sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.

Kuiper Government Solutions

Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Spire Global

Družicový operátor Spire Global uzavřel prodej své divize sledování komerční námořní dopravy v hodnotě 241 milionů dolarů belgické společnosti Kpler, která poskytuje analytické služby. Společnost tak končila právní spor ohledně pozastavené transakce.

Robert Ed Smylie

Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.

Chang’e-8

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.

Jared Isaacman

Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.

GPS

Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Ing. Martin Kákona
Ing. Martin Kákona
Zdroj: http://www.ujf.cas.cz/

Od 90. let minulého století mělo naše oddělení své dozimetry na kosmické stanici Mir a nyní jsme v projektech, které pracují na Mezinárodní kosmické stanici. Už delší dobu máme několik dozimetrů v evropském laboratorním modulu Columbus,“ zahajuje svůj výklad Ing. Martin Kákona, Ph.D. z Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky a pokračuje: „Kromě toho jsme hledali možnosti, jak to rozšířit. Pasivní dozimetry mají své výhody i nevýhody a tak jsme vyvinuli aktivní detektor. Jeho vývoj nebyl tak úplně přímočarý. Jsem součástí projektu skupiny vědců, který využívá nejrůznější přístroje. Pro měření od Země máme měřící stanice na autech, pro vysokohorské observatoře máme stanici na Lomnickém štítu a zaměřujeme se i na družice. Nás teď bude zajímat měření od sto kilometrů nad Zemí výš.

Inženýrský model dozimetru SPACEDOS - letový exemplář je součástí družice Socrat-R, která obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů.
Inženýrský model dozimetru SPACEDOS – letový exemplář je součástí družice Socrat-R, která obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů.
Foto: Dušan Majer

Na odborníky tedy čekala výzva, jak zkonstruovat nové měřící zařízení. „Připravili jsme vcelku unikátní věc. Už dříve jste slyšeli, že vývoj kosmických misí je hrozně dlouhý. To je pravda, ale nám se koncem roku 2018 naskytla příležitost. Byli jsme osloveni Lomonosovovou státní univerzitou v Moskvě, že mají kousek místa na jejich družici. Nám se podařilo během třech měsíců udělat prototyp nového detektoru záření. Podmínkou bylo, aby to zařízení bylo opravdu malé. Podobný detektor, který se dřív používal na Miru a byl bulharské výroby, tak my ho používáme pro měření na dopravních letadlech. Tuto technologii jsme vylepšili a udělali z toho přístroj pro družici ve vakuu,“ popisuje Ing. Kákona přípravu dozimetru SPACEDOS, který letěl na CubeSatu Socrat-R.

SPACEDOS je open-source dozimetr, který má za úkol detekovat částice kosmického záření a určovat dávky obdržené na palubě družic. Pochlubit se může nejen malými rozměry, ale také nízkou spotřebou elektrické energie. Jeho detekčním prvkem je křemíková PIN dioda s rozměry 5 × 5 × 0,5 mm. Samotný CubeSat Socrat-R obíhá Zemi ve výšce zhruba 500 kilometrů a jeho úkolem je monitorovat kosmické počasí a radiační podmínky v blízkém okolí Země.

Letový exemplář českého aktivního dozimetru SPACEDOS02A, který byl na ISS.
Letový exemplář českého aktivního dozimetru SPACEDOS02A, který byl na ISS.
Foto: Dušan Majer

Tím však inovace českých odborníků neskončily. „Měli jsme tu krabičku, ve které jsou pasivní detektory, které máme na Sojuzech nebo na ISS. A my jsme si řekli, jestli by se nedalo do toho objemu vejít s nějakým aktivním přístrojem a nakonec jsme ho skutečně vyvinuli. Ta baterie skutečně letěla na ISS, jedná se o letový kus. Tyto přístroje jsou velmi důležité, protože měří kosmické počasí. To je pro kosmické lety úplně zásadní věc, protože my nedokážeme udělat takové stínění, abychom ochránili kosmonauty a techniku úplně za všech okolností. Je tedy důležité kosmické počasí měřit a předvídat. Právě k tomu slouží tyto přístroje,“ uzavřel Ing. Kákona.

Tímto dílem končí minisérie České stopy v kosmonautice, která vznikla z proslovů odborníků na výstavě Cosmos Discovery, kde se představovaly nové exponáty, které se týkaly České republiky. Pokud se Vám tato série líbila a dozvěděli jste se díky ní něco nového o české roli v kosmonautice, pak splnila svůj účel. Především mladí lidé, které baví kosmonautika, by měli vědět, že když budou studovat příslušné technické obory, tak mohou najít uplatnění v tomto fascinujícím oboru i v rodné zemi a nebudou muset odcházet do zahraničí. Minisérie sice končí, ale už teď mohu slíbit, že se na našem webu budeme i nadále věnovat informování o české účasti na kosmických projektech. Máme totiž být na co hrdí.

Zdroje obrázků:
http://www.ujf.cas.cz/…/CRREAT/Ing.-Martin-Kakona.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.