Obloha se zatáhne a na rozpálený asfalt začnou dopadat těžké vodní kapky. Okolí ozáří prudký záblesk následovaný hlasitým třasknutím, které se pomalu mění v hluboké dunění – tak si asi každý z nás představí poctivou letní bouřku. Takovou jsme zažili všichni – na vlastní oči, uši i kůži. Ale kolik toho vlastně o tomhle meteorologickém fenoménu vlastně víme? Jak se ukazuje, stále jsou s bouřkami spojené jevy, které potřebují podrobnější vědecký popis – jde třeba o modré výtrysky, elfy a rudé skřítky. Tyto nezvykle pojmenované jevy se ze zemského povrchu pozorují jen velmi obtížně. V nové studii publikované v časopise Nature však vědci hledají odpovědi na otázky, které jsou s těmito jevy spojené. A co je pro nás nejdůležitější – ke svému bádání využili data z evropského přístroje ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), který se nachází na ISS.

Díky umístění na Mezinárodní kosmické stanici ve výšce 400 kilometrů nad Zemí má ASIM ideální přehled, aby mohl vnést nové světlo do problematiky výše jmenovaných meteorologických fenoménů a pomohl tak s jejich charakterizováním. Soubor optických kamer, fotometrů a rentgenových a gamma detektorů byl na vnější plášť Mezinárodní kosmické stanice instalován v roce 2018. Jeho úkolem je vyhledávat elektrické výboje, které mají svůj původ v bouřkách, ale nešíří se jako klasické blesky k povrchu Země, ale naopak vzhůru – nad oblaka do stratosféry.

Zatím ještě žádný evropský vědecký přístroj na palubě ISS neměl tu čest, aby jeho data posloužila pro studii publikovanou v časopise Nature rovnou na titulní straně. ASIM si v tomto směru připsal prvenství. Zmíněná studie popisuje pozorování pěti intenzivních modrých záblesků z vrcholů mraků, z nichž jeden vytvořil modrý výtrysk do stratosféry. Jako modrý výtrysk (anglicky blue jet) je forma blesku mířící z bouřkového mraku nahoru. Tyto výboje mohou během pouhé sekundy dosáhnout až do výšky 50 kilometrů. Kosmický lovec bouří zaměřil modrý výtrysk, který byl iniciován pěti intenzivními záblesky, které trvaly 10 mikrosekund. Vše se odehrálo na bouřkovém mraku, který se nacházel nad ostrovem Naru v Tichém oceánu.

Záblesk také vytvořil neméně zajímavě znějící fenomén a sice elfy. Tímto výrazem se označují rychle expandující prstence viditelného a ultrafialového záření ve spodní části ionosféry. Zde se setkávají elektrony, radiové vlny a atmosféra, přičemž jejich vzájemnou interakcí vzniká toto záření. Zachycení těchto fenoménů s použitím citlivých senzorů v přístroji ASIM je klíčové pro vědce, kteří studují meteorologické systémy v zemské atmosféře. Pozorování ukrývají náznaky o tom, jak v mracích vznikají blesky. Výzkumníci se domnívají, že by tyto fenomény mohly mít vliv dokonce i na koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře. V takovém případě by bylo ještě důležitější vědět, co se děje nad našimi hlavami.

„Tato studie je působivou ukázkou toho, kolik nových jevů dokáže ASIM pozorovat nad bouřkovými mraky. Je to důkaz, že toho máme pořád ve vesmíru hodně k objevování a poznávání,“ říká Astrid Orr, koordinátorka fyzikálních výzkumů pro pilotované i robotické mise v ESA a dodává: „Gratuluji všem vědcům a univerzitním týmům, díky kterým se tohle mohlo podařit, ale také inženýrům, kteří přístroj postavili a podpůrným pozemním týmům, které zajišťují provoz ASIM. K těmto úžasným objevům nás dovedla skutečná mezinárodní spolupráce.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Thunderstorm_seen_from_Space_Station.png
http://www.esa.int/…/17520263-3-eng-GB/Eyes_on_the_storm.gif
https://www.esa.int/…/19180751-1-eng-GB/ASIM_in_action.jpg