sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Falcon 9

V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.

Hughes

Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.

Kreios Space

Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Pěna vzniká v uzavřených komůrkách, které obsahují kapalinu – tyto komůrky jsou pak třeseny pomocí pístů a o jejich analýzu se stará laserová optika a kamery s vysokým rozlišením. Vědce zajímá, jak se chová pěna v prostředí mikrogravitace. Na Zemi nám směs kapalin a plynů moc dlouho nevydrží a chvíli po vzniku se začíná měnit. Gravitace táhne kapalinu mezi bublinami dolů a malé bubliny zanikají, zatímco ty velké rostou a požírají ty okolo sebe. Jak kapaliny vlivem gravitace klesá, bubliny ztrácí svou pevnost a praskají – směs se vrací do původního stavu oddělených kapalin a plynů.

Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Zdroj: https://www.esa.int/

Tahle nestálost pěny je pro vědce nepříjemná, protože čas, po který mohou studovat pěnu je omezený. Ale na oběžné dráze je pěna stabilnější, protože kapalná složka není v mikrogravitaci stahována dolů. Už v roce 2009 provedl evropský astronaut Frank De Winne experiment Foam-Stability, který spočíval v třesení kapalného roztoku a následným natáčením výsledku. Testované materiály byly pestré – od čisté vody až po tekutiny na bázi proteinů jaké jsou třeba v čokoládové pěně a dostalo se i na složky bránící vzniku pěny.

Po pouhých deseti sekundách se kapaliny stabilizovaly – bylo to rychlejší než na Zemi a také vzniklo více pěny. Vědci zjistili, že by bylo možné na oběžné dráze vytvořit superstabilní pěny. Na prvotní výzkum proto navázaly další včetně aktuálního Foam-Coarsening. Ten má prověřit chování pěny v různých fázích kapalin – především pak ve fázi přechodu z pevného do kapalného skupenství. Výsledek bude mít široké využití – pěna totiž není jen na pivu či kávě. Pěny mají průmyslové využití sahající od výroby potravin až po čistící a těsnící prostředky, produkty osobní hygieny a kosmetiky, ale i ve stavebnictví.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/space_foam/21884451-1-eng-GB/Space_foam.png
https://www.esa.int/…/De_Winne_with_the_Foam_Stability_experiment.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pbpitko
6 let před

Užitočné i zábavné. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  pbpitko

To mám radost, že se Vám článek líbil.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.