V loňském roce začala firma SpaceX budovat na nízké oběžné dráze obří družicovou síť Starlink, která má umožnit vysokorychlostní a spolehlivé připojení k internetu prakticky odkudkoliv. V letošním roce by se mělo budování této sítě rozběhnout naplno – každý měsíc nás čekají dva starty Falconů pro tento účel. Však by se možná už koncem letošního roku mohli zákazníci v severní Americe dočkat spuštění pilotního provozu této služby. V noci na úterý nás čeká další start s družicemi Starlink a v tomto článku Vám přineseme všechny důležité informace, které s touto misí nějak souvisí.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Na floridskou rampu číslo 40 vyjel Falcon 9 už v sobotu 4. ledna odpoledne našeho času. Za zmínku stojí, že nosič se vydal vstříc simulaci předstartovních činností a s tím spojeným statickým zážehem v kompletní konfiguraci, tedy i s připojeným nákladem. Tuto praxi SpaceX opustila po nehodě s družicí Amos 6 v září 2016 a od té doby provádí zážehy bez připojeného nákladu. Jenže každé pravidlo má své výjimky – třeba loď Crew Dragon byla na Falconu při statickém zážehu, jelikož by se v případě problémů dokázala motory SuperDraco sama zachránit.
A druhou výjimkou jsou právě mise s družicemi Starlink. Je to logické – u mise s vlastním nákladem si SpaceX dovolí i věci, které by si s družicí od platícího zákazníka nedovolila. Patří sem třeba statický zážeh s připojeným nákladem, což zkrátí přípravu minimálně o dva dny. Raketa se totiž po statickém zážehu nemusí vracet do montážní haly, aby se k ní mohl připojit náklad, takže se provoz na hojně využívané rampě tolik nezdržuje. Statický zážeh před aktuální misí proběhl 4. ledna večer a SpaceX zakrátko zveřejnila tradiční rekapitulační tweet.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting Monday, January 6 at 9:19 p.m. EST for launch of 60 Starlink satellites from Pad 40 in Florida
— SpaceX (@SpaceX) January 4, 2020
Jak již bylo uvedeno výše, raketa se nevrací do montážní haly, ale zůstává na startovní rampě. Nosič tvoří první stupeň, který má za sebou již tři mise – premiéru si odbyl v září 2018 na misi Telstar 18V, pak letěl 8. ledna 2019 s poslední várkou družic Iridium NEXT a naposledy se představil v květnu loňského roku při premiérové misi družic Starlink. Horní stupeň rakety je samozřejmě zbrusu nový, ale co se aerodynamických krytů týče, tak ty by měly být použity opakovaně. Zatím však netušíme, z jaké mise pochází.
Zdroj: https://live.staticflickr.com/
Startovní okno pro tuto misi je okamžité a nastává 7. ledna ve 3:19 středoevropského času. Meteorologové jsou zatím optimističtí – slibují 90% pravděpodobnost vhodných podmínek. Pokud by došlo k jakýmkoliv problémům, které by způsobily odklad startu, došlo by k posunu o 24 hodin – tam jsou zatím předpovědi počasí o 10 % horší.
Falcon 9 po startu zamíří nad Atlantik a po zhruba dvou a půl minutách hoření se vypne devět motorů Merlin na prvním stupni, který se vzápětí oddělí. Ani tentokrát by neměl chybět pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině, která bude čekat 629 kilometrů od pobřeží. Stejně tak se můžeme těšit i na záchyt jedné poloviny aerodynamického krytu. Bohužel jen jediné – do akce vyrazila pouze loď GO Ms Tree. Její mladší sestřička GO Ms Chief podle dostupných informací při minulém pokusu o zachycení obou polovin utrpěla blíže nespecifikovanou závadu a zůstává tedy v přístavu. GO Ms Tree tedy zkusí 730 km od pobřeží zachytit jednu polovinu klesající na padáku, druhá bude lodí GO Navigator vylovena z vody.
Soudě podle letového profilu předchozí mise se dá odhadovat, že horní stupeň svým prvním zážehem dosáhne parkovací dráhy. Po zhruba 45 minutách od startu přijde čas na druhý zážeh – půjde zřejmě opět jen o dvousekundové fouknutí, které však stanoví finální dráhu. Konkrétní údaje se samozřejmě dozvíme, až když SpaceX zveřejní tradiční press-kit se všemi informacemi.
Zdroj: https://www.heavens-above.com/
Dá se očekávat, že i v tomto případě se využije metoda, kterou SpaceX vyzkoušela při minulé misi. To znamená, že družice budou odděleny na velmi nízké oběžné dráze – jen 290 kilometrů vysoko. Vlastními iontovými motory se pak přesunou na vyčkávací dráhu ve výšce 350 kilometrů. Tento manévr má jednoduchý důvod – pokud by ve várce 60 družic byla nějaká nefunkční či neovladatelná, tak by nezvládla vystoupat na vyšší dráhu – zůstala by na velmi nízké oběžné dráze a v krátkém čase by shořela v atmosféře.
Dvacet družic by se pak z vyčkávací dráhy přesunulo na dráhu provozní ve výšce 550 kilometrů. Zbylá čtyřicítka družic pak bude čekat více než měsíc, než se zemskou precesí upraví jejich dráha. Když poté další dvacítka vystoupá do výšky 550 kilometrů, bude kolem Země obíhat v jiné rovině než první dvacítka. Zbylých dvacet družic na vyčkávací dráze si počká opět více než měsíc a poté se přesunou do výšky 550 kilometrů a obsadí další oběžnou rovinu.
Aktuální várka čekající na vypuštění se má (stejně jako ta listopadová) od té první (květnové) lišit. Na květnovou misi totiž letěly družice, které SpaceX označuje jako prototypy. Aktuální družice mají některé systémy vylepšené. Každá družice váží 260 kilogramů a nabízí dvojnásobek vysílacích svazků a 4× vyšší přenosovou kapacitu. Další potěšující novinkou je, že družice prošly modernizací, která zajistí, že na konci jejich služby zanikne v atmosféře 100 % konstrukce – u prototypu to bylo maximálně 95 %.
Zdroj: scx2.b-cdn.net/…/1-inthisscreen.jpg
Asi nejzajímavější novinka se netýká všech šedesáti družic, ale pouze jedné jediné. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell totiž před časem oznámila, že jedna z družic bude při této misi testovat nový povrch – spekuluje se o černém nátěru – který má snížit odrazivost družic na oběžné dráze. Po prvních startech družic Starlink se totiž ozval nemalý počet amatérských i profesionálních astronomů, kteří vyjádřili své obavy z toho, že jim odrazy světla ze Starlinků naruší pozorování a snímkování. Tady je potřeba říct, že žádné závazné předpisy pro odrazivost družic neexistují. SpaceX tedy tyto kroky dělá v dobré víře a dobrovolně, aby vyšla vstříc nesouhlasným hlasům, ačkoliv k tomu nemá žádnou povinnost.
Jak již bylo uvedeno na začátku článku, SpaceX chce v letošním roce opravdu intenzivně šlápnout do pedálů. Ostatně jen v lednu bychom se mohli dočkat ještě dvou startů pro tuto družicovou síť. Mise Starlink 1-3 je zatím plánována na polovinu měsíce, mise Starlink 1-4 pak na konec ledna – vyloučit se samozřejmě nedá skluz na únor, ale i tak je to úctyhodné tempo.
Zdroj: https://www.elonx.cz/
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ENcoSsaXkAY708d?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/ENc9yPpXsAAgE15?format=jpg&name=medium
https://live.staticflickr.com/1878/43690848045_46dea73686_k_d.jpg
https://www.heavens-above.com/StarLink.aspx
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2019/1-inthisscreen.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/05/satellite__ANTENNA.jpg
Zdravím,
narazil jsem na menší záhadu, a chtěl bych poprosit, zda by mi to někdo moudrý nedokázal vysvětlit. Týká se to deorbitace pokusných družic Starlink. Snažil jsem se najít nějaký web, kde by byly informace, kdy, kde, co shoří při vstupu do atmosféry. Našel jsem tuto stránku:
http://www.satview.org/spacejunk.php
Tabulka se doslova hemží předpovídanými zániky družic Starlink, ale překvapivě včetně těch, které byly vypuštěné naposled. Například Starlink-1021 a mnoho dalších již od 19. ledna. Přitom jsou zatím na úplně normálních drahách. A zdá se mi divné je posílat dolů takto brzy.
Pak mne zaujala ještě jedna věc, pro změnu zde:
http://stuffin.space/
Když jsem zde vyhledal všechny objekty z posledního startu s družicemi Starlink, tak tam je všech 60 družic a 4 objekty typu odpad (Falcon 9 debris), na mírně se lišících drahách. Čekal bych tam jen jeden kus – horní stupeň vcelku. Ale toto vypadá, jako by z rakety něco odpadlo – nejspíš nějaká udělátka pro vypouštění satelitů? A ta se postupně díky různému tvaru a hmotnosti dostávají na jiné dráhy?
ad 2. dotaz – jeden kus bude horní stupeň, ty zbylé budou souviset s vypuštěním, na straně bloků družic ve složeném stavu jsou vidět dlouhé podélníky, které je mají podle všeho zamknout do pevného bloku, po vypuštění tam nejsou, patrně se odhazují
Žiadny druhý stupeň sa po štartoch Starlinkov na orbite nenecháva, vždy sú deorbitované. Tie štyri objekty označované ako Falcon 9 debris sú dlhé istiace tyče, ktoré držia počas štartu Starlinky pokope.
Aha, díky za vysvětlení!
Jasně, jsem úplně zapomněl, že je to nízké LEO, díky za opravu
Je možné, že SpaceX chce vyzkoušet deorbitaci pár kusů hned na začátku. Možná dané kusy postihla nějaká závada, těžko říct.
Ohledně druhého dotazu bohužel nedokážu odpovědět.
Ten web netreba brať veľmi vážne, nemá žiadne bližšie informácie o reálnom stave Starlinkov, ich zánik predpovedá „by default“, ako keby to boli mŕtve objekty. Prečo to tak robia, netuším.
Aha, děkuji, to dává smysl.
Zkuste calsky.com. Je tam snad všechno. Jen to chce přepnout položku „astronomical experience“ z hobby na astronomer, aby se vypisovalo víc informací.
Paráda. Čtvrtý let a přistání stejného stupně. Doufám že vše klapne a ja si udělám malou oslavu. Děkuji za info.
Rádo se stalo, snad budete mít důvod k oslavě. 😉
Tak konečně začíná pořádná párty. Věřím, že rok 2020 se jedinou bude označovat za začátek nové éry kosmonautiky a odpálení konstelace Starlink bude jedním z důvodů.
A taky věřím, že v přímém přenose sledujeme zrod největšího majetku lidských dějin, ve zkratce, že brzo z Elona prostě bude nejbohatší člověk světa.
Bylo by to fajn. 😉
Nedokázal by někdo určit/spočítat, jestli to bude po startu a prvním oběhu viditelné z ČR? Na půlce republiky má být jasno a mě to laickým odhadem vychází, že by družice mohly být vidět cca kolem 5 a potom 6:40 ráno 7.1.
Ono není potřeba spěchat, jelikož družice budou vyčkávat několik týdnů na zmíněné vyčkávací dráze. I dnes jsou z ČR večer vidět družice z listopadového startu, které se zatím nepřesunuly do výšky 550 km. 😉
pri poslednom starte starlink letel horny stupen nad nasim uzemim asi 20 minut po starte. to samozrejme bolo este pred vypustenim druzic a bohuzial bolo u nas zamracene. predpokladam, ze bude trajektoria podobna aj teraz, kedze sa leti znova na drahu so sklonom 53 st.
No, taky mě to už napadlo.
Po první start jsem dělal „předpověď“ na druhou noc z výšky a počtu oběhů, ale nejistota byla veliká, nebýt jiných, tak bych „vláček“ těžko viděl, než se roztahal.
Tenhle start to opravdu vypadá na možné ranní přelety a mě by zajímalo, jak taková doslova „halda“ bude vypadat.
„Pro“ hraje to, že při startu s Floridy se letí na SV a při sklonu dráhy cca 50 stupňů se družice octnou v nejsevernější části své dráhy právě nad Evropou. Ovšem při každém dalším oběhu se pod družicemi Zeměkoule pootočí o asi 22 stupňů v délce.
„Proti“ je to, že dráha je nízká, takže aby bylo něco vidět, musí být slunce „ne moc hluboko“ pod obzorem. Pro 240 km to vychází na 15 stupňů (při pozorování v zenitu), tj. od 6:15 SEČ. Směrem na východ dřív – z hlediska pozice pororovatele i směru pohledu.
Navíc menší výška –> menší oblast kde jsou družice nad obozrem + nižší elevace + míň času na pozorování.
Když to někde najdu, dám vědět do diskuze. Heavens-above má v takovýchhle případech reakční dobu v řádu dnů.
Bohužiaľ, na základe predbežných TLEs zverejnených na satobs.org to vyzerá tak, že tentokrát nebude možné Starlinky z našich končín pozorovať v najbližších dňoch vôbec.
Ľudia,ako je to s tým starlinkom?Ako viem,že je to globálna internetová sieť,že bude možné zachytiť signál na púšti,na horách,arktíde,vo výške,v pohybe a na slabšom zariadení a silný signál.Koľko rokov bude trvať to vypúšťanie?Koľko si bude Musk účtovať za ten internet,aby bol ziskový?
Celá síť by se měla budovat cca do roku 2028 a pak se začnou nahrazovat vysloužilé družice za nové. Cenovou politiku zatím neznáme, ale koncem roku by měl Starlink začít nabízet omezené služby zákazníkům v severní Americe – to bychom se už něco mohli dozvědět.
No to je zase komedie. 14 příspěvků v diskuzi a z toho 5 (více než třetina) od selfspammera pana Majera.
Vážený pane, mohu se zeptat, co je špatného na tom, že odpovím na komentář v diskusi? Já to považuji za slušnost. Napsání komentáře stojí čas mne, nikoliv vás. nevím tedy, co se vám nelíbí a opravdu moc rád se nechám poučit, děkuji předem za vysvětlení a odpověď.
Nevím jak to myslel „LOL“, ale za mě není na odpovědích na dotazy v diskusi špatného nic. Ani na opravování faktických chyb, děkování za pochvaly nebo na krocení sprosťáků.
Jenže Vy v poslední době masivně reagujete i na celkem „normální“ názory, které se Vám nelíbí. A někdy i dost agresivně.
Samozřejmě je to jen Vaše věc. Ale působí to divně. Neznám jiného autora, který by takhle aktivně zasahoval do diskusí. Svůj názor většinou vyjádří v článku a nemají potřebu to samé opakovat znovu a znovu ještě v diskusi pod ním.
Pokud čtenář nepochopí sdělení v článku, pak mu to vysvětlím ještě osobně. A jestli je to agresivní? No většinou se snažím reagovat podobným stylem, jaký má jako komentář, na který reaguju. Když je někdo slušný, reaguju slušně. A když ne, tak na hrubý pytel hrubá záplata. Někdy sklouznu k trochu drsnějšímu stylu, když odpovídám na něco, co již bylo x-krát zodpovězeno.
Víte, já jsem dříve reagoval na úplně všechny komentáře – ať už pod videi, nebo pod články. To už se samozřejmě nedá stíhat, ale přesto cítím, že je to diskuse pod mým článkem a tudíž bych se o ni měl starat, reagovat, vysvětlovat, usměrňovat atd.
A tohle je přesně důvod, proč je registrace potřebná …
Přesně tak, dokonce bych se přimlouval za mazání podobných příspěvků které nenesou žádnou informaci k diskuzi.
Bohužel to už je fakt i v mých očích cenzura. To bychom tady za chvíli mohli nechávat jen pochvaly a byli bychom odtržení od reality. Vím, myslíte to dobře, ale podobnými nenápadnými ústupky to postupně začíná.
Jsem rád, že znáte hranice.
Nejsem samozřejmě neomylný, ale snažím se pokud možno domýšlet důsledky případných rozhodnutí.
Áááá, tady někdo panu Lolíkovi šlápl s registrací na kuří očičko 😀
Dobrý den
doufám v brzký patý let/přistání(znovu použití) jednoho stupně F9 a mnoho dalších poté. 🙂
Hezký den, také se těšíme!
Taky držím palce, možná budu koukat na přímý přenos, záznam to jistí.
Jinak na Starlink se upřímně těším, snad bude časem dostupný i u nás. Nevíte o to něco?
Pekne sa to rozbieha,držím Muskovi palce!!!Bude sa na čo tešiť.
Zcela určitě bude letošní rok plný úžasných momentů.
ako astonomovi a astrofotografovi amaterovi sa mi tento projekt paci cim dalej, tym menej. dufam, ze vsetkych 60 kusov aj s nosicom skonci v oceane, a nielen tento…
Váš názor mi připomíná omezené dělníky, kteří za průmyslové revoluce ničili parní stroje ve strachu, že jim vezmou práci. Tohle je prostě technický vývoj a přát SpaceX havárii, to je skutečně velmi hloupé. Na našem webu prosazujeme technologický rozvoj. Pravda, může to s sebou nést občas nějaké menší komplikace, ale ty přínosy za to stojí. Aspoň bude o důvod víc rozjet kvůli astronomům rozjet stavbu velkých kosmických teleskopů když nebudou moci pozorovat ze Země. Podobné technologické události je potřeba brát jako výzvu k posunu dál a nikoliv jim omezeně přát havárii.
Moj nazor vam moze prist akokolvek hlupy, obmedzeny alebo iny, ja vam ho neberiem. Rozumiem, ze niekomu staci svet vnimat cez prizmu monitora a internetu. Su vsak aj ini ludia. Navyse si asi neviete predstavit situaciu, ked clovek investuje niekolko tisic eur do astro-foto vybavenia a zrazu mu niekto jeho konicek pokazi. Cela europa (a husto obyvane konciny kdekolvek na svete) nie je na tom s jasnymi nocmi velmi dobre a starlink to pokazi este viac.
Uz nezanedbatelne mnozstvo profesionalnych astronomov spozornelo nas snahami spx, a im ide skutocne o miliony eur vrazene do pozemnych pristrojov, pozorovacieho casu a publikaci. Ak by existovala alternativa k pozemnej vizualnej a radiovej astonomii vo vesmire, tych kritickych hlasov by bolo ovela menej. Ziadna alternativa k obrovskym pozemnym ‚vizualnym‘ a radiovym dalekohladom sa v najblizsich 20 rokov nechysta; a to by som sa chcel velmi mylit!
Ta technologia, o ktorej tak krasne rozpravate, sice pojde dopredu, ale veda (skutocny motor vedeckeho pokroku) sa ocitne na druhej kolaji.
O důvod víc, aby se do zpracování snímků více zapojili programátoři, kteří vyvinou opravné algoritmy pro odstranění stop družic. Znovu říkám – berte to jaký podnět k technologickému posunu Vašeho koníčku. Ve výsledku to může najít využití i jinde.
Algoritmy, hoci aj nie dokonale, uz existuju. No za to sa plati a celkom slusne.
Argument, ze ja mam brat SpX aktivity ako impulz k rozvoju svojho konicka, je rovnako relevantny ako moje tvrdenie, aby SpX investovalo do vyvoja satelitov, ktore budu prijatelne aj pre ostatnych (astronomov amaterov a profesionalov), zivotnemu prostrediu, atd.
Bol by som zvedavy, kolko skalnych fanusikov si kupi internet od SpX. Dufam, ze mesacne to bude pod 20eur (s dvojrocnou viazanostou aj s prijmacom).
No vidíte, tak se aspoň ty algoritmy mohu vylepšit, případně mohou vzniknout jejich alternativy zdarma.
Víte, SpaceX nemá žádnou zákonnou povinnost se o tohle starat. Nic ji k tomu nezavazuje, ale i přesto se snaží – v aktuální šedesátce je jedna družice, která bude testovat méně odrazivý povrch. Znovu opakuji – dělají to ze své dobré vůle, aniž by je to byla jejich povinnost. Neexistují žádné právní předpisy zabývající odrazivostí družic. SpaceX tyhle vstřícné kroky dělá dobrovolně.
Já bych do toho určitě šel. Velice by mne těšilo, že mohu přispět svým dílem k technickému rozvoji a třeba i ke kolonizaci Marsu. Záleží samozřejmě na podmínkách – ceny, stabilita, rychlost atd.
Nezlobte se, ale to už je trochu přes čáru argument. Dokud po silnicích projelo jedno auto za den, rychlostí 10 km/h, taky nebyly potřeba nějaké speciální předpisy pro auta.
Ale dnes by víry v dodržování nějakých základních pravidel vyjel na silnice s hustou dopravou jen sebevrah.
Já jsem pravičák, je proti mému přesvědčení omezovat druhým svobodu a práva, ale opravdu je udržitelná třeba současná hustota osobní přepravy na silnicích – v každém autě jeden člověk ?
A není náhodou Starlink to samé v bledě růžovém ? Starlink je technický úspěch, ale zároveň je to i kulturní a ekologická tragédie. (jak moc ničivá bude záležet mimo jiné na výšce finálních orbit – jak velkou část nočních hodin bude tento světelný smog vidět na obloze)
Starlink není filantropický vědecký projekt na kterém závisí osud lidstva* a SpaceX není neziskovka. Jde o tvrdý byznys – na hraně ziskovosti, takže i kdyby byl Elon úplný lidumil a zlatíčko (což si řada i jeho vlastních zaměstnanců rozhodně nemyslí) tak astronomům ustoupí jen pod silným tlakem novinářů a veřejného mínění (tak jako tomu bylo i do této chvíle).
Kdyby Elon chěl být frajer a kámoš s astronomy, tak sníží celkový počet družic výměnou za vyšší výkon a kapacitu na jednu jednotku (ale pravý opak je pravdou – on žádá o licenci na ještě vyšší zahuštění sítě těmi stejnými družicemi)
*to nejnutnější a krizové globální internetové připojení už dnes dokáží zařídit GEO satelity a Iridium. Zatímco Starlink cílí převážně na komerci a zábavu.
Pokud to SpaceX přinese finance pro cestu k Marsu, pak jen houšť a větší kapky. A co se Vámi popisovaných problémů v dopravě týče – souhlasím, že dopravní zácpy jsou problém. Proto vítám snahu Boring company, která vytvoří tunely urychlující a usnadňující dopravu v metropolích.
Zdravím „tmáře“ i „progresivisty“, můžete mi prosím vysvětlit, jaký je z pohledu astronomie rozdíl mezi Starlink satelity a letadly, kterých je ve vzduchu neustále (deseti)tisíce? Je to jen v tom, že jde na Zemi najít místa, kde letadla (tolik) nelétají, ale satelity z principu přelétávají všude? Nebo jde ještě o něco jiného?
Předpokládám, že nic jako „koridory“ nebo naopak „rezervace“ na LEO asi vytvořit nelze, že? 🙂
Lietadla su blikajuce plosne ‚bestie‘ uplne odlisne od hviezd. Starlinky su ciary s minimalnou hrubkou a neustale svietiace usecky s jasnostou porovnatelnou s jasnostou hviezd. Ak je zrejmy rozdiel, tak to treba naprogramovat. A to sa, az tak dokonale, zatial nikomu nepodarilo.
Když nad tím tak přemýšlím, tak úplně stejné problémy musí dělat i hmyz či ptáci létající po obloze. Jasně, jsou mnohem menší než letadla či družice a navíc neodráží světlo, ale zase jsou k teleskopům mnohem blíže. Kamarád astronom mi asi před rokem ukazoval dlouhoexpoziční fotku, na které byla vidět stopa kroužící sovy. Říkám si tedy, že Starlinky jsou jen jedním z vlivů, který může astronomům vadit – všechny by se daly vyřešit přesunutím observatoří mimo zemský povrch, byť je to běh na dlouhou trať, dá se to brát jako podnět k technologickému pokroku.
1. Jako amatérskému fotiči oblohy se mi za několik let do záběru nepřipletlo letadlo ani jednou ! Zatímco čáry od družic už dnes zkazí asi každý desátý subsnímek (mluvím hlavně o letním období, kdy v našich šířkách jsou téměř všechny družice na naší obloze osvícené celou noc).
2. Téměř všude na světě létají letadla nejkratšími trasami mezi dvěma letišti, takže i když de iure jsou přikázané letecké koridory už asi 20 let zrušené, tak stejně většina (civilních) letadel letí v pomyslném koridoru – nejkratší trasou z bodu A do bodu B.
V Praze a okolí to možná bude horší (tam ale stejně mnohem víc vadí velmi silný světelný smog velkoměsta), ale ve zbytku republiky jsou tyto pomyslné koncentrace letadel – „koridory“ celkem předvídatelné a přinejhorším se dá teleskop namířit na jinou část oblohy (tak jako by to astronom udělal třeba v případě kdy je část oblohy zatažená).
Tento „plán B“ samozřejmě nevyloučí rušení ani od dnešních družic, tím méně to bude fungovat na velmi hustou síť Starlinku.
PS: pro některé astronomické observatoře vysoko na severu či jihu může být útěchou, že orbity Starlinku mají omezenou inklinaci – ta síť neobsahuje polární dráhy (= není doopravdy globální). Za polárním kruhem už by většina oblohy měla být bez Starlinkových družic.
Ano, s těmi vyššími zeměpisnými šířkami máte pravdu, navíc, jak správně píšete, ten hlavní problém bude jen v létě pár dní kolem slunovratu. Po zbytek roku jen asi dvě hodiny kolem soumraku a úsvitu. Podle mého je to opravdu bouře ve sklenici vody.
Jak píšu i níže, rozhodně nejde o pár dní. U nás je to s vědeckou jistotou nejméně týden, ale až 5 týdnů kdy u nás není hluboká, pravá noc a družice opravdu svítí nonstop.
Ale protože družice jsou o kus výš než atmosféra, tak si troufnu říct že prakticky celá noc bude u nás rušená (vlastně už je) od začátku května do konce srpna. To je třetina roku !
Zrovna ta nejlepší a nejzábavnější část roku, kdy nemusíte lézt ven navlečený do deseti vrstev oblečení (o zamrzání techniky a baterií nemluvě).
Celkem drsné, ale chápu vás. Ono až si začnou stavět svoji konstelaci další firmy včetně Číny a Indie, budou křičet i ti, co vás dnes přirovnávají k omezeným dělníkům.
A až se to celé někomu povede rozstřelit, budeme mít po legraci všichni, nejen astronomové.
No nevím, já nejsem zaujatý tím, co kdo dělá. Držím palce všem kosmickým hráčům bez rozdílu.
Litanie astronomů nad počmáranou oblohou při každém startu Starlinku už mi začínají ehm. nebavit. Ony ty snímky „zkažené oblohy“ s hustou spletí čar vypadají efektně, ale existuje jich jen pár – proč asi? Protože je to výsledek pečlivé expozice a neméně pečlivého zpracování! Ty družice v provozním stavu jsou rozfrcané nad celým globusem, na hranici viditelnosti očima za soumraku a většinu noci neviditelné ve stínu Země.
Daleko větší zločin proti kráse oblohy je každá výbojka, svítící bilboard, osvětlené prázné parkoviště, diskotéka. O tomhle problému se začíná mluvit, a protože jde i o zdraví a o peníze, tak se to možná přestane časem zhoršovat. Rozhodně je to řešitelnější (stačí zhasnout) než CO2 z uhlí. Ale to jsem odbočil 🙂
A až těch družic budou v různých konstelacích opravdu desítky tisíc a astronomové budou mít opravdu problém, řekneme jim: Měli jste se bránit na začátku, teď už je pozdě.
🙂
Pořád platí, že cca 75% noci není žádný problém, družice ruší foto jen za soumraku a rozednění. Navíc je pravděpodobnost přeletu snímanou oblastí (nějaká ta prostorová minuta) pořád hodně malá, stačí exponovat přerušovaně a dotčené snímky vyřadit. Reálný problém je u vědeckých pozorování typu přechodů exoplanet, tam pomůže jen dobrá databáze a automatizované porovnání s naměřenými daty, aby se vyloučily falešně pozitivní nálezy. Jinak začnou mít spousty hvězd najednou spousty exoplanet s nápadně podobnými dobami oběhu 🙂
To záleží na roční době (zejména v našich šířkách) a na výšce orbity družice.
Troufnu si říct že od začátku května do konce srpna svítí u nás družice celou noc.
Vždyť nejméně týden kolem letního slunovratu (na jihu čech u lipna) až po skoro dva měsíce (na sever od šluknova) u nás ani není pravá noc !
Samotná atmosféra není v té době dost hluboko ve stínu. A družice jsou ještě o kus výš…
Skuste si oprasit geometriu (pripadne najst na nete simulaciu, ako by to mohlo vyzerat v buducnosti) a takmer rovnomerne nacrtnut 12k, satelitov na obeznu drahu v roznych vyskach ako si to predstavuje SpX. Uvidite, ze budete prekvapeny ako domyselne, zial v neprospech pozorovani, to maju vymyslene. A to SpX planuje navysit pocet starlinkov na 40k.
Astronomovia sa ozyvaju, pretoze maju odovodnenu obavu z poctu starlinkov. Alebo si to predstavujete tak, ze budu drzat hubu a krok lebo SpX? Takato doba tu uz bola, a nemyslim, ze by niekto chcel, aby sa vratila.
S poslednym odstavcom sa neda, len suhlasit.
Jen doplnění k těm 40k družicím. SpaceX momentálně počítá se sítí 12k družic. Zahájila však jednání o dalších kusech, protože zatím neví, kolik družice bude pro síť optimální. Možná to tedy bude 12k, možná 15k, možná 20k. Cokoliv nad 12k je pouze rezerva z toho balíku, o kterém se právě jedná.
Dobrý den, vůbec se v tomto nevyznám, takže dotaz je čistě laický. Dnes večer někdy po šesté hodině jsem viděla světelné body, které se v řadě za sebou pohybovaly směrem od západu k východu. Rozestupy mezi body byly většinou pravidelné, jejich počet byl v desítkách. O co se mohlo jednat? Mohly to být družice, které byly nedávno vypuštěné na oběžnou dráhu? Děkuji za reakci.
Hezký den,
šlo o družice Starlink vypuštěné v listopadu – je to tedy stejný systém, o kterém je tento článek. 😉
Tyhle monstrózní akce s desítkami tisíc družic tlačené společností SpaceX dnes určitě nejvíc těší Čínu. Takováto síť se jim bude hodit jako sůl, takže je jasné, že si svoji určitě postaví. Otázka tedy není zda, ale kdy přesně začnou. Stejně jako má svoji vlastní čínskou analogii google search, google maps, google streetview, facebooku, japonských vysokorychlostních železnic, bude mít i vlastní vysoce hustou síť tisíců komunikačních družic na nízkých oběžných drahách s Internetem. A radost má proto, že ten případný odpor světové veřejnosti proti tak obrovskému množství satelitů v jejich síti (které samozřejmě mohou skvěle sloužit i jako špionážní) krásně otupila už SpaceX s programem Skylink.