V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po energetickém a pohonném modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.

NASA 23. září oznámila, že přidělila společnosti Lockheed Martin kontrakt na výrobu kosmických lodí Orion pro mise Artemis III, IV a V s předpokládanou roční frekvencí startů. Hodnota smlouvy je 2,7 miliardy dolarů. Kabiny mají být minimálně jednou znovupoužitelné, například kabina z mise Artemis III má znovu letět na Artemis VI. Na základě této smlouvy NASA plánuje objednat ve fiskálním roce 2022 přípravu Orionů pro Artemis VI, VII a VIII za celkem 1,9 miliardy dolarů. Smlouva obsahuje závazek NASA objednat Oriony minimálně pro šest a maximálně pro dvanáct kosmických misí. Pro Artemis III již byly s předstihem na základě objednávek vyrobeny ingoty pro strukturu kabiny Orionu, probíhá výroba orientačních motorů, elektronických součástek pro avioniku a podobně.

V červenci byla podepsána dohoda mezi NASA a ESA o dodávce servisního modulu ESM-3 pro misi Artemis III. Jeho dodávka, stejně jako dodávka ESM-4, je součástí doplňkového barteru CSOS. V návaznosti na dohodu nyní ESA jedná s Airbus Defence and Space o pokračování stávající smlouvy na výrobu servisních modulů, respektive doplnění o ESM-3 v rámci pokračování programu E3P (E3P2), tedy od roku 2020 dále. Na ESM-3 se ale i v současném překlenovacím období pracuje, zejména na nálezech předběžného přezkumu technické koncepce PDR, a probíhají také jednání o zlevnění a zefektivnění dodávek některých komponent a o vylepšení SADA (Solar Array Drive Assembly) na základě dosavadních zkušeností. Probíhá i výběr a podpora evropských dodavatelů, nahrazujících nespolehlivé dodavatele komponent sestavy řízení tlaku PCA a sestavy řízení kapalin FCA ze Spojených států. Vzhledem k tomu, že dokončení vývoje a stavba ESM-3 je součástí programu E3P2, bude záležet na výsledcích jednání Rady ESA na ministerské úrovni, které se uskuteční ve dnech 27. a 28. listopadu.

8. října došel na ESA dopis od Jima Bridenstina s aktualizovanými plány a požadavky NASA na ESM. S ohledem na změny v programu Artemis/Gateway musí být dodatečně upraveny některé výkonnostní a bezpečnostní parametry a některé provozní aspekty. Další úpravy proběhnou na základě nálezů z ESM-1 a ESM-2. ESM-4 je nyní na úrovni PDR, ale čeká se na ESM-3, protože z důvodu modifikací se nedělají úkony paralelně. Dle finančního naplnění programu E3P2 se v jeho rámci počítá s dokončením ESM-3 a zahájením výroby první „sériové“ sady ESM-4 až 6, z nichž finančně pokryt by měl být pouze ESM-4, možná s drobným přesahem do programu E3P3. ESM-5 a 6 budou součástí E3P3, s jejich dodáním na Kennedyho vesmírné středisko se počítá v letech 2024, resp. 2025. V plánech ESA a evropského průmyslu se také počítá s druhou „sériovou“ sadou ESM-7 až 9.

Smlouva na výrobu nosných raket SLS je ve fázi přípravy. Probíhají jednání s Boeingem, jemuž má být v příštím roce přidělena rámcová smlouva na až deset centrálních stupňů a osm horních stupňů EUS. Zdánlivý nesoulad v počtech kusů je dán tím, že horní stupeň ICPS pro třetí let SLS a EUS pro čtvrtý let byly objednány již dříve. NASA s předstihem objednala a poskytla první finanční prostředky pro stavbu položek dlouhodobé výroby centrálního stupně CS-3. V předminulém dílu jsme zmínili tweet Boeingu z 31. července, podle něhož misi Artemis III vynese raketa SLS Block IB s novým horním stupněm EUS. NASA tuto informaci nepotvrdila, naopak 16. října oznámila, že jejím cílem je použít první EUS pro Artemis IV. Vzhledem k nižší nosnosti SLS Block I s horním stupněm ICPS bylo rozhodnuto, že obytný modul HALO, který bude vynesen komerčním nosičem, bude sloužit i jako nákladní modul, určený k dodání zásob pro misi Artemis III. Uvnitř HALO by měla být tuna vybavení a zásob, a pokud budou včas dodány skafandry xEMU pro práci na povrchu Měsíce, mohly by být také součástí nákladu. Rutinní dodávky nákladu pro další mise již mají zajišťovat komerční logistické kosmické lodě. Termín pro podání návrhů na komerční logistické služby byl původně do 1. října, byl však prodloužen do 16. října.

V rámci mise Artemis III je stále plánován pilotovaný výsadek na Měsíci. Poté, co zaměstnanci NASA prošli vyjádření komerčních společností k aktualizovaným technickým specifikacím pilotovaného lunárního landeru, vydalo Marshallovo vesmírné středisko 30. září poptávku na návrhy tohoto komerčního landeru. Poptávka byla 16. října doplněna o další zpřesňující informace. Na základě přezkumu komentářů společností byly z poptávky odstraněny požadavky, které průmysl vnímal jako potenciální brzdy vývoje, při zachování všech opatření v oblasti bezpečnosti. Byl snížen počet požadovaných technických zpráv a formálních administrativních náhledů do projektu. V zájmu zjednodušení landeru NASA potvrdila zrušení podmínky jeho tankování, ovšem s tím, že i takové návrhy jsou vítány. Pro Artemis III NASA předpokládá udělení kontraktu až dvěma dodavatelům. Jeden vybraný dodavatel má zajistit lander pro pilotované přistání na Měsíci v roce 2024, druhý dodavatel v roce 2025. Na podporu mise Artemis III má být druhý dodavatel pro případ nutnosti připraven připojit svůj lander ke Gateway do 31. října 2024. V hlavní variantě, kdy lander druhého dodavatele bude požadován až pro Artemis IV, se NASA zavázala k náhradě nutných výdajů na jeho uskladnění a související personální zabezpečení.

Přestože NASA v zájmu udržitelnosti dlouhodobého průzkumu Měsíce preferuje přestup posádky z Orionu do landeru na stanici Gateway, pro maximalizaci šancí na realizaci pilotovaného přistání v roce 2024 chce přezkoumat všechny možnosti k dosažení mise. Je proto otevřená i alternativním návrhům na spojení landeru přímo s Orionem, bez Gateway. Stanice však bude připravena podporovat přistávací expedici, a proto návrhy, které ji nevyužívají, musí obsahovat odůvodnění včetně technické analýzy, analýzy dopadů na misi Artemis III, a také popis další evoluce systému v souladu s požadavkem na využití Gateway pro mise počínaje rokem 2026. I pro návrhy, které nebudou v roce 2024 využívat Gateway, musí stanice sloužit ke zprostředkování komunikace posádky landeru se Zemí. Pokud se dodavatel landeru rozhodne využít komerční nákladní nosič odvozený od SLS, může vyjednávat přímo s výrobci SLS a pozemních systémů (Aerojet Rocketdyne, Boeing, Northrop Grumman, ULA a Jacobs), aby poskytli nákladní raketu přímo, bez zprostředkování NASA. Podmínkou však je, takový návrh nesmí mít negativní vliv na dodávky raket SLS pro vynášení Orionů.

Další ústupky NASA se týkaly výkonu landeru, kapacity užitečného zatížení a globálního přístupu na lunární povrch. Posun oproti původním požadavkům nastal i v tom, že NASA souhlasila s obavami průmyslu ohledně podmínky vícenásobné použitelnosti landeru do roku 2028 a i tento požadavek odstranila. Ohledně dodržení tohoto požadavku vyjádřilo své obavy několik společností. Jeho vyškrtnutím NASA umožnila průmyslu větší flexibilitu při řešení úkolu udržitelnosti programu. Návrhy na lander je možno podávat do 1. listopadu. V prosinci nebo v lednu by mohli být vybráni tři až čtyři kontraktoři, kteří obdrží desetiměsíční základní smlouvu na rozpracování svých návrhů. Po skončení této fáze má být počet dodavatelů zredukován na nejvýše dva. Finanční podpora společností je však závislá na dosud nejistém přidělení finančních prostředků na vývoj landeru v rozpočtu NASA na fiskální rok 2020.

Zakladatel společnosti Blue Origin Jeff Bezos oznámil 22. října, že společnost podá návrh lunárního landeru, vyvíjeného společně s dalšími třemi společnostmi. V rámci týmového uspořádání bude Blue Origin vystupovat jako hlavní dodavatel a poskytne sestupový stupeň, založený na vyvíjeném nákladním landeru Blue Moon. Lockheed Martin poskytne pilotovaný vzletový stupeň, využívající systémy vyvinuté pro Orion. Northrop Grumman postaví na základě pohonného modulu nákladní lodi Cygnus přeletový stupeň zajišťující přepravu landeru od Gateway na nízkou oběžnou dráhu Měsíce. Draper Laboratory poskytne naváděcí systémy a avioniku pro lander. Přestože společnosti Blue Origin a Lockheed Martin představily na jaře své vlastní návrhy landeru, vzhledem k naléhavosti termínu 2024 se všechny čtyři společnosti rozhodly spojit své síly. Výhodou společného návrhu je, že většina technologií je již ve vývoji. Společný návrh landeru potvrdili Rick Ambrose a Lisa Callahan, viceprezidenti společnosti Lockheed Martin, a také Frank DeMauro, viceprezident Northrop Grummanu. Podle Brenta Sherwooda, viceprezidenta Blue Origin, je lander navržen tak, aby plně využil kapacitu rakety New Glenn, ale aby mohl být vynášen i jinými nosnými raketami. Odmítl však říci, zda by všechny tři stupně mohly být vyneseny společně na raketě New Glenn či kolik raket by bylo potřeba k dopravě landeru k Měsíci. Sdělil, že očekává velmi rychlý výběr návrhů, aby mohly být práce zahájeny již v lednu. Callahan, DeMauro a Sherwood uvedli, že jejich společnosti nejsou zapojeny do žádných jiných návrhů landeru. Jennifer Jensen z Draper Laboratory uvedla, že účast Draperu na tomto návrhu není exkluzivní.

Zatímco proces získání pilotovaného landeru řídí Marshallovo vesmírné středisko, vývojem a získáním skafandru pro práci na povrchu Měsíce bylo pověřeno Johnsonovo vesmírné středisko. To vydalo 4. října žádost o informace. Žádost je prostředkem k provedení průzkumu trhu s cílem identifikovat strany, které mají zájem a schopnosti podporující výrobu skafandrů. Současně je žádost příležitostí průmyslu vyjádřit své připomínky, slouží tedy pro informační a plánovací účely NASA. Získané informace budou využity ke zvolení nejlepšího přístupu NASA ke strategii kontraktu. Obsahu žádosti jsme se věnovali v samostatném článku, proto připojujeme jen infografiku publikovanou v doprovodném dokumentu k žádosti. Zájemci mohou podat svoji odpověď do 4. listopadu. Vydání žádosti o návrhy skafandru je očekáváno až po posouzení připomínek.

Financování

1. října začal ve Spojených státech fiskální rok 2020. Protože státní rozpočet je stále projednáván, podepsal prezident Donald Trump 27. září rezoluci o zálohovém financování do 21. listopadu. Na základě této rezoluce jsou mimo jiné nadále financovány jednotlivé programy NASA, například stanice Gateway, na úrovni svých rozpočtů skončeného fiskálního roku 2019. Nové programy, například pilotovaný lunární lander, mohou být financovány až po schválení zákona o rozpočtových prostředcích na fiskální rok 2020. Administrátor NASA Jim Bridenstine doufal, že bude mít k dispozici finance pro program Artemis nad úrovní fiskálního roku 2019, rezoluce však neobsahuje žádné výjimky.

2. září schválil rozpočtový výbor Senátu svoji verzi návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na fiskální rok 2020. Návrh financuje pilotovaný průzkumný program částkou 6,2 miliardy dolarů. Tato částka zahrnuje 2586 milionů dolarů pro SLS (plně vyhovuje původní žádosti NASA z 11. března o 1775 milionů i navýšení z dodatečné žádosti NASA z 13. května o 511 milionů, a navíc přidává dalších 300 milionů určených na horní stupeň EUS, ačkoli NASA jeho financování pro fiskální rok 2020 nepožadovala). Pro Orion je navrženo 1400 milionů dolarů (opět plně vyhovuje původní žádosti o 1266 milionů i dodatečnému navýšení o 141 milionů). Pro Gateway je navrženo 500 milionů dolarů (březnová žádost byla 821 milionů, v květnu bylo žádáno snížení o 321 milionů na úkor většího amerického obytného modulu plánovaného na rok 2026 ve prospěch lunárního landeru). Pro lunární lander rozpočtový výbor navrhuje 744 milionů dolarů (NASA v březnu žádala o 363 milionů dolarů, v květnu žádost navýšila o 1045 milionů). Netrpělivě očekávaný výstup ze zasedání je považován za potvrzení podpory výboru pro návrat astronautů na Měsíc poté, kdy 16. srpna NASA přidělila řízení programu pilotovaného landeru Marshallovu vesmírnému středisku, sídlícímu v Alabamě, tedy v domovském státě předsedy senátního podvýboru CJS Richarda Shelbyho (R). Výborem navržená výše financování pilotovaného landeru pro fiskální rok 2020 umožňuje dosáhnout významného pokroku v jeho vývoji, komplikuje však plán přistání na Měsíci za pouhých pět. O rozpočtu by měl ještě hlasovat celý Senát, který se nakonec bude muset na finální verzi dohodnout se Sněmovnou reprezentantů.

Pro srovnání, rozpočtový výbor Sněmovny reprezentantů navrhl 17. května 2150 milionů dolarů pro SLS (včetně 200 milionů pro EUS), 1425 milionů dolarů pro Orion a 821 milionů dolarů pro Gateway. Bylo to však pouhé tři dny po doručení dodatečné žádosti NASA. Výbor se tehdy dodatečnou žádostí nezabýval, přičemž oproti původní žádosti přidal na SLS i Orion, a ponechal požadovanou částku na Gateway. Důvodem ignorace dodatečné žádosti byla skutečnost, že podvýbor CJS, který navrhuje rozpočtové prostředky pro NASA, byl již daleko ve svých jednáních o návrhu zákona. Slyšení o dodatečné žádosti NASA uspořádal José Serrano (D), předseda podvýboru CJS Sněmovny reprezentantů, až 16. října. Zde zopakoval svůj dřívější skepticismus k proveditelnosti návratu astronautů na Měsíc v roce 2024. Původní plán 2028 je podle něj lepší, bezpečnější a nákladově efektivnější volbou, a tento plán podporuje. Podle svých slov nehodlá riskovat neúspěch mise ani jiné vládní programy jen proto, aby potěšil prezidenta.

Serranovi také vadí, že Jim Bridenstine nesdělil Kongresu celkové finanční náklady na program přistání na Měsíci (Bridenstine řekl, že NASA bude připravena poskytnout úplný odhad nákladů až v únoru, protože stále jedná s Národní kosmickou radou a Úřadem pro správu a rozpočet o tom, jakou úroveň plánovaného rizika jsou ochotni přijmout – financování několika společností místo jedné by bylo nákladnější, ale snížilo by riziko zpoždění programu). Serrano argumentoval, že toto je jeho poslední funkční období a považuje za nezodpovědné učinit první krok bez znalosti nákladů, a zavázat tak neznámou částkou své nástupce. Za problém považuje i to, že dodatečná žádost NASA má být podle návrhu Bílého domu financována na úkor fondu vzdělávacích grantů Pell. Žádný z členů podvýboru nevyjádřil nesouhlas s návratem na Měsíc, debata se vedla pouze nad náklady a termínem přistání. Několik členů podvýboru, například Charlie Crist (D) a Robert Aderholt (R), vyjádřilo podporu roku 2024.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Michal Václavík (Česká kosmická kancelář) – informace o ESM
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
https://www.fbo.gov/
https://spacenews.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacepolicyonline.com/

Zdroje obrázků:
http://www.collectspace.com/images/news-091819a-lg.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EFLUHR9X4AAZ3uc.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EFLUHRoXYAAPF5X.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls_hero_00000_0.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46645.0;attach=1585658;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46645.0;attach=1585660;image
https://www.fbo.gov/utils/view?id=d1def301ee8b81c372ff0fd3558f4189