Perseverance nese 3D vytištěné kovové díly

Vizualizace roveru Perseverance.

O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.

Ale z budoucnosti zpět do žhavé současnosti – 18. února 2021 má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance, které je vybaveno rovnou jedenácti díly vytvořenými 3D tiskem. Namísto kování, odlévání do formy či řezání spočívá tato výrobní metoda na laserech, které roztaví kovový prach a vrstvu po vrstvě dávají výtvoru konečnou podobu. Díky této metodě mohou inženýři sáhnout i po nezvyklých návrzích a vylepšeních – mohou třeba navrhnout díly, které jsou lehčí, pevnější, nebo reagují na chlad či teplo.

„Je to trochu jako když pracujete s papírmašem,“ přidává originální přirovnání Andre Pate, vedoucí skupiny z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, která má na starost 3D tisk a pokračuje: „Každý díl vytváříte vrstvu po vrstvě a za chvíli máte hotový díl.“ Málo se to ví, ale rover Curiosity, tedy předchůdce aktuálního Perseverance, byl první misí, která dopravila na Mars 3D výtisk. V roce 2012 vozítko přistálo na Marsu a v útrobách palubní laboratoře SAM (Sample Analysis at Mars) mělo 3D vytištěný keramický díl. NASA v dalších letech rozvíjela metodu 3D tisku, aby se ujistila o její spolehlivosti a mechanických vlastnostech takto vytvořených dílů.

Rover Perseverance ve vakuové komoře.
Rover Perseverance ve vakuové komoře.
Zdroj: https://s3.amazonaws.com/

Na Perseverance se použily 3D tištěné díly jakožto „sekundární struktury“, jejichž případné selhání by neohrozilo průběh mise. „To, že tyhle díly dostaneme na Mars je obrovským milníkem, který zase trochu pootevře dveře 3D tisku v aerokosmickém průmyslu,“ uvedl Pate. Ze zmíněných 11 vytištěných dílů bychom rovnou pět našli na přístroji PIXL (viz náš článek). Není sice větší než pouzdro na oběd, ale má umožnit nalézt stopy dávného mikrobiálního života. Na povrch hornin bude vystřelovat rentgenové paprsky a tím provede analýzu materiálu.

PIXL se nachází na 40 kilogramů těžké otočné hlavici, na konci robotické paže s délkou 2 metry. Na této hlavici jsou i další přístroje a tudíž se inženýři snažili, aby jejich přístroj byl co možná nejlehčí. Experti z JPL proto navrhli dvoudílnou titanovou schránku, montážní rám a dvě vzpěry, které připojují schránku k hlavici na konci paže. Všechny tyto díly jsou navrženy tak, aby byly duté a jejich stěny byly extrémně tenké. Ve výsledku obsahovaly tyto díly, které vyrobila v rámci spolupráce firma Carpenter Additive, třikrát až čtyřikrát méně hmoty, než kdyby byly vyrobeny konvenčními metodami.

Přístorj PIXL nese hned pět dílů vyrobených 3D tiskem. Na vloženém obrázku je vidět část dvoudílné schránky po dokončení.
Přístorj PIXL nese hned pět dílů vyrobených 3D tiskem. Na vloženém obrázku je vidět část dvoudílné schránky po dokončení.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Skutečně můžeme říct, že tento přístroj mohl vzniknout díky 3D tisku,“ uznává Michael Schein, hlavní strojní inženýr přístroje PIXL a dodává: „Tato technika nám umožňuje dosáhnout nízké hmotnosti a vysoké přesnosti, které by nebyly s tradičními metodami možné.“ Dalších šest vytištěných dílů na Perseverance najdeme na přístroji MOXIE, který má vyzkoušet výrobu kyslíku z marsovské atmosféry (viz náš článek). Půjde o test technologií, které by mohly v budoucnu vyrábět dostatečné množství kyslíku pro dýchání astronautů, ale i pro pohon raket k návratu na Zemi.

K hledání defektů v dílech se používá rentgen. Zde vidíme rentgenový snímek vnitřní stavby 3D vytištěného tepelného výměníku přístroje MOXIE.
K hledání defektů v dílech se používá rentgen. Zde vidíme rentgenový snímek vnitřní stavby 3D vytištěného tepelného výměníku přístroje MOXIE.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

K výrobě kyslíku použije MOXIE metodu, při které ohřeje marsovský „vzduch“ na teplotu 800 °C. V přístroji se nachází šest výměníků tepla, což jsou desky ze slitiny niklu o velikosti dlaně, které chrání klíčové části přístroje před nežádoucím vlivem vysokých teplot. Zatímco tradiční tepelné výměníky by se vyrobily ze dvou samostatných částí, které se později svaří k sobě, v případě MOXIE byl každý výměník vyroben 3D tiskem jako jeden kus – výrobu zajistil Caltech. „Jde o takzvané superslitiny, jelikož si zachovávají svou pevnost i za vysokých teplot,“ říká Samad Firdosy, materiálový inženýr z JPL, který pomáhal navrhnout tyto výměníky a dodává: „Superslitiny se většinou používají v tryskových motorech nebo v turbínách elektrických generátorů. Velmi dobře odolávají korozi a to i za vysokých teplot.“

Ačkoliv nový výrobní proces přináší mnoho výhod, je potřeba pamatovat i na slabiny. Při výrobě každé vrstvy mohou vznikat póry či praskliny, které výrobek oslabí. Aby se toto riziko minimalizovalo, byly desky ošetřeny v horkém isostatickém lisu, ve kterém se materiál ohřeje na 1000 °C a zároveň na daný díl vyvine stejnoměrný intenzivní tlak. Poté nastoupili inženýři vybavení mikroskopy a prováděli celou řadu mechanických zkoušek mikrostruktur v tepelných výměnících, aby měli jistotu, že díly splňují požadavky pro let. „Miluju mikrostruktury,“ říká Firdosy a dodává: „Je skvělé vidět detaily, s jakými byl díl vytištěn, sledovat, jak se z něj stává funkční část, která nyní letí k Marsu.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/pia23764-image2-16.jpg
https://s3.amazonaws.com/images.spaceref.com/news/2019/oomarschamber.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/2-pixl-3d-print-front-cover-1041.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/3-pia24100-moxiepreheat-x-ray-image-1041.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Perseverance nese 3D vytištěné kovové díly

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Vaclav
Vaclav
6 let před

Sonda je 39 mil. km od Země.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗