Rover Perseverance byl uzavřen do ochranného pouzdra, které se postará, aby se citlivému vozítku nic nestalo během vstupu do atmosféry Marsu. Šestikolové vozítko bylo již dříve v čisté místnosti Kenneddyho střediska spojeno se sestupným modulem. Navzdory omezením kvůli pandemii koronaviru technici připojili sestavu roveru a sestupného modulu k zadnímu aerodynamickému krytu a následně mohl být připojen přeletový modul. V této fázi byly do útrob vozítka instalovány superčisté trubičky pro uložení vzorků určených k dopravě na Zemi. Po jejich instalaci se mohlo přikročit k instalaci tepelného štítu o průměru 4,5 metru, který bude muset při vstupu do atmosféry Marsu odolávat spalujícím teplotám. Rover tak byl definitivně uzavřen ve své ochranné schránce. Náhledový snímek tohoto článku je tedy poslední fotkou vozítka, kdy jej v celé kráse spatřily lidské oči přímo. Na snímku je navíc vidět, že kola už nemají ochranné návleky.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Dalším krokem bylo připojení této sestavy na adaptér, který bude představovat spojovací prvek mezi nákladem a raketou Atlas V od ULA. Spojování by mělo být dokončeno v průběhu tohoto týdne a poté bude možné přikročit k uzavření sestavy do bílého aerodynamického krytu od švýcarské firmy RUAG Space. Jakmile bude hotovo, dojde k přesunu z čisté místnosti k rampě 41 – konkrétně k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility), kde bude kryt s nákladem vyzvednut jeřábem vzhůru a připojen k hornímu stupni Centarur. Na začátku července, tedy v době, kdy už bude kryt sedět na raketě, dojde k instalaci plutoniového zdroje, který bude vozítku na Marsu generovat elektrickou energii.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Start je zatím plánován nejdříve na 20. července, přičemž dvouhodinové okno se otevře v 15:15 SELČ. Pokud se start v tomto termínu nestihne, nic se neděje – okno zůstane otevřené až do 11. srpna a teoreticky by se dalo prodloužit do 15. srpna, jak uvedl Omar Baez, letový ředitel této mise. Oproti roveru Curiosity, který na první pohled připomíná, se Perseverance v mnoha ohledech liší. Však také jejich starty dělí devět let. Na palubě najdeme jiné přístroje a i technika doznala modernizace. Například během přistání 18. února 2021 přijde ke slovu systém pro manévrování a tím pádem přesnější výběr místa dosednutí.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200528-PH-CMM01_0001large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200528-PH-CMM01_0002large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200529-PH-CMM01_0003large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200529-PH-CMM01_0005large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200529-PH-CMM01_0004large.jpg
Start bude v každém případě první kritickou sekvencí mise a bude končit teprve po navedení na dráhu k Marsu a separací PER.
Při pohledu do historie startovalo od roku 1988 v USA 13 misí, v Evropě 2, v Japonsku a Indii po jedné a všechny úspěšně odletěly. To signalizuje optimistickou prognózu. Pro úplnost v Rusku v tomto období startovaly 4 mise a odletěly pouze dvě. Čínská mise startující s ruskou misí též neodletěla.
Letošní okno, otevřené zhruba na jeden měsíc, má být využito následovně : 14.7 Emiráty na japonské raketě T-25, poté 20.7 USA T-31 a nakonec 23.7 Čína T-34.
Štartovacie okno sa otvára už za 28 dní !!!
Pristávať nas Marse sa bude za 272 dní !!!
Teda, překvapilo mne, že plutoniový zdroj budou vkládat až na raketě. Chápu opatrnost a minimalizaci rizik pro práci s plutoniem, ale jak to tam budou přes celou přeletovou sestavu a kryt vkládat?
Okýnkem, které je jak v aerodynamickém krytu, tak v té skořápce (zadním aerodanymický krytu) – jasně, že obě okýnka musí lícovat. Stejně to dělali u Curiosity.
Tady je vidět zkouška vkládání ještě v montážní hale
Dělalo se to tak u téměř každé meziplanetární sondy s RTG zdrojem. New Horizons, Cassiny, Voyager, atd.
Jeden z důvodů, proč se instaluje až když je sonda na raketě, je bezpečnost a druhým je odvod tepla a vyrobené elektřiny. Zdroj MMRTG nejde vypnout, generuje teplo a z něj elektřinu neustále. Když je sonda uzavřena v přeletové schránce a to celé je uvnitř aerodynamického krytu, byl by dost problém na zemi dlouhodobě odvádět přebytečné teplo.
Na obrazku kde su dva aerodynamicke kryty, to do jedneho ma vojst?
Lebo vyzeraju mensie. Alebo len opticky klam?
Jsou to dvě poloviny, které společně vytvoří jeden kryt. Menší se zdají, jelikož jsou v pozadí a optika klame.