NASA před lety přidělila firmě SpaceX 3,1 miliardy dolarů v rámci kontraktu Commercial Crew Program, aby zajistila dopravu astronautů na ISS. Zhruba po deseti letech se agentura připravuje na první pilotovaný let z tohoto kontraktu. Američtí astronauti Bob Behnken a Doug Hurley čekají na misi, která se označuje jako DM-2. Čeká na ně start v lodi Dragon na raketě Falcon 9, která odstartuje z rampy 39A na Kennedyho středisku na Floridě. Administrátor NASA, Jim Bridenstine nedávno při rozhovoru pro web spaceflightnow uvedl: „Myslím si, že jsme v dobré situaci. Jsem si vcelku jistý, že můžeme startovat koncem května. Pokud nastane odklad, bude to začátek června, velké odklady to nebudou.“
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Administrátor také uvedl, že SpaceX provedla celou řadu zkoušek bezpečnosti lodi, mezi kterými bylo i zhodnocení chování lodi Crew Dragon během aktivace záchranného systému, nebo závěrečné testování hlavních i výtažných padáků. Tyto padáky přijdou ke slovu až na konci mise, kdy se bude posádka vracet z ISS na Zemi. Jakmile se loď dostane do hustších vrstev atmosféry, vystřelí své padáky, na kterých měkce dosedne do oceánu. Padáky přijdou ke slovu také v případě nouzové záchrany lodi při startu.
SpaceX používá k testování padákového systému Mk3 shozové zkoušky, při kterých využívá maketu lodi Crew Dragon. Tento padákový systém již byl úspěšně otestován celkem 24×, ale zkouška, která měla minulý měsíc proběhnout v Nevadě, nebyla podle plánu. Firma tehdy uvedla: „Během dnešního plánovaného shozového testu k prověření padáků se kabina zavěšená pod vrtulníkem stala nestabilní. V zájmu zachování bezpečnosti posádky vrtulníku pilot zatáhl za pohotovostní pojistku.“
Zdroj: https://external-preview.redd.it/
Firma dále doplnila: „Vrtulník v té době nebyl v cílových podmínkách, takže maketa nebyla aktivována. Z tohoto důvodu nebyla po nouzovém odhození aktivována rozkládací sekvence padáků. Ačkoliv byla maketa zničena, nešlo o chybu padákového systému. Hlavní je, že se nikomu nic nestalo.“ Na tuto událost reagoval i Jim Bridenstine: „Maketa byla nestabilní a tak ji pilot odhodil – je to vlastně jen hmotnostní simulátor. Nic z toho se nedalo zachránit včetně padáků, které byly na palubě. Zbývají jen dva testy padáků a ty budou provedeny s pomocí nákladního letounu C-130, který se použije místo vrtulníku. Máme potvrzení od hlavního inženýra, programového manažera i od zástupce oddílu astronautů, že zbývající dva testy padáků mohou proběhnout z C-130.“
SpaceX team has completed 13 successful tests in a row of upgraded Mark 3 parachutes for Crew Dragon. Most recent test demonstrated the parachute system’s ability to land the spacecraft safely in the unlikely event that one of the four main parachutes fails. pic.twitter.com/VJzDeS8UAG
— SpaceX (@SpaceX) November 3, 2019
Ke dvěma padákovým zkouškám se tedy použije nákladní letoun, z jehož útrobách bude maketa vyhozena. Systém se aktivuje při volném pádu v předem dané výšce a postará se o automatické uvolnění padáků. Zkouška bude záměrně nastavena tak, aby se úspěšně uvolnil pouze jeden ze dvou výtažných padáků a navíc, aby se aktivovaly pouze tři ze čtyř hlavních padáků. Jinými slovy – půjde o simulaci dvojitého selhání celého systému. „Poté provedeme další zkoušku se dvěma uvolněnými výtažnými padáky a čtyřmi hlavními padáky,“ uvedl Bridenstine a dodal: „Jakmile budeme mít tyto dvě zkoušky hotové, budeme mít v padákový systém potřebnou důvěru. Myslím si, že už teď mu dost věříme, jen potřebujeme více údajů.“
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Mezitím astronauti Behnken a Hurley pokračují ve svém tréninku na důležitou misi DM-2, která vrátí Spojeným státům možnost vlastních pilotovaných misí. Oba muži již prošli zkouškami v kabině Crew Dragonu, zkoušeli únikový systém tvořený lanovkou s drátěnými koši, která vede z 80 metrů vysoké věže na rampě 39A až k zemi. „Bob Behnken a Doug Hurley ale nepoletí jen jako demonstrační posádka DM-2, ale stanou se členy posádky Mezinárodní kosmické stanice, kde budou po dobu několika měsíců pracovat a budou pokračovat v zajišťování provozu ISS. A pak, až budeme mít připravený další Crew Dragon, přijde čas jejich návratu,“ uvedl Bridenstine pro spaceflightnow.
Nyní už je tedy jisté, že první pilotovaný Crew Dragon zůstane připojený u stanice dva až tři měsíce, přičemž konkrétní délka se teprve určí – s jistotou to ale nebudou dříve plánované dny. Až přijde čas návratu, zajistí padákový systém měkké dosednutí do vln Atlantiku nedaleko Mysu Canaveral. Bude to poprvé, kdy SpaceX dopraví z oběžné dráhy na zemi lidskou posádku. Není se tedy co divit, že se inženýři musí ujistit, že padáky pracují podle očekávání.
Přeloženo z:
https://www.tesmanian.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.shopify.com/…/IMG_20200414_171035_1000x.jpg?v=1586902270
https://upload.wikimedia.org/…test_article_before_the_2013_parachute_drop_test.jpg
https://external-preview.redd.it/…5e38da667ef764b94e047b6b2e74b3e084969efb
https://blogs.nasa.gov/…/sites/230/2019/09/SpaceX-Emergency-Egress_Side.jpg
Super. To by nemelo znamenat nejake velke zdrzeni.
škoda, že nedošlo k úspešnému ukončeniu vývoja motorického pristátia. Bola by to super demonštrácia technologického náskoku, pred ostatnými …
Aj napriek tomu sa na to teším. Len nech sa to vydarí! Odklad mesiac už nehrá žiadnu rolu, ide o bezpečnosť posádky, ISS a zároveń vysokú hodnotu PR pre firmu SpaceX.
Motoricke pristani je stale aktualni pro Star Ship.
Škoda to vůbec není, jde o bezpečnost, padáky jsou pořád nejbezpečnější a ani jiné pilotované kapsle motoricky přistávat nebudou. Ono to totiž nese spoustu problémů. Nikdo naštěstí není tak hloupý aby obětoval bezpečnost kvůli „technologickému náskoku“, k čemu ?
Tak „kapsle“ (v češtině buď rozbuška nebo tobolka) určitě ne, to máte naprostou pravdu.
Pokud se týká „kosmických lodí“ nebo jejich „kabin“, tam je motorické přistávání jen otázkou času. Nejblížší termín se zatím rýsuje u letů SS.
Nebo si vážně myslíte, že je Musk hlupák?
Musk určitě hlupák není – naopak, ale to vůbec neznamená že Starship dopadne jako úspěšná obří pilotovaná kosmická loď. Tohle není žádný argument. Víte že spousta velkých projektů dopadla mizerně a taky je nedělali žádní hlupáci, ale špičkoví odborníci a velmi chytří konstruktéři.
Myslel jsem, že mluvíte o motorickém versus padákovém přistání. Na to jsem reagoval.
A vaší větu „Nikdo naštěstí není tak hloupý…“ jsem pochopil tak, že jen hlupák by prosazoval motorické přistání místo padákového. Což je přesně to co Musk dělá.
O perspektivě SS jsem nic nepsal. Jen, že u něj Musk nahradí padáky motory. To má navíc odzkoušené na Falconech.
Zřejmě jsme se tedy nepochopili a mluvíme každý o něčem jiném…
kapsle se v cestine samozrejme pouziva i jako oznaceni pro neco rozmerem relativne maleho vuci celku, casto prave jako „zachranna kapsle“ ci „mala dopravni kapsle“ v nejruznejsich sci-fi romanech ci povidkach
Já bych kapsli opravdu nechal lékárníkům. 😉 Říkejme tomu klidně kabina, návratový modul, návratové pouzdro, ale kapsle, prosím, ne. 🙂
Lebo aj taký Sojuz pribrzďuje motoricky tesne pred dosadnutím… Takže až tak mimo by to nebolo. Je to otázka priorít. Ale pristáť na presne stanovené miesto a umožniť tak okamžité prebratie vzoriek, či astronautov je dôležité. Nehľadiac na kontamináciu slanou vodou, prípadne poškodenia spôsobené dopadom na pevninu.
Takže nie, možnosť, že by išlo o zbytočne kritickú operáciu neberiem, kedže Starship to má zvládať a má byť rádovo väčšia a teda aj náročnejšia na riadenie a stabilizáciu pri motorickom návrate.
Ak dokážu pristáť s prvým stupňom z minimálnou odchýlkou, neverím, že by to nedokázali s Dragonom. Minimálne s nákladným by som sa o to pokúsil z dôvodov rýchlejšej znovapoužiteľnosti aj efektívnosti.
Ten Sojuz bych podepsal, dobré připomenutí.
Podle mě si lidé moc neuvědomují, jak to hrkne i s těmi „prachovými“ motory a že i to občas končí modřinami a krvavými šrámy. A jak by to asi vypadalo, kdyby ty motory selhaly…
Čili Rusové už řadu desetiletí na „motorické“ přistání spoléhají. A jak to vypadá, když se přistává čistě motoricky, to vidíme téměř každý měsíc u Falconů.
O sondách k Marsu nemluvě.
Podle mě nejsou obavy na místě. Opatrnost určitě, ale strach, neřku-li považovat to za projev hlouposti, to určitě ne.
Sorry, ale u Sojuzu to není ani náhodou „motorické“ přistání, tím neargumentujte. Starliner má místo toho airbagy a výsledek je úplně stejný, Dragon nemá nic a plácne to do vody. Ani při selhání to atronauty určitě nezabije, když je rychlost klesání bez retroraket udávaná jen cca 25 km/h a retroraketky to zmírní na cca 10km/h.
Ano u Sojuzu se jedná o dobrždění, proto ty uvozovky u „motorický“ v mém komentáři. Ty standardně znamenají, že to nemáte brát doslovně.
Rozhodně se ale nejedná o nějaké pohodlí posádky, ale o důležitý bezpečnostní prvek přistání. Pro představu si můžete skočit z 2,3 metrů na záda na trávu. To odpovídá nárazu při (podle vás „JEN“) 25 km/h, pokud by motorická fáze (bez uvozovek) přistání selhala. Asi to tedy přežijete, ale pochybuju, že bez hodně nepříjemných následků
V principu, zdůrazňuji v principu, se o motorické přistání jedná. Takže s dovolením se nebudu řídít vaším erudovaným doporučením a za argument pro motorické přistání to považovat budu i nadále.
Radim Pretsch> Asi bude rozdíl s sebou plácnout na záda do trávy jen tak volně a v ergonomicky tvarovaném křesle.
to Dan: tak si pod sebe dejte matraci a uvidíte. Uvědomte si, že zbrždění (negativní zrychlení) nepůsobí po povrchu těla, ale na každou buňku. Mozku, plícím, srdci, atd. není anatomická vložka nic platná. Třeba mozek narazí na lebeční kost, ne do křesla.
Radim Pretsch: Prosím vás, nechte už ty Vaše pseudoargumenty, křesla mají samozřejmě kromě vložky i pístové tlumiče, to byste měl vědět. A taky přistání musí posádka přežít i když selže některý z padáků a kabina dosedne vyšší rychlostí než normálně. Tudíž tam musí být stejně rezerva.
Milý KarleT,
za prvé si odpusťte tu osobní rovinu. Na tu tady nejsme zvyklí a rozhodně ne zvědaví. Děkuji
Jak vypadají křesla v Sojuzu vím. Před nějakou dobu jsem pro Kosmonautix napsal souhrnný článek o, tehdy ještě, ruské Federaci a věnoval jsem se tam, mimo jiné, konstrukci křesel Čeget včetně srovnání s aktuálními Kazbeky. Ale o to nejde.
Pokud si přečtete můj úvodní vstup, uvidíte, že se v něm zastávám motorického přistání. Vy jste pak debatu odvedl úplně jinam.
Že Sojuzy používají motorické dobrzdění v konečné fázi dosednutí je fakt. Opravdu ne „pseudoargument“. Využívají jej už přes půl století. Jedná se tedy o ověřenou a spolehlivou metodu. Stejně jako u padáků.
Všechny kosmické lodě pak využívají motorické brzdění v první fázi přistání – přechodu z LEO na sestupovou dráhu. Výjimku samozřejmě představovala Apolla vracející se od Měsíce. V této fázi nikdo spolehlivost motorického brzdění nezpochybňuje. Podle mě pak není rozdíl mezi zapálením motorů na orbitě nebo v atmosféře. Rozumím ale argumentu, že na orbitě máte na řešení případného problému více času než při sestupu atmosférou.
Naštěstí ale dnes máme už několik let praktických zkušeností s plně motorickým přistáním v atmosféře díky Falconům.
Souhlasím, že motorické přistání není 100% bezpečné. To ale není ani padákové. Ale to není ani auto, či obyčejné kolo. Jsem proto přesvědčen, že motorické přistávání pilotovaných lodí je jen otázkou času.
Podíval jsem se na problém z hlediska ekonomiky, ač nejsem ekonom a mohu se tedy mýlit. NASA vyvíjí kosmickou loď pro lety do vzdáleného vesmíru, která zcela jistě může být použitelná pro LEO třeba s modifikovaným SM. Současně dává S-X 3 miliardy na vývoj speciální lodi pro ISS, která bude fungovat maximálně dalších 8 let. Dalších cca 4 miliardy dává Boeingu. To by zaplatilo zhruba 10 míst u Ruska ročně.
Soukromé lodi ale nebudou léta zdarma u S-X za 40 a u BOE dokonce 90 mil/osobu. 5 míst ročně u S-X a 5 u BOE bude za 200 a 400 mil , což znamená u Ruska dalších 6 míst ročně. Dohromady by NASA za peníze za vývoj a provoz pořídila ročně u Ruska 16 míst.
Jelikož se na ISS léta zhruba 4 x za rok a je tedy potřeba jen 8 míst, ušetřila by NASA ročně 600 milionů což jsou za 8 let cca 4 miliardy a za to by byla parádní sonda k Měsícům Jupitera nebo Saturnu.
Výsledek mne překvapil, je to vůbec možné abych to měl dobře spočítané, ne-li tak mne nekamenujte, nebo to smažte jako spam.
Myslim, ze zde nejde v rade prve o ekonomiku, ale o nakopnuti vesmirneho podnikani apod.
ciastocne suhlasim. z ekonomickeho hladiska je to asi tak.
je tu aj bezpecnostne hladisko. nie je dobre sa spoliehat len na jedinu lod. ak by z nejakych dovodov bola uzemnena, nastali by problemy, vid. sojuz MS-10.
Taktiez treba zmienit aj politicku stranku veci. skoro 9 rokov boli americki kosmonauti odkazani na ruske lode a politicky tlak lietat vo vlastnych lodiach bol urcite vysoky.
Jak bych vam to jenom … aha uz vim. To mate stejne jako s tema rouskama, co se vyrabeji jenom v Cine. Kdyz potom nastane krize a jsou nejvice potreba, tak za ne zaplatite 10x tolik a nebo nejsou vubec. Jedna se o strategicke rozhodnuti. Asi to za idealnich podminek neni nutne nejefektivnejsi z hlediska nakladu, ale zase se vam nestane, ze jste totalne zavisly na jednom dodavateli. Sam uvazte, jestli by se vam libilo, kdyby tu byl pouze jeden prodejce potravin ve meste, pouze jedna banka, atd… Navic skutecne si myslite, ze by Rusko drzelo stale stejne ceny, kdyz by melo fakticky monopol? Snad je to ted jasne, i kdyz nechapu, ze je takovou vec potreba vubec vysvetlovat 🙂 nic ve zlem.
Spíš jde o to, jestli potřebovali najednou DVĚ pilotované lodi na LEO, když teď neměli skoro 10 let žádnou (vím že ta pauza neměla být tak dlouhá). Mě to příjde z extrému do extrému.
Ano, strategicky svou loď potřebují, ale k čemu má NASA mermomocí 2 lodi na LEO když mají ještě další do hlubokého vesmíru ?
Orion do toho vůbec nepočítejte. Ten má jiné úkoly a nemá potřebnou operační připravenost, aby mohl v případě potřeby zaskočit na ISS. To, proč jsou k dispozici dvě lodě vychází ze zkušeností – stačí si vzpomenout, že za posledních deset let nastala asi dvakrát situace, kdy kvůli nehodám nosných raket, k ISS nedoletěly nějaké zásoby, nebo byly uzemněny Sojuzy vynášející i pilotované lodě. Ve vzduchu svého času visela možnost dočasného opuštění ISS. Zastupitelnost v případě mimořádných událostí je velmi důležitá.
Ano, ale zastupitelnost pro ISS je přeci už řešena Sojuzem. Proto říkám že teď to bude opačný extrém. Kdyby měla NASA vlastní velkou a drahou stanici, ne mezinárodní projekt a nikdo jiný se tam nepřipojoval tak bych chápal že chtějí dvě své lodě.
Není to tak. Vezměte si třeba jen dopravu nákladů. Tu zajišťuje ještě více lodí, ale jednou se stalo, že měl problémy Dragon i Cygnus a tehdy to zachraňovala HTV.
Jak je už psáno výše, dvě lodě zajistí kontinuálnost schopnosti dostat člověka na orbitu v případě, že jedna z nich bude uzemněna.
Já tedy nevím jak vám, ale mě to přijde naprosto logické. SLS s Orionem bych do toho vůbec netahal, protože tam vyjde na 3G USD jen jediný start.
Dále je potřeba si uvědomit, že je třeba nějak dlouhodobě dotovat Boeing a to jednak přes vojenské programy jednak takto, aby získal legální výhodu na Airbusem na který následně uvalíte sankce za to, že je dotován špatně, tedy průhledně a přímo a nikoliv elegantně nepřímo jako Boeing.
No a nakonec se tam nějak potřebujete dostat, tak to zadáte ještě další firmě, aby to bylo ještě více neprůstřelnější. No a k tomu všemu platí i to, co bylo uvedeno výše, tedy že ze strategického hlediska potřebujete mít vlastní dopravu.
Nakonec poslední důvod je ten, že pokud by se něco stalo se Sojuzem (raketa, loď, stát), tak má celá ISS velký problém a to jistě nechcete.
Ale pořád je to extrém. Celou dobu existence ISS lítal STS a (posléze už jen) Sojuz. Skoro 22 let to tak bylo a najednou tu všichni tvrdíte že dva dopravní prostředky pro mezinárodní LEO stanici nestačí. No stačí, pro rozumnou míru zálohy. Pokud nechcete utratit majlant za třetí zálohu jako Starliner. A takový nákladní Cygnus nestojí ani zdaleka tolik jako pilotovaný prostředek, takže náklaďáky bych nesrovnával. Ty prachy mohly jít třeba na pilotovaný měsíční lander a buhví jak všechno dopadne když budou USA také v krizi. Zkrátka zastávám názor že čistě prakticky to rozhodnutí bylo špatné a udivilo mě už tehdy když s tím NASA přišla. Že je za tím politika chápu, ale to je asi tak všechno.
Ano, ISS obhospodařoval raketoplán. Jsem rád, že jste to zmínil, protože to je krásný příklad. Dovolím si připomenut, že po nehodě Columbie byl počet astronautů na ISS nuceně zredukován a všichni se modlili, aby se něco nestalo se Sojuzy – stačilo, aby selhala raketa Sojuz vynášející nějakou družici a už by to uzemnilo i pilotované starty.
Kromě zastupitelnosti je tu ještě jeden důvod, který tu už taky zazněl a sice podpora amerických firem. Obě lodě budou dostupné nejen pro NASA, ale i pro další soukromé firmy, které je mohou využít. Takže ve výsledku jde o nastartování celého ekosystému.
Uvědomujete si vůbec kolik tento krok přinese výhod a financí? Už teď se řeší, že SpaceX využije CD ke komerčním letům. Navíc díky této dotaci (mimo jiné) staví třeba SS/SH.
Jen tě drobně poopravím, ta cena u Boeingu za sedadlo plus minus sedí, ale u spacex to bude 52 milionů.
Dále bych nesouhlasil s dobou maximálního použití. Patrně vycházíš z prodloužení života ISS do roku 28, jenže co já vím,tak se vždy prodlužuje o 4 roky a onoto patrně pár dalších let vydrží. Jestli se nepletu, na jedné přednášce bylo řečeno, autora zmiňovat nebudu, že technicky vydrží stanice minimálně do roku 2032. A od roku 2025 to má najet částečně na komerční bázi.
SpaceX má zaplacenou jednu cestu s pasažéry jen tak na orbitu, což naznačuje, že by mohla být loď používáná i mimo ISS jen tak, na projíždu LEO.
Nesedí ten počet startů a míst ročně. Startuje se cca 4x ročně. 2 budou zajišťovat američané, dva rusové, čili máš to 4+3+4+3 astronauty, což se rovná celkem 14 míst. Ikdybychom odpočítali z každé lodi jednoho astronauta (gentlemanská dohoda), dělá to pořád 10 placených míst.
Dovolím si také říct, že cena sedadla u roskosmosu pro západní partnery a cena za sedadlo v boeingu je plus mínus stejná, liší se pouze tím, že v jednom případě penízky zůstanou v USA a v druhém případě v Rusku, což se doma ve státech nelíbí.
Orion je podle mě naprosto zbytečné použít pro LEO.
Já Tě jen drobně poopravím. Není to tak, že stanice technicky vydrží do roku 2032. Není to žádné do kamene vytesané datum. Jde o to, že do roku 2032 mají moduly certifikaci. Pokud bude zájem ISS provozovat (a hlavně financovat) i po tomto roce, provede s analýza stavu a když zjistí, že jsou moduly v dobrém stavu, dojde k recertifikaci – papírovému prodloužení životnosti a to se dá postupně opakovat.
No, do ceny se musí započítat náklady na vývoj, a to je celkem 7mld tolárků. To v tom to případě je nevratná dotace. Samozřejmě, roli v těchto počtech nehraje ekonomika, ale 1) bezpečnost 2) prestiž 3) udržení schopnosti vyvíjet a vyrábět a 4) podpora vlastních firem. Nic jiného v tom není a je to i logické. Nakonec, i Sojuz bude létat dál. Co se týče peněz, ty už jsou dávno mezinárodní a kromě zaměstnanosti u výrobce zůstává nakonec jen zisk. Ostatní jsou náklady.
Ekonomicky má ovšem p. Václav pravdu, i když osud ISS můžeme jen odhadovat. Je to dlouhá doba a v tom několik vlád, presidentů a kongresů či Dum atd. Ti se rozhodují často bez jakékoliv logiky.
Ještě ostatní doplním něčím, co tu nezaznělo. Hlavní je, že ty peníze zůstanou v americké ekonomice a nepotečou do zahraničí.
Taky přispěju troškou do mlýna. 😉
Západní sektor potřebuje navýšit počet posádky na 4. To by s třímístnými Sojuzy nebylo možné. Pokud by se tedy Rusové nesmířili s rolí pouhých taxikářů, kdy by v každém Sojuzu letěl maximálně jeden kosmonaut Roskosmu.
Víte, pane Majer, peníze nemají vlast, jak říkají ekonomové. V USA zůstane jen bezpečnost obsluhy ISS, podpora firem a znalosti a zkušenosti s vývoje a provozu, a u firem zisk (a daně pro stát).
Víte, je mi vcelku jedno, co říkají ekonomové. Zdravý rozum říká, že když mohu podpořit domácí průmysl, dává to větší smysl, než posílat ty samé peníze do kapsy cizího státu.
Víte, pane Majer, většina dolarů cirkuluje mimo USA. Ale 7 miliard je z hlediska ekonomiky USA něco hodně daleko za nulou. Fakt to nehraje roli.
Ano, ale pokud mohu podpořit domácí podniky, je to vždycky než podporovat někoho jiného. Na sumě nezáleží.
Ano, o tom jsem mluvil. Nejen peníze, ale hlavně umět vyvinout a vyrobit. podívejte se, jak dlouho trvalo to vyvinout. Bylo by asi hloupé mít v případě potřeby vyhlídku na x let vývoje. Tak jsme se přece domluvili. 🙂
Jak tenhle salónní bonmot souvisí s faktem, že pro vládu USA je lepší poslat peníze ze státního rozpočtu americké firmě a ne do Ruska?
Myslíte třeba proč nakupuje ruské motory? Jinak to není saloní bonmot, to je základ globální ekonomiky.
1) Myslím tím to, o čem je toto vlákno. Polopaticky řečeno, že je pro NASA-USA-americký rozpočet lepší, pokud za vynášení astronautů platí SpaceX a Boeingu než Roskosmu. Tyto peníze, zjednodušeně řečeno, ve finále skončí u amerických zaměstnanců, kteří je utratí v amerických obchodech, etc. Věta „peníze nemají vlast“ mi tady dává smysl stejně jako konstatování že „nejlepší je pistáciová“ (?)
2) Pokud už ale utíkáte od tématu. Některé firmy sice momentálně využívají ruské subdodávky a část peněz tak odteče do Ruska. Ale je to část a navíc se tohle manažerské rozhodnutí ukázalo jako nepříliš prozíravé a tyto společnosti se snaží ruské komponenty nahradit. A tedy i tady platí ad 1).
3) Váš bonmot jen obrazně charakterizuje globalizaci ekonomiky. V praxi peníze „vlast“ (velké uvozovky) mají. V případě USD jen FED/ USA mají v rukou monetární nástroje pro řízení dolarů. Jen ony mohu regulovat množství peněz v oběhu (tisknout), ovlivňovat jejich hodnotu přes základní úrokovou sazbu, určovat jejich podobu (typ ochranných prvků, etc.), devalvovat, provést měnovou reformu, atd. Pokud se (a to je prosím čistě salónní hypotéza) zítra FED rozhodne nahradit zelené dolary modrými trumpovkami s čipem (nebo se USA rozpadnou a federální instituce zaniknou) změní se USD v bezcenné nic. Ani ČNB, ani ECB tohle s USD nedokáží. To platí pro všechny národní měny.
Tohle ovšem opravdu nemá žádný vztah k tématu tohoto vlákna, potažmo článku či tomuto webu.
Prosím ťa, Orion na LEO? keď sa niečo finančné nevyplatí tak toto je exemplárny príkla.
Všimněte si, že pokud napíše něco pan Vaclav, vždy to vyvolá bouřlivou diskusi. Podle mě je také jeden z důvodů, že NASA nechce spoléhat na Roskosmos. Podle mě by SpaceX nakonec stejně něco jako Dragon udělala.
Je to proto, že když někdo napíše rozumnou věc, tak se na to většinou reagovat nemusí. Ale když si někdo pustí fantazii na špacír a jeho úvahy jsou špatně, nutně to vyvolá reakci lidí, kteří chtějí celou věc uvést na pravou míru a vysvětlit v čem se pisatel mýlí.
Já vím, viz ISS balancuje na prahu zájmů atd.
To je jasné a správné že se NASA nechce spoléhat na Sojuzy a v tomhle je logika pana Václava mimo. Ovšem dvě podobné lodi na LEO u mezinárodní stanice která už jednu zálohu má je opačný extrém, to jsou neefektivně využité peníze, alespoň z hlediska rozvoje kosmonautiky.
Tady bych si dovolil nesouhlasit.
Tak za prvé je důležité mít vlastní lodě. Nemůžou furt žebrat u cizích. Je to i o sebevědomí.
Cena je sice důležitá, ale když se platí domácím firmám není to samé, jako když pošlou ty dolary do Ruska. Jen kolik stát vybere zpět na daních. A ještě si za to vychovává odborníky. A to se vyplatí. A ti taky platí daně, atd, atd.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Kdeco se vyrábí v Číně. A bylo to i laciné. A teď už není a my jsme kde?
Nezazněl tu ještě jeden argument pro konkurenci ve stavbě kosmických lodí.
A to je právě sama konkurence která podporuje vývoj a inovace.
Rusové mají dlouhou dobu monopol a vidíme kam to spěje … nikam … jen ke stagnaci – raketa ze 70. let, loď z 80. Jsem si vědom, že došlo k drobnému vývoji a úpravám, ale stále je to stagnace. Vyrábění spolehlivého, o něco lepšího, ale stále kočáru.
Navíc peníze které dostávají za křesla cizích kosmonautů zmizí v systému.
Udržují lidskou kapacitu na výrobu, ale už ne na vývoj a tím ztratí vše. Pokud to takhle půjde dál, znovu – možná – přijde doba kdy bude muset někdo zvenku nalít miliardy dolarů do ruského kosmického programu (Mir, ISS), aby se zberchal. Je otázka jestli v té době bude mít Rusko co nabídnut – zkušenosti s dlouhodobým pobytem ve vesmíru už mají i jiní.
Dobrý den.
Zajímalo by mne, jakým způsobem je řízeno postupné naplňování vrchlíků padáků.
Pokud nevadí angličtina, tak zde si můžete počíst – https://space.stackexchange.com/questions/28132/how-does-a-landing-spacecraft-control-main-parachute-inflation
Dílem testování a simulace sil a tlaků, dílem pyrotechnicky oddělitelná vodící lanka.