křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropa chce další radarovou družici

Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.

Během své plánované sedm a půl roku dlouhé služby by měla družice nasbírat nové informace, které není možné získat pomocí jiných družic. ROSE-L bude zjišťovat informace týkající se především lesů a zemského povrchu, což povede k lepšímu sledování koloběhu uhlíku v přírodě. Mise by také měla výrazně rozšířit naše schopnosti sledovat pohyby zemského povrchu a lépe detekovat geologická rizika. Družice bude také automaticky mapovat vlhkost půdy, ale i  mořský a pozemský led, čímž výrazně pomůže našemu výzkumu klimatických změn a minimalizaci jejich následků.

Podpis kontraktu na ROSE-L.
Podpis kontraktu na ROSE-L.
Zdroj: https://www.esa.int/

Ze své polární oběžné dráhy ve výšce 690 kilometrů bude ROSE-L používat radar se syntetickou aperturou a aktivním fázovaným polem. Radarová anténa bude největší plochou anténou, jaká byla kdy postavena – její rozměry budou 11 × 3,6 metru, což ESA pro lepší představu přirovnává k deseti ping-pongovým stolům. V rámci kontraktu za 482 milionů dolarů bude italská firma Thales Alenia Space hlavním dodavatelem, přičemž radarový přístroj dodá německá firma Airbus Defence and Space. Celkem se má na projektu podílet 29 firem z 15 států.

ROSE-L dostane obří radarovou anténu o rozměrech 11 × 3,6 metru.
ROSE-L dostane obří radarovou anténu o rozměrech 11 × 3,6 metru.
Zdroj: https://www.esa.int/

„Jsem nesmírně rád, že dnes mohu podepsat smlouvu o ROSE-L. Tato mise nejen doplní radarové schopnosti současného projektu Copernicus Sentinel-1, ale také poskytne novou úroveň měření parametrů vegetace, ledu či oceánu. Bude to klíčová družicová mise pro lepší pochopení změn klimatu a simulace těchto dopadů na lidstvo,“ uvedl Josef Aschbacher, ředitel Programu sledování Země v rámci ESA.

Radost neskrýval ani Timo Pesonen, generální ředitel Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír: „Jsme rádi, že jsme svědky podpisu smlouvy o ROSE-L. Očekáváme, že schopnosti této mise budou reagovat na několik potřeb, které jsme identifikovali. Zejména se to týká oblasti hospodaření s půdou a monitorování oceánů. Těšíme se, až přivítáme ROSE-L v programu Copernicus.“

V horním řáídku vidíme družice z programu Sentinel a pod nimi drružice z navazujícího projektu Sentinel Expansions (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM, tedy bez ROSE-L).
V horním řáídku vidíme družice z programu Sentinel a pod nimi drružice z navazujícího projektu Sentinel Expansions (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM, tedy bez ROSE-L).
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Na další roky se chystá realizace hned šesti misí s vysokou prioritou a právě kontrakt pro ROSE-L byl posledním podepsaným. Tyto projekty (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM a ROSE-L) jsou součástí programu Sentinel Expansion a jejich úkolem bude doplnit aktuální možnosti družic z programu Sentinel, aby bylo možné lépe zohlednit priority Evropské unie a zaplnit mezery, které potřebují uživatelé programu Copernicus.

Evropský program Copernicus poskytuje údaje nasbírané při dálkovém pozorování Země, ale i měřením parametrů v blízkém okolí družice. Nabízí tak širokou škálu služeb pro monitorování a ochranu životního prostředí, sledování klimatu a vyhodnocování přírodních katastrof, aby bylo možné zlepšit kvalitu života evropských občanů. Copernicus je také největším poskytovatelem údajů o pozorování Země na celém světě. Ačkoliv EU stojí v čele tohoto programu monitorování životního prostředí, tak je to právě ESA, která vyvíjí, buduje a vypouští specializované družice, které sbírají potřebné údaje. ESA také provozuje některé mise a zajišťuje dostupnost údajů z misí od třetích stran.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Radar_Observation_System_for_Europe_in_L-band_ROSE-L.jpg
https://www.esa.int/…/Copernicus_ROSE-L_mission_contract_signature.jpg
https://www.esa.int/…/2020/11/rose-l/22348480-2-eng-GB/ROSE-L.png
https://pbs.twimg.com/media/EmyDSMIXcAESxlj.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.