SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Po včerejšku a dnešním dopoledni (středa a čtvrtek – pozn. red.) se o něco ujasnila situace ohledně střídání posádek na ISS a letů soukromých pilotovaných kosmických lodí. S první pilotovanou misí SpaceX (SpX-Demo 2) se již nepočítá se startem nejdříve 28. února, ale nejdříve 5. května a místo 8 dní bude trvat 6 týdnů,“ uvádí Václavík.
Tím, že se posouvá pilotovaná testovací mise, se logicky musí posunout i první ostrá mise, při které se má Crew Dragon aktivně podílet na rotaci posádek na stanici. „Mise SpX-Crew 1 tedy nezačne dříve než 30. července,“ dodává Václavík.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Zatímco u SpaceX došlo k odkladu obou misí o několik měsíců, stále je situace kolem Crew Dragonu jasnější než v případě lodi od firmy Boeing. „Situace se Starlinerem je stále nejistá s ohledem na řešení softwarového problému, který vedl k neověření spojení s ISS při letu Boe-OFT. Aktuálně je datum startu Boe-CFT posunuto z ne dříve než 30. března na nejdříve 20. května,“ popisuje Michal Václavík a dodává: „Z diskuze mezi NASA a Boeingu to vypadá, že nakonec (pro mě tedy překvapivě) nebude třeba opakovat Boe-OFT.“ Připomeňme, že NASA po skončení nepilotované testovací mise OFT nepreferovala ani jednu možnost. Zástupci agentury říkali, že pro rozhodnutí potřebují analyzovat získaná data. Web Techcrunch k tomuto tématu uvedl, že pokud by NASA chtěla nepilotovanou misi opakovat, Boeing její náklady vyčíslil na dodatečných 410 milionů dolarů.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/
V posledních letech funguje střídání posádek víceméně stále stejně. Ruské lodě Sojuz dovezou na stanici (většinou) tříčlennou posádku, která na stanici stráví zhruba půl roku a pak se vrací ve své lodi. Díky tomu, že jsou u stanice stále připojeny nejméně dva Sojuzy, je zajištěno trvalé obydlení kosmického komplexu.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
„S koncem Expedice 62, který nastane odletem Sojuzu MS-15 NET 17. dubna se rozhodí klasické střídání posádek. Na ISS taky zůstane po neznámou dobu jenom tříčlenná posádka (2 v ruském segmentu a 1 v americkém/západním segmentu), přičemž bude velkou výzvou (resp. nemožné) realizace všech plánovaných experimentů,“ vysvětluje Václavík a dodává: „A-rotace zůstane zachována jako dosud, tj. duben/říjen a zajišťována Sojuzy-MS. B-rotace naopak zůstane minimálně po 9 měsíců (ale spíše rok) rozhozena. Přičemž čím později se začne s pilotovanými lety Crew Dragonu a Starlineru, tím kratší čas bude k splnění objednávky NASA na tyto služby. Stane se tak tedy s velkou pravděpodobností, že B-rotace budou dvou- a čtyřměsíční.“ Pro vysvětlení ještě dodáme, že tzv. A-rotaci mají zajišťovat lodě Sojuz, zatímco B-rotace bude ležet na bedrech obou soukromých lodí.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Pokud tento stav nastane, přinese s sebou pár výhod, ale i nepříjemností. „Povede to sice k více příležitostem pro dopravu kosmonautů, ale taky to bude mít negativní dopad na prostředí na ISS, zejména kvality stavu mikrogravitace,“ vyjmenovává plusy i minusy Michal Václavík. Připomeňme, že připojení a odpojení jakékoliv kosmické lodi k orbitálnímu komplexu způsobuje nežádoucí vibrace, které negativně ovlivňují vědecký výzkum. „Biologický výzkum tolik ovlivněn není, hlavní dopad je na materiálový výzkum. Není to pár vteřin, ale několik hodin, v době raketoplánů to bylo v některých částech ISS i několik dní,“ říká Michal Václavík a celý souhrn uzavírá: „Taky se prozatím odkládají lety privátních astronautů z NET listopad 2020 a polovina 2021 na NET polovina 2021. Důvodem je potřeba stabilizovat harmonogram letů pilotovaných lodí k ISS a vyřešit bezpečnostní otázky cca měsíčního pobytu privátních astronautů.“
Zdroje informací:
Michal Václavík – Česká kosmická kancelář
Zdroje obrázků:
https://www.thesun.co.uk/wp-content/uploads/2019/06/NINTCHDBPICT000493896628.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EOhBvZOX0AAEdqQ?format=jpg&name=medium
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/OFT-landing-3-1200×807-1.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49205202817_0532b29b96_k_d.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
Super článek !
Díky za pochvalu! A díky Michalovi za skvělé informace z první ruky.
Tedy když se to shrne tak aktuální kalendář amerických pilotovaných letů realizovaných soukromými firmami je následující :
1. SPX-Demo2 – – – – – 05.05 – – NET
2. BOE-CTF – — – – – 20.05 – – NET
3. SPX-Crew – – – – – 30.07 – – NET
Vzhledem k tomu, že termíny jsou orientační a a priori se počítá s možností posunu / později / přičemž mezi prvním a druhým termínem jsou dva týdny, tak to je velice napínavý finiš. “ Můj “ Boening má stále šanci přivézt Union Jacka.
„Union Jack“ se přezdívá britské vlajce.
SpaceX a Boeing soutěží o „Stars and Stripes“
Střídání kosmických lodí bude mít negativní dopad na prostředí ISS? Ale nerozumím tomu co se tím vlastně změní, frekvence bude přece stále stejná nebo ne? Jen ubyde Sojuzu a na místo nich budou připojovány nové lodě.
Nebude. Alespoň zpočátku budou soukromé lodě létat častěji na kratší mise.
„pokud by NASA chtěla nepilotovanou misi opakovat, Boeing její cenu vyčíslil na dodatečných 410 milionů dolarů.“
Za to by si pro priste Boeing zaslouzil odstrihnout od NASA ceciku.
To je skoro jako sveho casu start raketoplanu.
Ta cenovka za vlastní chybu je opravdu kouzelná.
Souhlasim. Nechat si platit za vlastni neschopnost a chyby je uzasne a pro bezne lidi az neuveritelne. Proste Boeing a jeho pristup.
To je jak s tim auditem pracovniho prostredi a bezpecnosti. Staci napalit dostatecne vysokou cenu, NASA stahne ocas a ustoupi. Takze ty vyznavane hodnoty jako bezpecnost predevsim a podobne prohlaseni jsou ve spojeni s Boeingem opravdu jen prazdnou skorapkou za kterou se snazi schovat.
Jen si preju, aby takovehle ustupovani molochu nevedlo k nejakemu nestesti.
To co si ta drzá firma Boeing dovoluje a NASA ji to toleruje je nehoráznost. To je jeden z důvodů proč byl vývoj kosmonautiky před „Muskem“tak „rychlý“ a nákladný.
Neodstrihnú. Američania nemôžu zostať na jedinej prevádzkovanej lodi !
A koľko ich to majú teraz?
Kľudne môžu mať len jednu tak isto, ako žiadnu. Určite je lepšie mať dve aj za cenu vyššej ceny jednej z nich.. Ale kde je ta hranica kedy je to ešte výhodné?
Pravdepodobne tu doslo k chybe pri preklade alebo pouziti nevhodnych slov. v povodnom clanku je uvedene (link je v clanku):
„Boeing reported its fourth-quarter results this morning, and they included a $410 million charge specifically earmarked to cover the cost of an additional Commercial Crew mission, should NASA determine that another uncrewed launch is required after the first one didn’t go as planned last December.“
z clanku vyplyva, ze dana suma bude na ukor boeingu.
Pouzitie slova „cena“ nie je v clanku vhodne. slovo cena evokuje v citatelovi dojem, ze je to hodnota, ktoru boeing vyfakturuje NASA.
Vhodnejsie by bolo pouzit slovo „náklady“.
Díky, upravím to.
Bohuzel omluva od panu Hawk, Mirek S., Bigbaz, hansnasa za zbrkly komentar asi neprijde…
Mimochodem, vse zalezi na tom, co je napsano ve smlouve. I kdyby se na tom mela NASA podilet, tak by to nebylo zas tak neobvykle. Rika se tomu vicenaklady, dodatecne naklady na vyvoj apod. Holt to neni zbozi, ktere by se dalo koupit v krame v regalu.
Bez ohledu na nejasnosti v překladu, každému trochu rozumně uvažujícímu člověku asi přijde normální, že když Boeing dostal peníze za testovací let, ale let dopadl blbě, tak by měl mít objednavatel (NASA) právo požadovat opakování již zaplaceného testu, ale samozřejmě na náklady dodavatele. Tomuto postupu se říká reklamace a v normálních podmínkách si ten, kdo dodal zmetek, nedovolí ani ceknout.
Že se to tak v daném případě neděje, že si Boeing může ve smlouvách vynucovat naprosto neregulérní podmínky a NASA při tom jen stáhne ocas mezi nohy a ustoupí, to je na tom to otřesné. Proto taky nevidím důvod, proč by se pánové „Hawk, Mirek S., Bigbaz, hansnasa za zbrkly komentar“ měli omlouvat za své komentáře k nemravné smlouvě.
S ohledem na to z ceho jsem vychazel mi neprijde reakce neadekvatni, ale omluvy od pana Ferdy se za vyraz „zbrkly“ asi nedockame
Nejlepší obrana je útok?
Vychazel jste z mylnych informaci, az se za sve obvineni zalozene na mylnych informacich omluvite – tedy omluvite se za nepravdive obvineni, rad se vam omluvim i za oznaceni vaseho komentare za „zbrkly“. Jeszismarja ja se Vam klidne omlouvam uz ted, jestli se Vas to tak dotklo.
Jestli Vás můj komentář, jež byl reakcí na uvedený text tak uráží, tak se Vám tímto omlouvám. Určitě jste tak zásadový člověk, že si u všech článků studujete všechny zdroje, než se k něčemu vyjádříte. Má chyba a tak Vám moje omluva právem náleží. Nicméně to nemění můj názor na chování Boeingu, kterému je stále vše trpěno, jako kdyby měl monopol. Nechápu případné odpuštění opakování testovacího letu, minimálně v návaznosti na všechny procedury, jimiž musel Dragon projít přímo u stanice před samotným připojením.
To co napsal Mirek S mi mluví z duše. A co se týče mé reakce na info v tomto článku tak myslím byla adekvátní ke sdělené informaci.Nenapadlo mne ji zkontrolovat z jiného zdroje,protože předpokládám,že zde píšou lidé znalí a zkušení v oboru.Samozřejmě splést se může každý, takže nikoho za to neviním. Obzvláště pokud jde o překlady.A co se týče Boeingu, nebylo by to poprvé, co by žádal nehoráznou sumu za nějakou práci. A pokud jsem tím někoho citlivějšího urazil, tak se omlouvám.
za chybu při překladu se omlouvám. Nedocvakly mi souvislosti, které to může mít.
Dekuji za omluvu – mimochodem netreba se omlouvat me ale firme Boeing. A nemusite z toho delat drama. Jde mi o to abyste si to hlavne uvedomil vy sam. Stejne jako jste schopen napsat ostry utok, tak si myslim, ze byste mel byt schopen se nasledne opravit. Co je na tom tak sloziteho pochopit.
… a nebo treba priste nepsat tak jednoznacne a okamzite soudy.
Prosim? 400mega stoji jeden start starlineru?
Ok, su tam asi vacsie naklady kvoli tomu ze test a plno testovacieho vybavenia ale aj tak.
Inak kolko si vlastne budu uctovat za jeden start starlineru, a kolko space x?
odhady na „sedadlo“:
sojuz: 86 mil $
starliner: 90 mil $
crew dragon (3 clenna posadka): 55 mil $
crew dragon (7 clenna posadka): ~20 mil $
U ceny Starlineru je problém s tím, že sedí na drahé raketě.
s tou drahou raketou je to pravda.
nadruhej strane, pri navrhu starlineru sa pocitalo s moznostou startu aj z falconu 9. zatial sice nie je rampa, ktora by to umoznovala, ale ta moznost tu je do buducna.
Drahá raketa je jen a pouze problém Boeingu a spol. Nedokáži si představit, že by letěli na raketě od konkurence.
Osobně jsem zvědav, jak dlouho bude trvat, než ta čísla u SpaceX narazí na realitu. Určitě to tady není populární, ale myslím, že otázka nezní, zda dojde ke srážce s realitou všedního dne, ale kdy se to stane.
To by bylo stejné jako kdybychom si mysleli, že se nikdy nesrazí dvě auta, nebo že nespadne letadlo. Všechno se může stát, nic technického není stoprocentní. Jde jen o to to riziko minimalizovat.
„Osobně jsem zvědav, jak dlouho bude trvat, než ta čísla u SpaceX narazí na realitu.“ Na akú realitu? To že ak NASA schváli časom letené rakety bude cena premrštená? Opačným smerom to moc nehrozí Sojuz lietal za 20 mil. USD na kreslo a pri výrobnej cene Falconu 9 cca. 30-40 mil. USD Crew Dagon samotný sa odhaduje na 100 mil USD ti vychádza 80 mil. marža+náklady na predletovú prípravu, s tým že 1. stupeň sa im vráti a Crew Dragon tak isto ktorý poletí na misiách CRS.
Tisíc otázek: Jaké jsou teď termíny letů Sojuzů? Jsou Ben a Doug vycviceni na obsluhu ISS nebo co tam budou těch 6 týdnů dělat? Kolikaclenná bude posádka Crew1? Kdo poletí? Už probíhá výběr a výcvik privátních kosmonautů, když mají letět příští rok?
Říkalo se, že CTF bude taky prodloužená, platí to stále? Jak dlouhý bude její let?
Jak bude probíhat v budoucnu ta rotace? S překrytem pobytu? Připojí se dva Sojuzy zároveň? A jak soukromé lodě? Bude tedy zároveň na palubě až 11 lidí?
Co vlastně znamenají ty „lety privátních kosmonautů“? Samostatný let jen s nimi mimo rotaci? V jaké lodi by letěli a kolik by jich bylo?
Proto je ten odklad na květen, Bob a Doug musí více cvičit práce na ISS. Crew1 by měla letět s Victorem Gloverem, Michaelem Hopkinsem a Soichi Nogiuchim. U Boeingu se od začátku počítalo s prodlouženou misí, ale u SpaceX měl letět jen částečně vybavený dragon, nakonec letí plně vybavený, proto ta změna. Na zbytek otázek neumím odpovědět, ale to aktuálně nejspíš nikdo 😀 uvidíme jak se s tím agentury poperou, ale asi to bude ze začátku koordinační peklo.
Proč nepoletí čtyř?
Také by mě zajímalo, jestli budou Rusové k dopravě na ISS využívat novou loď Orjol, nebo zůstanou u osvědčených Sojuzů a Orjol bude létat jen k Měsíci. Z hlediska ceny by byl Sojuz k ISS asi pořád lepší volbou.
Orel je jen powerpointová prezentace, takže u Sojuzů asi ještě dlouho zůstanou
Nova lod ma podla planov lietat aj k ISS, avsak podla toho co som zachytil na forach je prvy pilotovany let planovany aktualne tusim na 2025. S ohladom na bezne posuvanie terminov si s tym zatial nemusime lamat hlavu, skor ma zaujima kolko krat sa este dovtedy stihne zmenit planovany nosic.
Rusové si budou nuceni konečně předpotopní Sojuz vyřadit, vždyť Čína a dokonce i Indie staví moderní, pohodlné a prostorné kosmické lodi třídy Apollo.
Lodě třídy Apollo – to se mi líbí
Naopak, loď „triedy Apollo“ je pekne trápny výraz. Všetky tieto novo vyvýjané lode sú už úplne niekde inde než nejaké Apollo. To len zopár konzerv nedokáže pochopiť, že ten „zastaralý“ Sojuz bol už mrtekrát inovovaný a na rozdiel od Apolla asi aj lepšie navrhnutý, pretože stále slúži. Nie som žiadny rusofil a uvedomujem si, že treba nové lode a že rusi teda poriadne zaspali dobu, ale zhadzovať snahu všetkých ostatných agentúr a firiem tvrdením, že robia lode „triedy Apollo“ a porovnávať ich s touto starou vykopávkou je poriadne nefér a svedčí to o riadnej ignorancii autora príspevku.
Já si naopak myslím,že je to docela trefné označení – ať už kvůli velikosti, či tvaru kabiny. Se Sojuzem to nemá nic společného.
Mimochodem, Sojuz MS-17 s plánovaným startem 10/2020 má zatím čistě ruskou posádku. Pokud nezačnou americké lodě rychle fungovat, potom hrozí, že pokud NASA nekoupí křeslo v Sojuzu,tak na ISS by nějakou dobu byla čistě ruská posádka…
To sa nestane, medzinárodné pravidlá ISS hovoria že na stanici musí byť vždy minimálne jeden astronaut na západnej a jeden kozmonaut na ruskej strane
Na Sojuzu MS-16 byl v původním složení Japonec se dvěma Rusy. Teprve po odkladech amerických lodí Japonce nahradil Američan.
Podle jednoho článku na SFN to z nejsvětší pravděpodobností udělají. Takže se prostě jeden rus vymění za američana a rusové to udělají ještě moc rádi.
No zatím to na mne dělá dojem, že NASA se ze všech sil snaží, aby Boeing letěl s posádkou jako první.
S tím Starlinerem jsou celkem drsný. Poslat neotestovanou loď rovnou k ISS, to zavání pořádným průšvihem.
Ne a ne a ne. Na tuhle trollovinu zatrolenou neskocim 😉
Docela jste mě svým komentářem pobavil. No ono to až takové trolení není, akorát bych vyměnil „neotestovanou“ za… no prostě loď propadla u řidičské zkoušky, což je u taxíka docela problém. Já jsem jim to (Boeingu) odpustil, vzhledem k povaze závady, jež Starliner potkala. Ovšem do té doby, než přišla informace, že ani systém RCS nefungoval nominálně. A to už považuji za závažnější problém a přikláním se na stranu těch, co si myslí, že OFT by se měl opakovat. Ať to stojí kolik peněz chce, vytahovat teď tuhle kartu je akorát tak jízdenka do pekla.
Dobrý den,
“ ani systém RCS nefungoval nominálně“
jsou k tomu, prosím, někde podrobnosti?
Takhle z hlavy vám zdroj neřeknu, mluvilo se o tom, že RCS motory nedosahovaly nominálního tahu, trysky se při dlouhých zážezích přehřívaly a některý motor nefungoval vůbec.
Třeba zde.
Prave ze pan pouzil termin „neotestovanou“, coz je zjevne trolleni. O problemech s RCS jsem nevedel (nicmene i zde je lepsi si pockat na konecnou analyzu). Dekuji za poskytnuty odkaz! Ja osobne cekam na rozhodnuti od NASA a uprimne dokazu pochopit, pokud se rozhodnou tak a nebo naopak. Oboji ma svoje racionalni oduvodneni. Samotny problem s opozdenym zazehem se domnivam za kompletni opakovani nestoji (na zaklade mych kusych informaci) – neotestovane scenare se mohou vyzkouset pri pristim zkusebnim(!) pilotovanem letu.
Souhlas. Je to na NASA. Osobně mi vadí, že např. u programu Artemis NASA v čele s Bridensteinem hlasitě vykřikuje, jak jdou na Měsíc udržitelně, s dlouhými misemi a přitom mají techniku na jedno použití a první misi v roce 2028 na pár dnů ve stylu Apollo. To samé platí u bezpečnosti. Spousta péče o zdraví kosmonautů a potom předvádějí takovou frašku s Boeingem. Přitom už jednou v tomto krutě selhali (Challenger), tak jsem sám zvědav jaký bude konečný verdikt ohledně OFT.
Nevím o tom, že by Bridenstine proklamoval dlouhodobé pobyty na povrchu Měsíce. Pokud máte odkaz na zdroj této informace, prosím uveďte jej zde. Na všech infografikách z NASA jsem viděl jen krátkodobé mise.
Ohledně termínu první mise v roce 2028 myslíte sněmovní návrh autorizačního zákona? Formulace v návrhu není „v roce 2028“, ale „do roku 2028“.
Zdroj:
https://republicans-science.house.gov/sites/republicans.science.house.gov/files/NASA_AUTH_01_xml.pdf
(strana 10)
A tady je potvrzení, že návrh zákona nezakazuje přistát na Měsíci před rokem 2028.
https://twitter.com/JimBridenstine/status/1222599969653317632
No, na parabolic arc vyšel včera článek, který hovoří o tom, že by zítra měla vyjít předběžná výšetřovací zpráva.
http://www.parabolicarc.com/2020/01/30/boeing-takes-410-million-charge-in-case-of-additional-starliner-flight/
Takže se uvidí, o čem všem tam mluvit budou.
Jinak s těmi RCS mě to taky dostalo. To je fakt mazec.
Popravde som tak cakal, ze Boeing-OFT sa nakoniec nebude opakovat.
Dodatocne naklady pre Boeing vo vyske 410 mil za ich vlastnu chybu v pripade, ze NASA vyhodnoti potrebu opakovania testu je viac ako usmevne 😀
Neviem teda, ako su napisane zmluvy, ale toto mi pride dost zvlastne ?
Horší je, že těch 410 milionů budou nejen náklady na opakování testovacího letu, ale zhruba i částka za každý další let Starlineru navíc.
Pro opravdu komerční turistické výlety to opravdu cesta není.
Tak je aspoň vidět, že tato povedená korporace je opravdu „komerční“ v takovém tom tradičním (skoro bych řekl nejhorším) slova smyslu. V podstatě už po aférách s cestovními letadly tj. ovlivňování FAA si o nich už žádné iluze nedělám.
Co taky s turisty na ISS? Vítězem bude StarShip, naloží 100 lidí, každý dá mega nebo dvě a týden budou kroužit po orbitě. Užijí si pohled na Zemi a beztížný stav a budou spokojeni.
Co s turisty na ISS?
1. oblet ISS, focení
2. zadokování
3. selfie s astronauty
4. autogramiáda
5. videopřenos pro kamarády na Zemi
6. vyhlídka z modulu Cupola (dechberoucí, jak jinak)
7. ubytování v modulu Axiom nebo Bigelow
8. krátké retro svezení historickým Sojuzem nebo jeho replikou
9. retro selfie ve vyřazeném skafandru Orlan
Ne že bych byl zastáncem toho, dělat z ISS pouťovou atrakci, ale bohužel, je to asi výrazně atraktivnější, než vyhlídkový let pro 100 osob.
Letenka na Starship bude samozřejmě za nesrovnatelně nižší cenu. Nejdřív ale musí lítat. Pak bude nějakou dobu jen vynášet Starlinky – jednak tam je mnohem menší riziko, jednak na to nepotřebuje systémy udržování životních podmínek, certifikaci pro lety s lidmi atd. Pak bude muset SpaceX vyvinout a otestovat turistický letový profil, aby půlka lidí nezkolabovala na géčka. A taky bude muset být mnohem spolehlivější, než jakýkoli nisič současnosti. To vše zabere nějaký čas.
Není to částka za každý let Starlineru. Boeing počítá do těch 410 milionů dolarů i náklady, které mu vznikly na vyšetřování anomálie, implementaci nápravných opatření, narušení programu a další práce mimo rozsah běžných provozních nákladů programu po OFT.
Zdroj:
https://starlinerupdates.com/starliner-teams-analyzing-orbital-flight-test-data-as-preparations-continue-for-next-flight/
Co je na nákladech za opakovaný test, obecně nákladech za cokoliv, úsměvného? Vás překvapuje, že to něco stojí?
Usmevne su tie „dodatocne naklady“.
NASA si u Boeingu objednala testovaciu misiu. Za nu uz Boeing dostal zaplatenu nejaku cast a cast mal dostat po uspesnom ukonceni misie. Boeing nesplnil vsetky body, ktore boli zazmluvnene a uz prepocitava „dodatocne naklady“, ktore chce pytat od NASA ak bude musiet misiu opakovat. Nezda sa to byt usmevne ? 🙂
Odkud máte informaci, že Boeing chce/ by chtěl ty náklady uhradit po NASA?
Podle zdroje uvedeného v článku si Boening vytvořil v účetnictví rezervu na náklady spojené s případným opakovaním mise. Jak vám z toho plyne, že to chce zaplatit po NASA?
Moja chyba, zle som to z clanku pochopil.
Dobrý den
Pokud NASA povolí let Boeingu , i přes selhání testovacího letu, tak at si nehaj tu hromadu řečí o bezpečnosti (simulace místo testů). Je vidět že NASA a Boeing jsou příliš propojené.
Přeji hezký den
Nevidíme do naměřených údajů, proto bych se do takto ostrých prohlášení nepouštěl.
Tak na jednu stranu kdyby to byl pilotovaný let tak posádce by se nic nestalo a pravděpodobně by mohla včas zasáhnout a celá mise by byla úspěšná. Na druhou stranu je pravda že se neodzkoušelo vše včetně připojení k ISS. NASA si to všechno musí pořádně vyhodnotit zda je to dostatečné a jestli je potřeba opakovat tuto misi či nikoliv.
po informaciach o pretazeni RCS pre mna pada aj ta posledna utecha, ze posadka by si s tym poradila. Pokial RCS nezvladne spolahlivo nadmernu zataz, tak aj posadka ma obmedzene moznosti. Napriklad povedzme ze pri priblizeni k ISS sa pretazi pocitac (si vymyslam teraz) a posadka musi rucne stabilizovat lod. To bude vela zazehov RCS, a za chvilu im jaci alarm…
CST-100 pre mna osobne zacina vyzerat ako kolosalny pruser. Dvojnasobny rozpocet, dvojnasobna cena za kreslo, pritom sa takmer nic realne netestovalo, a co sa testovalo tam bol problem – palivova sustava, zlyhany padak pri PadAborte, zlyhany testovaci let a navyse tomu takmer odisiel RCS system. A ceresnicka na zaver – superopatrna NASA, co doteraz pozadovala bezprecedentnu bezpecnost, zrazu meni kurz a zvazuje do tohto zjavneho nedorobku posadit ludi. Vetrim dalsi velky „vylobbovany“ pruser 🙁
Zdá se mi to jako příliš pesimistický pohled, ale opravdu to vypadá, že Boeing je hodně zkostnatělý a co není schopen zvládnout vlastní invencí (bodejť taky v takovém kolosu), to řeší zkratkami ala ovlivňovaní dozorových orgánů, ať už FAA nebo v tomto případě NASA… V zájmu kosmonautiky nezbývá než doufat, že z toho žádný průšvih nebude – akorát se prodlouží termíny a americký daňový poplatník zaplatí víc.
V případě podobné situace v oblasti dopravních letadel, do kterého tentýž poplatník může nic netušíc sednout, je to ovšem už o dost horší představa…
Já si myslím, že ten důvod proč NASA zvažuje neopakovat OFT Starlineru je poměrně jednoduchej. Jde jim o to, aby obě lodě byly připravený současně kvůli možnosti výskytu nějaké anomálie u jedné z nich a následného uzemnění. Jeden takovej problém u Atlasu nebo F9 a NASA je rázem opět bez lodi což nechtějí riskovat a zároveň, pokud je není problém Starlineru kritický, nechtějí zdržovat SpaceX, pokud jim vše klape. Nevím, je to pouze můj odhad, ale myslím, že logiku dává…