LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

Většina těchto částic, kterým se také říká mikrometeoroidy, má velmi malou hmotnost, která se počítá na mikrogramy, takže jejich rozměry můžeme přirovnat ke středně hrubému písku. Jejich rychlost je však ohromná – vůči Zemi cestují rychlostí až 64 000 km/h. Ira Thorpe vedl skupinu vědců z Goddardova střediska, která z datech z mise LISA Pathfinder, která fungovala mezi roky 2015 a 2017, objevila celkem 54 kolizí. Modelování nárazů pomohlo vědcům určit, jaký druh objektu tato zrnka uvolnil.

Získané výsledky jsou ve shodě s existujícími teoriemi vzniku blízkozemních mikrometeoroidů. Nejvíce těchto zrnek do okolí Země uvolní krátkoperiodické komety, jejichž oběžné dráhy jsou ovlivněny Jupiterem.  Komety s delší periodou, jako byla třeba Halleyova kometa se na prachu zaznamenaném sondou LISA Pathfinder podílely také, jen v menší míře. Nová měření pomohou vylepšit modely rozložení prachových částic, což vědci využijí při mnoha studiích – od zkoumání fyzikálních principů vzniku planet až po vyhodnocování rizik kolize pro současné i budoucí sondy.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lpf_impact_3.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu”

  1. Fantasta napsal:

    Malinko mi nesedí mikrogramová hmotnost středně hrubého písku – asi tak o tři řády. Zrníčko krupicové mouky má řádově 1 až 10 miligramů, červená krvinka 5 až 8 mikrogramů a třeba streptokoky kolem jednotek mikrogramu. Omluvám se za trochu OT, ale je to myslím zajímavé upřesnit .

  2. KarelTv napsal:

    Zajímavý článek o vynalézavém využití dat měření ze sondy pro vědecký účel se kterým se vůbec nepočítalo ! 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.