NASA již delší dobu usiluje o větší otevření Mezinárodní kosmické stanice komerčnímu využívání. Nyní na této cestě udělala další krok, když podepsala dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu. Společnost se zavázala, že dodá minimálně jeden obytný komerční modul (možná až tři!), který bude připojen k ISS. „NASA opět prokázala, že pozná tvrdou práci, talent a zkušenosti lidí z Houstonu. Nyní se pokusíme rozšířit Mezinárodní kosmickou stanici a zlepšíme komerční kosmické příležitosti,“ uvedl senátor John Cornyn a dodal: „Jsem hrdý, že firma Axiom bude stavět na odkazu státu Texas, který vždy stál v čele amerického pilotovaného kosmického programu.“
Výše zmíněná dohoda je významným krokem vstříc plánu na vývoj nezávislých komerčních misí, které jsou v souladu s dlouhodobými cíli NASA na nízké oběžné dráze. Zdaleka zde nejde jen o ISS – ty plány jdou samozřejmě dál a agentura chce tento zájem podpořit, aby na nízké oběžné dráze vznikla stabilní ekonomika.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
„Dnešní oznámení je úžasným a vítaným krokem ve snahách o komercionalizaci nízké oběžné dráhy,“ uvedl senátor Ted Cruz a dodal: „Partnerství mezi NASA a Axiom Space ukazuje, jak důležitá ISS je a bude pro vývoj nových technologií pro nízkou oběžnou dráhu i dál. Gratuluji firmě Axiom Space k tomuto úžasnému úspěchu. Houston je právem znám jako Kosmické město a já se těším na další kosmickou společnost z tohoto města – NASA tímto výběrem dělá z tohoto plánu skutečnost.“
Samotný modul bude k Mezinárodní kosmické stanici připojen k přednímu dokovacímu uzlu modulu Node 2 (Harmony). Jeho úkolem bude prověřit schopnost poskytnout potřebné produkty a služby. Tím by měl začít přechod k udržitelné ekonomice na nízké oběžné dráze, ve které bude NASA jedním z mnoha zákazníků. Nyní začnou NASA a Axiom Space vyjednávat o termínech a cenách celého projektu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Vývoj komerčních možností na nízké oběžné dráze je jedním z pěti bodů na plánu NASA otevřít ISS novým komerčním a obchodním příležitostem. Zbývající čtyři body se točí kolem možností využívat staniční a lidské zdroje pro komerční projekty, vypouštění soukromých astronautů na ISS nebo hledání možností ke stimulování dlouhodobé udržitelné poptávky po těchto službách.
„Práce firmy Axiom spočívá ve vyvinutí komerční destinace v kosmu, což je kritický krok pro NASA ve snaze splnit dlouhodobé plány výcviku astronautů, vědeckého výcviku a technologického pokroku na nízké oběžné dráze,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Měníme způsob, jakým NASA pracuje s průmyslovými partnery, abychom využili možností světové ekonomiky a posunuli kosmický výzkum dál. Podobné partnerství nám už letos vrátí schopnost dopravovat na ISS americké astronauty na amerických raketách z amerického území.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
NASA vybrala společnost Axiom z nabídek, které byly podány v rámci Dodatku I, který je součástí programu NextSTEP (NASA’s Next Space Technologies for Exploration Partnerships). Jeho úkolem je poskytnout komerčním partnerům možnosti ISS a propojit jeden nebo více komerčních elementů s kosmickou laboratoří. Firma Axiom plánuje vypustit možná až tři přetlakové moduly, které by byly doplněny o okno k pozorování Země, které má být podobné modulu Cupola. Pokud půjde vše dobře, mohl by první modul startovat v druhé polovině roku 2024. Firma Axiom plánuje, že by se její segment stanice měl skládat z uzlového, obytného a výzkumného/výrobního modulu + již zmíněného pozorovacího okna. Zatím není určen harmonogram startů, ale logické by bylo vypustit jako první právě uzlový modul.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Společnost Axiom byla založena teprve v roce 2016, ale v jejím čele stojí Micheal Suffredini, který dříve pracoval v Houstonu jako programový manažer ISS. V týmu jsou i Michael Lopez-Alegria, bývalý astronaut, který letěl třikrát na raketoplánu a velel 14. dlouhodobé expedici na ISS, nebo Brent Jett a Charles Bolden. Druhý jmenovaný působil mezi roky 2009 a 2017 jako 12. administrátor NASA.
Podle dostupných informací už firma navázala spolupráci včetně Boeingu, který vyvíjel modul Node 1 nebo Destiny. Společnost dále spolupracuje s firmami Thales Alenia Space, Maxar Technologies a Intuitive Machines. Prozatím nejsou k dispozici žádné informace o velikosti modulů, obytném prostoru, přítomnosti pohonného systému, metodách napájení nebo způsobech vynesení ze Země.
Kvůli plánovanému umístění na modulu Harmony bude nutné přemístit přechodový tunel PMA-2 s adaptérem IDA-1. Zatím není jisté, zda dojde k jeho připojení na moduly firmy Axiom nebo na úplně jiné místo stanice. Ostatní moduly připojené k modulu Harmony (Kibó a Columbus se nebudou muset přesouvat). Jisté je, že pokud Axiom dotáhne projekt do konce, stane se jeho první modul po připojení k ISS prvním velkým americkým modulem, který na stanici nedovezl raketoplán. Zatím posledním velkým modulem, který rozšířil ISS, byl PMM v únoru 2011 dopravený raketoplánem Discovery v rámci mise STS-133.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Očekává se, že moduly firmy Axiom budou vypuštěny na běžných raketách a jejich dopravu ke stanici obstarají malé meziorbitální tahače. Tento postup nejvíce připomíná metody používané ruskou kosmickou agenturou. Američané však dříve používali dopravu modulů v nákladovém prostoru raketoplánů. Firma Axiom možná využije plány na nikdy nerealizovaný modul Node 4, který měl podle plánů NASA z roku 2010 startovat mezi roky 2013 a 2014. Modul sice nikdy nevznikl, ale v teoretické rovině bylo rozpracováno několik studií na možnost jeho dopravy na ISS.
Tím však plány společnosti Axiom nekončí. Už vloni avizovala, že podepsala dohodu s kosmickým turistou za 55 milionů dolarů a jedná i s dalšími zájemci. V plném provozu chce na ISS dostat dva až tři zájemce ročně. Až jednou skončí životnost ISS, chtěla by firma svůj segment odpojit. K tomuto základu by se připojila platforma s fotovoltaickými panely, čímž by vznikla Axiom Station. Zmíněná platforma by měla modulům zajistit to, o co by přišly oddělením od ISS – od zdroje energie až po chlazení. Platící zákazníci by měli na novou stanici létat dvakrát až třikrát ročně.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/station_0.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/Axiom-ISS.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/01/NSF-2020-01-28-02-51-20-444.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/01/NSF-2020-01-28-02-52-51-248.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bolden_portrait_fullres.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/Node-4.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/7a1cc33e-80db-4eea-9d62-9bc979923166.png
Tak to je bomba-info ! Tuho držme palce !
😮 🙂
A co nafukovací moduly. Ty NASA nakonec zavrhla?
Jednání s firmou Bigelow zřejmě pokračuje. Pokud se nepletu, tak vloni stále zvažovala obě možnosti – jak připojení velkého modulu k ISS, tak i jeho využití jako samostatné stanice.
https://spacenews.com/bigelow-aerospace-sets-sights-on-free-flying-station-after-passing-on-iss-commercial-module/
pokud jsem dobře četl, tak bigelow cukl co se týká komerčních modulů ISS, zdálo se mu to za málo penízků, a zaměří se na free flyery, které zatím ještě nasa nevypsala.
Díky za info.
Taky jsem čekal, že první bude Bigelow
Bigelow mozna ceka na vetsi kryt FH a zprovozneni CDragonu, pak by mohlo byt provozovani turistiky v nejakem orbitalnim hotelu komercne zajimave. Do Crew Dragonu se vejde 7 lidi, pokud budou rekneme 2 profesionalni pruvodci a 5 zakazniku, tak pri letence napr. 50 mil za osobu, je to 1/4 miliardy dolaru prijem. Pokud bude jen jeden tak 300 mil.
Podle mě je 50 miliónů na turisty moc, takových bude pár do roka. Ale nemuselo by to být hodně pro university nebo firmy, které by své lidi posílali nahoru na 2 až 4 týdny s nějakým výzkumným programem.
Podle mě je 50 milionů tak akorát. Pobyt na stanici sice není drahý, ale drahá je jízdenka v lodi. A cenově to spíš odpovídá sedadlu v CD než ve Starlineru.
Bigelow má lepší vazby s Boeingem než se SpaceX, takže jde spíš o zprovoznění Starlineru. Ale v principu je to asi jedno. Kryt FH může být blokující. Ariane 5 ani 6 nejspíš není na B330 dost silná a Delta IV Heavy je přece jen už moc drahá. FH by pro to byl asi ideální.
myslim, ze B330 chceli vypustat na Vulcane, takze cakaju asi kym bude hotovy ten.
To dává smysl. Další raketa, co by to mohla vynést, je (bude) New Glenn.
Na druhou stranu, SpaceX si hodlá, kvůli druhé fázi NSSL, aby mohla vynášet náklady kategorie C, pořídit větší kryt. Takže v podstatě jediné co bránilo vynášce na jejich raketách byl ten kryt, čili otevře se možnost i na FH. 🙂
Dragon sice původně měl být pro sedm, ale kvůli požadavkům NASA na bezpečnost sedaček je jen čtyřmístný. Aspoň tak jsem to někde četl.
A SpaceX se teď vrhlo na Starship, takže nějaký další vývoj Dragonu asi hned tak nebude.
Četl si dobře:-) mluvila o tom sama Gwynne. A ta snad ví, o čem mluví 🙂
Co chtějí turisti? Vidět Zemi a užít si beztíži. A k tomu není stanice vůbec potřeba. V turistice bude vítězem StarShip, nabere 100 turistů, každý dá mega nebo dvě a tejden budou kroužit. Žádný turista netouží strávit dovolenou v laboratoři.
A to tuší i Bigelow, v současnosti je idea vesmírného hotelu mrtvá. Musí svou stanici koncipovat pro jinou klientelu
Víš, záleží o kterých turistech mluvíme každý. Já mluvil o těch, co plánuje nasa posílat na ISS.A co si budou za každý den pobytu platit. Jasně, je tu i suborbitální turistika atd.
Myslim, ze pokud se Starship povede, tak vylety na LEO nebudou mozna to hlavni vyuziti. Ona takova cesta z New Yorku do Tokia pres orbitu vs pomalym letadlem ve stratosfere uz stoji za priplatek. Vemte si ze ten let muze byt o 12 hodin kratsi! (14h vs 2h).