Nejnovější americký průzkumník Marsu je jako první vybaven mikrofony. Nyní se jednomu z nich podařilo zaznamenat zvuk dění uvnitř vozítka, které se stále nachází v meziplanetárním prostoru. Zatímco jiný mikrofon na palubě má za úkol nahrávat především zvuky laserových pulsů z přístroje SuperCam, tak ten, o kterém dnes bude řeč, má jiné úkoly. Hlavně by měl monitorovat zvuky během fáze vstupu do atmosféry a přistání – od odpálení rozbušek pro uvolnění padáku, přes hukot raketových motorů v závěrečné fázi přistání až po kontakt kol s povrchem.
19. října proběhla kontrola kamerového a mikrofonního systému, který bude v únoru příštího roku zachytávat dramatický sestup do kráteru Jezero. Právě v rámci této zkoušky byl natočen šedesátisekundový zvukový záznam, který si můžete poslechnout zde.
Slabé vrčení, které můžete na záznamu slyšet, pochází z čerpadla systému pro odvod tepla, které se nachází v zadní části vozítka. Čerpadlo je součástí systému, který má zajistit optimální teploty v útrobách roveru i v největším chladu zimních nocí. Systém funguje tak, že čerpadlo prohání kapalinu uzavřeným systémem potrubí. U neustále teplého radioizotopového zdroje MMRTG se nachází tepelný výměník a pak je tekutina rozváděna do sítě trubiček, které se proplétají celým trupem.
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/
Jak asi každý správný fanoušek hollywoodských sfi-fi filmů ví, kosmické vakuum je pro přenos zvuku ne úplně optimálním prostředím – a to je ještě hodně diplomatická formulace. To však neznamená, že si zvuk nemůže najít jinou cestu. Zvukové vlny sice běžně vnímáme díky jejich šíření vzduchem, ale mohou se šířit i pevnými objekty. Když jsou tyto mechanické vibrace zaznamenány citlivými součástkami, mohou být převedeny na elektrický signál. To ostatně mohou znát i někteří počítačoví uživatelé, kteří ve sluchátkách velmi dobře slyší, když se kabel od jejich náhlavní soupravy otře o stůl.
„Omlouvám se člověku, který přišel se sloganem ve Vetřelci. Myslím, že by se dalo říct, že ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet, ale můžete slyšet své čerpadlo tepelného systému,“ říká v nadsázce Dave Gruel, hlavní inženýr zodpovědný za kamery a mikrofony na Perseverance určené ke sledování průchodu atmosférou a dodává: „Mikrofon, který jsme postavili, aby zachytil přistání na Marsu byl schopen zachytit důkaz o fungování čerpadla ve vakuu díky mechanickým vibracím.“
Tento mikrofon nepatří mezi hardware, který by byl šitý speciálně na míru dané mise nebo vůbec kosmického výzkumu. Tým proto neměl jistotu, co může očekávat od záznamu zvuku ze dne přistání. „Získat zvuk z přistávacího manévru bude příjemné, ale nikoliv nezbytné,“ upřesňuje Gruel a dodává: „Pokud nenahrajeme zvuk, nijak to neovlivní průzkumnou misi roveru v kráteru Jezero. Ale i kdyby se povedlo zaznamenat zvuk jen z části přistávací sekvence, bylo by to úžasné.“
Zvukový soubor zpracovala dánská firma DPA Microphones z města Alleroed, která vyrobila mikrofony určené k zaznamenání zvuků při přistání roveru Perseverance. „Už jen to, že jsme schopni zachytit za letu i tak slabý zvuk potvrzující činnost vozítka, je úžasné. Je tu však ještě jeden podstatnější význam,“ říká Gruel a dodává: „Znamená to, že náš systém funguje a že je připraven nahrát zvuk během pekelného přistání na Marsu.“ Rover Perseverance má i s technologickým demonstrátorem vrtulníku Ingenuity vstoupit do atmosféry Marsu 18. února 2021 ve 21:47 SEČ a přistání v kráteru Jezero přijde o 410 sekund později.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.jpl.nasa.gov/images/mars2020/20201118/3E—ATLO-Microphone-Annotated-high.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/images/mars2020/20201118/1—M2020-EDL-Mic-Annotation-16.jpg
Velmi oceňuji „diplomatickou formulaci“. Ale i jinak je článek zajímavý. Přidání mikrofonu je velmi levná záležitost a myslím že může pomoci nejen při sestupu ale i při práci na povrchu.
Moc se těším, zda se povede splnit i hlavní úkol mikrofonu. Bude to jistě velmi atraktivní záznam.
Taky jsem moc zvědavý na zvukový záznam. Je to super nápad za pár dolarů a ještě jak čtu, tak má i příjemné vedlejší aspekty.
Když si vzpomínám na zvuk z průletu atmosférou raketoplánu (resp. možná SRB, už si nevybavím přesně), tak byl správně děsivě kvílivý. Parádně by zapadl do správného sci-fi hororu…
Divím se, že ještě nebyl použitý 🙂
Mikrofon byl umístěn už na dvou předchozích amerických sondách na Mars.
Poprvé na sondě Mars Polar Lander 1999, která bohužel havarovala.
Podruhé na odvozené sondě Phoenix 2008, která fungovalal velmi dobře, ale mikrofon byl těsně před startem deaktivován z důvodu obavy o zahlecení přenosové linky během přistání. V obou případech zařazení mikrofonu na sondu sponzorovala The Planetary Society, která na to vybrala dobrovolné příspěvky od široké veřejnosti.
S mikrofonem se také uvažovalo pro misi Netlander, která ale nebyla realizována.
Rover Perseverence je tedy už třetí sondou na Mars, která si veze ve vybavení mikrofon. Snad tentokrát vše proběhne v pořádku a dočkáme se prvního zvukového záznamu z rudé planety.
On to není první mikrofon, co letí spolu s marsovskou sondou, ale bude to (doufejme) první, který dostane šanci ukázat, co v něm je, ne jako ten na MPL. Určitě všichni známe užasné video z přistávání Curiosity, zabírané kamerou na spodku roveru. Začíná úplnou tmou, po odpadnutí tepelného štítu se objeví povrch Marsu hluboko dole a následuje houpání na padáku a na závěr zvířený regolit od trysek sky crane. Celou dobu jsou tam zvuky větru a i trysky. Což tedy bude asi namixováno až na Zemi dodatečně. Ale je to velice věrohodné.
Zvukový záznam má velký význam jako diagnostika. Dají se odhalit vznikající poruchy či opotřebení dřív než se projeví.