Družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět a zajistit vysokorychlostní připojení k internetu s nízkým zpožděním, se utěšeně rozrůstá. Když koncem minulého roku SpaceX prohlásila, že chce v roce 2020 vynášet šedesát družic zhruba každých 14 dní, aby stihla 20 startů za rok, zdálo se to přehnané. V lednu ale stihli dva starty a teď tu máme polovinu února a další start je dveřmi. Je potěšující sledovat, že síť Starlink skutečně začíná vznikat a dost možná se ještě letos dočkáme spuštění jejích služeb pro zákazníky v Severní Americe a v příštím roce by měla přijít řada i na zákazníky ve zbytku světa.

Falcon 9 se vydal na floridskou rampu číslo 40 už ve čtvrtek večer našeho času. Raketa, kterou čekal statický zážeh, byla v té době již kompletní – na vrcholu nechyběl aerodynamický kryt se 60 družicemi. Zatímco u nákladů pro komerční zákazníky provádí SpaceX zážehy bez připojeného nákladu, u Starlinků, což je její vlastní náklad, se nebojí riskovat. Po zážehu totiž není nutné raketu transportovat do montážní haly, aby se k ní připojil náklad. Ve výsledku se takto dají ušetřit dva až tři dny, což se při takto vysoké frekvenci startů jistě hodí. Ke statickému zážehu pro aktuální misi došlo v pátek krátce po 15. hodině odpoledne našeho času. SpaceX zanedlouho na svém Twitteru tradičně oznámila detaily blížícího se startu.

Static fire of Falcon 9 complete ahead of launching 60 Starlink satellites—due to poor weather in the recovery area tomorrow, now targeting launch on Sunday, February 16 at 10:25 a.m. EST, 15:25 UTC

— SpaceX (@SpaceX) February 14, 2020

Ještě před zážehem se spekulovalo o tom, že by se mohlo startovat už v sobotu v 16:46, ale tato možnost nakonec padla. Na vině je špatné počasí v místě přistání, takže SpaceX zatím plánuje start v neděli. Jelikož má start proběhnout již brzy, nebude Falcon 9 sklápěn do horizontální polohy a zůstane na startovní rampě. Pro tuto misi chce SpaceX použít první stupeň s výrobním označením 1056, pro který půjde již o čtvrtou misi. Poprvé letěl v květnu 2019 s lodí Dragon na misi CRS-17, v červenci pak obsloužil i další misi, tedy CRS-18. Zatím poslední start provedl v prosinci, kdy pomohl vynést telekomunikační družici JCSAT-18 alias Kacific-1. Všechny jeho starty proběhly z floridské rampy číslo 40, odkud má letět i tentokrát, přičemž dvakrát tento stupeň přistával na mořskou plošinu a jednou na pevninu.

Nedělní start je momentálně plánován na 16:25 našeho času, přičemž okno by mělo být okamžité – stejně jako u jiných misí s družicemi Starlink. Raketa po startu pár sekund poletí kolmo vzhůru a poté začne pomalu sklápět svou špičku k východnímu obzoru. Nosič tak zamíří nad Atlantik a zhruba dvě a půl minuty po startu se vypne devět motorů Merlin na prvním stupni. Zatímco se zažehne jediný motor na stupni druhém, první stupeň začne vyklápět svá titanová roštová kormidla a připraví se na vstup do atmosféry.

Plošina Of Course I Still Love You již čeká ve vzdálenosti 621 kilometrů od pobřeží a první stupeň by na ni měl dosednout zhruba osm a půl minuty po startu. Dosavadní informace také naznačují, že se SpaceX možná i tentokrát pokusí o záchranu obou polovin aerodynamického krytu pomocí lodí GO Ms Tree a GO Ms Chief. Připomeňme, že zatímco jednu polovinu se už podařilo zachytit, stoprocentní úspěch v této oblasti zatím nepřišel – třeba se jej dočkáme tentokrát.

Horní stupeň dosáhne parkovací oběžné dráhy jen pár sekund po přistání stupně prvního. Na této parkovací dráze pak s vypnutým motorem přeletí na vhodné místo a nějakých 40 minut po startu dojde k druhému zážehu horního stupně. Jeho zážeh však bude trvat pouhé dvě sekundy. Tím sestava dosáhne finální dráhy ve výšce 280 – 290 kilometrů. Zhruba hodinu po startu se pak od horního stupně najednou oddělí všech 60 družic. Na ně bude čekat v dalších dnech přesun na vyčkávací dráhu ve výšce 350 kilometrů.

Pokud by nějaká družice nebyla po startu aktivní, nebo měla nějaký problém s pohonným systémem, nebude to problém. Na oběžné dráze ve výšce 280 kilometrů je již dost výrazný odpor horních vrstev atmosféry, které se postarají o to, že družice velmi rychle zanikne v atmosféře. Starlinky jsou mimochodem stavěné tak, aby při vstupu do atmosféry kompletně shořely. A nezapomínejme, že na této nízké dráze skončí i horní stupeň – i jeho zánik tedy bude velmi rychlý.

Družice, které se dostanou na vyčkávací dráhu zde vytvoří důvěrně známou šňůrku perel, které mohou pozorovat i běžní lidé. Šedesát družic se zde rozdělí na tři skupiny po dvaceti. Zatímco první dvacítka okamžitě vystoupá na finální dráhu ve výšce 550 kilometrů, zbylých 40 zůstane na vyčkávací dráze. Po 40 dnech se stáčením uzlů oběžné dráhy změní jejich dráha tak, že když druhá dvacítka vystoupá pomocí vlastních motorů do 550 kilometrů, zaplní jinou rovinu dráhy než prvních dvacet družic. Posledních dvacet družic pak bude čekat dalších 40 dní než se stáčením uzlů dráhy změní její parametry – po vystoupání do výšky 550 kilometrů pak tato poslední dvacítka vyplní další oběžnou rovinu.

Momentálně probíhá první fáze budování sítě Starlink – ta počítá s 1584 družicemi na dráze ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°. V dalších letech se má síť postupně rozrůstat až na konečných 11 943 družic – polovinu z nich má SpaceX podle platného povolení vypustit do roku 2024, zbytek pak do roku 2027. Pokud by to z nějakého důvodu nestihla, musela by síť provozovat jen s družicemi, které stihla vypustit do listopadu 2027.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EQrRfMAWsAMMGoU?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EQveIprXsAEIbYo?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EQvj337U8AAjeem?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EQvLo1GWAAA8MrJ?format=jpg&name=large
https://live.staticflickr.com/65535/47926144123_2a828b66d5_o_d.jpg