NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Vozítko bude mít za úkol ujet několik kilometrů a s pomocí čtyř vědeckých přístrojů, mezi kterými je i metrový vrták, bude odebírat vzorky materiálu a měřit koncentraci vodního ledu na různých místech. Podle aktuálního plánu by se měl VIPER dostat na Měsíc v prosinci roku 2022 a NASA očekává, že bude sto dní sbírat data, která se použijí k vytvoření první globální mapy rozložení vodního ledu na Měsíci.
Zdroj: https://www.nasa.gov
„Klíčem k životu na Měsíci je voda – stejně jako na Zemi,“ říká Daniel Andrews, projektový manažer mise VIPER a ředitel inženýrské sekce Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley a dodává: „Díky potvrzení přítomnosti vodního ledu na Měsíci před deseti lety se dnes již ptáme, zda Měsíc obsahuje dostatečné množství vody, abychom na něm mohli jednou žít. Tohle vozítko nám pomůže odpovědět na mnoho otázek, které máme. Zajímá nás třeba, kde voda je a kolik jí tam máme k dispozici?“
Program Artemis má představovat začátek nové éry, ve které roboti a lidé spolupracují, aby v oboru kosmických letů posunuli hranice možného. Ve spolupráci s mezinárodními partnery a soukromými firmami se NASA snaží o dosažení trvale udržitelné přítomnosti na Měsíci, která by později mohla umožnit i cesty k Marsu a dál.
Vědci již dlouho považovali lunární póly za nadějné oblasti pro přítomnost vodního ledu, který právem představuje pro případnou lidskou výpravu mnoho výhod. Nejde jen o pití, ale po elektrolýze vody by kosmonauti získali kyslík k dýchání, případně směs kyslíku a vodíku pro pohon raket nebo palivových článků vytvářejících elektrickou energii pro průzkumná vozítka a další systémy. Díky sklonu měsíční osy se u pólů nachází trvale zastíněné oblasti, kde se kumuluje led. Jde o materiál, který sem při nárazech dopravily komety a planetky, ale nezanedbatelným zdrojem může být také interakce slunečního záření s lunárním regolitem. Led se zde postupně hromadí, aniž by ho roztavily sluneční paprsky.
V roce 2009 NASA navedla horní stupeň Centaur na kolizní dráhu s Měsícem, aby došlo k dopadu do oblasti jižního pólu. Náraz vyvrhnul značné množství materiálu, který analyzovala jednoúčelová sonda LCROSS. Ještě než narazila do Měsíce, poslala na Zemi potvrzení, které se stalo přímým potvrzením přítomnosti vodního ledu. Podle dostupných údajů by zda mohlo být až několik milionů tun zmrzlé vody.
Vědci nyní chtějí porozumět celé oblasti a podstatě rozložení vodního ledu. Stejně tak stojí i o další přístupné zdroje jiných látek, které by se daly využít. Pokud budeme vědět, co se v oblasti nachází, budou se snáze vyvíjet postupy pro extrakci a sběr těchto látek. „Je úžasné, že budeme mít rover, který pošleme do nového a unikátního prostředí jižního pólu Měsíce, aby prozkoumal, jak přesně zde můžeme získávat vodu,“ popisuje Anthony Colaprete, vědec podílející se na misi VIPER a dodává: „VIPER nám prozradí oblasti s nejvyšší koncentrací i to, jak hluboko pod povrch se budeme muset dostat, abychom k vodě získali přístup.“
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Aby vědci získali co nejvíce informací, které použijí k odhalení záhad jižního pólu, bude vozítko zkoumat různé druhy prostředí a vliv světla a tepla. Má tedy prozkoumat oblasti, které jsou převážně osvětlené, ale i místa, kam slunce svítí jen málo. Nevyhne se ale ani lokalitám, kam slunce nesvítí vůbec. Jelikož bude sbírat informace o množství vody na všech místech, bude možné odvodit, kde se může led nacházet i na jiných místech Měsíce.
V době, kdy rover pojede po povrchu, bude neustále využívat palubní přístroj NSS (Neutron Spectrometer System), který dokáže detekovat přítomnost podpovrchového ledu. Jakmile budou získané údaje nadějné, rover zastaví a použije svůj metrový vrták TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain), který připraví firma Honeybee Robotics. S pomocí vrtáku pronikne do zmíněné metrové hloubky a odebere zde vzorky. Tento materiál pak využijí dva zbývající palubní přístroje – hmotnostní spektrometr MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) vyvinutý na Kennedyho středisku a infračervený spektrometr NIRVSS (Near InfraRed Volatiles Spectrometer System), o který se postará Ames Research Center. Právě MSolo a NIRVSS určí složení vzorku a změří koncentraci potenciálně přístupných zdrojů včetně vody.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/03_viper_hi_res_explore.jpg
https://upload.wikimedia.org/…and_north_pole_%28right%29.webp.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/viper_rover_mgru_in_rockyard1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/6/67/Water_Detected_at_High_Latitudes_on_the_Moon.jpg
Aby nedošlo k mylným představám ohledně velikosti (většina čtenářů pravděpodobně nevlastní golfový vozík, protože nežijeme na Floridě), tak se jedná o dvoumístné autíčko, které má i prostor pro zavazadla.
Takže zas tak malý ten rover nebude – nejspíš bude srovnatelný s tím z mise Apollo.
Díky za upřesnění velikosti. Osobně bych řekl, že LRV byl větší, ale zase asi ne o tolik. A hlavně, to už bych zbytečně rýpal, základní rozměry jste trefil.
To já bych spíš hádal na úspornou velikost.
Golfový vozík rozměru qodgolfusa.com nebo golfovevoziky.cz/golfove-voziky-elektricke
Vždyť se podívejte na ty náboje kol s výplety.
Navíc hádám zapouzdření všeho souvisícího s pohybem v té bedně – viz kompaktní tvar kvůli ztrátě tepla.
Takže golf se po padesáti letech vrátí na Měsíc. To by zcela jistě potěšilo prvního golfistu na Měsíci kterým byl druhý člověk a současně první Američan v kosmu, taktéž pátý člověk na Měsíci, americký astronaut z první sedmičky, admirál Alan Bartlett Shepard Jr., slavné paměti.
Jízda roveru se soláry v trvale temných lokalitách bude nová výzva. Vrtání tam sice určitě probíhat nebude, ale průšvih by byl, kdyby se v tom místě z nějakého důvodu nečekaně zdržel a musel nějak déle manévrovat.
No nevím, zrovna ta trvale zastíněná místa jsou asi největší kandidáti na nalezení vody. Tam by bylo škoda nevrtat. O to větší to bude výzva.
S tím souhlasím, v trvale zastíněných místech se asi dá očekávat ledu nejvíce. Na druhou stranu vrtání bude energeticky náročné. Ale když bude rover disponovat pořádnou baterií, která umožní bez slunečního svitu dojet na místo, provést vrt a poté vyjet ze stínu ven (navíc to celé za extrémního mrazu, co ve věčně temných lokalitách panuje), tak by to snad šlo. Ale nesmí se vyskytnout velké komplikace a žádné zbytečné zdržování a manévry.
Právě tahle věc mi na celém konceptu vrtá hlavou: nejvíce vody se očekává v trvale zastíněných místech (čím více slunečního svitu, tím větší pravděpodobnost, že voda vysublimovala). Než rover dojede do takového místa, chvíli to potrvá. Cestou bude měřit = spotřeba energie. Na místě bude vrtat = další spotřeba. A teď se při vrtání vyskytne problém. A co když bude takového druhu, že bude bránit roveru v návratu. Baterie se vybije – mise končí? Detaily se mi nepodařilo najít.
Tak on se může pořádně nabít přímo před vjezdem do temnoty. Ale jinak samozřejmě. Pokud by se mu v té oblasti vybila baterie, je konec.
Jak hluboko chtějí zajíždět do kráterů? Třeba by stačil nějaký menší „nouzový“ panel na 5m tykadle, aby viděl na sluníčko prakticky pořád.
Jinak jsem našel, že ty díry jsou i pár set metrů hluboké:
https://www.lpi.usra.edu/lunar/lunar-south-pole-atlas/
Dle velikosti, náklad pro FH?
Zajímavý nápad, ale netroufám si odhadovat. nikde jsem neviděl specifikace přistávacího zařízení.
Měl by to být jeden z komerčních landerů – https://www.space.com/nasa-viper-moon-rover-launching-in-2022.html
Ale o nosiči se zatím nepíše. Klidně by to zvládl i Vulcan, jestli se nepletu.
Ano, bude to lander z programu CLPS, ale přesně jak píšete, konkrétní model zatím nebyl oznámen.
Jestli to nebude těžší než to vypadá, mohlo by to bez problému letět i na Atlasu nebo F9. A taky dalších raketách, které ze politických důvodů asi nepřipadají v úvahu.
Btw, nějaké nové info o emdrive?
O ničem nevím.
Zajímalo by mě, jestli mají v NASA na to vymýšlení názvů nějaké zvláštní oddělení, nebo zda na to mají jenom software 🙂