První pilotovaný Crew Dragon si může prodloužit pobyt

První posádka pro misi DM-2, Bob Behnken a Doug Hurley

Pokud se to podaří, stráví američtí astronauti Bob Behnken a Doug Hurley na Mezinárodní kosmické stanici mnohem více času, než si původně mysleli. Jejich zkušební mise DM-2 měla být původně pouze testovací pro ověření kosmické lodi, na což stačí jen pár dní. Zástupce agentury NASA před pár dny uvedl, že NASA tuto možnost zvažuje a rozhodně není vyloučena její realizace. Nastíněný scénář prodloužené mise DM-2 je jednou z možností, jak zajistit, že ISS bude obydlena americkými astronauty i poté, co příští rok vyprší dohoda, kterou NASA uzavřela s Ruskem ohledně míst v lodích Sojuz. Na stole je podle slov administrátora Jima Bridenstina i přikoupení dalších křesel.

Poslední ruskou lodí, ve které má NASA zajištěné místo, je Sojuz MS-16, který má startovat v březnu 2020, pro kterou se používá také označení Sojuz 62S podle pořadí lodí na stanici. Posádka této lodi zatím nebyla veřejně oznámena, ale ví se, že na potenciální start v Sojuzu začátkem roku 2020 trénovala americko-japonská posádka. NASA zajišťuje přístup na stanici (a také zpátky na Zemi) nejen svým astronautům, ale i těm z evropské ESA, kanadské CSA a japonské JAXA.

Transportní loď Sojuz

Transportní loď Sojuz
Zdroj: spaceref.com(kredit: Roscosmos- Oleg Novickij)

Naše poslední místo, tedy poslední v Sojuzu, které máme zajištěné díky dohodě s Roskosmosem, je skutečně Sojuz 62S,“ přiznal na páteční tiskové konferenci Kirk Shireman, programový manažer kosmické stanice z NASA a dodal: „Odstartuje v březnu příštího roku a vrátí se zhruba v říjnu, tedy někdy za rok. To je poslední kus, na který máme kontrakt.“ Termíny startů nových pilotovaných kosmických lodí od soukromých firem Boeing a SpaceX se posuzují již několik měsíců. NASA však již od dubna neuvedla žádné jejich aktualizace – a to i přesto, že již dříve slíbila, že podobné aktualizace bude vydávat zhruba jednou za měsíc.

Stále je tu velká nejistota toho, kdy budou tyto nové lodě připravené k převozu lidí na stanici a zpět. To bylo důvodem, proč NASA už dříve souhlasila s tím, že se první pilotovaná testovací mise lodi Starliner od Boeingu protáhne až na šest měsíců. Díky tomu mají testovací pilot Boeingu Chris Ferguson a astronauti NASA Mike Fincke a Nicole Mann přejít do dlouhodobé posádky, která provádí na stanici výzkum, vychází do volného prostoru, přijímá zásobovací lodě a dělá další běžné činnosti.

Posádka mise Boeing CFT - zleva Eric Boe - Nicole Aunapu Mann - Chris Ferguson

Posádka mise Boeing CFT – zleva Eric Boe – Nicole Aunapu Mann – Chris Ferguson
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Máme schůzky o tom, kdy budou Boeing a SpaceX připraveni k letu,“ říká Shireman a dodává: „Samozřejmě, pracujeme s těmito firmami a celým programem komerčních pilotovaných lodí, abychom nejen porozuměli tomu, kde jsou, ale také abychom mohli poskytnout těm chlapíkům maximální flexibilitu, aby mohli využít tolik času, kolik skutečně potřebují. Potřebujeme, aby létali bezpečně. Ano, potřebujeme, aby létali, ale ještě důležitější je, aby to bylo bezpečně.

Návratová kabina lodi Starliner pro pilotovanou testovací misi CFT před environmentálními zkouškami.

Návratová kabina lodi Starliner pro pilotovanou testovací misi CFT před environmentálními zkouškami.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Poslední objednávka křesel v Sojuzech stála NASA více než 80 milionů dolarů za křeslo. Peníze šly pochopitelně ruské kosmické agentuře Roskosmos. Jakmile začnou SpaceX a Boeing létat pravidelně, dostanou se NASA a Roskosmos do úplně jiného vztahu – bez vzájemného placení by měli v ruských Sojuzech dál létat Američané a na oplátku by do amerických soukromých lodí usedli ruští kosmonauti. Dohoda pomůže zajistit, že na ISS budou schopni dorazit jak Rusové, tak i Američané. Tato zastupitelnost se může hodit v případě nehody Sojuzů, Starlinerů či Crew Dragonů.

Jenže tato nová dohoda nezačne platit dokud lodě Starliner a Crew Dragon nebudou plně certifikovány. Ke splnění tohoto ultimátního milníku musí každá loď dokončit minimálně jeden testovací let ke stanici s posádkou na palubě. „Momentálně nemáme s Rusy žádnou další dohodu na … řekněme zajištění dalších křesel v Sojuzech,“ přiznává Shireman a pokračuje: „Je to něco, o čem jsme přemýšleli. Je to také něco, o čem přemýšleli i sami Rusové. Ale zatím tu není žádná dohoda.

Okamžik přistání Sojuzu, kdy se jen pár metrů nad zemí zažehnou brzdící motory, které vždy zvíří velké množství prachu a zmírní tvrdý náraz na zemi.

Okamžik přistání Sojuzu, kdy se jen pár metrů nad zemí zažehnou brzdící motory, které vždy zvíří velké množství prachu a zmírní tvrdý náraz na zemi.
Zdroj: http://www.esa.int/

Kromě technických, finančních a politických faktorů má nakupování dalších míst v Sojuzech pro NASA i určité legální překážky, které se nemusí vyplatit ignorovat. Nařízení INKSNA (Iran, North Korea, and Syria Nonproliferation Act) zakazuje Spojeným státům objednávat si ruské hi-tech zboží a služby. Primárním důvodem je ruská podpora jaderného a armádního programu v Íránu a Sýrii. Kongres nad dopadem nařízení na NASA zavřel oči a povolil výjimku do konce roku 2020. Jenže pokud by došlo k nákupu dalších křesel, prodloužil by se kontrakt s Ruskem až do roku 2021.

Nejenže potřebujeme kontrakt s Roskosmosem, ale kromě toho také opravdu potřebujeme i akci od amerického Kongresu,“ přiznává Shireman a dodává: „Na těchto věcech pracujeme.“ Ve čtvrtek dále uvedl, že NASA a SpaceX nyní probírají možnost prodloužení mise DM-2 lodi Crew Dragon na několik měsíců, ačkoliv podle původních plánů měla trvat jen asi týden. „Je to něco, o čem jsme přemýšleli. A také je to něco, o čem přemýšleli i ve SpaceX,“ zvolil Shireman podobnou formu odpovědi jako u Rusů, načež dodal: „Ale opět ani zde není zatím žádná dohoda. Nahlížíme na to technicky – jaké jsou schopnosti té lodi? Jak je to s tréninkem posádky? Pořád se k těmto věcem vracíme – je to metoda, která se bude hodit u skutečných dlouhodobých misí s rotací posádek. Ale pořád tu není definitivní dohoda.

Posádka mise SpaceX DM-2 - vlevo Robert Behnken, vpravo Douglas Hurley.

Posádka mise SpaceX DM-2 – vlevo Robert Behnken, vpravo Douglas Hurley.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Behnken a Hurley mají tvořit dvoučlennou posádku mise DM-2 a v obou případech jde o veterány amerického oddílu, kteří stanici navštívili při několika misích amerických raketoplánů. Shireman také vysvětlil, proč dostal Boeing souhlas s prodloužením letu už s předstihem. SpaceX totiž původně chtěla na misi DM-2 vyrazit s lodí, která by „dlouhodobé mise opravdu nebyla schopná“. Jenže všechno změnila dubnová nehoda Crew Dragonu z nepilotované mise DM-1. Tato kabina byla při explozi zničena, ale přitom se s ní počítalo pro letošní zkoušku záchranného systému za letu. Tuto mimořádně důležitou zkoušku nebylo možné vynechat a tak byla SpaceX okolnostmi donucena k improvizaci a ke změnám nominací jednotlivých lodí Crew Dragon na různé mise.

Bob Behnken a Doug Hurley pózují ve skafandrech pro loď Crew Dragon.

Bob Behnken a Doug Hurley pózují ve skafandrech pro loď Crew Dragon.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Na zkoušku záchranného systému za letu nakonec vyrazí kosmická loď původně určená právě pro misi DM-2. Tu má nově obsloužit loď, se kterou se původně počítalo pro první ostrý let spojený s rotací posádek na stanici. Tyto ostré lety Crew Dragonu a Starlineru mohou trvat až 210 dní, během kterých jsou lodě připojené ke stanici jako záchranné prostředky pro případ nouze.

Na lodích udělali nějaké úpravy, které vyšly ze zkušeností nasbíraných při zkouškách a tím se celá situace změnila,“ odpovídá Shireman na otázku od webu Spaceflight Now a pokračuje: „To je důvod, proč je nyní (prodloužená mise DM-2) mnohem více probíraná než dříve. Byly to technické důvody, opravdu v tom nic jiného nebylo. Věci se teď změnily a tak se na to díváme znovu. Další věcí jsou samozřejmě harmonogramy, které se vyvíjí a samozřejmě to mění váš pohled na celou věc. Je to opravdu iterativní proces. Každý týden dostáváme další nová data a snažíme se z toho, co máme k dispozici udělat co nejlepší rozhodnutí. Snažíme se také dávat pozor, jak brzo je potřeba udělat nějaká rozhodnutí. A faktem je, že mnohokrát jste nuceni učinit rozhodnutí s nedokonalými daty. Vy to rozhodnutí uděláte a pak se z něj snažíte dostat to nejlepší. A tak to je, právě jsem vám popsal svou práci. Je to něco, co děláme každý den.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2018/08/crew1.jpg
http://images.spaceref.com/news/2017/oo34117552756.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…d78683a781babd281f72a26af7b74b0b&oe=5C755BD5
http://www.esa.int/…/Thomas_back_on_Earth_node_full_image_2.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/SpaceX-Dm-2.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/48496335821_b6cf2b4841_k.jpg

První pilotovaný Crew Dragon si může prodloužit pobyt, 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 4 457 times, 4 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 4 457 times, 4 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


38 komentářů ke článku “První pilotovaný Crew Dragon si může prodloužit pobyt”

  1. Peter P napsal:

    Skoda ze pri testovani tento rok exolodoval Dragonv2. Prva posadka uz mohla letiet. Ale na druhu stranu aspon sa prislo na slabe miesto Dragonu. Urcite to vylepsia. Rozhodne lepsie nez by to explodovalo s posadkou.

    • Jiří napsal:

      Aby Dragon explodoval s posádkou, tak by nejdřív musel mít problém Falcon 9 a to je v současnosti nejspolehlivější používaná raketa. Pokud bude pravděpodobnost selhání každého 1 %, tak selhání obou současně je již jen 1:10000, tedy podobně jako pravděpodobnost úmrtí za jeden rok ježdění v autě. A Musk už jednou zmiňoval, že cílí na spolehlivost jako u letadel a tam žádný záložní únikový systém ani padáky pro pasažéry nejsou. A krásnou větu prohlásil nedávno, že nejspolehlivější systém je žádný systém.

      • Vojta napsal:

        Bohužel nemáte pravdu. K nehodě došlo pří tlakování systému, nikoliv při zážehu. Záchranný systém Crew Dragonu samozřejmě musí být při startu natlakovaný, aby mohl rychle reagovat. Tedy pokud by byl na špici rakety, tak exploduje nezávisle na tom, jak se raketa bude chovat. Možná i před jejím natankováním (což by bylo ještě dobré, protože by tam ještě nebyla posádka), ale přesný postup přípravy ke startu neznám.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Prečo potom nevybuchol pri štarte?

        • Petr Šída napsal:

          To je jen půl pravdy, vybouchl při tlakování pro motory superdraco poté, co se do systému tlakování dostala kapka okysličovadla zbpredchoziho testu motoru Draco

          Takový scénář při startu a vlastně ani na orbitě nastat nikdy nemohl

        • Petr Šída napsal:

          Jo a tlakuje se při náběhu, ne před startem

        • Jiří napsal:

          Aha, děkuji za upřesnění. V tom případě, pokud je kritické selhání systému “1 nebo 2” místo “1 a zároveň 2”, pak by bylo opravdu lepší tam nemít žádný záchranný systém 🙂

          • Petr Šída napsal:

            Tomu nerozumím

            Znovu: k havarii došlo protože před zážehem superdraco proběhly zazehy Draco motoru

            To je sled událostí, který jinde, než na standu nastat nemůže

            A navíc ventily byly nahrazeny součástkou, která selhat tímto způsobem nemůže

      • KarelTv napsal:

        Ale no jo, to že cílí spolehlivost jako u letadel jsou jenom fráze. Přitom původně prosazoval motorické přistání, které je už z principu nebezpečnější než padáky, vysokotlaký systém u kabiny s posádkou a vysouvací nohy skrz přední štít. To všechno jsou naopak složité věci co jdou PROTI bezpečnosti. Když už modernější řešení, tak bezpečnější třeba mohl být i ten miniraketoplán Sierra Nevady, škoda že ho NASA nevybrala.

        • Hawk napsal:

          Dream Chaser by mel letat s nakladem, prvni start cca 1921. Pokud bude spolehlivy predpokladam, ze se vrati do hry pilotovane verze. Preci jen napr. pro turisty je to pohodlnejsi nez zuchnout v kapsli s padaky na zem ci do more a ve vysledku mozna i ekonomictejsi, odpadaji naklady na flotilu pro vylov.

  2. Alois napsal:

    Je sice hezké, že řeší otázku na jak dlouho, ale aktuální je kdy a to neřeší. V seznamu startů je delší dobu bez aktualizace bezpilotní Boing na 28.10. a poté listopadové pilotované lety na 15. a 30. , ale oba s NET. Bylo by na čase, aby alespoň jeden z nich do konce roku letěl, ale vypadá to bohužel bledě.

    • Luděk napsal:

      Oba pilotované lety soukromých am. lodí byly přesunuty na rok 2020, zatím bez přibližného data – snad se v roce 2020 opravdu dočkáme a nebude další nekonečná vlna odkladů.
      Své lety na TG-3 z 2020 na rok 2021 posunula i Čína. Nedá se nic dělat, nezbývá než čekat…

      • Alois napsal:

        Dragon chápu, tam byl ” malérek ” / film Hrátky s čertem /, ale proč se posouvá i Boing, to nechápu.

        • Dušan Majer napsal:

          Podle dostupných informací stále ještě úplně nevyřešili problém se záchranným systémem, který je trápil vloni.

          • Radim Pretsch napsal:

            To je samozřejmě škoda, ale taky jasná odpověď na poznámky typu “vždyť je to jen přifouknuté Apollo”. Jak vidno, jedná se o zcela novou kosmickou loď. Odklady a zdržení jsou opodstatněné.

      • Petr Melechin napsal:

        Pilotovaný let Boeingu je aktuálně v plánu na 17. 12., ale osobně moc nevěřím, že by se to stihlo. https://twitter.com/jeff_foust/status/1181958493676244992

        • Luděk napsal:

          Jak píšu výše v diskuzi, termíny startů obou am. soukr. lodí nejsou známy, jen posunuty někdy na rok 2020.
          Nevím, jak přesně je to s kontrakty NASA/Roskosmos, dříve bylo avizováno, že Američané budou i nadále létat v Sojuzech a Rusové recipročně v Dragonu nebo Starlineru. V nominacích na let Sojuzu MS-17 (10/2020) je C. Cassidy a na let Sojuzu MS-18 (3/2021) T. Marshburn. Pro let Sojuzu MS-19 (9/2021) jsou známa 2 jména Rusů, 3. křeslo zatím nemá přidělené nikdo, Sojuz MS-20 (zřejmě 12/2021) je zatím bez jmenného obsazení.

        • HonzaS napsal:

          Pokud jsem ten tweet pochopil spravne, pak NET 17.12. je planovan NEpilotovany let Starlineru.

      • Hawk napsal:

        Extremni odklady si moc nedokazu predstavit. Financovani ISS je zajisteno do roku 2024, v pripade nejhorsiho scenare by tech misi moc nebylo.

        • Radim Pretsch napsal:

          Myslím, že můžeme počítat s ISS minimálně do roku 2028. Oficiální prodloužení je už “jen” formalita.

  3. jregent napsal:

    ad “NASA však již od dubna neuvedla žádné jejich aktualizace – a to i přesto, že již dříve slíbila, že podobné aktualizace bude vydávat zhruba jednou za měsíc.”

    Tuší se proč je nevýdávají?

    Díkz za článek:-)

    • Dušan Majer napsal:

      Netuším. Možná proto, že sami neznají ty termíny. Možná jsou definovány příliš volně.
      A rádo se stalo. 😉

    • Jirka Hadač napsal:

      V řadě článků na zahraničních serverech se v poslední době píše, že se čeká na zvolení nového zastupujícího administrátora pro pilotované lety. A ten rachot informací v poslední době, kdy o tom veřejně vykládají firmy SpaceX a Boeing bych přisuzoval vystoupení Jima Bridenstina s tou jeho kritikou. Prostě jasně cítí potřebu ty firmy dát najevo, že ony se snaží.
      Po odejití Billa Gerstenmaiera je ve funkci jen jeho dočasný nástupce.

  4. Petr Boček napsal:

    Chápu to správně, že místo v Sojuzu MS-16 má sice zakoupené NASA, ale přenechá ho astronautovi z Japonska, který bude poté dělat výzkumy pro NASA v americkém segmentu?

    • Dušan Majer napsal:

      To se dělá zcela běžně. Jak se píše v článku – v sedadlech, která koupí NASA, létají američtí, evropští, japonští a kanadští astronauti.

  5. Atlas napsal:

    Tipujem ze dokupit miesta z ruska nebude az taky problem aj neskor.
    Predsalen ak by spacex a boeing meskali viac, tak nemat vo vesmire ziadneho americana by bola velka hanba a kongres by vynimku okamzite predlzil.

    • Jirka Hadač napsal:

      Já bych to viděl kapku jinak. Ano, mají zpoždění, obě firmy. Ale když se podíváš, tak jim ubývá seznam co je potřeba udělat a přibývá to, co už udělali, takže ikdyž se zpožďují, tak za chvilku splní vše požadované a NASA bude muset říct, ano, splnili jste mé požadavky, můžete vynést astronauty.
      Tak mě tak nějak napadá, zvládnou se vůbec Bob a Doug vycvičit na půlroční misi? Necvičí se náhodou astronauti kapku déle na pobyt na ISS? Nechybí jim nácvik letu v sojuzu? Atd?

      • atlas napsal:

        No ano, ale este nesplnili vsetko. A podla clanku ten progres evidentne nie je tak jednoznacny, inak by nasa plnila slub a davala aktualizaciu kazdy mesiac.
        Prve lety sa stale odkladaju, a aj ked sa nic mimoriadne nestane, tak aj tak je celkom mozne ze nasa bude donutena predlzit zmluvu s rusmi.
        Ak sa stane nieco mimoriadne pri poslednych testoch tak ani nehovorim.
        Samozrejme rad by som sa mylil a termin dodrzia, chcem uz vidiet lietat aj nieco ine ako sojuz:).

  6. Racek napsal:

    No, kdyz na to koukám, tak zkusebni lety budou asi tak v zacatku roku 2022. A zahajeni plneho provozu za dalsi rok. A to maji letet přibližně v te dobe na měsíc.
    Holt se mi jiz delsi dobu zda, ze západ přebírá “nejlepsi” zkusenosti ery socialismu. Důležité jsou smělé cile, soudr… Chci rici pohlavi jedna a dvě (drive damy a pánové) …
    Vazeni. I v tom plánování musi byt zdravy rozum. A jak koukam, neni to jen vlastnost systémů. A vyvíjet 3 kosmicke lodi pro dopravu na ISs najednou, když muze taky skončit za nekolik let… Neni nad racionalitu.
    Bohužel, ty prostredky budou chybet. Treba pro vyvoj novych pohonů, jadernych vysokoenergetickych zdroju ci na sondy a vedecke druzice …
    No, konec konců, jsou to jejich peníze. Maji svate pravo je použit podle sveho. Ale jako fanouskovi je mi to líto.

  7. Racek napsal:

    Věřte mi, ze bych raději pravdu neměl.

  8. RiMr napsal:

    Bezpečnost především, jen by mě zajímalo, jak by SOjuzy i s nosiči po posledních uffuff událostech dopadly při stejně přísném posuzování ze strany NASA…
    …když to přeženu, mám trochu pocit že přístup NASA je u Starlineru a CD “každé razítko na zápisech o zápisech meetingů o zápisech musí být přesně zarovnáno na určeném políčku podle normy GHJT2541255, kdežto na straně k ROskosmosu je to takové “no, snad to hoši přežijí, nezbývá než doufat”.

Zanechte komentář