ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“

Hera bude muset po startu srovnat svou oběžnou dráhu s dráhou, po které obíhá Didymos. Ten krouží kolem Slunce po dráze, na které jeden oběh trvá 770 dní. V nejbližším bodě (perihelu) se nachází jen deset milionů kilometrů od oběžné dráhy Země, v bodě nejvyšším (afelu) se nachází daleko za oběžnou drahou Marsu – skoro 2× dál, než kolik činí vzdálenost Země od Slunce. Při cestě k cíli tedy Hera proletí kolem několika planetek z Hlavního pásu planetek.

Středisko ESOC (European Space Operations Centre) vytipovalo seznam parametrů, které by měly objekty splňovat, aby představovaly vhodný cíl. „Pro objekt o velikosti 2 – 5 kilometrů bychom při využití hlavní kamery Asteroid Framing Camera na sondě Hera cílili na vzdálenost průletu. Blízká přiblížení jsou užitečná, jelikož umožňují pozorování planetek z úhlů, které jsou ze Země nedosažitelné,“ říká Michael Küppers, vědec pracující na misi Hera.

Přesné zamíření se bude hodit už v den startu, bude důležité, kolik pohonných látek bude k dispozici po jemných úpravách dráhy. Bude důležité i to, jak přesně bude sonda schopna upravit svou dráhu pro případné průlety. Velkou roli na výsledek bude mít samozřejmě nosná raketa Ariane 6, která Heru vynese do meziplanetárního prostoru.

V ESOCu se profesor Fitzsimmons a jeho tým pustili do analýz mnoha možností průletů, až se dostali k výčtu sedmi kandidátů (planetky s označeními 10278, 69330, 114139, 115401, 203894, 513286 a 203276). A právě těchto sedm objektů by nyní měli amatérští astronomové pozorovat. „Pouze u třech těchto objektů známe jejich průměr a albedo (odrazivost povrchu),“ říká Fitzsimmons a dodává: „U žádného z nich neznáme rotační periodu. Tohle je něco, o co se amatéři mohou pokusit a pro nás tyto hodnoty změřit, hlavně u těch jasnějších objektů.“

Pro evropskou kosmonautiku nepůjde o první zkušenost s průletem kolem planetky na cestě k hlavnímu cíli. ESA si to už vyzkoušela u mise Rosetta, která v letech 2008 a 2010 proletěla kolem planetek Šteins a Lutetia, když mířila vstříc kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda tehdy dostala vítanou možnost vyzkoušet si fungování všech palubních přístrojů nanečisto ještě před příletem ke kometě v roce 2014.

Dva rozdíly by tu však byly – velikost a délka cesta. Rosetta byla s rozloženými fotovoltaickými panely dlouhá jako nákladní auto a její přelet od Země k cíli trval deset let. Hera bude mnohem menší – ESA přirovnává její rozměry k obyčejnému stolu a k cíli zamíří mnohem přímější cestou, takže k cíli dorazí už dva roky po startu. Průlety kolem planetek nemohou být zaručeny, ale po vědecké stránce by to byl příjemný bonus – zvlášť když je možné zapojit komunitu amatérských astronomů, kteří mohou pomoci vybrat potenciální cíle.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/2018/06/testing_deflection/15359917-7-eng-GB/Testing_deflection.jpg
http://www.esa.int/…/images/2019/02/didymos_orbit/19243541-1-eng-GB/Didymos_orbit.jpg
http://www.esa.int/…/19659981-1-eng-GB/Didymos_and_Didymoon_pillars.jpg
http://www.esa.int/…/9980345-2-eng-GB/Lutetia_at_Closest_approach_fullwidth.jpg