Kosmotýdeník 408 (6.7. – 12.7.)

Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Parker Solar Probe potřetí u Venuše

Sonda určená pro výzkum Slunce Parker Solar Probe se připravuje na svůj šestý blízký průlet kolem naší mateřské hvězdy a s ním na nejdelší pozorovací kampaň od začátku mise. Před tím bylo však potřeba potřetí proletět kolem Venuše a během gravitačního manévru upravit dráhu této sondy.

Gravitační manévr za noční stranou Venuše

Gravitační manévr za noční stranou Venuše
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

To se stalo 11. července, kdy Parker Solar Probe proletěla jen 306 km nad pekelným povrchem druhé planety od Slunce. Bylo to zároveň poprvé, co sonda prolétala nad noční stranou této planety. Gravitační manévry u Venuše hrají podstatnou roli při správném navádění sondy k výzkumu Slunce. Aby se sonda dostala blíže k naší mateřské hvězdě, musí snížit svoji rychlost a tím přiblížit nejbližší bod své oběžné dráhy ještě blíže slunečnímu „povrchu“. K tomu slouží právě manévry u Venuše, kde sonda předá část své rychlosti planetě a zpomalena se tak periheliem přiblíží ke Slunci. Předchozí dva gravitační manévry proběhly nad denní stranou Venuše, tentokrát se poprvé letělo nad noční stranou.

Tento třetí průlet kolem Venuše navede sondu v září k rekordně blízkému a dlouhému průletu kolem Slunce. Nicméně i samotný průlet kolem Venuše byl využit pro zajímavé pozorování. Díky tomu, že sonda prolétala nad noční stranou planety, naskytla se jí možnost pozorovat zatmění Slunce diskem Venuše. Toto zatmění z pohledu sondy trvalo 11 minut. Přístroje sondy proto mohly využít pozorování krajů disku Slunce tak, jak procházely za Venuší. Data byla navíc zkombinována s pozorováním pozemních observatoří Apache Point Observatory v Novém Mexiku, Lick Observatory v Kalifornii a Keck Observatory na Havaji. Cílem výzkumu je především pozorování interakcí Venušiny atmosféry se slunečním větrem.

Samotný průlet pak sondu nasměřoval k šestému blízkému průletu kolem Slunce, který nastane 27. září 2020. Během tohoto perihelia vytvoří sonda nový rekord, když se přiblíží ke Slunci na vzdálenost 14,2 milionu kilometrů. Předchozí blízké průlety atakovaly hranici 19,4 milionu kilometrů od Slunce. Na další blízký průlet se pak můžeme těšit 17. ledna 2021.

Upgrade sítě DSN

Deep Space Station 43 (DSS-43)

Deep Space Station 43 (DSS-43)
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V březnu začala úprava a modernizace jedné z velkých antén sítě Deep Space Network, která slouží pro komunikaci se sondami, které se vydaly na meziplanetární mise. NASA se nyní snaží celý systém modernizovat tak, aby byl připraven na větší ruch při letech dále od Země, který nás v budoucnu čeká. Antény DSN jsou umístěny v USA, Španělsku a právě v Austrálii, kde započala renovace jedné z největších antén Deep Space Station 43 (DSS-43).

Jedná se o 48 let starou velkou anténu o průměru 70 metrů. Ta nedávno obdržela nový X-band vysílač/přijímač. Uvnitř kuželu, ve kterém je přístroj umístěn je výkonný a moderní vysílací systém a vysoce citlivé přijímače, které budou určeny k odesílání a přijímání telemetrie a dat od misí roztroušených po celé Sluneční soustavě.

K umístění tohoto kuželu s X-band zařízením bylo potřeba sestavit velký jeřáb, který zhruba třítunový technický blok umístil nad střed antény. Krom toho prošla celá stanice také modernizací jejího elektrického vybavení, vodního chlazení a mechanických částí. Některé ze systémů, které prochází renovací, se nedávno porouchaly poté, co takřka čtyřicet let bez přestávky spolehlivě pracovaly. Oprava proto byla již nutná. Anténa je tak nyní mimo provoz a odstávka probíhá od března 2020 do ledna roku 2021.

Instalace nového X-band přijímače/vysílače

Instalace nového X-band přijímače/vysílače
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jako jediná 70 metrová anténa na jižní polokouli však pouze DSS-43 může vysílat příkazy k Voyageru 2, který se z pozemského pohledu pohybuje na jih od Země. Jiné antény v australském komplexu mohou přijímat signál ze sondy, ale pouze tato je schopná vysílat i příkazy. Voyager 2 je aktuálně od Země vzdálen více než 18 miliard kilometrů. Vysílač této antény měl a i po opravě bude mít dostatečný výkon, aby na takovou vzdálenost vyslal příkazy sondě. I po upgradu bude technologie kompatibilní s přijímači na sondě, která byla vyslána v roce 1977.

Opravy sice budou připraveny na komunikaci s Voyagerem 2, ale cílem je především zlepšit kapacitu komunikace s aktuálními a plánovanými misemi, které zamíří mimo nízkou oběžnou dráhu Země. S anténou se počítá při práci s vozítkem Perseverance, které zamíří k Marsu a vylepšení jsou důležitá i v programu Artemis, kde sehraje klíčovou roli při komunikaci a navigaci pilotovaných lodí u Měsíce a Marsu.

Kosmický přehled týdne:

Na Kennedyho kosmické středisko na Floridě začínají přicházet jednotlivé díly hardwaru, ze kterých bude postavena druhá mobilní odpalovací věž pro raketu SLS. První exemplář věže může být použit jen pro lety rakety SLS Block 1. Druhá věž bude muset být kvůli raketě SLS s druhým stupněm EUS (Block 1B) vyšší.

První díly pro druhou mobilní odpalovací plošinu

První díly pro druhou mobilní odpalovací plošinu
Zdroj: https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/

První a druhá mobilní opalovací plošina

První a druhá mobilní opalovací plošina
Zdroj: https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/

Druhého července navštívil ruský nový kosmodrom Vostočnyj generální ředitel Roscosmosu, Dimitrij Rogozin. Díky tomu se nám naskytl pohled na aktuální práce na kosmodromu. Kontroloval jednak nedokončené resty z první etapy výstavby, což byly zejména bytové domy pro budoucí zaměstnance kosmodromu, ale také práce na druhé fázi výstavby, kde probíhá zejména stavba startovní rampy pro rakety Angara. Pracuje se také na hlavním meteorologickém středisku či operačním komplexu, odkud budou vyjíždět týmy hledat odpadnuvší stupně. Níže naleznete fotografie z návštěvy.

Stavba rampy pro rakety Angara

Stavba rampy pro rakety Angara
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Detailní pohled na armaturu budoucí rampy pro rakety Angara

Detailní pohled na armaturu budoucí rampy pro rakety Angara
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/media

Rozestavěné středisko pro sbírání a zpracování odhozených prvních a pomocných stupňů raket

Rozestavěné středisko pro sbírání a zpracování odhozených prvních a pomocných stupňů raket
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Jedna z nový staveb - zřejmě budoucí metrologická stanice Zdroj:

Jedna z nový staveb – zřejmě budoucí metrologická stanice
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Bytovky pro zaměstnance kosmodromu

Bytovky pro zaměstnance kosmodromu
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Start Falconu 9 s devátou operační dávkou družic Starlink byl tento týden sice dvakrát odložen, ale na rampě 40 na Floridě se mezitím vztyčil jiný Falcon 9, který v neděli provedl úspěšný statický zážeh a je připravený ke startu plánovanému na 14. července. Nákladem bude družice ANASIS-II. První stupeň, který při této misi poletí, je ten samý, který vynášel první pilotovanou soukromou loď na misi DM-2. Start budeme vysílat Živě a česky.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na našem webu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně podívat. Začali jsme velkolepě a to podíváním se na projekt velkého evropského lunárního landeru. U evropské kosmické agentury jsme zůstali i v další zprávě, kde jsme se věnovali tomu, jaké experimenty připravila Evropa pro plánovanou stanici Gateway. V úterý vyšel již devadesátý díl seriálu Svět nad planetou. Nevynechali jsme však ani aktuální dění na Mezinárodní kosmické stanici, když jsme se podívali, co se aktuálně na palubě kosmické laboratoře zkoumá. Z Izraele po čtyřech letech odstartovala kosmická mise a start byl úspěšný. Tento týden jsme se měli již dočkat startu deváté operační dávky družic Starlink pomocí rakety Falcon 9, prvnídruhý pokus však byly odvolány. Do sídla firmy Arianegroup v německém Lampoldhausenu byla odeslána kostra sondy JUICE a začala tak její integrace. Tento týden bylo uzavřeno vyšetřování prvního ne zcela úspěšného letu nové pilotované lodě Starliner. Výsledky vyšetřování jsme rozebrali. Letní seriál TOP 5 pokračoval tématem pěti nejnebezpečnějších startů. Z Číny odstartovala jejich nová raketa KZ-11, jejíž start byl však bohužel neúspěšný. Krom mise JUICE se tento týden začala stavět ještě jedna očekávaná mise a tou je mise Psyche, která zamíří ke stejnojmenné planetce.

Snímek týdne:

K sondě Parker Solar Probe se ještě jednou vrátíme. Nad rámec svého výzkumu Slunce se jí totiž podařilo 5. července vyfotografovat velmi ikonický snímek. Vidíme na něm aktuálně i ze Země pozorovatelnou kometu NEOWISE. A právem se tato fotografie stává snímkem týdne.

NEOWISE

NEOWISE
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Video týdne:

Ve videu týdne se podíváme trochu do minulosti, ale záběry byly zveřejněny teprve v sobotu. Vrátíme se k událostem startu historicky první soukromé pilotované mise – Falcon 9, Crew Dragon. Chriss Cassidy byl tehdy jediným Američanem na palubě ISS a během startu celé dění natáčel. Až nyní ovšem našel čas na sestříhání a zveřejnění videa. Nakonec přivede i své ruské kolegy. Video je krásně emotivní a na Twitteru najdete i odkaz na plnou verzi videa.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.roscosmos.ru/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…20200705t020949e-crop.jpg?itok=DYyMhzTj
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…5cfd94926cc4aac34b4fb3c31538cfb7&oe=5F2E5A63
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…8b62991988d46d0f04030789d9ee5df3&oe=5F302FF8
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28758/3432691260.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28758/4354904759.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28758/3878870427.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28758/5069010248.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/28758/3510846452.jpg
https://blogs.nasa.gov/parkersolarprobe/wp-content/uploads/sites/274/2020/07/Venus-flyby.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23797-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23795-1041.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 408 (6.7. – 12.7.)”

  1. Vaclav napsal:

    Barycentrum Sluneční soustavy leží v současné domě 0,548 mil.km nad povrchem Slunce. Ohnisko elips po nichž se sonda pohybuje by mělo ležet v tomto barycentru. Nikde jsem nenašel, zda současná poloha barycentra zvyšuje, nebo snižuje průletové vzdálenosti sondy od středu Slunce na hodnoty uvedené v článku. Díky.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.