, které potřebují chlazení.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vědci tu provedou prvotní základní prohlídku, aby získali čerstvá data po návratu na Zemi a pak budou vzorky odeslány na jejich domácí základny,“ říká Wahlberg a dodává: „Výhoda toho, že bude možné dělat vědu dříve, spočívá v eliminaci účinků gravitace na výzkumný subjekt, který předtím pobýval v kosmickém prostoru.“ Ze základny na Kennedyho středisku budou vzorky a experimenty odeslány do celého světa – od Kalifornie, přes Texas, či Massachusetts až do Japonska a dalších lokalit. „V rámci každého nákladního letu existují po celém světě stovky lidí, kteří připravovali vědecké experimenty. Tito lidé se nyní připravují na přijetí těchto experimentů,“ dodává Walsh.

Velké množství vědeckých experimentů se při aktuální misi může dopravit díky vylepšením, která firma SpaceX integrovala do své nákladní lodi Dragon. Druhá generace má díky tomu ve srovnání s první generací dvojnásobnou kapacitu napájených skříní. Při návratu jich může využít až dvanáct, takže Dragon 2 může vozit více nákladů, které potřebují chlad či elektrické napájení. „Původní kabina byla jako kobliha naplněná krémem. Nejprve jste obložili stěny a pak se doprostřed daly obří balíky,“ vzpomíná Walsh a dodává: „Vylepšený Dragon je spíše takový třípatrový dům. něco dáte do sklepa, pak plníte přízemí a nakonec vyjdete po schodech do druhého patra. Je to tedy odlišné z hlediska designu.

Fotografie pořízená ještě před startem mise CRS-21 ukazuje vnitřní uspořádání nákladu v lodi Dragon 2.

Fotografie pořízená ještě před startem mise CRS-21 ukazuje vnitřní uspořádání nákladu v lodi Dragon 2.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nový design také umožňuje rychlejší vykládku experimentů po přistání – to společně s novou přistávací lokalitou u pobřeží Floridy umožní dostat vzorky k vědcům v rekordně krátkém čase. „U předešlých Dragonů to zabralo klidně až 48 hodin od chvíle, kdy kabina přistála v Pacifiku, do chvíle, než se experimenty dostaly do kalifornského přístavu Long Beach. S distribucí experimentů jsme pak začali o čtyři až pět hodin později,“ popisuje Walsh a dodává: „Nyní budeme schopni předat vědcům časově citlivé experimenty pouze čtyři až devět hodin po dosednutí kabiny do vody.“ U příštích misí dostane šanci podílet se mnohem více vědců z celého světa, kteří budou moci využívat tohoto rychlého předání vzorků. To ve výsledku umožní rozšířit obory výzkumu v mikrogravitaci. „Budeme moci dělat odlišné typy experimentů,“ říká Buchli a dodává: „Pokud jste v minulosti chtěli sledovat, jak se organismus znovu adaptuje na gravitaci, tak i v nejlepším případě jste do laboratoře dostali vzorek 18 hodin od jeho přistání. Jenže procesy opětovné adaptace na gravitaci se rozbíhají už po zhruba 13 hodinách. Tento rychlejší proces dopravy vzorků je sice rychlejší jen o pár hodin, ale otevírá úplně novou oblast výzkumu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.elonx.cz/…120720-Sergey-Kud-Sverchkov-ISS-arrival-2-scaled.jpg

https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/4_50718745488_78464d31bd_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/5_hwqaod.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/6_50698363418_a5ea9367ae_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/7_iss048e065818.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/alt1_50692226687_35f16e392c_o.png

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “První Dragon 2 se vrací na Zemi”

  1. Peter Cipov napsal:

    Dobrý deň.

    Chcel by som upozorniť na zaujímavý dokument s názvom Uvnitř SpaceX, ktorý bol odvysielaný dnes večer na ČT 2 a repríza bude vo štvrtok 14.01.2021 o 12:05.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.