Lidé trpící triskaidekafobií mají po včerejšku další „důkaz“ nebezpečnosti čísla 13. Právě při třináctém letu rakety Electron přišla její havárie. Technicky vzato byla neúspěšná i první mise, ale tam nešlo o chybu rakety – ta tehdy pracovala dobře, pouze byla zničena po chybě pozemního vybavení. Při zatím posledním startu to ale bylo jinak. Nosič odstartoval z novozélandské rampy ve 23:19 našeho času a během práce horního stupně došlo k zatím blíže neupřesněné závadě, takže raketa nedosáhla rychlosti potřebné k usazení na oběžné dráze. Firma Rocket Lab zatím pouze oznámila neúspěch a omluvila se zákazníkům. Bližší detaily prý oznámí, až budou sami vědět více.
Let samotný probíhal vcelku normálně, při práci prvního stupně se pouze projevil silný střih větru, který však zřejmě neměl vliv na další průběh. Problémy nastaly až v době, kdy pracoval druhý stupeň. Ten se podle plánu oddělil od vyhořelého prvního stupně v čase 2:40. Motor Rutherford se podle plánu zažehl a sestava nabírala rychlost. V čase 5:41 se ale něco stalo. Diváci přímého přenosu to poznali tak, že zamrzl vysílaný obraz. Na tom by nebylo nic tak divného. K podobným událostem dochází při mnoha startech a i během tohoto startu se obraz párkrát seknul. Ostatně i moderátor přenosu uklidňoval, že videosignál je nyní příliš slabý na zachycení, ale pozemní stanice stále přijímá telemetrii.
To byla pravda, ale při podrobnějším pohledu na čísla v pravém horním rohu bylo vidět, že ani přijímaná telemetrie nevypadá normálně. Rychlost dosáhla maximální úrovně 13 693 km/h, když se nosič nacházel 192,1 km vysoko. Ale pak oproti očekávání začala rychlost pomaličku klesat místo toho, aby rychle narůstala. Údaj o výšce sice pomaličku rostl, ale v čase 6:08 byla raketa ve výšce 194,8 km a rychlost byla pouze 13 669 km/h. V této fázi dosáhla sestava nejvyššího bodu dráhy. Pak začal údaj o výšce klesat a rychlost naopak rostla.
Firma RocketLab zakrátko přerušila svůj přímý přenos a o několik minut později vydala na Twitteru oznámení s omluvou, které následně na svém osobním profilu parafrázoval šéf firmy, Peter Beck. Pokud se během dne v této věci objeví nové informace, zařadíme je do tohoto článku formou aktualizace. Nyní nám nezbývá nic jiného, než popřát inženýrům hodně úspěchů při hledání příčiny.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EcHIseLU4AApX50?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EcGrcCrVAAE_cn6?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EcHKqF7U0AAYmBh?format=jpg&name=medium
Škoda, je to sympatický stroj. Po téměř 100 letech narušil zažité schema pohonu čerpadel. Vypadalo to na zkrat a totální výpadek proudu. První stupeň šlapal jako hodiny. I ochranný kryt hladce odpadl, vypadalo to až do osudného okamžiku na hladký let.
Raketa je to sympaticka, ten pohon cerpadel uz mene. Elektrika staci na pohon maleho Rutherfordu, skalovani na vetsi meritka je neefektivni. Je to takova z nouze cnost. Uberu komlexitu na turbocerpadle, abych ji pridal jinde. Baterie maji malou hustotu energie a nestaci jeden pack na pohon 2.stupne. Vypada to, ze raketa selhala prave pri hotswapu baterii.
Ono už se ví že to bylo baterkama?
Skladování energie se překotně vyvíjí, právě dosažený pokrok umožnil použití v raketě. Obří motory vzor F-1 se nastaví a u motorů kolem 100 tun tahu, pokud bude pokrok v bateriích pokračovat bych byl optimista.
a aky vyznam ma pre velke motory pouzivat elektricke cerpadla ked je to nevyhodnejsie? efektivitu klasickych spalovacich turbin(v uzavretom cykle) to nikdy nedosiahne. to by musela byt energeticka hustota tych baterii vyssia ako v chemickom palive a to je asi nerealne
kto vie vyrobit klasicke turbocerpadlo pre raketovy motor, tak toho nikdy nenapadne prejst na elektricke cerpadlo. nuz a kto to vyrobit nevie tak nech sa to nauci 🙂
baterka + cerpadlo je levne a dostupne. Turbocerpadlo s uzavrenym cyklem je drahe a vyzaduje hodne vyvoje. Celkem jen 10 (kdyz budem pocitat i N1) raket ma/melo uzavreny cyklus.
A jste si vědom toho, že aby baterie měli stejnou hustotu energie jako kapalná raketová paliva a tím relativně stejnou „zátěž“, kterou je nutno navíc vynést pro čerpání paliva, tak potřebujete hustotu energie v bateriích zvýšit řádově, čti zhruba desetkrát? Kdy odhadujete, že tohoto bude dosaženo? Za 50 nebo 200 let? Já jen, že o zvyšování hustoty energie v bateriích a o převratných objevech slyším už 20 – 30 let. Tesla bude např. považovat za veliký úspěch, když hustotu energie v bateriích do 5 let zvýší o 30 %.
1. měly
2. Kosmonautix by již měl diskusní redakční systém vyhodit z okna do kompostu. Neustálě problémy po odeslání příspěvků (zatuhnutí po odeslání nebo vyskočení chybového hlášení)z asi 5 počítačů v různých regionech Česka a prohlížečů, které zažívám je už děs. Takže si mé občasné dublované příspěvky, tímto vznikající, užijte. :O
3. V momentě kdy hustota energií v bateriích by dosáhla hustoty kapalných paliv, tak si uvědomte, že se bateriě stanou stejně nebezpečné jako kanystr s benzínem. S tím je pak nutno za nějakých 100 let, kdy toho možná bude dosaženo, počítat.
řešíme to. Komentář se vždy uloží, to je hlavní.
Posuzuji to komplexně. Odpadá zcela turbina a mechanický převod na čerpadlo, není potřeba žádné palivo. Dále vypotřebované baterie jsou odhazovány. Nikde jsem nenašel rozbor efektivity obou způsobů. Příkladně Li baterie jsou lehoučké a navíc se rýsuje cesta bateriím z umělých hmot, které slibují být výrazně lehčí a s výrazně vyšší kapacitou. Souhlasím s tím, že mnohé nadějné cesty končily slepou uličkou, nebo v nedohlednu. Uvidíme, zda se někdo k elektrice přidá, nebo se pokusí postavit výrazně silnější motor.
li baterie su lahucke? no v porovnani s pb bateriami ano, ale v porovnani s chemickym kvapalnym palivom su neskutocne tazke a netreba zabudat, ze tu vahu raketa nesie od zaciatku do konca, kym pri pouziti turbiny na chem. palivo sa s kazdym kg spaleneho paliva(v turbine) ta raketa o to kg paliva odlahci, pri baterkach sa ziadne odlahcenie(nejake zanedbatelne tam je) sa nedeje
A sakra 13. mise, to budou zase kecy o tom, jak je třináctka smolné číslo…
Jak probiha vyrovnani vuci zakaznikum? Spolecnost je pro takove pripady pojistena?
Predpokladam, ze nabidne nahradni start, ale naklady na vyrobu satelitu by mela uhradit, stejne tak pripadny zisk z prodleni za dobu po kterou by satelit uz fungoval.
Pojišťovnictví v kosmonautice běžně funguje bez problémů desítky let. Je to podnikání jako každé jiné a každý nese určitou míru rizika. Určitě je to nastaveno tak, aby nikdo nebyl v nápadné nevýhodě, ostatně pojišťoven, i těch velkých a schopných nést velká rizika , je přehršle.
Je to sice o SpaceX, ale jinde je to podobne https://www.elonx.cz/kdo-zaplati-vzniklou-skodu-kdyz-raketa-spacex-vybuchne-na-rampe/