Jeden z pravidelných přispěvatelů na Diskusní fórum Kosmonautixu, Roman89, nás upozornil na rozhovor, který poskytl agentuře RIA Novosti jeden z Hlavních konstruktérů RKK Energija Igor Chamic. Informací o nástupci legendárního Sojuzu je poskrovnu a proto jsme se rozhodli čtenářům našeho portálu přinést jeho překlad. Nejedná se tedy o typický autorský článek, na jaký jste zde zvyklí. Samotný rozhovor se také, co do detailů informací, ani zdaleka nepřibližuje standardům, které nastavil například Jiří Hošek ve svých souhrnech věnovaných programu Artemis. Dovedu si představit, že rozhovor tak vyvolá řadu dalších otázek, na které nebudu znát odpovědi. A spekulací, na které nebudu schopen reagovat. Komunita čtenářů Kosmonautixu je však pestrá a tak doufám, že se v případné diskuzi přece jen některých dalších odpovědí dobereme.

Nejprve si tedy alespoň stručně představme Igora Igoreviče Chamice jehož jméno asi většina z vás čte poprvé v životě. Absolvent Moskevského leteckého institutu Serga Ordžonikidze spojil svůj profesní život s RKK Eněrgija, kam nastoupil hned po svém absolutoriu v roce 1988. Zaměřil se na pilotovanou kosmonautiku a od roku 2007 v Energiji vedl Středisko projektování kosmických pilotovaných komplexů a dopravních systémů. Jeho rukopis tak najdeme na modulech Zvezda a Pirs, ale i na evropském náklaďáku ATV.

20. června letošního roku byl jmenován Hlavním konstruktérem vývoje lodi Orel. Pro úplnost doplním, že jeho jmenování souvisí s úmrtím Generálního konstruktéra Energije Evgenije Mikrina, který v květnu letošního roku podlehl nemoci Covid 19. Jmenování Chamice odstartovalo budování nové manažerské struktury Energije, ve které by už neměla existovat funkce Generálního konstruktéra, zodpovídajícího za všechny projekty. Naopak by měly být posíleny pravomoci Hlavních konstruktérů stojících v čele jednotlivých projektů. Při příležitosti svého jmenování poskytl agentuře RIA Novosti následující rozhovor.

Igor Igorevič Chamic
Zdroj: https://icdn.lenta.ru/

Od roku 2009 vyvíjí Rusko novou kosmickou loď, jejímž hlavním cílem je dopravit ruské kosmonauty k Měsíci. První bezpilotní let „Orla“ je naplánován na rok 2023. V roce 2025 by měl následovat první let s posádkou a v roce 2029 pilotovaný let na oběžnou dráhu Měsíce.

Času tedy není nazbyt. Hlavní konstruktér pro vývoj dopravní lodi nové generace sdělil RIA Novosti nejnovější informace o stavu vývoje lodi, o tom, jak dlouho budou její letové testy trvat, zda budou při její stavbě použity kompozity a prozradil, že tento Orel nejen létá, ale nepotopí se ani ve vodě.

Byl jste čerstvě schválen jako Hlavní konstruktér nové lodi. Řekněte nám, jaký je stav vývoje lodi „Orel“?

V současné době je dokončována výrobní projektová dokumentace, souběžně probíhá výroba a testování jednotlivých prvků trupu, vybavení a uzlů lodi. Nedávno pro něj například otestovali nové zařízení pro opuštění lodi pomocí lana. Tempo práce by samozřejmě mělo být co nejvíc urychleno, naším úkolem je vypustit tuto loď z kosmodromu Vostočnyj v bezpilotní verzi v roce 2023 a následně, již v roce 2025, s kosmonauty na palubě. Zároveň nikdo nezrušil vývojový cyklus, musíme provést plnohodnotné experimentální testování produktu. Bez tohoto samozřejmě nebude možné hovořit o jakémkoli letu s posádkou. Nemůžete riskovat životy lidí.

Bude první loď vybavena všemi systémy sériové lodi, nebo půjde o funkční maketu?

Předpokládáme, že při prvním startu bude Orel vybaven běžnými systémy. Navíc jsme s mými kolegy zvažovali možnost instalace dalších měřících zařízení. Tím by se významně rozšířil objem dat pro modelování návratu kosmické lodi s posádkou po měsíčních misích.

Jaký bude skelet Orla, hliníkový nebo kompozitní? Pokud kompozitní, tak kde se bude vyrábět? Výrobní firma v Německu (vyrobila pro Energiji experimentální maketu kabiny z kompozitu) nemůže kvůli sankcím nadále dodávat své výrobky do Ruska.

Nechtěl bych se příliš ponořit do tématu dodavatelů, jedná se o poměrně citlivou otázku, a to nejen pro vesmírný průmysl. Mohu jen říci, že skelet motorového úseku bude vyroben z kompozitních materiálů. Skelet pilotní kabiny bude kovový.

Starty kosmické lodi jak na LEO, tak k Měsíci jsou plánovány z kosmodromu Vostočnyj. Jak bude na kosmodrom dopravována? Do jakých vagonů nebo letadel se vejde?

Jednotlivé úseky lodi budou přepraveny na místo jejího startu, tj. na Vostočnyj, odděleně a konečná montáž proběhne na kosmodromu. Pokud jde o dopravu, existují různé možnosti. Jak po železnici v kontejnerech, tak v přepravních letadlech An-124-100. Druhá možnost vám umožňuje rychlejší přepravu, železnice je pomalejší. Budeme si vybírat v závislosti na okolnostech.

Nakolik je dokončena integrace Orla s těžkou raketou Angara a Angary s Orlem?

Probíhají práce na integraci lodi s raketou, kterou jste zmínil. Předběžný návrh na vytvoření kosmického komplexu Angara – perspektivní dopravní loď Orel, v jehož rámci probíhají práce na integraci nosiče s lodí, by měl být dokončen v první polovině roku 2021.

Plánujete přerušený start Orla na Angaře, abyste vyzkoušeli záchranný systém?

Určitě. Bez tohoto je uvedení lodi do provozu vyloučeno.

Trajektorie vzletu vede přes Tichý oceán. Jak je vyřešen problém pátrání a záchrany posádky Orla v případě přerušení startu? Jak dlouho a při jak silném vlnobití se kosmická loď dokáže udržet na hladině?

Kabina dokáže plavat. V případě přistání na vodě musí posádka čekat na pátrací a záchranný tým, proto komunikační a palubní zařízení lodi umožní radiokomunikaci po dobu 48 hodin. Projekt na vytvoření pátracího a záchranného systému pro kosmonauty je součástí výše uvedeného Předběžného návrhu.

Orel je určen pro lety na Měsíc. Ale pro přistání na povrchu Měsíce je nutný přistávací modul. Vyvíjí se takové zařízení?

Pro přistání na lunárním povrchu se plánuje využití spojení kosmické lodi a přistávacího modulu na oběžné dráze Měsíce. V současné době probíhá vývoj jak přistávacího modulu, tak lunární mise jako takové.

Jaký je plán letových zkoušek Orla? Kolik startů bude zapotřebí k dokončení testů všech systémů?

Pro testování se plánuje výroba řady modelů lodi v plné velikosti a jejích součástí. V současnosti jsou naplánovány tři lety na oběžnou dráhu Země.

Existuje nějaký program pro další lety po dokončení testů (mluvíme o pravidelných letech na ISS nebo jinou stanici, o letu na Měsíc)?

V souladu s technickým zadáním se vyvíjí Perspektivní dopravní kosmická loď pro lety na oběžnou dráhu Země a na oběžnou dráhu Měsíce. Pro lety na LEO se použije nosná raketa Angara. Pro lety na orbitu Měsíce se vyvíjí raketa třídy superheavy. Program pro lety na lunární orbitu bude určen standardním postupem ve Federálním vesmírném programu po roce 2025. Na jeho tvorbě již pracují naši specialisté a specialisté Roskosmu.

Bude moci Orel využívat raketu Sojuz-5, se kterou se pro něj počítalo ještě v loňském roce?

Technicky se tento problém řešil, nakonec ale bylo vynášení kosmické lodi svěřeno Angaře. Sojuz-5 je, pokud chcete, spíše komerčním nosičem pro spouštění různých typů užitečného zatížení. Ale ne lodě s posádkou.

Vybrali jste již konkrétní oblasti přistání pro Orla?

Byla provedena předběžná analýza a bylo stanoveno několik přistávacích ploch pro loď jižně od 51,6 stupně v Rusku. Definovali se požadavky na tyto oblasti. Výběr konkrétních přistávacích ploch pro návratovou kabinu bude proveden v rámci vývojových prací. Počítám, že započnou v polovině tohoto roku.

Kolik lidí bude tvořit posádky Orla při letu na ISS a Měsíc?

Standardní posádku lodi „Orel“ budou tvořit čtyři kosmonauté. Současně je možné instalovat do pilotní kabiny další dvě sedadla typu „Kazbek“, která se používají na lodích řady Sojuz, pro návrat šesti lidí ze stanice. To znamená, že v závislosti na úkolu máme variabilní prostor bez nutnosti zásadních zásahů do konstrukce.

Jaká je maximální doba pobytu Orla u ISS a na měsíční oběžné dráze?

Podle našich výpočtů může být Orel součástí orbitální stanice na LEO až jeden rok a v případě letu na Měsíc a zohlednění dokování u orbitální stanice u Měsíce až 180 dní.

Jakou radiační ochranu poskytuje Orel při letu k Měsíci a na jeho oběžné dráze?

To vše je zajištěno konstrukcí tělesa lodi a tepelnou ochranou návratové kabiny. K ochraně posádky před zářením se navíc používají také části přístrojového vybavení a palubních systémů lodi.

Kolik procent vybavení Orla bude pocházet ze Sojuzu?

Jako součást palubního vybavení Orla se využití systémů Sojuzu opravdu neplánuje.

Je rozhodnuto o přistávacím schématu: padák plus prachové přistávací motory nebo zatahovací podpěry?

Návratová kabina Orla je vybavena přistávacím zařízením s padáky a reaktivním přistávacím systémem. Zároveň bude měkké dosednutí kabiny na povrch Země zajištěno pomocí přistávacího zařízení sestávajícího ze čtyř podpěr.

Může Orla pilotovat jeden člověk?

Při vývoji lodi byl od počátku stanoven koncept řízení jedním členem posádky. Zároveň je však možné loď ovládat z místa druhého pilota, který se nachází vedle velitele.

Představa Orla na LEO
Zdroj: https://cdn25.img.ria.ru/

Zdroje informací:
https://ria.ru/
https://www.aex.ru/
https://tass.ru/

Zdroje obrázků
https://cdn25.img.ria.ru/…1107f1bd94580790e7808cd49a33fba0.jpg.webp?source-sid=
https://icdn.lenta.ru/…/pic_10baf5e6b38b0052627622b7dce1e7ea.jpg
https://cdn25.img.ria.ru/…bdd1928170789cef921d5cbba19310c1.jpg.webp