Kosmotýdeník 406 (22.6. – 28.6.)

Týden se nám ztratil jako palivo z nádrže letící rakety a je připraven pravidelný souhrn událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme nad Karibik, kde se vznášel a doposud částečně vznáší ohromný oblak písku ze Sahary. Podíváme se, jak jej NASA a NOAA sledovaly a co sebou přináší. Dále prozkoumáme podporu NASA pro využití suborbitálních turistických strojů pro výcvik astronautů, zamíříme na kosmodrom v Kourou, anebo se podíváme na perfektní snímek, který vznikl během čtvrteční EVA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rekordní oblak saharského prachu nad Karibikem

Procesy v pozemské atmosféře umí udivovat komplexností a spojením napříč kontinenty. Například v minulých dnech se obyvatelé Karibiku potýkali s rekordním oblakem prachu, který přes Atlantický oceán doletěl až z africké pouště Sahara. Trápení pro plíce lidí, krásná podívaná při západech Slunce a také dobrá příležitost pro družice NASA a NOAA, které celou událost sledovaly a přinesly zajímavé záběry.

Žlutě vidíte velký oblak jemného prachu a písku ze Sahary, jak se šíří přes Atlantický oceán

Žlutě vidíte velký oblak jemného prachu a písku ze Sahary, jak se šíří přes Atlantický oceán
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Pro sledování masivního oblaku prachu, který je v mnoha ohledech největším v historii měření, použila NASA například družici Suomi NPP, která od roku 2011 sleduje atmosférické projevy a změny klimatu a jejímž současným správcem je právě NOAA. Pro pozorování byly použity dva zásadní přístroje. Jednak Visible Infrared Imaging Radiometer Suite (VIIRS) poskytující snímky ve viditelném a infračerveném spektru. Druhý přístroj je ještě zajímavější a je jím Ozir Mapping and Profiling Suite (OMPS), který sleduje absorpci slunečního záření částicemi – aerosolem, jakým je například právě pouštní písek, nebo materiál ze sopečných erupcí a podobně. Absorpční index aerosolu souvisí s mocností i výškou aerosolové vrstvy.

Právě zmíněný Index absorpčního aerosolu je ideální pro identifikaci a sledování transportu sopečného popela ze sopečných erupcí, kouře z rozsáhlých požárů biomasy a prachu z pouštních bouří. Tyto aerosolové částice lze dokonce sledovat přes mraky a přístroj je dokáže odhalit i nad oblastmi pokrytými sněhem a ledem. Colin Seftor, atmosférický vědec v NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, USA, vytvořil snímky z přístroje VIIRS. Snímky zabírají oblast od mexického poloostrova Yucatan, přes Mexický záliv až k jižnímu Texasu. „V tomto okamžiku se situace a sledování komplikují, protože absorpční index aerosolu, který sledujeme dále na sever od Texasu, Oklahomy, Nebrasky a dál je již pravděpodobně směsí prachu a kouře z četných požárů v jihozápadní části USA. Také můžete na snímcích vidět, že prach se dále rozšířil přes Střední Ameriku a pokračoval do východního Tichého oceánu.“

Animace ukazující stav absorpčního indexu aerosolu během přesunu mraku písku ze Sahary

Animace ukazující stav absorpčního indexu aerosolu během přesunu mraku písku ze Sahary
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Tým družice vytvořil 25. června animaci, která kombinovala aerosolový index z přístroje OMPS a snímky viditelného světla z přístroje VIIRS. Animace sleduje pohyb prachového oblaku od 15. do 25. června 2020, kdy se šířil ze západní Sahary, přes Atlantický oceán až do Karibiku.

Aerosolové částice absorbují a rozptylují příchozí sluneční záření, což snižuje viditelnost a energii dopadající na zemský povrch. Aerosolové částice mají vliv na lidské zdraví, počasí a klima. Lidé mohou mít respirační obtíže, protože se jemný prach dostává do plic. Jemné částice však ulpívají i na očích a v nose, někteří citlivější lidé mohou mít zdravotní komplikace. Problémem je také v současnosti probíhající pandemie koronaviru, která už sama o sobě má špatný vliv na respirační aparát člověka. V souvislosti se šířením jemného prachu ze Sahary se dají očekávat zvýšené problémy s dýcháním postižených lidí. Aerosolové částice také ovlivňují počasí a klima ochlazováním nebo zahříváním Země.

Právě ovlivnění dopadu energie na zemský povrch má docela pozitivní vliv na počasí v regionu. Méně energie znamená menší riziko tvorby hurikánů a to díky asi poloviční vlhkosti oproti standardní situaci v této části roku. Díky tomu se snižuje odpar vody z oceánu a hurikány tak vznikají obtížně. Znamená to ovšem také méně srážek. Druhotný efekt je pak to, že díky rozptylu světla na drobných částečkách v atmosféře dochází k pozoruhodným světelným efektům při západu a východu Slunce.

Kosmický přehled týdne:

NASA tento týden oznámila zřízení kanceláře Suborbital Crew neboli SubC v rámci programu Commercial Crew. Tato nová kancelář má za úkol najít způsob využití potenciálu suborbitálních soukromých strojů pro případný výcvik a získávání zkušeností amerických astronautů. Mluvíme zde o využití zejména rakety New Shepard společnosti Blue Origin a malého raketoplánu SpaceShipTwo od společnosti Virgin Galactic. Oba stroje mohou poskytovat zkušenost v podobě několikaminutového stavu mikrogravitace a pomoci se tak připravit zejména astronautům, kteří ještě do kosmického prostoru neletěli. Oba stroje mají být schopny vynést posádky do výšky mezi 80 – 110 kilometry nad Zem při krátkém suborbitálním skoku. „NASA připravuje proces, jak nechat létat naše astronauty na komerčních suborbitálních kosmických lodích,“ napsal administrátor NASA Jim Bridenstine. „Ať už jsou to suborbitální lety, cesty na oběžnou dráhu Země nebo lety do hlubokého vesmíru, tak NASA využije inovativní komerční schopnosti amerického národa.“ Další úředníci NASA pak očekávají, že využití těchto suborbitálních dopravních prostředků umožní provádět častější rutinní lety na kraj kosmického prostoru s různým využitím. Od výcvikového, přes provádění experimentů až po kvalifikaci nového hardwaru. Zejména však jde o rozšíření výcvikových možností nových astronautů. NASA dále uvedla, že vzhledem k současnému stavu příprav obou soukromých firem je zřejmě, že jsou již blízko skutečným pilotovaným suborbitálním letům s lidmi na palubě.

V Marshalově středisku byl úspěšně dokončen destrukční test kyslíkové nádrže prvního stupně rakety SLS. Podívejte se na video. Nádrž byla naplněna vodou a byl na ní vyvíjen tah, tlak, otáčení všemi směry a cílem bylo zjistit, co nádrž vydrží. Jedná se o závěrečný strukturální test jednotlivých částí rakety SLS. Před námi je nyní jako nejdůležitější vrchol testovacího procesu takzvaný Green run, při kterém dojde ve finále vůbec poprvé ke statickému zážehu všech čtyř motorů RS-25 prvního stupně.

Ve čtvrtek proběhla více jak sedmihodinová EVA z paluby Mezinárodní kosmické stanice, které se účastnili američtí astronauti Chris Cassidy a Robert Behnken a při které došlo k dalšímu postupu při výměně starých akumulátorů stanice za nové. Během vycházky byly splněny všechny úkoly a dokonce i některé navíc plánované až na další EVA. Podívejte se v pěti minutách na zrychlený timelapse z celé vycházky.

Start nejmenší evropské rakety Vega, který měl proběhnout dnes po třetí hodině ranní, byl nakonec z důvodu nepříznivého počasí odložen. Ačkoli se nejdříve mluvilo o odkladu o několik dní, nakonec se o start pokusí ještě 29. června ve 3:51 SELČ. Právě tento start je zajímavý tím, že na něm poprvé poletí dispenzer brněnské společnosti SAB Aerospace. Jedná se také o první start od poslední havárie rakety.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které vyšly v uplynulém týdnu na našem webu. Píšeme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďte si je nyní připomenout. Začali jsme zlehka pozvánkou na červnovou Kosmoschůzku. V pondělí jsme se podívali na to, že dva astronauti, kteří přiletěli v Crew Dragonu se na stanici rozhodně hodí. Oblíbený evropský astronaut Thomas Pesquet se opět chystá na ISS a díky tomu se nám vrací pravidelné servírování snímků z jeho mise. V úterý jste se dočkali jednoho z posledních dílů seriálu Svět nad planetou. Podívali jsme se také na Boca Chica, kde se do akce vrátila Starship SN-7, která svou službu ukončila destrukční zkouškou. Zamířili jsme i do Číny, která vypustila svoji poslední družici navigačního systému Beidou. Firma Axiom Space zadala zakázku firmě Thales Alenia Space, aby jí vyrobila soukromé moduly pro jejich budoucí soukromou stanici. Malý měsíček planetky Didymos dostal oficiální jméno Dimorphos. Společně s námi jste mohli živě sledovat výstup dvou amerických astronautů z Mezinárodní kosmické stanice, kteří pracovali na jedné z posledních fází výměny akumulátorů. V tomto týdnu se ke startu připravovaly hned dva Falcony 9 najednou. V pátek jste se k nám přidali u dalšího dílu Pokecu s Kosmonautixem, na druhou stranu jsme se však nedočkali odloženého startu Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Podívali jsme se také na zajímavý projekt plachty, která by mohla pomoci při úklidu oběžných drah od kosmického odpadu. V sobotu jsme se připravovali na start evropské rakety Vega s despenzerem od brněnské společnosti SAB Aerospace.

Snímek týdne:

Americké vozítko Perseverance bylo v tomto týdnu definitivně uzavřeno pod aerodynamický kryt rakety Atlas V. Znovu jej spatříme až na Marsu – pokud dopadne dobře přistání. Posledním, kdo bude pracovat přímo na vozítku, budou až na rampě inženýři amerického úřadu pro energetiku, kteří se postarají o instalaci radioizotopového termoelektrického generátoru.

Uzavírání vozítka Perseverance pod aerodynamický kryt

Uzavírání vozítka Perseverance pod aerodynamický kryt
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kryt rakety Atlas V s vozítkem Perseverance

Kryt rakety Atlas V s vozítkem Perseverance
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

A dnes si dáme ještě jeden snímek týdne. Tentokrát snímek, který vznikl během americké EVA na ISS. Vidíme na něm připojenou pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon a zásobovací loď HTV-9.

Pohled na připojený Crew Dragon a loď HTV-9

Pohled na připojený Crew Dragon a loď HTV-9
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Podívejte se na parádní záběry, které ukazují převoz aerodynamického krytu rakety Falcon 9, pod kterým se nachází nová družice GPS, která by měla brzy odstartovat z Floridy. Vzhledem k tomu, že na videu jsou i lidské postavy, jde krásně vidět, o jak masivní objekt se jedná.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/Astro_Doug/status/1274790774723547139/photo/1
https://twitter.com/Astro_SEAL/status/1276945492128260107/photo/2
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/omps_ai_viirs_rgb_sahara_2020_06_24.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/omps_ai_sahara_2020_06_24.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/animnation1.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/anim2.gif
https://pbs.twimg.com/media/EbO9fKKWAAU2vY7?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EbiR4GDXsAQaxnU?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EbD3cyjXkAATa-F?format=jpg&name=large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 406 (22.6. – 28.6.)”

  1. Vaclav napsal:

    Řekl bych že v případě PER se nejedná o definitivní uzavření. Kryt přece musí na něčem spočívat a sonda také. Ostatně na druhém obrázku je pořád sonda k vidění, je tam jasně vidět přeletový modul. Řekl bych že se jedná pouze o zkoušku funkčnosti krytu.

    • Jakubko napsal:

      Presne preto to NASA dala na všetky sociálne siete kde bolo napísané že je to definitívne, presne preto to teraz nie je defitívne, vaše komentáre ma niekedy vážne udivujú.

      • Vaclav napsal:

        V aerodynamickém krytu nosiče Atlas má být umístěn i poslední stupeň Centaur. Na stupni Centaur má být umístěn PER. Tady z pod krytu ční polovina sondy, ptám se tedy kde je Centaur. Nic víc nic míň. V žádném případě není sonda uzavřena když je jí polovina vidět. Zřejmě budou i pozdější snímky kde bude již celý ae kryt v němž bude uzavřen i Centaur a na něm sedící sonda. Tato sestava pak zřejmě bude “ definitivní “ a poté by měla být posazena na Atlas 5. Jistě se shodneme na tom, že bez Centauru by PER k Maru nedoletěl. Ovšem mohu se mýlit, ale na tom, že polovina sondy stále ční zpod krytu a Centaur nikde, se jistě shodneme.

  2. Milan Antoš napsal:

    Timelapse výstupu ISS patří snad k tomu nejhoršímu, co lze presentovat . Nekoukatelné a skoro bez jakékoliv informační hodnoty.

  3. Viktor napsal:

    Pridavam se ke kritice videa..bez vasich predchozich clanku bych netusil o co jde ..i tak jsem nedokoukal a to normalne nedelam..v necem az neprijemne..sestrihem by se pojem o udalostech ziskal urcite lepe.

    • Dušan Majer napsal:

      Jasně, je to individuální. Ale věřím, že si to najde své diváky. Tento formát je celosvětově poměrně oblíbený a domnívám se, že by se neujal, pokud by se nelíbil nikomu.

      • Milan Antoš napsal:

        A to je fakt argument?že to je formát, který se ujal ?
        Já přeci nepíšu, že mám něco proti formátu Timelapse, ale proti tomuhle konkrétnímu videu, na které se opravdu nedá koukat.
        Napsal jsem jen svůj názor, nevím, proč máte potřebu mi ho vyvracet. Že se líbí vám je snad jasné, proto tady je. Jen váš příspěvek nic nezmění na mém „nelíbení“ 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Já nikoho nepřesvědčuju, jen uvádím argumenty, proč tady to video je (ačkoliv nejsem autorem článku). Tím, že se formát ujal nemám namysli formát timelapse obecně, ale konkrétně timelapse EVA. Po každém výstupu se na YT objeví často i několik zrychlených záznamů,jejichž sledovanost je poměrně slušná. Proto jsem psal, že tento formát má diváky, které zaujme a proto má v tomto článku své místo – i když se najdou lidé, kterým se tento formát nelíbí. je to přirozené – nic se nelíbí všem.

          • Milan Antoš napsal:

            Tak ještě jednou, prosím.
            Nemám nic proti formátu Timelapse. Nemám nic proti tomu, že někdo dělá TL EVA, ani nic proti tomu, že mají sledovanost na YT, ani proti tomu , že se někou líbí.
            Napsal jsem jen svůj názor, že se na tohle konkrétní video nedá ani dívat.
            A jen se divím, že máte potřebu něčí názor komentovat, vysvětlovat a uvádět na pravou míru. Vaše sdělení, že se vám líbí, bych bral jako váš názor a dál nekomentoval. Nemůžete totéž akceptovat u názoru druhých ?

          • Dušan Majer napsal:

            Kdybych neakceptoval názor druhých, tak bych ty názory banoval nebo mazal. Já pouze diskutuji. Nikoho nepřesvědčuji. Stejně jako ostatní mají právo napsat, proč se jim daný formát nelíbí, já bych si chtěl zachovat úplně stejné právo, tedy uvést svůj úhel pohledu a argumenty druhé strany. Nebo si myslíš, že by bylo lepší, kdyby ostatní mohli napsat co se jim nelíbí, ale redakce by měla držet s prominutím hubu a krok? Pardon, ale na našem webu si zakládáme na tom, že redakce a čtenáři tvoří jeden celek, ve kterém se jedna strana nad druhou nepovyšuje. Pokud někdo napíše svůj názor, musí počítat s tím, že může přijít reakce někoho, kdo má jiný pohled na celou věc. ten člověk, který napíše reakci na prvního, se toho prvního nesnaží přesvědčit, pouze chce, aby tu zazněl i jiný názor, aby došlo k vysvětlení a tak dále. Tenhle trend razíme od začátku a budeme v něm jednoznačně pokračovat. Chceme dát čtenářům možnost, aby napsali své názory, o které stojíme. Ale zároveň chceme mít na vlastním webu to samé právo, které dáváme našim návštěvníkům. Já vím, je to od nás drzé, že na vlastním webu nechceme držet ústa a dovolíme si napsat vlastní názor. Chápu, že na to třeba někdo nemusí být zvyklý a třeba by některým čtenářům vyhovovalo, kdyby mohli psát kritiku a my se nemohli bránit, ale přesto z nastoleného trendu ustupovat nehodláme a i nadále budeme na všechny komentáře reagovat – ať už jsou pochvalné či kritické. Každý, kdo napíše komentář pod náš článek, přispívá do diskuse a musí být tedy připraven na to, že se dočká reakce – možná souhlasné, možná nesouhlasné. Ale znovu opakuju, že to nijak nesouvisí s neakceptováním názorů jiných. Pouze chceme, aby byl v té diskusi vidět i názor druhé strany, tedy náš.

          • racek napsal:

            No, mě to připadalo dost nekoukatelné, bylo to na mě až moc rychlé. Tak jsem si nastavil rychlost přehrávání na polovinu. A ejhle, najednou to bylo docela dobré. A 5 minut času navíc tomu rád obětuji. Je to velice zajímavé a ilustrující, člověk vlastně vidí vše podstatné a dojem se nenaruší dlouhými prodlevami.
            Samozřejmě, jsou to jen moje dojmy.

    • Lukáš Houška napsal:

      Už pár let je Kosmotýdeník doplňujícím formátem. O mnohých věcech zde můžeme mluvit stručně, protože za sebou máme rozsáhlé články, co vyšly již dříve. Stále nerozumím, co je na tom videu tak špatně. V článku je odkaz na kompletní záznam živého přenosu i doplňující informace.

      Zkrácenou pětiminutovou verzi jsem vybral pro ty, kteří nechtějí koukat skoro osm hodin opět na celý záznam.

  4. Vaclav napsal:

    Na NASA se dopočet posunul ke startu 30.7.. To by znamená, že PER bude startovat poslední z letošních poutníků a měl by mít největší rychlost.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.