sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Capella Space

Capella Space, poskytovatel služeb pozorování Země využívající radarové družice se syntetickou aperturou, získal od amerického letectva kontrakt v hodnotě 15 milionů dolarů na modernizaci svých senzorů a schopností sběru dat pro vojenské aplikace.

Agentura DGA

Eva Portier, zástupkyně pro vesmír francouzské zbrojní agentury DGA uvedla, že do roku 2030 Francie plánuje mít aktivní schopnost bránit vesmírné prostředky.

Pokuta pro SpaceX

FAA oznámila 17. září, že udělila SpaceX pokutu ve výši 633 009 USD za porušení podmínek jejích licencí během června 2023 při startech rakety Falcon 9 na misi Satria-1 a v červenci 2023 za vynesení Jupiteru-3 Falconem Heavy.

Družicová platforma NOVA

Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou ve třetím čtvrtletí roku 2025.

Neuraspace

Evropská kosmická agentura plánuje otestovat služby řízení kosmického provozu, které nabízí portugalský startup Neuraspace. Na základě smlouvy oznámené 16. září bude kancelář ESA Space Debris Office integrovat služby Neuraspace se svými stávajícími nástroji.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Evropa chce další radarovou družici

Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.

Během své plánované sedm a půl roku dlouhé služby by měla družice nasbírat nové informace, které není možné získat pomocí jiných družic. ROSE-L bude zjišťovat informace týkající se především lesů a zemského povrchu, což povede k lepšímu sledování koloběhu uhlíku v přírodě. Mise by také měla výrazně rozšířit naše schopnosti sledovat pohyby zemského povrchu a lépe detekovat geologická rizika. Družice bude také automaticky mapovat vlhkost půdy, ale i  mořský a pozemský led, čímž výrazně pomůže našemu výzkumu klimatických změn a minimalizaci jejich následků.

Podpis kontraktu na ROSE-L.
Podpis kontraktu na ROSE-L.
Zdroj: https://www.esa.int/

Ze své polární oběžné dráhy ve výšce 690 kilometrů bude ROSE-L používat radar se syntetickou aperturou a aktivním fázovaným polem. Radarová anténa bude největší plochou anténou, jaká byla kdy postavena – její rozměry budou 11 × 3,6 metru, což ESA pro lepší představu přirovnává k deseti ping-pongovým stolům. V rámci kontraktu za 482 milionů dolarů bude italská firma Thales Alenia Space hlavním dodavatelem, přičemž radarový přístroj dodá německá firma Airbus Defence and Space. Celkem se má na projektu podílet 29 firem z 15 států.

ROSE-L dostane obří radarovou anténu o rozměrech 11 × 3,6 metru.
ROSE-L dostane obří radarovou anténu o rozměrech 11 × 3,6 metru.
Zdroj: https://www.esa.int/

Jsem nesmírně rád, že dnes mohu podepsat smlouvu o ROSE-L. Tato mise nejen doplní radarové schopnosti současného projektu Copernicus Sentinel-1, ale také poskytne novou úroveň měření parametrů vegetace, ledu či oceánu. Bude to klíčová družicová mise pro lepší pochopení změn klimatu a simulace těchto dopadů na lidstvo,“ uvedl Josef Aschbacher, ředitel Programu sledování Země v rámci ESA.

Radost neskrýval ani Timo Pesonen, generální ředitel Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír: „Jsme rádi, že jsme svědky podpisu smlouvy o ROSE-L. Očekáváme, že schopnosti této mise budou reagovat na několik potřeb, které jsme identifikovali. Zejména se to týká oblasti hospodaření s půdou a monitorování oceánů. Těšíme se, až přivítáme ROSE-L v programu Copernicus.

V horním řáídku vidíme družice z programu Sentinel a pod nimi drružice z navazujícího projektu Sentinel Expansions (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM, tedy bez ROSE-L).
V horním řáídku vidíme družice z programu Sentinel a pod nimi drružice z navazujícího projektu Sentinel Expansions (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM, tedy bez ROSE-L).
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Na další roky se chystá realizace hned šesti misí s vysokou prioritou a právě kontrakt pro ROSE-L byl posledním podepsaným. Tyto projekty (CO2M, CHIME, CIMR, CRISTAL, LSTM a ROSE-L) jsou součástí programu Sentinel Expansion a jejich úkolem bude doplnit aktuální možnosti družic z programu Sentinel, aby bylo možné lépe zohlednit priority Evropské unie a zaplnit mezery, které potřebují uživatelé programu Copernicus.

Evropský program Copernicus poskytuje údaje nasbírané při dálkovém pozorování Země, ale i měřením parametrů v blízkém okolí družice. Nabízí tak širokou škálu služeb pro monitorování a ochranu životního prostředí, sledování klimatu a vyhodnocování přírodních katastrof, aby bylo možné zlepšit kvalitu života evropských občanů. Copernicus je také největším poskytovatelem údajů o pozorování Země na celém světě. Ačkoliv EU stojí v čele tohoto programu monitorování životního prostředí, tak je to právě ESA, která vyvíjí, buduje a vypouští specializované družice, které sbírají potřebné údaje. ESA také provozuje některé mise a zajišťuje dostupnost údajů z misí od třetích stran.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Radar_Observation_System_for_Europe_in_L-band_ROSE-L.jpg
https://www.esa.int/…/Copernicus_ROSE-L_mission_contract_signature.jpg
https://www.esa.int/…/2020/11/rose-l/22348480-2-eng-GB/ROSE-L.png
https://pbs.twimg.com/media/EmyDSMIXcAESxlj.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Rubrika:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
https://kosmonautix.cz/2020/12/09/evropa-chce-dalsi-radarovou-druzici/