Anomálie během přípravy rakety firmy Astra

Malou raketu Rocket 3.0 od společnosti Astra postihla v pondělí na rampě kosmodromu na aljašském kosmodromu na ostrově Kodiak anomálie. Nosič v té době procházel přípravou na start, ke kterému mělo dojít nejdříve v úterý. V průběhu úterka o tom informoval spoluzakladatel a šéf společnosti, Chris Kemp. K incidentu na kosmodromu Pacific Spaceport Complex mělo dojít během simulace předstartovních operací a jako první o události informovala místní radiová stanice KMXT. „Mohu potvrdit, že raketu dnes postihla anomálie, která přišla po jinak velmi úspěšném dnu plném zkoušek a příprav na start,“ uvedl Chris Kemp.

Firma Astra připravovala raketu pro první orbitální start

Firma Astra připravovala raketu pro první orbitální start
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Oficiální místa kosmodromu Pacific Spaceport Complex, který provozuje agentura Alaska Aerospace Corp., uvedla, že při události nebyl nikdo zraněn. Nosič byl prý poškozen, ale rozsah těchto škod není znám. „Naštěstí naše vybavení byla ta jediná věc, která se poškodila. Náš tým již intenzivně pracuje na hledání prvotní příčiny, abychom mohli zlepšit náš návrh,“ uvedl Kemp v e-mailu.

Firma Astra plánovala provést start nejdříve v úterý a cílem bylo dopravit na nízkou oběžnou dráhu Země malý náklad. První nosič firmy Astra nese označení Rocket 3, případně někdy též Rocket 3.0 a na heliosynchronní polární dráhu dokáže dopravit 25 kg nákladu. Tyto plány však byly po pondělní anomálii podle Kempových slov zrušeny. „Bohužel se tenhle týden o start nepokusíme,“ uvedl Kemp a dodal: „Máme v úmyslu počkat, dokud se podmínky kolem koronaviru nezlepší, abychom mohli mít další pokus.

Výrobní areál firmy Astra.

Výrobní areál firmy Astra.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Mimořádnou situaci potvrdil i Mark Lester, šéf Alaska Aerospace Corp., což je agentura státu Aljaška: „Mohu potvrdit, že jsme měli anomálii na rampě. Postupujeme podle našich postupů a směrnic pro mimořádné situace. Vyzýváme všechny, aby se k místu nepřibližovali a umožnili našim lidem vyřešit celou situaci.

Raketa firmy Astra měla původně startovat v únoru, kdy se měla zúčastnit výzvy organizované agenturou DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která má na starost výzkum a vývoj nových armádních technologií. Tzv. DARPA’s Launch Challenge nabízela odměnu 12 milionů dolarů firmě, která prokáže svou schopnost vypustit malý náklad na nízkou oběžnou dráhu Země po rychlé výzvě a následně to samé zvládne z jiného místa za méně než měsíc od prvního startu.

Vizualizace Rocket 3.0

Vizualizace Rocket 3.0
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

První start měl proběhnout nejpozději 2. března, ale kvůli špatnému počasí a dalším odkladům se pokus odsouval, až se Astra rozhodla pokus o start 2. března odvolat. Měla totiž podezření na nesprávnou funkci řídícího a navigačního systému. Tři cubesaty od agentury DARPA a University of South Florida měly letět společně s jakýmsi majákem, který měl pomoci spravovat provoz na oběžné dráze. 2. března zástupci DARPA i Astra uvedli, že cubesat Prometheus, dva cubesaty ARCE (Articulated Reconnaissance and Communications Expedition) od univerzity a radiomaják byly po ukončení pokusu o start z rakety odstraněny.

Tiskový mluvčí agentury DARPA, Jared Adams, uvedl, že tyto náklady se podařilo bezpečně odstranit z rakety ještě před pondělní událostí. Také Kemp potvrdil, že při anomálii nebyl na palubě rakety žádný náklad. Astra uvádí, že její raketa je schopna odstartovat jen s pomocí malého obslužného týmu, který potřebuje jen pár dní na zařízení mobilní vzletové rampy. Samotná raketa měří na délku 11,6 metru a vejde se do klasického transportního kontejneru, který pohodlně převeze nákladní automobil.

První stupeň nosiče pohání pět motorů na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej – jeden takový motor je pak na stupni horním. Aktuální mise měla označení 1 of 3, tedy 1 ze 3. „Byl to náš první testovací start pro Rocket 3. Tohle jméno jsme pro misi vybrali proto, že jsme si mysleli, že budeme potřebovat tři starty, než na oběžnou dráhu, umístíme nějakou družici. Věděli jsme, že je k tomu cíli dlouhá cesta, ale chápali jsme, jak strategicky důležité byly rychle realizované starty pro naši vládu,“ uvedl Kemp při tiskové telekonferenci 2. března.

Společnost Astra byla založena v roce 2016 a její sídlo je v kalifornském městě Alameda. Až do února jsme o ní prakticky neslyšeli – až před pár týdny vydal portál Bloomberg exkluzivní článek o pokrocích a plánech společnosti.

Je na místě připomenout, že Astra cílí na podobný segment trhu, který zajímá i několik dalších společností. Pokud uspěje, stane se teprve druhou firmou, která má provozuschopný nosič – prvním se v roce 2018 stala firma Rocket Lab. I mezi ostatními raketami pro malé náklady je ale Rocket 3.0 spíše trpaslíkem – jak rozměry, tak nosností. Většina ostatních konkurentů nabízí většinou zhruba o řád větší nosnou kapacitu. Výhodou naopak může být malý obslužný personál a schopnost odstartovat krátce po vydání žádosti.

Rocket 3.0 na kosmodromu Kodiak.

Rocket 3.0 na kosmodromu Kodiak.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…3870343846731008574-BCK_3151.jpg
http://global.jaxa.jp/projects/rockets/s_rockets/images/ss520.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ERLLQa9UwAAKsPE?format=jpg&name=large
https://upload.wikimedia.org/…/c/c1/Astra_Rocket_3.0_flight_1_launch_campaign_66.jpg

Anomálie během přípravy rakety firmy Astra, 5.0 out of 5 based on 5 ratings
Pin It
(Visited 2 354 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (5 votes cast)
(Visited 2 354 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


20 komentářů ke článku “Anomálie během přípravy rakety firmy Astra”

  1. Radim Pretsch napsal:

    “Anomálie” je takové dost otřesné, “politicky korektní”, slovo. Co by bylo tak strašného na tom, kdyby napsali – došlo k požáru, výbuchu, prasknutí, zborcení, selhání…? O tempora, o mores! 😉

  2. milantos napsal:

    Hyperkorektní “anomálie” znamená, že jsem vám všechno řekl a vy jste se nic nedozvěděli.

    • Dušan Majer napsal:

      Anomálie prostě a jednoduše říká, že došlo k nějaké chybě, která je většinou spojena s destrukcí většího či menšího rozsahu. Je to vhodný zástupný termín na období krátce po nehodě, dokud se pečlivě nezjistí, k čemu vlastně došlo.

      • Lopour napsal:

        Právě že anomálie neříká nic o chybě, ale o odchylce od obvyklého průběhu. (viz https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/anomalie , https://cs.wikipedia.org/wiki/Anom%C3%A1lie nebo poněkud extrémně lingvisticky: https://www.czechency.org/slovnik/ANOM%C3%81LIE )
        Pokud tedy došlo k destrukci, domnívám se, že v českém textu slovo “anomálie” působí neorganicky, spíš jako přílišná závislost na výchozím textu překladu.
        Doporučoval bych psát spíše o nehodě, havárii, závadě, poruše, poškození – jistě přijdete i na spoustu dalších vhodných slov, čeština je bohatý jazyk.

      • Radim Pretsch napsal:

        Souhlasím s milantosem. Firma určítě ví, jestli došlo k požáru, výbuchu, mechanické závadě… Vyjádření Lestera je pak úplně dokonalé – anomálie na rampě = Kdesi, na čemsi se stalo cosi…

        Tohle se za mých časů nenosilo. Přijde mi, že je důsledek přepjaté snahy nepolekat potenciální zákazníky. O co jde jen tak lehce přejdeme a soustředíme se na to, že se nikdo nezranil, moc se toho nerozbilo a celý ten den byl vlastně super až na nějako drobnou – anomálii. 😉

        • Vojta napsal:

          Je fakt, že se terminologie trochu změnila. Dřív se tomu říkalo malfunction (třeba živý komentář během havárie Challengeru).

        • milantos napsal:

          Přesně tak. Předpokládám, že autor původního článku ví, co se stalo.
          Autor převzatého článku už neví vůbec nic, a přesto lze o tom nic napsat celý článek. Když si otevírám tenhle článek, tak proto, že se chci dozvědět, co se stalo . Jenže všechno už je napsáno v názvu – stala se anomálie.- A stovky novinářů mají o tom ničem co psát . Je to korektní a lze se tím uživit.
          Omlouvám se , že nepoužívám současný korektní jazyk, ale píšu, co si o tom myslím.

          • Dušan Majer napsal:

            Já tě mohu ujistit, že mne tyhle články opravdu neživí. Jelikož došlo k mimořádné situaci, je potřeba o tom informovat, jinak bychom byli zase jinými čtenáři obviňováni, že píšeme jen o úspěších. Pokud nejsou k dispozici žádné jiné informace, nemohu si vymýšlet. Dokážeš si představit, co by se stalo, kdybych napsal, že došlo k explozi nebo požáru a nakonec by vyšlo najevo, že se stalo něco jiného? Říkalo by se, že se honím za senzacemi a palcovými titulky. Vždy záleží na tom, jaké informace jsou k dispozici. Vždy se snažíme čtenářům přinést co nejvíc informací. Ale pokud nejsou, nemohu si nic vymýšlet. Nesepsání článku by zase bylo špatné, protože by se o tom lidé nedozvěděli. Zastávám proto názor, že za takové situace je lepší sepsat článek i s menším množství dostupných informací, aby čtenáři věděli, k čemu došlo. A není pravda, že vše je obsaženo v nadpisu. V článku jsou zmíněny třeba náklady, které měla raketa vynést, její vlastnosti či srovnání s jinými nosiči. Jasně, netýká se to té samotné havárie, ale je to snaha přinést lidem co možná nejvíc dostupných informací a dané technice. Abych to shrnul, na závěr napíšu různé scénáře, jak by se dalo na současnou situaci reagovat a jak by to vnímali (minimálně někteří) čtenáři.
            1) Nepsat o tom = Obviňování, že tajíme neúspěchy
            2) Napsat o anomálii = Obviňování, že píšeme o něčem, o čem nejsou informace
            3) Napsat o výbuchu / požárů atd. = Obviňování, že do článků dáváme nepotvrzené / vymyšlené informace

  3. jirka44 napsal:

    Já mám rád termín RUD (Rapid Unscheduled Disassembly)…
    Myslím, že ho použil i Elon.

  4. pave69 napsal:

    Je jasné, že v češtině se teď nedá použít nic jiného, než anomálie – protože nikdo v Česku neví, zda něco bouchlo, upadlo, vyzkratovalo se atd. Nakonec i Starliner měl anomálii (teda myslím, zpětně jsem nedohledával zda ten termín použili) a tam nic nebouchlo ani nehavarovalo.
    Podle mne má ten pojem v češtině takový správně sci-fi záhadologický kontext – třeba Bermudská anomálie – takže pokud se to v angličtině snaží tímto pojmem trochu vyžehlit, tak v češtině to až tak “bezpečně” nevyznívá.
    Stejně to dopadne tak, že po pár takových událostech se stane anomálie synonymem pro výbuch a kreativci z agentur krizového PR budou vymýšlet další slovo. Musk je dobrý, že si z toho dokáže dělat legraci.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.