Jméno kosmonauta Alexeje Leonova bude navždy spjato s počátky pronikání člověka do vesmíru. Pokud se chcete seznámit s jeho neuvěřitelným životním příběhem nebo dramatickými situacemi zvláště při prvním letu Voschod 2, doporučujeme přečíst vynikající texty Ondřeje Šamárka: zde nebo zde. Alexej Leonov nás minulý měsíc navždy opustil. Pojďme si jej teď připomenout ne zcela standardním způsobem – jeho podpisy na fotografiích a dalších materiálech, které s jeho životem souvisí. (Všechny jsou z osobní sbírky autora.)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Moc sympatický pán, klamající tělem. V reálu byl velký tvrďák a skvělý kosmonaut. A slušný malíř, jako Alan Bean. Tak jsem si pustil Vremja pěrvych. No jo, hrdinové mládí odcházejí …
Měl dvakrát neobyčejné štěstí. Poprvé : pokud by letěl z Sojuzu-11, určitě by zahynul a podruhé : pokud by se mu nepodařilo vstoupit do nafukovací komory Voschodu, nebo na pokusy dostat se tam rezignoval a oznámil to Zemi, byl by i s komorou odstřelen a zahynul též.
Jo byl to takový ruský analog amerického Guse Grissoma. Hodně zkušeností, riskantní akce. Jen měl více štěstí než ten Gus.
Možná, že měl toto štěstí i potřetí : těsně před letem Apolla-8 k Měsíci stála na ruském kosmodromu loď Zond připravená pro oblet Měsíce, pro technické závady musela zpět do montážní haly a nepilotovaná stejně počátkem roku 1969 explodovala.
Rusové sice tvrdí, že se od samého počátku jednalo o nepilotovaný test, ale kdo ví?, Rusové svá kosmická prvenství časovali dle letového kalendáře Američanů a Leonov byl kandidát č. 1 jak na oblet tak i na přistání na Měsíci. Pokud by do stroje v listopadu či prosinci 1968 vstoupil, šlo mu potřetí o holý život.
Ale kdež. První let je vždycky bezpilotní. Ovšem kdyby ten první let vyšel tak v tom následujícím Leonov mohl sedět. On to risknout chtěl. Mohl letět v úspěšném Zondu 5 v září 69, tedy o tři měsíce dřív než Američani. Mohl být prvním tvorem, který oblétl Měsíc a bezpečně přistát zpátky na Zemi. Místo něj jsou těmi prvními obratlovci co se bezpečně po obletu Měsíce vrátili zpět na Zemi právě ty dvě želvy ze Zondu 5.
Úspěšný Zond 5? Projděte si tu improvizovanou hrůzu, kterou by Leonov musel během letu zpět k Zemi absolvovat. No proč ne, v Apollu 13 si taky užili. Ovšem neprožili balistický vstup do atmosféry s 25G. A to kvůli nefunkčnímu motoru, takže museli cestou k Zemi vytrvale brzdit orientačními tryskami. Bez toho by loď shořela. Úspěšná byla až sedmička.
Není to pravda, bezpilotní let nepředcházel raketoplánu / americkému / a ani Apollu-8, tj. obletu pilotované americké lodi kolem Měsíce či k Měsíci, dokonce, pokud se nemýlím ani CM/SM Apolla na LEO před Apollem-7 vůbec nebyla.
Alois: To je nedorozumění. Nepsal jsem o Apollu (s tou třináctkou je to jen tak na okraj), ale o Zondu 5. Ten musel brzdit orientačními tryskami kvůli nefunkčnímu motoru, v atmosféře sestupoval balisticky s pro člověka asi smrtícím přetížením. A že plně úspěšná byla až sedmička, to jsem měl na mysli samozřejmě taky Zond. Napsal jsem to trochu zmateně.
O.K.
„Brzdit orientačními tryskami“. No tak to teda muselo fakt „moc“ pomoct. A želvičky to v pohodě přežily.
Viděl jsem o něm dobrej film https://www.csfd.cz/film/58088-vremja-pervych/prehled/
Pak taky doporučuju ze stejný série film o Gagarinovi
Ta známka na motivy Leonovovy malby mě vrátila do dětství, kdy jsem je sbíral. Právě tuto mám z nějakého důvodu zafixovánu v paměti hodně. Pokud si to celkově vybavím, tak v sérii byl mimo jiné ještě Lunochod a sonda Mars na Marsu. Určitě jsem ale nevěděl, že jde o Leonova. Prostě kosmonaut poletujícící vesmírem na špagátu 🙂
Vůbec bych nebyl proti, kdyby pan Přibyl občas připravil nějaký třeba jen kratší článek o tom, jaké podpisy mu přibyly do sbírky nebo jakého kde potkal kosmonauta a jaké to bylo, jako to dřív dělával na svém blogu.
Díky za tip§ Budu nad tím přemýšlet. Domníval jsem se, že tyto informace patří spíše (právě) na osobní blog, kolem nějž vznikla jistá komunita – nikoliv na přece jen serióznější informační server s mnohem širším záběrem. Ale: nikdy neříkej nikdy…
Zaujala mě ta známka s „něco jako Voschod“. Do kdy byl vlastně design lodí Vostok a Voschod tajný? Viděl jsem víc takových napodobenin.
Do Veletrhu v Paříži v roce 1967. Utajování se nelze divit, jednalo se o upravenou špionážní družici a v případě nosiče, který tam byl též odtajněn o vojenskou ICBM. Navíc u Voschodu, který měl stejný konstrukční základ jako Vostok a do něhož našlapali tři kosmonauty v teplácích, tajili zprvu i váhu, což invokovalo fámy, že mají třímístnou loď třídy apollo, kterou Američané ještě v operačním stavu neměli.
Ten malej Přibyl je dokonalej.
Dal jsem si záležet…