křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Nuri (NeonSat a CubeSaty)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rheinmetall

Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.

HyImpulse

Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Solární energie

Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.

FCC

Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.

ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Pěna vzniká v uzavřených komůrkách, které obsahují kapalinu – tyto komůrky jsou pak třeseny pomocí pístů a o jejich analýzu se stará laserová optika a kamery s vysokým rozlišením. Vědce zajímá, jak se chová pěna v prostředí mikrogravitace. Na Zemi nám směs kapalin a plynů moc dlouho nevydrží a chvíli po vzniku se začíná měnit. Gravitace táhne kapalinu mezi bublinami dolů a malé bubliny zanikají, zatímco ty velké rostou a požírají ty okolo sebe. Jak kapaliny vlivem gravitace klesá, bubliny ztrácí svou pevnost a praskají – směs se vrací do původního stavu oddělených kapalin a plynů.

Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Zdroj: https://www.esa.int/

Tahle nestálost pěny je pro vědce nepříjemná, protože čas, po který mohou studovat pěnu je omezený. Ale na oběžné dráze je pěna stabilnější, protože kapalná složka není v mikrogravitaci stahována dolů. Už v roce 2009 provedl evropský astronaut Frank De Winne experiment Foam-Stability, který spočíval v třesení kapalného roztoku a následným natáčením výsledku. Testované materiály byly pestré – od čisté vody až po tekutiny na bázi proteinů jaké jsou třeba v čokoládové pěně a dostalo se i na složky bránící vzniku pěny.

Po pouhých deseti sekundách se kapaliny stabilizovaly – bylo to rychlejší než na Zemi a také vzniklo více pěny. Vědci zjistili, že by bylo možné na oběžné dráze vytvořit superstabilní pěny. Na prvotní výzkum proto navázaly další včetně aktuálního Foam-Coarsening. Ten má prověřit chování pěny v různých fázích kapalin – především pak ve fázi přechodu z pevného do kapalného skupenství. Výsledek bude mít široké využití – pěna totiž není jen na pivu či kávě. Pěny mají průmyslové využití sahající od výroby potravin až po čistící a těsnící prostředky, produkty osobní hygieny a kosmetiky, ale i ve stavebnictví.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/space_foam/21884451-1-eng-GB/Space_foam.png
https://www.esa.int/…/De_Winne_with_the_Foam_Stability_experiment.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pbpitko
pbpitko
6 let před

Užitočné i zábavné. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  pbpitko

To mám radost, že se Vám článek líbil.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.