České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Ing. Martin Kákona
Ing. Martin Kákona
Zdroj: http://www.ujf.cas.cz/

„Od 90. let minulého století mělo naše oddělení své dozimetry na kosmické stanici Mir a nyní jsme v projektech, které pracují na Mezinárodní kosmické stanici. Už delší dobu máme několik dozimetrů v evropském laboratorním modulu Columbus,“ zahajuje svůj výklad Ing. Martin Kákona, Ph.D. z Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky a pokračuje: „Kromě toho jsme hledali možnosti, jak to rozšířit. Pasivní dozimetry mají své výhody i nevýhody a tak jsme vyvinuli aktivní detektor. Jeho vývoj nebyl tak úplně přímočarý. Jsem součástí projektu skupiny vědců, který využívá nejrůznější přístroje. Pro měření od Země máme měřící stanice na autech, pro vysokohorské observatoře máme stanici na Lomnickém štítu a zaměřujeme se i na družice. Nás teď bude zajímat měření od sto kilometrů nad Zemí výš.“

Inženýrský model dozimetru SPACEDOS - letový exemplář je součástí družice Socrat-R, která obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů.
Inženýrský model dozimetru SPACEDOS – letový exemplář je součástí družice Socrat-R, která obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů.
Foto: Dušan Majer

Na odborníky tedy čekala výzva, jak zkonstruovat nové měřící zařízení. „Připravili jsme vcelku unikátní věc. Už dříve jste slyšeli, že vývoj kosmických misí je hrozně dlouhý. To je pravda, ale nám se koncem roku 2018 naskytla příležitost. Byli jsme osloveni Lomonosovovou státní univerzitou v Moskvě, že mají kousek místa na jejich družici. Nám se podařilo během třech měsíců udělat prototyp nového detektoru záření. Podmínkou bylo, aby to zařízení bylo opravdu malé. Podobný detektor, který se dřív používal na Miru a byl bulharské výroby, tak my ho používáme pro měření na dopravních letadlech. Tuto technologii jsme vylepšili a udělali z toho přístroj pro družici ve vakuu,“ popisuje Ing. Kákona přípravu dozimetru SPACEDOS, který letěl na CubeSatu Socrat-R.

SPACEDOS je open-source dozimetr, který má za úkol detekovat částice kosmického záření a určovat dávky obdržené na palubě družic. Pochlubit se může nejen malými rozměry, ale také nízkou spotřebou elektrické energie. Jeho detekčním prvkem je křemíková PIN dioda s rozměry 5 × 5 × 0,5 mm. Samotný CubeSat Socrat-R obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů a jeho úkolem je monitorovat kosmické počasí a radiační podmínky v blízkém okolí Země.

Letový exemplář českého aktivního dozimetru SPACEDOS02A, který byl na ISS.
Letový exemplář českého aktivního dozimetru SPACEDOS02A, který byl na ISS.
Foto: Dušan Majer

Tím však inovace českých odborníků neskončily. „Měli jsme tu krabičku, ve které jsou pasivní detektory, které máme na Sojuzech nebo na ISS. A my jsme si řekli, jestli by se nedalo do toho objemu vejít s nějakým aktivním přístrojem a nakonec jsme ho skutečně vyvinuli. Ta baterie skutečně letěla na ISS, jedná se o letový kus. Tyto přístroje jsou velmi důležité, protože měří kosmické počasí. To je pro kosmické lety úplně zásadní věc, protože my nedokážeme udělat takové stínění, abychom ochránili kosmonauty a techniku úplně za všech okolností. Je tedy důležité kosmické počasí měřit a předvídat. Právě k tomu slouží tyto přístroje,“ uzavřel Ing. Kákona.

Tímto dílem končí minisérie České stopy v kosmonautice, která vznikla z proslovů odborníků na výstavě Cosmos Discovery, kde se představovaly nové exponáty, které se týkaly České republiky. Pokud se Vám tato série líbila a dozvěděli jste se díky ní něco nového o české roli v kosmonautice, pak splnila svůj účel. Především mladí lidé, které baví kosmonautika, by měli vědět, že když budou studovat příslušné technické obory, tak mohou najít uplatnění v tomto fascinujícím oboru i v rodné zemi a nebudou muset odcházet do zahraničí. Minisérie sice končí, ale už teď mohu slíbit, že se na našem webu budeme i nadále věnovat informování o české účasti na kosmických projektech. Máme totiž být na co hrdí.

Zdroje obrázků:
http://www.ujf.cas.cz/…/CRREAT/Ing.-Martin-Kakona.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗