Předstartovní tiskové konference byly tradiční součástí amerických pilotovaných misí. Poslední však proběhla před téměř devíti lety – před startem posledního raketoplánu na misi STS-135. Prvního května však NASA uspořádala rovnou několik tiskových konferencí – jde o neklamnou známku toho, že se po velmi dlouhé době připravuje mise, při které Spojené státy opět vyšlou na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď. Na tiskových konferencích zaznělo několik zajímavých informací, které Vám v tomto článku zprostředukujeme.
Ze všeho nejdříve přišla obecná prohlášení o tom, že jde o otevření nové éry amerických pilotovaných letů a nechyběla ani připomínka, že už 20 let běží trvalá přítomnost astronautů na ISS. Jelikož první pilotovanou misi USA po devíti letech obslouží SpaceX, nemohlo chybět připomenutí, že tato firma pracuje s NASA na projektech už od 2006. Dozvěděli jsme se také, že 1. května měl proběhnout poslední test padáků lodi Crew Dragon verze Mk3 a později tento test opravdu firma potvrdila. Poslední dubnový den pak úspěšně proběhlo první zhodnocení připravenosti k letu. Jeho obsáhlejší verze přijde 20. května.
Aby si zaměstnanci SpaceX uvědomili, že na jejich práci závisí reálné lidské životy, jsou na interních výrobních objednávkách fotografie Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho – posádky mise DM-2. Ve SpaceX už navíc zhruba 1,5 roku běží opatření, která mají maximalizovat soustředění na bezpečnost pilotovaných misí.
Administrátor NASA Jim Bridenstine navíc neopomněl podotknout, že rozpočet agentury je momentálně ve velmi dobré kondici a může tak podporovat mise na Měsíc a Mars. V rámci zajištění přístupu na ISS bude v Sojuzu MS-17 (start v říjnu) i jeden Američan, přičemž NASA je před podpisem smlouvy. Druhé sedadlo v Sojuzu je stále otázka. Jednání visí pouze na cenách. V budoucnu, kdy budou létat americké komerční lodě, se vyjednávací pozice NASA změní.
https://www.facebook.com/elonxcz/videos/657898948386664/
SpaceX prý do vývoje lodi Crew Dragon investovala mnoho peněz. Na přímou otázku, kolik to bylo, však Gwynne Shotwell nebyla schopna odpovědět. Dozvěděli jsme se ale, že pokud se SpaceX a NASA dohodnou, nejsou do budoucna vyloučeny případné úpravy Crew Dragonu. Životnost této lodi na oběžné dráze je běžně stanovena na 210 dní, ale u DM-2 to bude jen 119 dní kvůli výdrži dílu na fotovoltaických panelech. Když budou nutné delší mise, může se tento díl upravit. Panely reagují s atomárním kyslíkem na oběžné dráze, což limituje jejich životnost. Fanoušci kosmonautiky byli také požádáni, aby necestovali na Floridu ke sledování DM-2. Místo toho mají kvůli COVID-19 zvolit sledování celé události přes internet.
Astronauti Hurley a Behnken mají maximální úroveň ochrany ze strany zaměstnanců SpaceX proti COVID-19. Tento režim platí i pro ostatní astronauty a kritický personál pro podporu misí na ISS. Posádka má navíc od 16. května vstoupit do karantény. Jak dlouho bude mise DM-2 trvat, záleží na tempu přípravy mise Crew-1. Rozhodnutí o prodloužené misi DM-2 padlo někdy před 6 měsíci a rozhodnutí o přesné délce mise DM-2 padne až během letu a pobytu posádky na ISS. Rozsah délky mise kolísá mezi 1 měsícem a 119 dny. NASA je momentálně spokojená s úrovní zaměření se na bezpečnost ve SpaceX, znají jejich týmy dlouho a velmi dobře. Mise DM-2 je testovací let, bude to o bezpečnosti o zjišťování neznámých.
Posádka bude do startu trénovat ještě pár dní příští týden, pak už bude v karanténě a 6-7 dní před startem se přesunou na Kennedyho středisko. Samotná mise má stále odstartovat 27. května, přičemž záložní datum je 30. května. Posádka dorazí na rampu 3 hodiny před startem, 45 minut před startem se aktivuje záchranný systém a o 10 minut později začne plnění pohonných látek do Falconu. První stupeň rakety má dosednout na mořskou plošinu. Posádka očekává hladký vzlet (nízké vibrace a přetížení), který ale bude na začátku dost hlučný, na základě audio-video záznamu z DM-1 a IFA testu. Mezi startem a připojením ke stanici budou oba astronauti jíst, vysvlékat skafandry, spát, testovat manuální řízení, oblékat skafandry a dokovat. Jídlo v Crew Dragonu není dehydrované, na palubě není ani mikrovlnná trouba.
Ke spojení s ISS má dojít zhruba 19 hodin po startu a do té doby proběhnou různé kontroly a testy. Při budoucích misích je možné přiletět ke stanici 1 až 3 dny po startu, přičemž rychlost přiblížení má široký rozsah. Posádka převezme ruční řízení cca 200 m od ISS a otestuje několik manévrů. Po chvíli bude zapnuta opět automatika a Crew Dragon poletí až do vzdálenosti 20 metru do hold bodu, po GO/NO GO hlasování proběhne automatické dokování.
Na ISS už čeká americká vlaječka, kterou posádka naloží do Crew Dragonu někdy během pobytu na stanici. Po zatím neznámo dlouhém pobytu u ISS přijde odlet. Po odpojení od stanice budou opět 2 dny testů při volném letu Crew Dragonu před přistáním do oceánu. Přistání do vody bude podle slov astronautů trochu tvrdší než dosednutí s raketoplánem na ranvej, ale měkčí než přistání Sojuzu na pevnou zem. Posádka bude po přistání vyzdvižena na palubu záchranné lodě za méně než 60 minut. Bezpečnost posádky je na prvním místě. Proběhlo kolem 700 testů SuperDraco motorů, tisíce Draco zážehů, 27 testů padáků Mk3. Zatím proběhly všechny letové testy Crew Dragonu velmi dobře – ať už šlo o Pad Abort, DM-1, nebo In-Flight Abort test. Velký vliv na start bude mít počasí. Musí vyhovovat pro únikový systém po startu, ale i podél trajektorie motorického letu Falconu 9.
Dozvěděli jsme se také, že skafandry jsou kompletně v režii SpaceX – ať už jde o design či výrobu. Skafandry jsou sešity do jednoho kusu a používají se jen během kritických fází letu (start, dokování, odpojení od ISS, přistání). Skafandry jsou integrovaným sub-systémem Crew Dragonu. Mají 2 vrstvy, jsou prý pohodlné a cool. SpaceX se prý ze zkušeností z používání skafandrů poučí pro design dalších obleků pro deep space mise. Oblékání do skafandrů probíhá podle astronautů ve stejné místnosti jako při letech raketoplánů a i testovací postupy jsou stejné, jen skafandr SpaceX je na oblékání jednodušší.
Při misi DM-2 bude na ISS dopraveno i určité množství nákladu, skladované na paletách pod sedadly a uzavíratelných skříňkách. Crew Dragon použitý pro misi DM-2 bude po tomto letu renovován a připraven pro další lety někdy v budoucnu. Ovládání lodi je postavené na dotykových displejích, ale několik fyzických tlačítek je určeno pro kritické situace. Jinak je Crew Dragon schopen všechny fáze letu provést autonomně. Crew Dragon má pro astronauty dostatečné možnosti pro manuální řízení, které bude otestováno několikrát během letu před dokováním i po odpojení před přistáním. Douglas Hurley (jako dlouhodobý pilot) je sice zvyklý na knipl, ale létání s Crew Dragonem jen pomocí dotykového displeje je podle něj dobré a člověk si na něj může zvyknout. Zjistili jsme také, že Hurley byl zapojen do projektu Commercial Crew Program od roku 2011, tedy hned po svém letu na poslední misi STS-135.
Sami astronauti prý přispívali k designu obrazovek na displejích a tvorbě pracovních postupů, ale nemohou říct, co konkrétně vymysleli – snad kromě specifického rozmístění pásek se suchým zipem v interiéru lodi. Při misi bude roli capcom (spojka mezi posádkou a řídícím střediskem) plnit pracovník NASA, ale SpaceX bude mít Core komunikátora, který by s posádkou komunikoval v případě potřeby. Loď Crew Dragon byla speciálně testována na komunikaci s družicemi TDRS, aby nedošlo k výpadku komunikace jako u Boeing Starlineru.
Astronautům samotným je líto, že s nimi v den jejich nejvýznamnějšího startu nebudou moci být rodinní příslušníci, ale chápou bezpečnostní opatření. Robert Benkhen pochválil aktivitu týmu SpaceX za rychlost, s jakou dokázali realizovat změny v Crew Dragonu během několika let vývoje. Řeč samozřejmě přišla na srovnání Crew Dragonu s raketoplány. Podle astronautů byl raketoplán pohodlnější, ale neposkytoval bezpečnost posádce po celou délku letu. Díky tomu je Crew Dragon bezpečnější.
Astronauti mohli také zavzpomínat – od posledního startu raketoplánu z rampy 39A se prý hodně změnilo. Jiná je rampa, nosič, loď, ale i NASA samotná, nebo trénink v Rusku pro lety na Sojuzu. Zkrátka mezi lety 2011 a 2020 proběhlo opravdu mnoho změn. Sama posádka mise DM-2 v posledních měsících prošla opakovaným výcvikem v USA, Kanadě, Evropě i Rusku. Závěrem jsme se dočkali také kusých informací o toaletě v Crew Dragonu. Ta prý bude otestována během letu a detaily se dozvíme po návratu posádky zpět na Zemi. Jedno je jisté – v dalších týdnech nás čekají opravdu velké události. Budeme moc rádi, když je budeme moci sdílet právě s Vámi!
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…b14d2ca79840e0364369b22b3c194841&oe=5ED2486E
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/SpaceX_DM-2_Crew.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/49401254372_cd7a8b93d0_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/KSC-20200319-PH-SPX01_0015orig.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/STS-135_Harmony%27s_hatch_with_U.S._flag.jpg
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…1365672690218055_6687057393160814592_n.jpg
https://www.teslarati.com/…test-033020-SpaceX-Behnken-Hurley-2-crop-c.jpg
https://www.teslarati.com/…test-033020-SpaceX-Behnken-Hurley-5-crop-c.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EW8mtS2XsAI6od3?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/EW8mtTMXYAAjLTx?format=png&name=900×900
Tie lcd vyzeraju dobre v star treku, ale som ozaj zvedavy ako sa s nimi popasuju pri ozajstnom lete.
Tlacitka a svetielka si zamemorujes a uz len letmy pohlad ti povie viac ako browsovanie po lcd.
Nehovoriac pri vibraciach trafit spravny gombik vs. miesto na lcd
Uvidime.
Proto jsou důležité systémy ovládány mechanicky a loď je po většinu letu schopna autonomních činností. Díky tomu není potřeba na LCD ovládat nic životně důležitého.
Pěkný článek. Zajímavé je že vybrali zrovna dva astronauty, kteří byli ve vesmíru 2x a to pouze s raketoplánem. Po tak dlouhé době poletí do vesmíru v úplně jiné lodi, navíc nemají ani žádnou zkušenost s letem v Sojuzu.
Hlavně jsou zkušení a mohli se celé roky věnovat jen programu soukromých pilotovaných lodí. Pokud by se během toho času měli chystat i na dlouhodobou misi na ISS, vzalo by jim to fakt hodně času.
Ano to pak dává smysl.
Ač mám k Sojuzu respekt, tak toto je jaksi o několik generací jinde, takže let v Sojuzu by je jen mohl zbytečně vylekat. 🙂
Ironie?
Vynikající nápad s tím odpočtem. Mě by se líbil i Mars.
Díky, dá se to samozřejmě recyklovat. 😉