Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sentinel má za sebou perné zkoušky

Evropsko-americká družice Sentinel 6A si v posledních měsících prošla celou řadou zkoušek, které s ní pořádně zatřásly, vystavily rozdílným teplotám a elektromagnetickým interferencím. Na družici, která je vybavena extrémně citlivými a přesnými vědeckými přístroji bylo takové zacházení drastické, ale nutné. Před začátkem své vědecké kariéry bude všechno tohle podstupovat ještě jednou a koncentrovaně – až bude startovat na vrcholu rakety Falcon 9. To by se mělo stát na podzim 2020. Pojďme se blíže podívat na očekávanou práci družice, její testování, ale i to, jak na celý proces testů dopadla pandemie.

Družice Sentinel-6A, která nese pojmenování Michael Freilich – po významném vědci, který mezi lety 2006 – 2019 předsedal oddělení NASA pro výzkum Země, by po svém vynesení měla shromáždit zatím nejpřesnější balík dat zejména o výšce hladiny oceánu. Právě výška hladiny oceánu je jedním z nejpřesnějších ukazatelů změny klimatu. Ještě před svým vědeckým úkolem však družice musela projít náročným testováním v náročné době.

Koncem května bylo dokončeno testování, které začalo již v listopadu roku 2019. Testování probíhalo poblíž Mnichova a ve spolupráci s americkou JPL z Kalifornie. První testy se zaměřovaly především na vibrace, které družici potrápí zejména během startu rakety Falcon 9. V prosinci byl pak Sentinel převezen do vakuové komory, kde byl vystaven extrémním teplotám. Teploty se pohybovaly od 65 stupňů Celsia po mínus 180 stupňů Celsia. Další dvě zkoušky se konaly koncem dubna a května. Tentokrát šlo o test akustický, kdy byla družice vystavena hlasitým zvukům, které ji potkají opět během startu na oběžnou dráhu. Inženýři umístili Sentinel do komory o ploše 100 metrů čtverečních, která je vybavena výkonnými reproduktory. Družici pak vystavili čtyřem 60 sekund trvajícím extrémně hlasitým zvukovým projevům. Nejhlasitější zvuky dosahovaly 140 decibelů, což je jako byste stáli vedle pracujícího proudového motoru ve chvíli, kdy se s ním letadlo pokouší vzlétnout z ranveje.

Poslední test, který družici čekal, proběhl v posledním květnovém týdnu, kdy inženýři provedli test elektromagnetické kompatibility. Při něm se zjišťuje, zda jednotlivé systémy a přístroje družice se navzájem elektromagneticky neruší a zda jejich společná práce nebude ovlivňovat funkci žádného z nich ani vědecké výsledky. Mise používá nejmodernější nástroje k provádění přesných měření, takže nejmenší interference by mohla tato data ohrozit.

Za normálních okolností by u testů byli přítomni i inženýři z JPL, kteří stojí za některými vědeckými přístroji Sentinelu. Bohužel však světová pandemie koronaviru cestu těchto lidí do Evropy zastavila a oni tak museli spolupracovat na dálku. Aby se vyrovnal devítihodinový časový posun mezi Kalifornií a Německem, zavedly se v USA nové směny od půlnoci do 10:00 dopoledne místního času. Jednotlivé testy se pak mezi kontinenty konzultovaly pomocí telefonů, Skypu, zpráv i různých messengerů. „Někdy to bylo matoucí, udržet všechny kanály a skupiny aktivní ve stejnou dobu uprostřed noci, ale náš tým to nakonec dobře zvládl,“ řekl John Oswald, zástupce projektového manažera mise v Jet Propulsion Laboratory NASA v jižní Kalifornii.

Nakonec byly všechny testy úspěšně dokončeny a výsledky jsou dle slov Oswalda velmi dobré. Členové týmu stráví příštích několik týdnů dokončením analýzy výsledků testů a přípravou družice k odeslání na základnu Vandenberg Air Force v Kalifornii, odkud proběhne na podzim start.

Pojďme se ještě na závěr podívat na samotnou misi Sentinelu 6A. Jedná se o společný projekt ESA, NASA, NOAA a Evropské organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Družici pak finančně podpořila Evropská komise a CNES – francouzské národní centrum pro kosmické studie. Družice se jednak připojí k unikátní rodině evropských environmentálních družic programu Copernicus, ale její data budou doplňovat také americkou misi Jason-3, která je v kosmickém prostoru od roku 2016.

Společně s dalšími družicemi, se Sentinel 6A zapojí do sledování mořské hladiny a moří obecně. Jeho silnou stránkou je měření přesné výšky oceánské hladiny (s přesností jeden centimetr) a pokrytím až 90% světových oceánů. Tato data se připojí k takřka 30 let shromažďovaným údajům o hladině oceánu, což vytvoří bezprecedentní nepřerušený datový soubor, který je pro studium změn klimatu velmi důležitý. Změny se totiž dějí v delších časových intervalech a nepřerušované průběžné měření je jediný způsob, jak dosáhnout velké přesnosti interpretace dat.

Tato měření jsou důležitá, protože oceány a atmosféra jsou pevně spojeny. „Měníme naše klima a nejjasnějším signálem je stoupající oceán,“ řekl Josh Willis, projektový vědec mise v JPL. „Více než 90% tepla zachyceného skleníkovými plyny jde do oceánu.“ Toto teplo způsobuje zvyšování mořské hladiny, což představuje asi jednu třetinu celosvětového průměru současného celkového zvýšení hladiny moře. Tím dochází k tání sladké vody z ledovců a dalšímu ovlivňování mořských proudů a stavu světových oceánů. Klíčem k pochopení těchto procesů je šest vědeckých nástrojů na Sentinelu 6A. Dva z nich budou pracovat společně, aby změřily přesnou vzdálenost družice a oceánu. Tyto informace – v kombinaci s údaji od tří dalších přístrojů, které přesně určují polohu družice na oběžné dráze, a šestého přístroje, který bude měřit svislé sloupce atmosféry (teplotu a vlhkost v těchto průřezech atmosféry) – pomohou určit přesnou výšku hladiny moře po celém světě a průběžné změny této výšky.

Kosmický přehled týdne:

Novou manažerkou NASA v Human Exploration & Operations Mission Directorate – tedy oddělení zajišťující plánování a řízení pilotovaných letů, byla jmenována Kathy Lueders. Tato žena má za sebou řízení velmi úspěšných programů, kterými jsou Commercial Crew a Commercial Cargo. Jedná se o programy, v rámci kterých začaly létat první nákladní soukromé lodě, rakety a samozřejmě pilotované lodě. Je to velmi cenná zkušenost, protože právě ji čeká program Artemis, lety k Měsíci a v roce 2024 snad i přistání na Měsíci a také stanice Gateway. Přejeme hodně štěstí.

Byl vyfotografován vlak s cenným nákladem, který křižoval USA. Vezl totiž deset palivových segmentů urychlovacích bloků na tuhá paliva – motorů SRB pro raketu SLS. Cílová stanice je samozřejmě Florida. V nákladu jsou i dva bloky pro připravovanou raketu OmegA. Bloky jsou určeny pro první let rakety SLS, tedy misi Artemis I, při které v nepilotovaném režimu zamíří loď Orion na oblet Měsíce.

Letový kus malého nákladního raketoplánu Dream Chaser prochází postupným sestavováním. Zatímco na prototypu aktuálně probíhají tlakové zkoušky, letový kus dostal přistávací zařízení – lyži, která bude u čumáku stroje. Dream Chaser byl původně navržen jako stroj pro lety s lidskou posádkou, ale nedokázal uspět v programu na vynášení astronautů na ISS. Naštěstí však koncept uspěl v programu vynášení nákladu a tak společně s orbitálním modulem bude létat k ISS. Kostra stroje je vyrobena z kompozitů.

V sobotu úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s prvním stupněm, pro který šlo již o třetí použití. Nákladem byla osmá várka ostrých družic Starlink. Jednalo se o misi, která přinesla několik novinek – SpaceX před ní vůbec poprvé neudělala statický zážeh, stejně tak poprvé neletělo Starlinků 60, ale 58. A novinkou bylo i využití tohoto startu pro sdílenou misi – pod opakovaně použitým aerodynamickým krytem se ukrývaly i tři snímkovací družice SkySat od firmy Planet. Přistání prvního stupně se podařilo, ale o zachycení krytů nejsou žádné informace, což naznačuje něúspěch.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech témat, kterým jsme se věnovali v uplynulém týdnu v našich článcích. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Začali jsme superdetailním pohledem na záložní odběrovou lokalitu na planetce Bennu, kde by mohl případně proběhnout odběr vzorků pomocí sondy OSIRIS-REx. Poněkud neplánovaně proběhlo v minulých dnech zatím nejdelší pozorování sondy Parker Solar Probe. Zmrtvýchvstání čeká ruskou raketu Rokot. Ačkoli jsme si loni užili její poslední let, letos se Rusko rozhodlo přenést celou její výrobu do Ruska a obnovit jako Rokot 2. V úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou. Na novozélandském kosmodromu společnosti RocketLab se čile buduje druhá rampa pro raketu Electron. Ačkoli se zdá, že nějaké bouřky se Mezinárodní kosmické stanice netýkají, tak právě ISS pomohla se sledováním bouří na Zemi. V evropském modulu Mezinárodní kosmické stanice se pomalu připravuje rošáda s přístrojovými skříněmi. Jedna nová skříň pro Columbus se právě připravuje. Čína se pomalu ale jistě chystá na druhou fázi jejího lunární programu, při kterém půjde zejména o návrat vzorků z Měsíce na Zemi. Trochu detektivního hledání právě probíhá na ISS. Nehledá se pachatel, ale benzen. NASA ve čtvrtek oznámila, která firma se postará o doručení lunárního roveru VIPER na Měsíc. Tou firmou je Astrobotic. V sobotu jsme se chystali na start osmé operační várky družic Starlink a to samozřejmě Živě a česky. Dalekohled Jamese Webba prošel další zkouškou rozkládání a na Floridu dorazil testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser pro tlakové zkoušky.

Snímek týdne:

Už jen dny nás dělí od startu, který ponese výraznou českou stopu, respektive stopu brněnskou. Na 19. června je nachystán start nejmenší evropské rakety Vega, která by měla vynést několik cubesatů a malých družic. Náklad nás však tentokrát tolik nezajímá, naopak je pro nás zajímavý dispenzer, který se postará o postupné vypuštění všech položek početného nákladu. Dispenzer společnosti SAB Aerosapce z Brna je důležitým českým příspěvkem do ESA a jsme hrdí, že po všech problémech, od havárie minulé rakety Vega, po pandemii koronaviru, zbývá do startu skutečně jen pár dní. Držíme palce! Více informací aktuálně i na webu ESA (ENG).

Video týdne:

Videa týdne budou tentokrát dvě a obě o SpaceX. V prvním se podíváme na opravdu netradiční video z oddělení aerodynamických krytů rakety Falcon 9, při vynášení sedmé operační várky družic Starlink (nikoliv tedy u aktuální osmé ostré várky). Ačkoli jsme podobné záběry už jednou viděli, tentokrát je vidět více detailů a kamera má lepší pozici. Je to hotové sci-fi, užijte si to, jakým peklem po odhození musí kryty projít.

V druhém videu se podíváme na podmanivý sestřih z návratu prvního stupně Falconu 9, který jako vůbec první vynesl lidskou posádku. Jde samozřejmě o stupeň, který úspěšně přistál po úspěšném vynesení mise DM-2. Autor videa si dal práci s dobrým střihem a pěknou hudbou a rozhodně stojí za zhlédnutí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://mobile.twitter.com/katka_nedbal/status/1271373382878203906
https://mobile.twitter.com/JimBridenstine/status/1271468279140360193/photo/1
https://twitter.com/SierraNevCorp/status/1268226021750439938
https://pbs.twimg.com/media/EaUpSvQWAAAksD9?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EZmk2D9XsAELQlw?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EaSMLIMXQAAN6D1?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EaTTVcwXgAEEIrA?format=jpg&name=medium
https://www.nasa.gov/…/sentinel-6a-acoustic-noise-test-1041.jpg?itok=3RUMDyEq
https://www.nasa.gov/…/sentinel-6a-test-chamber-main-1041.jpg?itok=yC_kXDe3
https://www.jpl.nasa.gov/images/jason/20200128/sentinel620200128b-16.jpg
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…/Sentinel-6-infographic.jpg?wid=3626&fit=constrain