V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.
Zdroj: https://solarsystem.nasa.gov
Sonda je momentálně ve „fázi zatmění“, což znamená, že při každém oběhu proletí stínem Marsu a její panely nevytváří žádnou elektřinu. V té době je tedy závislá na akumulátorech, které dodávají energii a na vnitřních ohřívačích. Aby nedošlo k tomu, že se zastarávající akumulátory příliš vybijí, musí pozemní týmy přizpůsobit činnost ohřívačů před každičkým průletem stínem, během něj i po něm, aby se životně důležité systémy udržely na správné teplotě. Tímto jemným laděním se sníží spotřeba energie ohřívači o zhruba 30 %.
Mars Express používá sledovače hvězd a také gyroskopy k určení své orientace. Ty však již stárnou a po většinu času jsou vypnuté, aby se šetřily. Aktualizace softwaru z roku 2018 byla úspěšná a umožnila dramaticky prodloužit zbývající životnost těchto součástek. Jednou za několik dní musí být gyroskopy aktivovány v rámci běžné údržby. To ale není možné bez možnosti komunikovat se sondou a posílat příkazy. I proto není bezpečný režim pro stárnoucího průzkumníka Marsu tak bezpečný, jak název říká.
Zdroj: https://blogs.esa.int/
Sonda potřebuje dohled pozemních pracovníků a během bezpečného režimu by se k sondě žádné takové pokyny nedostaly. Zátěž baterií by se tedy zvýšila a potřebné gyroskopy by byly pořád v provozu, čímž by si ujídaly cenný zbývající funkční čas. Vědecký tým však s potěšením oznamuje, že sběr vědeckých dat i přes omezenou přítomnost na pracovišti stále pokračuje. Všichni se snaží přizpůsobit svou práci a provozní procedury v současné složité situaci.
Zdroj: https://www.esa.int/
Pro případ, že by se tým vůbec nemohl dostat na pracoviště, vytvořil časovou osu mimořádných pokynů, které by sondu připravily na průlet stínem. Pokyny by zajistily, aby se sledovače hvězd nedívaly na Mars, obsahovaly by pokyny k zapínání a vypínání gyroskopů podle potřeby a byly by v nich i další příkazy, které mají sondu udržet v dobrém stavu. Tento balíček pokynů by v případě použití udržel sondu v bezpečí po dobu tří týdnů. S každým uplynulým týdnem tým přidává soubor pokynů na další týden, takže je tu pořád soubor pokynů na další tři týdny, který může být kdykoliv odeslán k sondě.
Prostor na sondě k ukládání pokynů je však omezený, takže tým musel z balíčku vyřadit veškeré instrukce, které nesouvisí s udržením sondy chodu. To se bohužel týká i instrukcí pro vědecké přístroje. Pokud bude pohotovostní plán aktivován, budou po dobu jeho platnosti vědecká pozorování přerušena.
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad: Dušan Majer
Přeloženo z:
https://blogs.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…wid=1920&fit=fit,1&qlt=85,0
https://solarsystem.nasa.gov/…/1039_MarsExpress_illustration_20170906_1280.jpg
https://blogs.esa.int/rocketscience/files/2020/03/Mars-Express-Control-Room-1024×576.jpg
https://www.esa.int/…/mars_express/17447281-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
http://www.esa.int/…/19409110-2-eng-GB/Mars_Express_in_numbers.jpg
Zajímavý článek, jako vždy, ale chtěl jsem se zeptat, v jakém programu překládáte ty obrázky.(moc se mi líbí)
Díky za pochvalu. Snažíme se používat různé programy podle toho, co je zrovna potřeba. Tenhle obrázek je už starší, použili jsme ho v článku již vloni. Ruku do ohně za to nedám, ale možná jsem k němu využil Gimp.
Díky za zajímavý článek který objasňuje jak náročné je řízení podobných sond. To bych nečekal. Možná, že mi to uniklo, ale kde je umístěno to řídící pracoviště? Poněkud mne zaráží, že nejsou schopni zajistit řízení tohoto projektu za současné situace, vždyť když i nyní běží energetická síť apod., která je určitě personálně náročnější než řízení tohoto projektu.
Je to v německém Darmstadtu. Podle mého názoru jde o to, že řízení energetiky je nezbytné pro chod státu, ve srovnání s tím je kosmická sonda bohužel zbytná a vztahují se na ní tvrdší omezení.
ono precejen v 21.stoleti muze u techto projektu fungovat homeoffice. Nemyslim praci pres vpn na domacim PC operatora, ale precejen uz existuji metody.
Ale asi jsou financne narocnejsi, nez naprogramovat sondu k „samopreziti“
Ano, do interní struktury samozřejmě nevidím, ale dokážu si představit, že to není tak lehké.