Společnost Arianespace obnovila práce na přípravách startu rakety Vega. Nepůjde o nic malého – Vega se vrací do služby po loňské havárii a pro Českou republiku je start zajímavý významným podílem brněnských specialistů. Přípravy na start musely být na dva měsíce pozastaveny kvůli pandemii COVID-19, ale nyní už se práce zase rozběhly. Mise s kódovým označením VV16 by měla proběhnout v polovině června – aktuálně se počítá s 18. červnem, ale situace se samozřejmě ještě může změnit.
Návrat rakety Vega do služby bude ve znamení programu SSMS (Small Spacecraft Mission Service), který rozběhla Evropská kosmická agentura s přispěním Evropské komise. Úkolem programu je pomoci zlepšit schopnosti firmy Arianespace při nabízení sdílených startů, které cílí především na stále rostoucí trh malých družic.
Vega na misi VV16 poletí právě v konfiguraci sdílených startů. SSMS je modulární dispenser, který slouží jako společné připojovací rozhraní pro velké množství malých družic a cubesatů. Dispenser je schopen pokrýt široké spektrum kombinací různých nákladů i jejich potřeb. Je také navržen tak, aby byl jeho design co nejvíce responzivní, aby mohl pružně reagovat na měnící se potřeby výrobců malých družic, kteří se mohou rekrutovat z řad komerčního i vládního sektoru.
Základní koncept SSMS vytvořila firma Avio, která je hlavním kontraktorem rakety Vega. O zpracování konkrétního návrhu i o výrobu se už postarali odborníci z brněnské společnosti SAB Aerospace. Mise VV16 má v praxi prověřit celý koncept letu rakety Vega v konfiguraci SSMS a ukázat, že tato cesta je do budoucna schůdná. Je tu ale ještě jeden důvod, proč tento start přitahuje velkou pozornost. Jde o poslední start rakety Vega od července 2019, kdy proběhla mise VV15.
Err, this doesn't look normal. Didn't see second stage light up. pic.twitter.com/Nbktxrth0p
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) July 11, 2019
Tehdy Vega vynášela družici FalconEye-1, která měla pro Spojené arabské emiráty zajišťovat armádní snímkování Země. Raketa si však tehdy vybrala své první selhání po 14 bezproblémových startech v řadě. Následné vyšetřování prokázalo, že šlo o „tepelně – strukturální selhání“ v místě přední kupole motoru Z23 na druhém stupni, které nastalo po zážehu.
Po sedmiměsíční vynucené pauze, během kterého probíhalo vyšetřování, začalo sestavování rakety Vega pro misi VV16 v únoru letošního roku. Montáž na rampě SLV probíhala bez větších komplikací a start se plánoval na březen. jenže 18. března byly veškeré předstartovní přípravy na kosmodromu Guiana Space Center přerušeny kvůli pandemii COVID-19. V té době už byly rakety Vega a Ariane 5 pro mise VV16 a VA253 plně sestavené a ke startu chyběly jen poslední přípravy.
Práce na Ariane 5 pro misi VA253 začaly v polovině května a se startem se momentálně počítá v polovině července. V případě VV16 došlo k obnovení činností 1. června, jakmile padlo rozhodnutí o restartování operačních činností na celém kosmodromu. Z Evropy byl do Francouzské Guyany v průběhu května vypraven charterový let, který do Jižní Ameriky dopravil zhruba 70 inženýrů a techniků firmy Avio i jiných souvisejících společností. Po příletu na tamní letiště Félix Eboué Airport u městě Cayenne tento tým vstoupil do karantény, než jim bylo uděleno povolení pracovat na rampě.
„Těší nás, že jsme obnovili předstartovní přípravy,“ uvedl Thierry Wilmart, který vede oddělení firmy Arianespace zaměřené na jednotlivé mise a styk se zákazníky a dodal: „Opatření proti šíření COVID-19 jsou dodržována na všech pracovištích a zodpovědní pracovníci dostali instrukce, jak přistupovat k hygienickým opatřením.“ Doplnil také, že mezi prvními činnostmi byli i použití chytrých brýlí během přípravy nákladu, na které se podíleli i mnozí výrobci družic, které na této misi poletí. „Výsledky jsou velmi pozitivní. Digitální technologie nás propojuje a umožňuje zákazníkům vzdáleně sledovat činnosti zaměstnanců Arianespace na místě startu,“ popsal Wilmart.
Celkem by měla Vega při misi VV16 vynést na heliosynchronní dráhu 53 družic pro 21 zákazníků. Tyto malé družice budou mít různé úkoly – od sledování Země, přes telekomunikaci, či vědecká měření až po demonstrace nových technologií a vzdělávání. Mezi zákazníky patří třeba firma Planet Labs, která si nechá vynést 26 cubesatů Flock-4v, společnost Spire vypustí tři cubesaty Lemur-2. Na palubě bude i ION CubeSat Carrier od firmy D-Orbit nebo 12 cubesatů SpaceBEE od firmy Swarm Technologies. Za zmínku stojí, že k integraci družic na dispenzer došlo v čisté místnosti v Brně a celý naplněný dispenser se pak odeslal do Jižní Ameriky. Již brzy dojde k integraci nákladu na nosnou raketu Vega a bude moci začít závěrečná příprava na start.
https://www.facebook.com/kosmonautix/videos/363877674156809/
Arianespace ale není jedinou firmou, která na blízký termín chystá sdílené mise. Už při startu Falconu 9 na misi Starlink 1-8 (tedy nikoliv tu aktuální, ale hned tu příští) mají být v polovině června vyneseny tři malé družice SkySat. S hlavní družicí SAOCOM-1B poletí na Falconu 9 nejdříve v červenci dvě malé družice, u zásobovací mise CRS-22 se počítá s několika cubesaty a SpaceX navíc chystá i misi SmallSat Rideshare Mission-1, která má být vyhrazena právě malým družicím, které budou sdílet Falcon 9.
Společnost RocketLab se zaměřuje primárně na sdílené mise pro malé družice a už při nejbližší misi pojmenované Don’t Stop Me Now, má být vyneseno několik družic pro Národní průzkumný úřad NRO, družice ANDESITE a M2 Pathfinder – startovní okno se otevírá mezi 11. a 24. červnem každý den mezi 6:43 a 8:32 SELČ. Zapomínat nesmíme ani na firmu Firefly, jejíž raketa Alpha má při své premiéře ve třetím čtvrtletí tohoto roku vynést několik studentských cubesatů. Trh malých družic se bude stále více rozrůstat a tomu odpovídá i rostoucí počet malých raket, které se chtějí právě na tento typ nákladů specializovat. Kromě již zmíněných chystaných startů se sluší připomenout i nedávný neúspěšný pokus o premiérový start rakety LauncherOne, která také cílí na malé družice.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/NSF-2020-06-02-01-24-43-770.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…fe0e1494d9dc97f3f37e60d4142fa82f&oe=5EFA0151
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/NSF-2020-06-02-01-25-40-528.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…2707764426003779_5426970016362790912_n.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…2654598374653718_765204357141495808_o.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EZJ85vYU0AANZc9?format=jpg&name=large
Jsem zvědav, zda na nosiči, nebo na ae. krytu bude konečně česká vlajka. Nebo se mýlím a již někdy tomu tak bylo ?
Ano, na raketě Vega bude díky dispenzeru česká vlaječka 🙂
Vega
Cost per launch US$37 million
https://en.wikipedia.org/wiki/Vega_(rocket)
Uvidime jak si Vega povede,cena za start je docela palka na dnesni dobu a trh malych nosicu se stale rozrusta.A jestli se nic nezmenilo, tak od roku 2022 by mela prijit na trh, i primo evropska konkurence , pravda se skoro o rad nizsi nosnosti,v podobe startupu PDL space.
Na cestě je Vega-C (první start možná ještě letos). Ta by mohla být levnější, protože jako hlavní motor bude mít ve větším množství vyráběný P-120 jinak použitý jako booster pro Ariane 6.
Ve vývoji je i Vega-E (2024?) s metanovým třetím stupněm, který nahradí současné horní dva stupně.
Možná to navenek tak nevypadá, ale ESA nespí.
Otazka je, jestli je to dobre, mozna uz je pomalu cas i pro ESA, aby si vychovala alespon naznak evropske alternativy SpaceX, jako konkurenci pro Arianespace a zacala jen poptavat prepravu do vesmiru, vyvoj dokonalejsich nosicu a s tim souvisejicich komponent ci motoru nechala na komercnim sektoru. I tak zbude v tomto smeru dost prostoru pro odvaznejsi projekty typu Spacerider, na ktery by si treba soukromy sektor netroufl.
NASA se tento pristup osvedcil, tak proc to nezkusit okopirovat.
Ona stejne tam asi zustane porad pupecni snura ESA-Arannespace, stejne jako mozna existuje v pripade NASA-Boeing.
Vzhledem k silně levicovému zaměření Evropy v poslední době a zákonům směřujícím proti firmám mám obavy, že evropské SpaceX jen tak snadno nevznikne. Jedině by se toho ujal třeba Airbus, ale to by asi dopadlo jako s Boeingem.
S Airbusem by to moc vyhra nebyla, to je jako by to zadali ULA. To chce dravejsi firmu s novymi nápapady.