Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.

Let do vesmíru lidskému tělu nesvědčí…
Let do vesmíru má pro organismus astronauta celou řadu nepříznivých důsledků. Dlouhá doba pobytu v prostředí mikrogravitace vede například k ubývání svalové hmoty, ubývání kostní hmoty a ke snižování výkonnosti kardiovaskulárního systému. Výše jmenované změny jsou těmi nejmarkantnějšími. Pravdou však je, že v lidském organismu neexistuje nic, čeho by se kosmický let, většinou v negativním smyslu slova, netýkal.

Luca Parmitano a Chris Cassidy při jednom z rutinních ultrazvukových vyšetření na palubě ISS. Ultrasonografie se na ISS využívá k širokému spektru experimentů a vyšetření od pohybového systému až po systém kardiovaskulární. Ultrazvukových zařízení se v průběhu času využívalo několik typů. Nejnověji je to Vivid Q od firmy GE.

Luca Parmitano a Chris Cassidy při jednom z rutinních ultrazvukových vyšetření na palubě ISS. Ultrasonografie se na ISS využívá k širokému spektru experimentů a vyšetření od pohybového systému až po systém kardiovaskulární. Ultrazvukových zařízení se v průběhu času využívalo několik typů. Nejnověji je to Vivid Q od firmy GE.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Mikrogravitace hraje také významnou roli v distribuci tělesných tekutin v organismu. To se týká i krve. Už dlouhou dobu víme, že dochází k přesunu tělesných tekutin z dolních partií organismu do partií horních. To má řadu nepříjemných důsledků. Věděli jsme, že v důsledku změn v distribuci krve v dolních končetinách, jsou astronauti těsně po návratu z vesmíru ohroženi vznikem embolie. Nová studie však ukazuje, že problém není jen v žilním systému dolních končetin.

Scott Kelly vyšetřuje ultrazvukem svou jugulární žílu v průběhu cvičení v podtlakových kalhotách

Scott Kelly vyšetřuje ultrazvukem svou jugulární žílu v průběhu cvičení v podtlakových kalhotách
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ve své studii vědci zkoumali 11 astronautů, pobývajících na palubě ISS. Ti podstoupili několik ultrazvukových vyšetření levé vnitřní jugulární žíly (vena jugularis interna – je velká žíla „na krku“, která odvádí krev z mozku, obličeje a hlavy do podklíčkové žíly, horní duté žíly a poté do srdce – pravé síně srdeční, chcete-li…). Vyšetření bylo prováděno před, v průběhu a po ukončení kosmické mise.

Překvapivé výsledky…
Výsledky ultrazvukových vyšetření, zejména ty, které byly prováděny přímo na palubě ISS, lékaře překvapily. Ukázalo se, že v jugulární žíle dochází k zpomalení toku krve směrem k srdci, jejímu městnání a pozor, dokonce ke zpětnému toku! To může být potenciálně nebezpečná situace. Tyto hemodynamické poměry v jugulární žíle mohou vést ke vzniku krevní sraženiny. Ta se pak může dostat do srdce a následně do plic, kde může způsobit plicní embolii, tedy životu nebezpečný akutní stav.

Průtok krve v levé jugulární žíle od normálního průtoku, přes městnání/stagnaci krve až po zvratný tok (shora - dolů).

Průtok krve v levé jugulární žíle od normálního průtoku, přes městnání/stagnaci krve až po
zvratný tok (shora – dolů).
Zdroj: https://cdn.jamanetwork.com/

Že nejde o žádnou legraci se ukázalo, když u jednoho z astronautů byla tato sraženina přímo při vyšetření na palubě ISS a u druhého po návratu na Zemi. Jak však sami lékaři ujišťují, není třeba dělat paniku. Výzkum tohoto problému pokračuje a vědci na něj nyní více zaměří svou pozornost.

Kosmická medicína zlepšuje lékařskou technologii a také poznání….
I když výsledky této studie jsou nečekané, nejsou náhodné. Tenhle výzkum vznikl původně z toho důvodu, že si astronauti stěžovali na potíže s viděním během kosmického letu, které u některých z nich pokračovaly i nějaký čas po návratu z vesmíru. I toto je problém, který na své vyřešení teprve čeká.

Každopádně ale nejsme daleko od pravdy když konstatujeme, že lety do vesmíru nám o našem organismu přinesou ještě mnoho zajímavých informací. A jsem si jistý, že řada z těchto poznatků pomůže později zachraňovat životy pacientů na Zemi.

Zdroje informací:
https://www.nbcnews.com/
https://jamanetwork.com/

Zdroje obrázků:
https://www.thesun.co.uk/wp-content/uploads/2019/06/NINTCHDBPICT000493896628.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/iss036e035761.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hhc_research2.jpg
https://cdn.jamanetwork.com/…&Key-Pair-Id=APKAIE5G5CRDK6RD3PGA

Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů, 5.0 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 1 363 times, 6 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (9 votes cast)
(Visited 1 363 times, 6 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů”

  1. Tom napsal:

    Malá chybka. 😉

    “toku srdce směrem k srdci”

  2. Ladislav Ch napsal:

    Pro dlouhodobý pobyt na orbitě nebo na cestě k Marsu by problém vyřešilo vytvoření umělé gravitace odstředivou silou. Jakýsi válec nebo prstencový tunel by po roztočení určitou úhlovou rychlostí měl na svém povrchu dostředivé zrychlení odpovídající tomu tíhovému na povrchu země. Počítám-li dobře, na poloměru 20 m by to byla jedna otáčka za deset sekund. Směrem do středu válce na “vyšších patrech” by měla umělá gravitace hodnoty nižší. Tak mohutnou konstrukci však současná kosmonautika z ekonomických důvodů vytvářet nemůže.

    • Pavel Boháček-autor napsal:

      I umělá gravitace a její vliv na fyziologii člověka je předmětem výzkumu. Psal jsem o tom tuším tady na Kosmonautixu… mrkněte Děkuji za poznámku…

    • Cx napsal:

      Aby to fungovalo, musí to mít několik set metrů v průměru, jinak na nohy a hlavu budou působit dost rozdílné sily a člověku to nebude dělat dobře.

      • atlas napsal:

        Tak mozu umelu gravitaciu pouzivat len v spanku.
        Cize si lahnu, a gravitacia bude mat rovnake ucinky na cele telo.
        A 8h gravitacie denne by mohli stacit na regeneraciu.
        Plus nemusia mat 1g, staci aj menej, myslim ze tu som niekde cital ze okolo 1/3g je uz fajn pre telo.

        • Jiný Honza napsal:

          To, jestli by na eliminaci negativních vlivů stavu beztíže stačilo 8h centrifugy denně, případně jen 1/3G vám dnes nikdo přesně neřekne. A bez velké odstředivky ve vesmíru, kdy by mohly probíhat dlouhodobé pokusy (ideálně na lidech), to nikdo nebude vědět ani v budoucnu. A je to docela škoda, protože pořád vlastně nevíme, jestli lidé dokáží dlouhodobě žít na Měsíci a Marsu.
          To že to nejde ve stavu beztíže už víme docela dlouho a tenhle článek je další střípek, který to dokládá.

          • Atlas napsal:

            Suhlasim, treba to vyskusat.
            To s tymi 8h, je len taky moj osobny tip, zeby to bol taky dobry kompromis medzi velkostou takeho modulu a ucinkom na cloveka.
            Skoda ze modul na iss bol zruseny a o dalsom neviem.
            Cize asi tak skoro sa nedozvieme ake g a pri aky podmienkach je pre cloveka pri cetach vo vesmire ok.

          • Radim Pretsch napsal:

            Centrifuga navrhovaná pro ISS nebyla určená pro výzkum vlivu beztíže na lidský organismus. Člověk by se do ní nevešel, byla určená jen pro laboratorní vzorky.

      • Jiný Honza napsal:

        Myslíte, že by to člověku nedělalo dobře víc, než stav beztíže? 🙂

    • athlo napsal:

      Ani na Marsu neni uroven gravitace te zemske, natoz na Mesici.

  3. Štěpán napsal:

    Taky jedna drobná poznámka-ultrazvukove zařízení se nazývá sonografem, tuším. Trochu by to zkrátilo na délce popisku, ale dávám to sem spíš pro rozšíření obzoru 🙂 jinak hezký článek

    • Pavel Boháček-autor napsal:

      Ano, správně se jedná o tzv. ultrasonografické vyšetření, čili sono, USG atd… Volil jsem vzhkedem k zaměření stránky, které není primárně medicínské termín ultrazvuk… Děkuji za poznámku.

  4. ptpc napsal:

    Ďakujem za výborný článok! 🙂

Zanechte komentář