Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.
Přesně 26. prosince v 19:14 SEČ proletí Parker solar Probe kolem Venuše ve vzdálenosti 3010 km nad povrchem planety. Gravitace Venuše ji zpomalí a čtvrtý průlet perihelem 29. ledna 2020 proběhne ve vzdálenosti 19,4 milionu km od viditelného povrchu Slunce. Při prvních třech průletech byl perihel ve výšce 24,8 milionu km.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
„Tyto gravitační manévry způsobují extrémní změny oběžné dráhy, které jsou nezbytné k tomu, aby se Parker Solar Probe dostala blízko ke Slunci,“ říká Yanping Guo, návrhová manažerka navigace mise Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Lab v Laurelu, stát Maryland a dodává: „Celkem sedm průletů kolem Venuše je plánováno v unikátní sekvenci. Každý z průletů je pečlivě plánován tak, aby nejen přinesl nezbytnou změnu oběžné dráhy, ale také aby sonda dorazila k dalšímu průletu kolem Venuše.“
V rámci příprav na dnešní gravitační manévr naplánoval pozemní tým z APL malý korekční manévr, který sonda vykonala 8. prosince. Úkolem tohoto zážehu bylo přesné navedení Parker Solar Probe na požadovanou průletovou dráhu. Jakmile bude průlet Venuše dokončen, čeká na sondu další korekční zážeh. Ten se postará o jemné doladění dráhy pro čtvrtý průlet perihelem.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/wp-content/uploads/sites/274/2019/12/VGA-diagram2-1.png
https://upload.wikimedia.org/…/2000px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png
Za 34 dnů doletí od Venuše skoro ke Slunci, to je pěkné svezení.
Ale i tak je dobře, že je tato mise nepilotovaná 🙂
Mise dokládá obrovské rozdíly v technologii, které jsou mezi jednotlivými agenturami. Příkladně JAXA má problém k Venuši jen doletět a NASA ji využívá jako prak a létá si kolem jako by se nechumelilo.
Nepřekrucujte fakta – u sondy Akatsuki nebyl problém k Venuši doletět. Problém nastal při vstupu na její oběžnou dráhu. Předvedl jste argumentační faul – nedělejte to, prosím.
Samozřejmě doletět ve funkčním stavu. V případě AKT to znamenalo zbrzdit rychlost a vstoupit na orbitu a to se nepovedlo, že se sondu podařilo zachránit a uvést na náhradní zcela odlišnou dráhu než v plánu je sice chvály hodné, ale neznamená to, že sonda doletěla poprvé k Venuši ve funkčním stavu. PSP při každém průletu musí nejen přesně trefit koridor, ale provést korekce před a po průletu. Pokud by to jen jednou selhalo, byl by asi problém a možná i konec s přibližováním ke Slunci. Již to předvedla bezchybně 3x. A to zcela odhlížím od drastického prostředí kterým prolétá, takovou zátěž AKT neměla a selhala. Technologickým rozdílem chápu v případě obou sond, že AKT měla jeden úkol a PSP jich má před sebou sedm. A to pomíjím rozdíl v koridorech, kam se se sondy musí trefit aby splnily cíl mise.
Pokud se nemýlím, tak sonda láme rekordy v dosažené rychlosti a tím ukazuje, jak je obtížné přiblížit se ke slunci.
Řekl bych to jinak. Čím dál vyšší rychlostí v perihelu nic nedokazuje, jen fakt, že nebeská mechanika funguje. Sama sonda na tom postupném urychlování nemá žádnou zásluhu. Dokonce se paradoxně snaží využívat Venuše ke snižování své rychlosti. A až samotná gravitace slunce ji rekordně urychluje. Takže bez brždění by nebylo urychlení 🙂
Měl bych otázku ohledně výzkumu. Je možné, aby PSP mohla během průletu kolem Venuše toto těleso zkoumat? Nebo jí to vysoká rychlost vůči objektu nebo přístroje nezaměřené na výzkum planety neumožňuje?
Řekl bych že to není nemožné, ale vzhledem k přístrojovému vybavení sondy by asi nic extra cenného nezjistila. Navíc sondě v době blízkých přiblížení ke Slunci ukládá data do paměti a pak je i několik týdnů odesílá na Zemi. Nebylo by tedy moc rozumné, aby tuto činnost přerušila kvůli výzkumu, který zřejmě moc nových informací nepřinese.
6*$