ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o skok Starship SN8

Včera jsme prakticky celou druhou polovinu dne sledovali dění na základně Boca Chica a posouvali termín začátku přenosu. Nakonec jsme před půl dvanáctou v noci přenos spustili, ale bohužel byl odpočet zastaven 1,3 sekundy před plánovaným vzletem. Nedá se tedy nic dělat, čeká nás další kolo vyčkávání a posouvání termínů. V době, kdy tento článek vychází (9. prosince 12:00) však ani nevíme, ve který den má ke skoku do výšky 12,5 kilometru dojít. SpaceX to může zkusit už dnes, ale k dispozici jsou uzavírky silnic i na čtvrtek a nově také na pátek. Pro jistotu tedy vydáváme náš článek už teď, aby měli naši čtenáři zajištěn přísun okamžitých informací.

Náš přenos ze startu spustíme zhruba deset minut před skokem, kdy by měla svůj přenos zahájit i SpaceX. Bohužel v tuto chvíli nedokáže nikdo říct, v jakém čase to bude – celý pokus může být odložený na další dny. Sledování přenosu tedy bude od našich diváků (stejně jako včera) vyžadovat větší pozornost a flexibilitu než obvykle. Během dne se budu snažit dávat do článku aktualizace s plánovanými termíny. Sledujte tedy článek (stránka se neobnovuje automaticky!) a nemělo by Vám nic utéct. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

EDIT 14:15
Posouvám začátek přenosu prozatím na 17:00, stále žádná oficiální informace.

EDIT 16:12
Posouvám začátek přenosu na sedmou večer.

EDIT 17:52
Začátek přenosu posouvám na 21:00.

EDIT 20:00
Měním začátek přenosu na 22:30.

EDIT 21:15
Posouvám začátek přenosu na 22:00.

EDIT 21:40
Posouvám začátek na 22:15

EDIT 21:55
Zkusím 22:00

Zdroje informací:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://www.elonx.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Eol_QF_XYAIEmhq.jpg:large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

82 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o skok Starship SN8”

  1. M.U. napsal:

    Ahoj, včera jsem též zabil půl dne čekáním 😀 a ve finále jsem se přeci jen dočkal….
    To dlouhé pšššššššššš a nic bylo taky krásný!
    Ověřilo se aspoň, že bezpečnostní systém funguje jak má.
    Držím palce at to již vyjde a budu se těšit na nový přenos.
    A též děkuji Dušamovi za tuto vyjímečnou práci kterou tu pro nás dělá, aby jsme se mohli radovat jako malý. kluci 🙂

  2. David R. napsal:

    Nevíte někdo kolik budou tankovat pohonných hmot? Maximum by bylo kolem 500 tun, jinak by to tři Raptory nezvedly. Odhaduji ale, že to bude mnohem méně a že tento let je podzvukový?
    Kolik paliva je asi třeba a jak vysoko se musí vyletět, aby se při pádu otestovaly letové vlastnosti při nadzvukových rychlostech?

  3. Petr Spurný napsal:

    Jsou známy detaily události, které vedly k přerušení prvního pokusu o start 8.12.2020?

  4. MAS75 napsal:

    Řeší se pro rakety zákon ploch pro překonání rychlosti zvuku?

  5. Othfanik napsal:

    Zdravím,
    môže starship vyletieť na obežnú dráhu s plnými nádržami bez nákladu?
    ďakujem za odpoveď

  6. Albert napsal:

    Místo trefili. 🙂 Celé to bylo skvělé. Gratulace SPX.

  7. M.U. napsal:

    Nádhera:! Děkuji též všem za parádní přenos!

  8. stepan Vaclavek napsal:

    Hořely jenom dva při přistání, když si to člověk zpětně přetočí

  9. Pavelll napsal:

    Bomba!! Skvele!! Na prvni velky test uzasny uspech!! A napeti pro nad nespici neskutecne! 🙂

  10. effendi napsal:

    Úžasné, myslím ,že tak skvělý výsledek si nikdo nemohl ani přát:)

  11. Vaclav napsal:

    Přistávací manévr vypadá hodně nebezpečně, zlatá křídla.

    • Dušan Majer napsal:

      A k čemu by vám byla křídla při letu k Marsu? Jen mrtvá zátěž.

      • JirkaBerka napsal:

        Na Marsu k ničemu, ale pokud se nemýlím, byl systém prezentován i pro použití na Zemi. Suborbitální přelet z Londýna do Sydney za 45 minut je fajn, ale kabina bude muset kompletně z omyvatelného materiálu.

        • petrH napsal:

          Až budou ladit koncept pozemní dopravy tak budou k dispozici metanové matevrovací trysky a ta otočka nebude takové nakopnutí jako s tím raptorem. Ale k tomu ještě pár let máme.

        • Jozef napsal:

          Vie niekto ako je to osetrene so zatazou na bezny, priemerny alebo aj podpriemerny ludsky organizmus? Alebo pred tym nez si dotycny uzije 45 minutovy let z Londyna do Sydney, bude musiet podstupit 6-mesacny zatazovy trening, popripade ho hned po tyzdni vylucia, lebo takyto let, by bol pre neho zivotunebezpecny?

          • Tovy napsal:

            Dobrá otázka.
            Někde jsem četl, že v běžném letadle (A320, B737) při běžném letu je přetížení 1-1,3G (včetně přistání a startu). Hraniční je kolem 2G (turbulence, problémy při letu). Potom už je riziko pro drak letounu. Zvládne samozřejmě více, ale někde kolem 2,5G se může se začít deformovat. Přistály už ale i hodně pocuchané stroje.

            Čili si myslím, že pro běžnou dopravu lidí bude hranice něco kolem 2G. Potom už by to nemohlo být pro kohokoli, ale cestující by museli buď podstoupit výcvik, nebo se vybírat podle zdravotního stavu a fyzické kondice.
            Pří takovém přetížení by neměl být problém ani pro pozici sedadel, tělo to zvládne (jen ve výbavě bude asi potřeba více pytlíků).

            Uvidíme, jaká bude realita.

      • Vaclav napsal:

        Pokud se ovšem bude vracet na Zem, pak by ogivální trup s malými křídly vytvořil vztlakové těleso schopné přistát na dráze jako raketoplán.

      • David R. napsal:

        Ale ne… vstupní rychlost do atmosféry Marsu 5 km/s, je naprosto nutné mít řídící plochy, vystavit loď tepelnému namáhání pod správným úhlem, dobrzdit na podzvukovou rychlost, a dál korigovat klouzavý let pro dosažení přesného místa přistání. Klasické kapsle mají mírně vyosené těžiště a mohou „zatáčet“ tím, že se pootočí kolem osy, ale tady jsou asi ty čtyři ploutve lepší. Teoreticky ale stačí i dvě, viz ESA IXV.

  12. Pavelll napsal:

    Pres sest a pul minuty fantastickeho testu a podivane – v podstate prvni vanocni darek pro fandy kosmonautiky 🙂

  13. Pavelll napsal:

    Jinak pripojuji se k spekulaci 😉 … ze nacasovani pristavaciho manevru/zazehu bylo dobre, ale pri pristani nefungovaly vsechny motory a tak byla pristavaci rychlost prilos velka a SN8 to neustala. Ale i tak obrovsky uspech!

    • David R. napsal:

      Přesně tak, a ke konci zřejmě vypadl i druhý motor. To se pak nelze divit, že přistání bylo krapet tvrdší. Ale špička zůstala celá. Takže už víme, na jaká sedadla si rezervovat místenky.

      • Vojta napsal:

        Je to tak, ten z pohledu kamery nejblíž vůbec nenaskočil, pak vypadl ten vpravo. Do nárazu hořel jen ten levý. Skoro mi přijde, že to bylo úmyslné (motory se během přistávání vypínaly v opačném pořadí než při letu vzhůru), ale vloudila se tam nějaká chybka (špatný výškový senzor, chyba regulace, ze začátku měly naskočit všechny tři… těžko říct). Dost možná jsou tři Raptory na přistání moc – nejdou dostatečně přiškrtit nebo by odraz spalin ze tří motorů od země mohl stroj poškodit, tak se má dosedávat na jeden. Pak by dávalo smysl, že při vzletu jednotlivé motory vypínali, aby si ověřili chod a stabilitu s menším počtem běžících motorů.

        V každém případě celkem povedený test. To zhoupnutí dokonce v reálu vypadalo méně děsivě než na animaci, i když možná je to jen iluze vytvořená různými pozicemi kamery.

  14. lubos napsal:

    Přenos parádní, hračka výborná. Mně by ale zajímaly dvě věci, které mi nějak intuitivně nesedí. Jak takový kolos může přistát v prachu na Marsu bez toho, aniž by se poškodil nebo zapadl, a mohl tak znovu odstartovat (minimálně první mise nebudou mít k dispozici pevnou rampu a Starship bude do plna natankovaná na oběžné dráze). A při použití na Zemi: Představím-li se jako pasažér mezikontinentální lodi Starship, kdyby se mnou někdo zacvičil takovým skvělým přistávacím manévrem (samozřejmě i s měkkým dosednutím), pluji stejně zpátky z Austrálie do Ameriky raději na voru a hysterický jekot účastníků zájezdu si pamatuji nadosmrti…

    • Dušan Majer napsal:

      Přistání do regolitu zase nemusí být takový problém, možná by se jen nohy trochu zabořily do povrchu.
      Přistání s cestujícími je něco trochu jiného. Ten projekt rychlé dopravy má celou řadu háčků a tohle je jeden z nich.

      • lubos napsal:

        Děkuji za odpověď. Nevíte, prosím, jaké tam může být při té otáčce přetížení (bojím se, aby se mi neotevřel kufr)?

      • lubos napsal:

        A ještě snad jedna věc – ten samotný marsovský regolit. Při přistání mají motory obrovský tah, takže zvednou i velké kameny. Ten vnitřní prostor motorové sekce mi připadá jako obrovský mlýnek na kávu a motory vypadají velmi křehce. Samozřejmě, v prostoru budou ještě další tři motory, ale o to spíše se mohou snadno poškodit. Nicméně, zažili jsme mnoho neuvěřitelných věcí (jako třeba dnes). Myslím ale, že přistání na Marsu bude muset být testováno mnoha pokusy stejně jako to na Zemi. Nebo si myslíte, že testování na Zemi poskytne dostatek dat i pro chování lodi na Marsu nebo na Měsíci?

        • David R. napsal:

          Prostě si nacvičí otočku 100 km nad Zemí, kde je stejná hustota atmosféry jako na Marsu. Jeden pokus na Zemi zabere týden, na Marsu jsou to bohužel dva roky, než máte šanci na reparát, a cenovka je krát deset, protože na LEO poletí cca deset tankerů kvůli jedné lodi. Proto je třeba otestovat na Zemi / Měsíci, co se dá. Pokud se pro závěr přistání použijí motory na špici, riziko zničení motorů je nula. A pokud loď nebude plná a díky tomu bude mít rezervu paliva, může i zaviset, vybrat lepší místo, a potom by měli na Marsu přistát na první pokus.

          • Josef Somik napsal:

            Tlak ve výšce 100km nad zemí je asi 0.03Pa. Tlak na Marsu je asi 800Pa.

        • petrH napsal:

          Už nyní je jasné, že na Měsíci se bude přistávat jinak, s pomocí metanových trysek vysoko na trupu právě, aby silné raptory neudělali pod raketou kráter do kterého by se špatně přistávalo. Na Marsu to nakonec bude nejspíš podobné. A Měsíc jako zkušební plocha není až tak daleko.

    • David R. napsal:

      Pokud jde o riziko poškození motorů, možnou odpovědí je již oznámená úprava lodi pro přistání na Měsíci, tedy pomocné přistávací motory na špici.
      Otázka boření nohou – bude se přistávat v místech kde je voda, tedy na sediment s obsahem vody (ledu), a problém bude spíš pomalé zapadání, jako u staveb na Sibiři. Zejména pokud by se na nezpevnném podkladě loď tankovala 1200 tunami, tak to asi bude problém.
      Tipuji si, že první lodi se vůbec nebudou vracet, v nich nebudou lidi, mohou obsahovat např. výrobnu paliva, která se ani nebude vykládat ven, a využijí se i nádrže. A nebo ocel poslouží časem jako cenný materiál.
      Je možné, že se podaří nějak roboticky vybudovat zpevněnou přistávací plochu před prvním přistáním s lidmi. Času na to bude dost, SpaceX asi ponechá právo první šlápoty NASA a ta nespěchá. Před letem s lidmi (co se chtějí vrátit) bude třeba vyzkoušet také vstup do zemské atmosféry rychlostí cca 14 km/s, což je docela masakr a navíc to musí vydržet 3 roky stará loď co už má něco za sebou.
      Otočky bych se nebál, ta se dá udělat i pomalejší. Lodi s posádkou asi nebudou naložené na 100 tun, tak budou mít nějakou tu palivovou rezervu na vyšší komfort. Ale přistání bude určitě zajímavé tím, že zrychlení jde při vstupu do atmosféry jedním směrem, a při dosedání téměř opačným. To bude asi vyžadovat nějaká otočná sedadla.

  15. Kamil napsal:

    Nevídané, neslýchané. Nikdy nikdo nic podobného neviděl. Raketa letící na břiše. Ohromný úspěch. SN9 to dá.

  16. medved_David napsal:

    Jsem nadšený, také to předčilo má očekávání. Úkol splněn na 200%:
    – Prototyp Starshipu se proletěl do pořádné výšky; dokázal se překlopit a doplachtit k zemi a tam provést poloviční veletoč.
    – Jak se říká :”Operace se podařila, pacient zemřel.”
    – Spektakulární závěr s ohňostrojem a vynikající příspěvek do pokračování legendárního videa SpaceX How not to land a Space Ship. http://www.youtube.com/watch?v=bvim4rsNHkQ&ab_channel=SpaceX

  17. ethael napsal:

    Musk na twitter napisal dovod nepodareneho pristatia: „Fuel header tank pressure was low during landing burn, causing touchdown velocity to be high“, cize v preklade: „v palivovej nadrzi v spicke bol pri pristavani nizky tlak“. Preto asi aj isli len 2 a neskor len 1 motor. Nadrz nebola schopna dodavat palivo.

  18. Mara napsal:

    Naprosto fantastické, tohle je kosmické porno (Dušane promiň, ale situace si to vyžadovala :-)) … Koukal jsem na to živě, ani jsem nedýchal a krve by se mě nedořezali. Pak jsem si to pouštěl pořád dokola a pak ani nemohl usnout :-).

    SpaceX a hlavně lidé, kteří na tomhle pracují, mají můj neskutečný obdiv k tomu, co už teď dokázali. Tak poladit SN9 a šup šup, poslat to tam znovu.

  19. Radoslav Karásek napsal:

    ty jo, po tom ako NASA odmietla motorické pristátie Crew Dragona a uvidia toto, tak možno budú ešte tichučko dúfať, že sa vrátia k Red Dragonu 😀

    Ale je to v podstate len pocit. Keď to budú vedieť a spoľahlivosť bude na úrovni vystrelenia padákov, tak je v zásade jedno, či sekunda hrozy bude vo výške niekoľko kilometrov alebo 100 metrov.

    • KarelT napsal:

      Padáky jsou nesrovnatelně jednodušší, např. u Sojuzu i záložní a je čas je vystřelit, motorické přistání je vždycky řádově složitější a není čas na chyby. Takže bych rozhodně přistával raději na padácích nebo plachtěním jako STS či Dreamchaser než padal dolů jak šutr. Ale mohli by přistávat motoricky s nákladním Dragonem, ovšem asi zatím NASA nechce platit navíc za vývoj a provoz další varianty.

      • Radoslav Karásek napsal:

        Ale to, že niečo je komplikovanejšie neznamená, že je menej spoľahlivé. Preto píšem, že keď budú mať spoľahlivosť na úrovni padákov.
        IMHO hlavná výhoda motorického pristátia pre mňa je, že sa celý systém dá skontrolovať skor, ako sa začne pristávať. Padáky niekoľko mesiacov ležali zabalené v sklade a jediný test je zároveň aj ostré použitie. Spomeňte si na Apollo 12, kedy sa po údere bleskom vydávali na mesiac s pocitom, že možno o týždeň zomrieme, lebo je nenulová šanca, že máme poškodené padáky.

  20. Marthinnus napsal:

    Parádní podívaná a titulkáři v různých novinách opět nezklamali 🙂 Muskovi vybouchla loď pro lety na Mars atd.. 🙂

  21. Pavel Kralicek napsal:

    Díky redakci za super přenos! Také jsem nečekal, že se dostanou tak daleko a až na posledních pár sekund i v podstatě nominálním letem (postupné vypínání motorů při stoupání byl záměr, i když by se ve mě v první moment krve nedořezal než mi to došlo). Všem doporučuji analýzu Scotta Manleyho, kterou zveřejnil asi před hodinou: https://youtu.be/egHxiX40eJY
    v čase 7:45 videa, je úžasný záběr ze země, kdy vám raketa doslova padá na hlavu!
    Jeho analýza přistání: Nízký tlak header nádrže s palivem způsobil předčasné vypnutí jednoho motoru, druhý motor byl následně zahlcen kyslíkem (který měly původně spotřebovávat oba motory) načež začal spalovat svoje měděné vnitřnosti (proto ta zelená barva plamene).
    Všimli jste si, že se i tak Starship trefila přesně doprostřed přistávací plochy? Čili celá fáze plachtění a navigace zpět na přistání fungovala perfektně. Úžasný test, těším se na SN9!
    Pro pobavení doporučuji mé „oblíbené“ Novinky
    https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/prototyp-rakety-spolecnosti-spacex-explodoval-pri-pristani-40344775
    už jen titulek: „Raketa SpaceX při přistání explodovala“ a diskuze pod článkem je opravdu výživná!

  22. Pavel Kralicek napsal:

    Přijde mi, že se při přistání vůbec nevysunuly nohy Starship…na videu jsou ve stejné pozici jako při startu, takže další chybka, kterou budou muset před tested SN9 opravit. Rychlost dopadu byla ale i tak příliš vysoká, aby s tím deformovatelná struktura nohou zvládla něco udělat.

  23. Jan Jancura napsal:

    Tak jsem si trochu započítal. Průměrná rychlost stoupaní SN8 byla 44,6 m/s, rychlost klesání vč. doby s motory byla 102,5 m/s. Pro porovnání stoupavost stihačky SU 27 je 325m/s.

  24. David R. napsal:

    Kluci evidentně zkoušeli psí kusy.
    1) Nepotvrdila se spekulace o tom, že po vypnutí motorů loď bude setrvačností ještě stoupat. Soudě podle kouře, v poslední fázi práce jednoho motoru loď v podstatě stála na místě, resp. pomalu traverzovala proti bočnému větru doprava. Evidentní záměr. Takto nějak možná jednou bude probíhat výběr místa přistání.
    2) Naklánění motorů byla divočina. Mlely sebou tak, že kdyby je někdo ovládal joystickem, zaplete si ruce jako vánočku. Evidentně šlo o to naměřit reakce všeho druhu. Teď tedy mají analytici datové orgie.
    Ale jinak, lidi, tohle bylo fakticky mega. Dva večery čekání, ale stálo to za to. Úspěch i show, a obojí za plný počet bodů. Zíral jsem na to, jako kdybych otevřel okno a tam letělo prase s kuřecími křidélky. A závěr – jako nějaký film o zkáze vzducholodi. Škoda prototypu, ale posloužil skvěle a tohle video nakopne sledovanost SpeceX do … 12 kilometrů!

  25. peter1492 napsal:

    Dusan perfektna praca. Vydrzat komentovat tak dlhy prenos je super pocit. Urcite bola tato udalost vynimocna.
    Trochu ma prekvapilo, ze si vyjadril pomerne skepticky nazor, ze na Mars sa SpaceX tak rychlo nedostane. Ja tento nazor nezdielam, pretoze ked sa realne ukaze ze tento koncept znovupouzitelnej pommerne nizkonakladovej rakety funguje v praxi tak sa do toho okamzite pusti vlada aj armada (uz teraz ich ciastocne financuju). Otvoria sa obrovske moznosti. Dopravit ku Gateway a na povrh mesiaca obrovske mnozstva materialu pripade ich doviest spat bude velmi lakave. Urcite si myslim ze SpaceShip dokaze cely vyvoj akcelerovat, dokonca si viem predstavit ze najblizssich par rokov v nej nepoletia ludia, ale budu sa pripajat na LEO a lietat crew dragovami (na mesiaci podobne ale inymi prostriedkami). 3 alebo 4 starty po 7 ludi Crew dragonu dokaze v pohode previest posadku o 20 az 30 ludi. Dokazem si predstavit nepilotovane demonstrativne lety do konca tohto desatrocia..no uvidime 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.