Nejdříve na 14. ledna je zatím plánován start Falconu 9 na misi Transporter-1. Jde o misi, při které by mělo na sun-synchronní dráhu výšce 500–600 km se sklonem 97–98° vůči rovníku letět několik desítek družic různých zákazníků. Nyní se objevila informace, že společnost Momentus, která byla prostředníkem mezi SpaceX a některými zákazníky, nestihla získat povolení od FAA. To znamená, že její náklady na této misi nepoletí a čeká je s největší pravděpodobností přesun na mise Transporter-2 a Transporter-3, které mají odstartovat letos. Ačkoliv to zatím nebylo oficiálně oznámeno, neoficiální zdroje potvrzují, že se to týká také českého CubeSatu VZLUSAT-2. Ztrátu několika družic však chce SpaceX velmi rychle nahradit.
S odpadnutím družic od firmy Momentus zřejmě souvisí nedávný požadavek firmy SpaceX na urychlení schvalovacího procesu. O co přesně jde? Už v dubnu 2020 firma požádala o schválení změny licence provozu sítě Starlink. Zatímco aktuálně má SpaceX povolení vynášet družice na polární dráhu jen do výšky 1275 km se sklonem 81° vůči rovníku, nově by firma chtěl využívat spíše dráhu ve výšce 560 km se sklonem 97,6° vůči rovníku.
Zdroj: https://qph.fs.quoracdn.net/
Všechny doposud vypuštěné družice Starlink pracují na oběžné dráze ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°. To je logické, protože na této dráze je zajištěno optimální pokrytí nejobydlenějších míst světa, na která se logicky zaměřuje pozornost v první řadě. Systém Starlink však má být globální a proto potřebuje pokrýt i oblasti blíže k pólům. Tam však tolik zákazníků není a proto postačí méně družic. A tady se dostáváme k misi Transporter-1. SpaceX totiž žádostí o urychlené schválení změny licence sleduje jasný záměr – pokud dostane souhlas, poletí na této misi deset družic Starlink. Budou to vůbec první Starlinky na polární oběžné dráze.
Času však není nazbyt. Ve hře je hned několik možností. První je, že SpaceX dostane povolení a mise odstartuje i se Starlinky. Druhá možnost by nastala, pokud by SpaceX povolení nedostala a Falcon by tak na misi Transporter-1 odstartoval jen s dříve domluvenými družicemi bez Starlinků. Vyloučit se ale nedá ani možnost, že by SpaceX odložila start mise Transporter-1, dokud by nedostala povolení, aby mohla vynést i Starlinky. Která možnost bude nakonec platit, se dozvíme už za pár dní.
Zdroje informací:
https://www.businesswire.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Epw-Lp-XcAE3E4U?format=jpg&name=large
https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-160122163210395c4672b444a5fda400
Líbí se vám ten anglicko- český výraz : sun-synchronní dráha , místo zažitého heliosynchronní ?
Osobně se mi to taky moc nelíbí a dávám přednost řecko-české variantě.
Dříve jsem používal heliosynchronní, ale zjistil jsem, že je vhodnější používat výraz sun-synchronní a proto jsem na tuto verzi přešel cca před půl rokem.
Jen a pouze ze zvědavosti, a vůbec to neber jako jakoukoliv kritiku, proč považuješ sun-synchronní za vhodnější výraz?
Proč bych to měl brát jako kritiku? Vždyť je to zcela legitimní dotaz. Samozřejmě, že nemám s odpovědí problém. 🙂
Jak říkám, dříve jsem používal výraz heliosynchronní dráha běžně. V průběhu let jsem ale zjistil, že mám obecně v terminologii značné mezery a mnohdy používám špatné výrazy. Začal jsem si na to tedy dávat pozor. Když jsem začal s Michalem Václavíkem spolupracovat na pořadu Vesmírná technika, pro který Michal píše texty, všiml jsem si, že zásadně používá výraz sun-synchronní oběžná dráha. Zaujalo mne to a Michala jsem se tedy zeptal, jak je to s těmito termíny. Michal mi tehdy odepsal: „Oba jsou v pořádku, heliosynchronní je ale méně přesné.“ Jelikož je pro mne Michale etalonem správné terminologie, začal jsem od té doby používat výhradně sun-synchronní dráhu – stejně jako jsem ze svého repertoáru vystrnadil stav beztíže, který nahradilo prostředí mikrogravitace, nebo hranici vesmíru ve 100 kilometrech nahradila hranice kosmického prostoru.
Já tedy netuším, čím je sun-synchronní přesnější oproti heliosynchronní, to by mě opravdu zajímalo.
Jinak v nebeské mechanice se zrovna moc anglických výrazů nepopužívalo.
sun-synchronní, k tomu tedy analogicky eart-synchronní Obojí je stejné zvěrstvo 🙂
Jak jsem koupil, tak prodávám. Jelikož se Michal v odborné terminologii opravdu vyzná, nemám sebemenší důvod jeho názor jakkoliv zpochybňovat.
Bylo by možné tedy zjistit odpověď na otázku přímo od pana Václavíka? Já jsem se totiž odpověď nedočetl, jen to, že to někdo považuje za přesnější, ale nikoliv proč.
Michal sem určitě napíše sám, jen zatím nemá čas. Bude to lepší, než abych se pokoušel tlumočit jeho slova.
Dotaz jakou maji nyni starlinky magnitudu v tech 550 km.
Diky
O tom zrovna dnes perfektně napsal kolega Mirek Pospíšil na naše fórum, cituji:
Cornellova Universita vydala 2.1.2021 tuto informaci a zprávu o měření jasnosti družic Starlink ve variantě VisorSat (se slunečními stínidly a dalšími úpravami).
Pokud chápu text správně, tak průměrná hodnota zdánlivé vizuální magnitudy u 430 Starlinků VisorSat na pracovní dráze 550 km, pozorované v zenitu, je 5.92 +/-0.04. Došlo tak v průměru ke snížení magnitudy o 1,29 v porovnání s dřívější verzí Starlinků, takže VisorSaty mají jen 31% jasnosti oproti původním Starlinkům bez úprav pro astronomickou komunitu.
Dekuji takze mimo mesto budou viditelne pouhym okem.To se hruza.diky
Nechci tady rozjíždět debatu na stokrát omílané téma, ale píše mi poměrně dost lidí, že od nasazení VisorSatů nevídají dříve známé šňůrky perel či vláčky – a jsou to často lidé z venkova s malým světelným znečištěním. Takže to žádná hrůza určitě nebude. A navíc pamatujte na ty přínosy,které tato síť bude mít.
Nebylo by vhodné upravit název, aby v něm nebyla … polární dráha ?
Jako aby tam byla sun-synchronní dráha? Popravdě jsem o tom uvažoval, nicméně v tomto případě jsem se rozhodl pro výraz polární dráha, jelikož se do nadpisu více hodí.
Nic mi do toho není, je to tvůj výtvor.
Takže , zatím co sun-synchronní dráha tam být musí, protože je to přesnější než heliosynchronní, ( i když netušíme proč), tak polární tam je , protože se tam hodí – i když to žádná polární dráha není.
A vo tom to je ! 🙂
Proč používám sun-synchronní, místo heliosynronní jsem snad už vysvětlil – bylo mi vysvětleno, že je to vhodnější a proto to používám. Výraz polární dráha považuji za jakýsi zastřešující (nadřazený) výraz či kategorii, která sdružuje různé dráhy včetně sun-synronní). Pokud ale dostanu důkaz, že je v tomto případě výraz polární dráha použit špatně, klidně jej změním. Jak jsem psal, mám v terminologii mezery a možná si to s tou nadřazenou kategorií myslím špatně. Nehraju si na dokonalého. Napíšu Michalovi a zeptám se ho, jak to je. Podle toho buďto nadpis upravím, nebo jej nechám.
Polární dráha není nadřazený termín, je to naopak specifická dráha = se sklonem 90°.
Jak jsem slíbil, tak jsem udělal. Požádal jsem Michala Václavíka o konzultaci. Zde jsou výsledky Michalova vysvětlení, které si dovolím volně parafrázovat:
Striktně přes póly vede opravdu pouze dráha se sklonem 90°, ale stejně jako se výrazem polární výprava neoznačují pouze výpravy mířící k zemským pólům, ale jen do polárních oblastí, tak i výraz polární dráha se používá pro oběžné dráhy okolo sklonu 90° vůči rovníku – přesná hranice, u jakého sklonu polární dráha končí, neexistuje. Bylo by samozřejmě nesmyslné říkat třeba o dráze se sklonem 50° vůči rovníku, že je polární. Ale u sklonu třeba 85 nebo 97 stupňů se tohle označení bez problémů použít dá. Michal tvrdí, že dráha, na kterou se v tomto případě poletí, je polární – pokud bychom to chtěli extra přesně, pak to upřesnil na retrográdní polární.
Tolik tedy praví odborník na terminologii. Nadpis tedy měnit nebudu, ale děkuji za přínosný podnět. Opět jsem se naučil něco nového.
Pokud bychom byli militantně striktní, tak pak je aktuálně na dráze se sklonem 90,00° vůči rovníku (na ona dvě desetinná místa přesně, nevím kolik uživatel milantos považuje za nutné pro polární dráhu) jedna družice. A to NNSS 30310 starého navigačního systému Transit. Dále tam jsou dva horní stupně nosných raket z let 1964 a 1988.
Tohle víte z hlavy, a nebo na to máte nějakou databázi. Zní to až neuvěřitelně 😀
Sun-synchronní dráha je druh polární dráhy, polární dráha je druh nízké oběžné dráhy, a nízká oběžná dráha je druh oběžné dráhy kolem Země. Navíc ani sun-synchronní dráha není jedna, ale je jich nekonečně mnoho. Abychom přesně specifikovali jednu konkrétní dráhu, museli bychom říct její periapsidu, apoapsidu, inklinaci, specifikovat zda se jedná o inklinaci vůči rovníku či ekliptice, a délku vzestupného uzlu. A i na takovéto dráze se může pohybovat nekonečně mnoho objektů…
Takto přesná specifikace zpravidla v běžné řeči není potřeba a tak se používá zastřešujících termínů, byť je pravda že použití jednotného čísla „dráha“ je zde tak trochu nešvarem, protože se ve skutečnosti jedná o obrovské prostory (zpravidla nekonečné) možných orbitálních parametrů.
Kdybychom ještě přihlédli ke kvantové mechanice, tak musíme konstatovat, že něco takového jako „dráha“ vůbec neexistuje. A to by byl teprve terminologický guláš!
Takže bych ještě poprosil o skutečné zdůvodnění , proč je termín sun- synchronní dráha vhodnější / přesnější/ správnější než historicky obecně užívaný termín heliosynchronní. Možná to je vžitý termín z ESA, ale opravdu netuším, proč je ho potřeba používat. A výklad, že ho používá p. Václavík , mě moc tedy jako odpověď opravdu neuspokojuje . Snad je k tomu nějaký skutečný důvod.
Díky.
Zdá se, že výraz heliosynchronní ve smyslu synonyma k sun-synchronnímu orbitu se příliš nepoužívá. Navíc přinejmenším teoreticky může existovat notace oběžné dráhy synchronní s rotací Slunce coby ekvivalent geosynchronní dráhy, a pro tuto hypotetickou dráhu se také používá výraz heliosynchronní, což je pak matoucí. Zatímco výraz sun-synchronní vždy označuje jedině polární oběžnou dráhu kolem Země s roční precesí.
Nevím, kde berte tu jistotu v té první větě.
Ve všech publikacích o kosmonautice za posledních 50 let najdete heliosynchronní dráhu a nenarazíte na termín sun-synchronní. Ani zde, na kosmonautixu, ve výkladu drah , zrovna tak na elon.cz ani na Aldebaranu, ani zde v článcích ( až na posledních asi 1/2 roku) nanarazíte na sun-synchronní, ale heliosynchronní.
A nevím, proč v předchozím příspěvku uvádíte tuto dráhu jako nízkou ?
Ta první věta začíná slovy „zdá se“ což vyjadřuje určitý stupeň nejistoty.
Takže vaše „Nevím, kde berte tu jistotu“ nedává smysl.
Každopádně vycházím z toho, že když si vygooglíte výraz „heliosynchronous orbit“ naprostá většina výsledků obsahuje výraz „sun-synchronous orbit“. Jedinou výraznou výjimkou je wikipedie, která tvrdí že jde o synonyma a odkazuje se přitom na jeden zdroj.
Přičemž z následujících odkazů je patrné, že to tvrzení je vratké:
– https://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Sun-synchronous_orbit
– https://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Heliosynchronous_orbit
Wiktionary (https://en.wiktionary.org/wiki/heliosynchronous) pak tvrdí že „heliosynchronous“ může znamenat:
– synonymum k „sun-synchronous orbit“
– ekvivalent geostacionární dráhy ve vztahu ke Slunci
Skutečnost, že to slovo může označovat dva naprosto rozdílné druhy oběžných drah je pravděpodobně důvodem, proč se příliš nepoužívá a jsou preferovány jiné výrazy.
Tím bych tu diskuzi ukončil.
„A nevím, proč v předchozím příspěvku uvádíte tuto dráhu jako nízkou ?“
Nizká oběžná dráha, podle Wikipedie: „Earth-centred orbit with an altitude of 2,000 km or less“
Sun-synchronous orbit, podle Wikipedie: „Typical Sun-synchronous orbits around Earth are about 600–800 km in altitude“
Vzhledem k tomu, že 0 < 600 < 800 < 2000, je zřejmé, že "typická" sun-synchronní dráha je nízká oběžná dráha. Ačkoli hádám, že v principu nic nebrání tomu mít sun-synchronní dráhu ve výšce vyšší než 2000km, smyslem těchto drah je pozorování Země, tudíž je cílem být co možná nejníž, a nedává moc velký smysl být na střední nebo vysoké dráze.
(Pokud to není jasné, výrazy "nízká", "střední" a "vysoká" dráhá jsou ustálené, více méně přesně definované termíny, nejedná se o subjektivní popis. Můžete namítnout, že 600 kilometrů nad zemí vám nepřipadá nízko, a máte pravdu, ale přesto se jedná o "nízkou" oběžnou dráhu.)
Jenže řeč je od začátku o české terminologii (sun-synchronní vs. heliosynchronní), ne o anglické terminologii (sun-sycnhronous vs. heliosynchronous).
Proč se odvoláváte na wiki ? Heliosynchronní dráha nemusí být nízká. Že se někde uvažuje, že to bude typicky nízká, neznamená, že to nemůže být celkem jakákoliv, která bude splňovat to jediné kritérium – = synchronnost s osvětlením
A chápu, že pokud budu hledat v anglické literatuře, najdu anglický termín, na rozdíl od české 🙂
A nemusíte mi, s prominutím, citovat wikipedii s názvoslovím drah, ani kde bych si jejich vysvětlení mohl nastudovat, a už vůbec mi opravdu nemusíte vysvětlovat a psát, že 800 > 600.
To snad opravdu nepatří do seriózní diskuse
Já myslím, že pan Malky popsal rozdíly dobře pro anglickou terminologii. Včetně toho, že sunsynchronní dráha je většinou nízká, ale nic nebrání tomu, aby byla použita i vysoká. Nicméně používají se kvůli osvětlení zemského povrchu nebo vlastního satelitu, takže vyšší dráhy nedávají velký smysl.
Pokud jde o českou terminologii, tak předpokládám, že jde o snahu o setření rozporu s tou anglickou (respektive mezinárodní) a vlastně i interních rozporů v samotné češtině – geocentrická-geosynchronní versus heliocentrická-heliosynchronní. Zatím se pojem sun-sznchronní evidentně moc nezažil. Asi kvůli tomu, že jde o anglicko-řecký kompilát upravený pro české skloňování, což ve výsledku nevypadá moc hezky. Co vymyslet nějaký více český výraz jako světlosynchronní?
Ptal jste se, proč popisuji sun-synchronní dráhu jako nízkou. Odpověděl jsem, odkázal jsem se na zdroj, který běžně používám. Ano, máte pravdu (jak jsem psal již v předchozím příspěvku), že sun-synchronní dráha může být teoreticky střední či vysoká. Ale v 99% případů bude nízká.
A dovolím si v jedné věci nesouhlasit. Původní otázka nebyla na českou terminologii, nebyla ani na anglickou, původní otázka (aspoň jak jsem ji vnímal já), zněla takto:
„Proč by někomu / Dušanovi / Michalovi Václavíkovi / komukoli jinému mohl připadat výraz sun-synchronní dráha jako vhodnější než helio-synchronní?“
Dušan na tento dotaz odpověděl s naprosto legitimním odůvodněním, proč jemu konkrétně ten jeden výraz připadá vhodnější. Tato odpověď ovšem některé z nás ne zcela uspokojila. Tak jsem se jal googlit, a o to co jsem se dozvěděl jsem se podělil v diskuzi, protože mi přišlo, že by to někomu jinému mohlo připadat taky zajímavé.
Opakuji, že aspoň pro mě osobně ta otázka nezní, „který výraz je *správný*“ (na to ať si odpoví každý sám), ale „*proč* by někomu mohl jeden z těch výrazů přijít vhodnější“.
Několik rychlých hledání v odborných anglických knihách a časopisech věnovaných kosmickým letům a astrodynamice mi ukázalo, že v současnosti se v nich výhradně používá pojem sun-synchronous a pojem heliosynchronous vůbec.
Což samozřejmě neznamená nic pro českou terminologii. Na mě to působí dojmem, že se někdo rozhodl ignorovat desetiletí používaný český pojem heliosynchronní a zavést do češtiny nový pojem z angličtiny, který mu připadá „lepší“, protože používá převážně anglickou literaturu.
I já mám přesně tento dojem a proto si rád počkám na vysvětlení od zdroje.
Ano, proto jsem psal ten svůj první i poslední příspěvek. a proto mě zajímalo v čem ( tedy kromě toho, že to je anglicky) se oba termíny liší, a to až tak, abychom museli rušit zažitou naši terminologii a přejít na angličtinu. Navíc na populárním, nikoliv vědeckém fóru a navíc psaném v češtině.
Myslim, ze odpovedi si dostal dostatocne mnozstvo. Ci ta presvedcili alebo nie – to uz je na tebe, som presvedceny, ze ak autor preferuje jeden termin a ty iny, je to uplne v poriadku.
Tak ono to je přeci jinak. Autor preferuje anglický termín zhruba 1/2 roku, před tím používal termín, který tu je zažitý a najde se ve veškeré české literatuře minimálně 50 roků nazpět. Takže je to spíš preference jednoho nebo několika proti všem a proti zvyklostem češtiny. :). Chápu, že v angličtině se nezřídka používají jiné termíny, zrovna tak ve francozštině. Jen nevím, proč je cpát do češtiny, která už termín má dlouho a je zažitý.
Jenom laicka poznamka od nekoho zijiciho v anglicky mluvici zemi…
Pokud se v jendom jazyku pouziva termin ktery je temer shodny se slovem ve druhem jazyku, ale maji rozdilne vyznamy, pak to pusobi zmatky.
Ono z pohledu cestiny je jedno zda se pouzije latinsko-ceske nebo anglicko-ceske slovo. Ale je pak matouci kdyz pak nekdo nekde neco cte, a musi si prevadet stejne znejici slova trosku jinak. V tomto pripade bych se zastaval nazoru aby se heliosynchronni pouzivalo kde v anglictine heliosynchronous a sunsynchronni kde je v anglictine sun-sychronous.
Pokud si myslite ze to nemuze plest, udelejte si pokus kde 90% beznych lidi vyhori, pokud nejsou zvykli simultanne prekladat – nechte je at simultanne prekladaji do cestiny anglickou rec a dejte jim tam slovicko „control“. 90% Vam to v bezne mluve prelozi jako kontrolovat.
Plně s vámi budu souhlasit v okamžiku, kdy ty dva výrazy nebudou vyjadřovat stejnou dráhu = stejnou skutečnost. Ale co tedy v angličtině vyjadřuje termín heliosynchronní dráha? Existuje či byla použita? A máme tedy v češtině praktickou potřebu – a kvůli čemu- tyto dva termíny rozlišovat ? Doposud je nikdo nerozlišoval a ve veškeré české literatuře se používá termín heliosynchronní v jasném významu- nikoho nemate .
Ta slova nemají rozdílné významy. V angličtině jsou sun-synchronous a heliosynchronous synonyma.
Už jsem to tu několikrát psal. Heliosynchronous může označovat rovníkovou oběžnou dráhu kolem Slunce v takové vzdálenosti, že sonda na ní oběhne kolem Slunce za stejnou dobu, kterou Slunci trvá jedna otočka (jeden Sluneční „den“). Je to tedy ekvivalent geosynchronní dráhy ve vztahu ke Slunci.
Právě to, že „heliosynchronous“ a „sun-synchronous“ nemusejí být synonyma je základem všech těch zmatků.
to Malky :
To, co jsi tu už několikrát psal jako spekulaci, je postaveno proti tvrzení Petra Scheiricha, zde určitě největšího odborníka na dráhy a jejich výpočty.
Navíc, tvrzení o synchronním pohybu kolem Slunce moc nedává smysl, protože povrch Slunce má diferenciální rotaci, takže s čím na Slunci by to mělo být alespoň teoreticky synchronní ?
Pro mě jsou směrodatné informace od P. Scheiricha, než nějaké spekulace, teoretizující co by, kdyby…
Dobře, předpokládejme, že „heliosynchronous orbit“ a „sun-synchronous orbit“ jsou ve 100% případů synonyma. Proč je v takovém případě vhodnější použít výraz „sun-synchronní dráha“ namísto výrazu „heliosynchronní dráha“?
Tak na to se ptáme, jak ty, tak já, od samého začátku, a zatím tu byla jen odpvěď ve stylu : pan učitel to říkal…. 🙂
Na tuhle otázku může odpovědět pouze Michal, se kterým jsme tuto věc od začátku konzultoval. Je to pro mne člověk, který se v terminologii opravdu vyzná. Bohužel je však Michal v těchto dnech zdravotně indisponován, takže odpověď zřejmě napíše až později.
Takhle to vidí ESA:
[url]https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2020/03/Polar_and_Sun-synchronous_orbit[/url]