Obřímu centrálnímu stupni SLS chybí už jen motory

Odborníci dokončili několik měsíců trvající postupné spojování hlavních prvků centrálního stupně nové rakety Space Launch System (SLS). Postupně tak v Michoud Assembly Facility in New Orleans vyrostl největší raketový stupeň, jaký NASA postavila od dob legendárního Saturnu V, který dostal Američany na Měsíc. 19. září bylo spojování dokončeno. Stupni, který při startu vyvine tah 900 tun, aby v rámci mise Artemis I vynesl bezpilotní loď Orion k Měsíci, tak chybí už jen poslední velká věc – čtveřice motorů RS-25.

Motorová sekce rakety SLS.

Motorová sekce rakety SLS.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

NASA dosáhla fantastického milníku, když provedla spojení posledního velkého strukturálního prvku centrálního stupně SLS, nejsilnější rakety světa,“ uvedla Julie Bassler, manažerka agentury NASA zodpovědná za jednotlivé stupně rakety Space Launch System a dodala: „Aby byl první centrální stupeň rakety SLS dokončen, zbývá instalovat čtyři motory RS-25, dokončit závěrečné zkoušky v centrálním stupni integrované avioniky a funkční testy komplexního pohonného systému. Je to skutečně úžasná chvíle – dokončujeme výrobu prvního komplexního centrálního stupně, který bude dost silný na to, aby poslal misi Artemis I k Měsíci.

Připojování motorové sekce (vlevo) k vodíkové nádrži (vpravo)

Připojování motorové sekce (vlevo) k vodíkové nádrži (vpravo)
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Centrální stupeň je tvořen pěti základními strukturálními prvky – jako poslední byla ke zbytku připojena motorová sekce, která se bude při startu nacházet na úplně nejspodnějším konci celého stupně o délce 64,5 metru. Připojení motorové sekce rozhodně nebylo jednoduché. Pracovníci museli použít 360 šroubů, kterými propojili motorovou sekci s konstrukcí nádrže na kapalný vodík. Samotná motorová sekce je právem považována za nejsložitější prvek celé rakety SLS a není to jen tím, že se do ní upínají čtyři motory RS-25 a po stranách ještě urychlovací motory na tuhé pohonné látky, které ve výsledku vytvoří tah skoro 4 000 tun. V motorové sekci se nachází i systémy, které souvisí s rozvody pohonných látek ze dvou výše umístěných nádrží na kapalný kyslík a kapalný vodík.

Motorovou sekci spojuje s vodíkovou nádrží 360 šroubů.

Motorovou sekci spojuje s vodíkovou nádrží 360 šroubů.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Již na podzim provede firma Boeing jakožto hlavní dodavatel centrálního stupně a firma Aerojet Rocketdyne, hlavní dodavatel motorů RS-25, instalaci čtyř těchto motorů a jejich připojení na rozvody pracovních látek v motorové sekci. „Boeing očekává dokončení závěrečného sestavování centrálního stupně SLS pro Artemis I v prosinci,“ uvedla Jennifer Boland-Masterson z firmy Beoing, která pracuje na Michoud Assembly Facility (MSF) a dodává: „Jakmile předáme dokončený stupeň, NASA jej přepraví člunem Pegasus na Stennisovo středisko nedaleko Bay St. Louis ve státě Mississippi, kde podstoupí tzv. Green Run Test. My tady na MSF budeme pokračovat ve spolupráci s NASA na výrobě, vybavování a sestavování centrálního stupně pro misi Artemis II, což bude první mise, při které Orion doveze k Měsíci lidskou posádku. Zkušenosti, které jsme nasbírali a inovace, které jsme vyvinuli při stavbě prvního centrálního stupně způsobují, že stavba druhého kusu probíhá mnohem rychlejším tempem.

V rámci zkoušky Green Run Test bude letový exemplář centrálního stupně umístěn na testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku. Tady podstoupí důkladné zkoušky, které prověří jeho správné fungování. Vůbec poprvé budou například jeho nádrže naplněny kryogenními pohonnými látkami, ale těch věcí, které zde zažijí premiéru, bude mnohem více – ať už jde o tlakování pohonného systému, nebo zážehy všech čtyř motorů. Cílem těchto zkoušek je ověřit, že všechny prvky pohonného systému – motory, nádrže, rozvody pohonných látek, ventily, tlakovací systém či software spolu dokáží fungovat tak, jak se očekává v den startu.

Testovací exemplář vodíkové nádrže centrálního stupně rakety SLS určený ke strukturálním zkouškám úspěšně dokončil na Marshallově středisku první kolo testů.

Testovací exemplář vodíkové nádrže centrálního stupně rakety SLS určený ke strukturálním zkouškám úspěšně dokončil na Marshallově středisku první kolo testů.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Týmy kolem SLS se v těchto dnech nedočkaly jen milníku v podobě instalace posledního velkého strukturálního prvku do centrálního stupně pro Artemis I. Druhým aktuálním úspěchem je dokončení strukturálních zkoušek nádrže centrálního stupně na kapalný vodík. Zkoušky tohoto největšího prvku potvrdily, že návrh nádrže pro základní verzi rakety (označované jako Block 1) dokáže přečkat extrémní podmínky během startu a letu. Týmy na Marshallově středisku v alabamském Hunstville vystavily zkušební exemplář nádrže důkladným testům v rámci 37 různých zkušebních scénářů. Při nich nádrž zažívala namáhání takové úrovně, která přesahovala očekávání, jaká by měla zažívat při skutečném provozu.

Při závěrečné zkoušce byla nádrž naplněna téměř 303 000 litry kapalného dusíku, čímž se simulovalo kryogenní prostředí, kterému bude nádrž při letu čelit. Zkoušky však rozhodně nekončí. Ještě před koncem roku začne druhé kolo, které prověří, zda je návrh nádrže vhodný i pro budoucí vývojové verze rakety SLS. Ta časem přejde na těžší a silnější verzi Block IB a při jejím startu se očekává větší zátěž.

Plánovaný vývoj rakety SLS (uvedené termíny jsou již nereálné).

Plánovaný vývoj rakety SLS (uvedené termíny jsou již nereálné).
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Centrální stupeň rakety SLS však nemá za úkol pouze poskytnout pohonné látky a sílu motorů k vynesení Orionu do kosmického prostoru, byť je to jeho hlavní úkol. Kromě toho bychom v centrálním stupni našli počítače pro řízení letu, prvky avioniky, které pomáhají s monitorováním osm minut dlouhé letové fáze. Tato důležitá elektronika již prošla kvalifikačními zkouškami na integrované úrovni. Tyto testy provedené na Marshallově středisku na oddělení SITF (Software Integration and Test Facility) prokázaly, že jednotlivé prvky dobře spolupracují na řízení rakety.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20190917_cs1_es_join_sbs-34.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4410bea262e5f4de17cfb96df4db465d&oe=5E0A331F
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…119a93e04c09e97cbdb7778e80026b21&oe=5DF0ED9C
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…1cb181b66234c857b98309af1b06124c&oe=5E328DE5
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/msfc_070919_sls_lh2_sta_in_stand_5.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…1.SLS-Block-Development-Plan.png

Obřímu centrálnímu stupni SLS chybí už jen motory, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 3 911 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 3 911 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


91 komentářů ke článku “Obřímu centrálnímu stupni SLS chybí už jen motory”

  1. Peter P napsal:

    Taka obrovska namaha a cely tento hardware skonci par minut po starte na hladine Atlantiku.

    Na jednu stranu chapem, ze ked sa projekt SLS zacal tak znovupouzitelnost bola len utopia. Zastavit to v tak pokrocilom stadiu asi nedava zmysel. Hlavne ked SpaceX nema otestovany svoj hardware.

    Drzim palce jak NASA tak SpaceX.

    • Dušan Majer napsal:

      Tak to bylo rychlé – jen hodina a 13 minut. Abych to vysvětlil – podobný vzdech nad jednorázovou použitelností se objevuje prakticky u každého našeho článku o SLS. Napíše jej pokaždé někdo jiný, ale už jsem rezignoval na to, abych to pokaždé vysvětloval. Smířil jsme se s tím, že lidé prostě mají potřebu SLS pranýřovat bez ohledu na to, že v současné době provozuje opakovaně použitelné rakety jediná firma. U článků o ostatních raketách se podobné zmínky vyskytují o řád méně často – u SLS je z toho skoro národní sport. Dřív jsme se snažil všechno vysvětlovat a nebyl jsem sám. Ale zjistil jsem, že o argumenty nikdo nestojí – ať se snažím sebevíc, stejně vydáme další článek o SLS za pár dní a mohu vsadit boty, že tam bude stejný komentář – bez ohledu na to, jaké argumenty jsem do minulé diskuse přinesl.
      Tak to beru jako soutěž – tipuju, jak dlouho po vydání článku se takový článek objeví. Gratuluji, jste novým držitelem rekordu.
      P.S. Pokud je z mého příspěvku cítit ironické zklamané povzdechnutí, pak to vnímáte správně. Velmi mne mrzí, že lidé neustále předhazují SLS její jednorázovost. Opravdu se to už dostalo skoro do fáze, kdy to připomíná vzorec: Ha, vyšel článek na kosmonautixu o SLS, pojďme si na ni plivnout, že není opakovaně použitelná! Tak jako jsme to udělali už u desítek jiných článků a určitě to budeme dělat i u dalších, vždyť je to přece tradice!
      P.P.S. Není to nic proti Vám osobně. Jak jsem psal, takové komentáře nepíšete jen Vy, autorů je mnoho, forma zůstává. Jen už mi dnes trochu došla trpělivost nad tím neustálým omíláním jednoho a toho samého neustále dokola. Jetě jednou říkám, není to mířeno osobně, ale budu rád, když si z toho vezmou něco k srdci všichni, kdo tyhle komentáře píšou.

      • Yarda napsal:

        …největší raketový stupeň, jaký NASA postavila od dob legendárního Saturnu V, který dostal Američany na Měsíc…
        Nedá mi to, abych si nedloubnul: Proč neopráší a nezbaví pavučin výrobní dokumentaci k saturnům 5? Tohle už bylo úspěšně vyřešené před půlstoletím.

        • kuban napsal:

          jeden z důvodů – protože by to bylo dražší?

        • Tomáš N napsal:

          Druhý: nesplnilo by to současné bezpečnostní standardy?

        • yamato napsal:

          o tomto som videl celkom dobre video (neviem ci everyday astronaut, scott manley alebo niekto iny…)

          Problem je v tom, ze vyrobna dokumentacia nestaci (a nebola skartovana ako sa zvykne tvrdit). Tu techniku vyrabali konkretne zavody, doslova konkretni ludia, ktori pouzivali svoje postupy. Nie vsetko sa da vycitat z dokumentacie, spusta problemov, problemikov a finticiek na ich riesenie je akesi know-how konkretneho pracoviska. Ked sa skonci vyrobny program, zanikne aj toto know-how.

          Takze keby dnes chceli vyrabat Saturn5, tak musia urobit reverzne inzinierstvo az na uroven zakladnych suciastok. Navyse by ho museli upravit na dnesne vyrobne postupy (v 60tych rokoch neboli CNC frezy apod.) a recertifikovat na dnesne bezpecnostne standardy. A to uz je jednoduchsie vyvinut novu raketu…

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Jenom doplním, že v 60. letech se v USA již obrábělo NC stroji a NASA tuto technologii měla jistě k dispozici. Dnešní CNC pořád používají G-kód vymyšlený v té době.

        • Dušan Majer napsal:

          Přesně, jak píše pan yamato. K obnovení Saturnu V byste potřeboval znovuoživit celý strom dodavatelů. A to ani nemluvím o tom, že mnohé tehdejší technologie jsou již nahrazeny modernějšími. Pokud byste je chtěl modernizovat, přinese to s sebou další problémy, takže byste ve výsledku stavěl úplně novou raketu.

          • JosVerstapen napsal:

            No u SLS se taky museli najít kompletní dodavatelé dle technické specifikace, takže to je identické a ostatní problémy při oživení či výrobě nového hardwaru.
            Zde je to čistě ekonomické hledisko – spojené s využitím (lobováním některých činitelů) motorů RS-25 a protože Beoing že.
            Nic víc v tom není!!

          • Dušan Majer napsal:

            Nemáte pravdu. U SLS se nemusel obnovovat celý strom dodavatelů, protože ten již existoval z doby raketoplánů. Když raketoplány končily, měla je nahradit raketa Ares V, která je SLS hodně podobná. Proto bylo jasné, že výrobní linky i know-how zůstanou zachovány. Ano, pár nových se sice našlo ,ale nejsou to stovky ani tisíce, které by byly potřeba pro obnovení výroby desítky let starého projektu.

          • JosVerstapen napsal:

            Ano tomu rozumím, ale pokud si dobře vzpomínám, tak se to tady již v minulosti řešilo.
            A to hlavně ekonomická stránka projektu, která se enormně zvýšila a to i díky úpravám motorů RS-25, kdy zakomponování do SLS muselo proběhnout nesnadné úpravy a prakticky zůstal pouze blok motoru (takto to bylo řečeno)! Takže to pak odporuje tomu, kdy obhajujeme nový projekt (a ne třeba Saturn 5) a RS-25 jsou zde použity z dob raketoplánů.
            Moc dobře víme, jak komplikované to je a je tam vždy spousta neznámých proměnných, které vyplynou až při realizaci .

          • Dušan Majer napsal:

            Motory RS-25 z raketoplánů prošly hlavně modernizací, kdy dostaly digitální kontrolér řídící jejich chod. Popisované masivní změny se týkají spíše nové generace nyní vyráběných motorů, které již nemusí být znovupoužitelné a tudíž budou levnější. Aby se předešlo těm nečekaným chybám, jsou tyto nové prvky a později i celé motory jimi vybavené důkladně testovány.

      • Borg2of3 napsal:

        Trochu mi to připomíná diskuze pod novinkami s Hyundai. Pokaždé tam napíše nějaký škodovkář s felicií báseň či rým o tom, že je to auto pro k***y nebo m***y. Je to naprosto marný na to reagovat.

        • Dušan Majer napsal:

          Ano, je to něco podobného – nebo věčná válka Linux vs. Windows. Diskuse, které nikdy k ničemu nevedou.

          • JosVerstapen napsal:

            Tak na to nereagujte Petr.P pouze konstatoval nerozváděl žádnou diskuzi otázkou.
            Já se s ním taky ztotožňuji, že SLS je již momentálně (za současné situace) neskutečné plýtvání hradwaru, ale na druhou stranu jsme rádi za tento projekt a nelze ho zastavit.
            vesmíru i díky SLS block development Plan …rozdíl více jak 50% nosnosti na LEO

          • Dušan Majer napsal:

            Reagovat na to musím, protože tyhle prázdné řeči už přesáhly určitou hranici. Není to pro diskusi přínosné – je to jen výkřik do tmy, plácnutí do vody. Hlavně se to ale opakuje stále častěji a už na to začínám být pomalu alergický. Je absolutně jedno, zda pán něco rozváděl nebo ne. Prostě napsal neustále opakované klišé, které je už vyloženě trapné. je potřeba se proti takovým věcem ohradit, ozvat se. Jinak by mohli mít ostatní diskutující pocit, že je to v pořádku a časem by se to rozjelo jako lavina.
            P.S. Každý administrátor má svaté právo se sám rozhodnout, co bude a co nebude komentovat. Stejně tak si může zvolit, co na svém webu chce a co ne. Pro zachování kvality diskuse jsem ochoten dělat i pro některé nepopulární kroky, jako že si třeba dovolím na něco reagovat. Osobně si myslím, že diskuse na našem webu je moderovaná jen velmi volně, ale úplnou anarchii z toho udělat nemůžeme. Díky za pochopení, jde nám jen o udržení kvality diskuse, kterou si tolik lidí vždy chválilo. 😉

      • Vladimír Todt napsal:

        S tímto počítejte u zmínek o SLS. Přece jen činnost EM jak lidem ukáže jinou cestu a té začnou fandit a dává jim logiku, tak do nedávno nového a náhle jako starého začnou rýpat.
        Očekávám, že pokud bude SH/SS koncept úšpěšný, tak rýpaní lidí zde v diskusi bude sice větší, ale pro SLS program nepodstatné. Ale začne větší rýpání, ze strany politiků v USA. To co čtete tady je stejné na forech a četech i v USA. Od toho je krok k rýpání politiků v USA pokud se SH/SS ukáže být životaschopný. V tom případě budou i změny u SLS, jakékoliv (postupné zrušení, nahrazení něčím jiným, mrtvolné diskuse co dál s SLS za létání SH/SS atd. atd.). I dle různých zmínek o znovupoužitelnosti na různých sezeních NASA je jasné, že bedlivě sledují stav SH/SS vývoje.
        Jenže SH/SS ještě nelétá a není nějaká finální verze, v tomto je SLS dále.
        Kosmonautika není výrobapárků, kdy jinak na stejných mašinách namíchám jinou směs, nasadím na trysku jiná střívka a hned druhý den začnu chrlit jiný párek.

        • Vladimír Todt napsal:

          Koukáma, že automaticky jsem napsal četech. :O

        • Jiří Hošek napsal:

          Označil jste to jako rýpání. Sám jste ale napsal, že SLS je ve vývoji dál než SH/SS. Uvědomte si, že tento článek je o dosaženém důležitém milníku pro Artemis I a ne o nějaké misi plánované až na dobu, kdy stejnou misi provede SH/SS. Pravděpodobnost zrušení Artemis I v důsledku činnosti EM je 0 %. Osobně mi nevadilo rýpnutí Quardoka před měsícem do použití SLS při Artemis III, ale u Artemis I je takové rýpnutí předčasné, až úsměvné.

          • Vladimír Todt napsal:

            Nerozumím Vaší poznámce. Popsal jsem jen aktuální stav a co vidím v diskusích. Rýpání bylo v kontextu poznámky p. Majera.

          • Jiří Hošek napsal:

            Dobrá, tak jinak. Pro Artemis I neexistuje žádná alternativní znovupoužitelná nosná raketa. Nemá jí ani Elon Musk.

          • Vladimír Todt napsal:

            Ale vždyť to je snad z mého příspěvku jasné. SH/SS tam podmiňuji. A přidávám, že se při úspěchu SH/SS objeví vice hlasy proti SLS. Nerozumím. Připadá mně to jakoby jste reagoval na někoho jiného.
            Případá mi to jako když jeden konstatuje, že že Země je kulatá a druhý mu oponuje, že nikoliv, protože Země je koule.

          • Jiří Hošek napsal:

            Ano, reaguji na někoho jiného. Na diskutující, které jste nazval rýpaly. Rozdíl mezi námi je v tom, že zatímco Vy pouze píšete, že s jejich komentáři musíme počítat, já jim trpělivě vysvětluji důvody, proč jejich příspěvky pod články o Artemis I nedávají žádný smysl. Oba se shodujeme, že situace se může změnit teprve až při úspěchu SH/SS.

        • Dušan Majer napsal:

          Já to chápu, ale už mi to přijde skoro až trapné. Hele článek o SLS – jdeme tam napsat, že není znovupoužitelná! Je to prostě informační balast, který diskusi nijak neobohacuje.

      • Gendibal napsal:

        Na tom je hodně pravdy, a rozhodně ještě i nějaký čas poté, co se SHS dostane (doufejme) do bezproblémově provozovaného stavu, bude mít SLS význam v tom, že sice za hrozné peníze, ale přece jenom dokáže pohnout kosmonautikou o kus dopředu. Kéž by tak podobnou SLS měli/vyvíjeli i Rusové a Číňani! Ale dlouhodobě to určitě udržitelné nebude, a pokud by se ukázalo, že SpaceX dokáže za mnohem menší peníz totéž, co Boeing, a k tomu i líp, tak už se těším na ten lobbystický koncert v kongresu USA.

      • spimfurt napsal:

        Dusane, takhle vas neznam. Rad bych pripomnel utrapy, kterymi prochazi nekteri vasi kolegove v popularizaci pry denne. P. Kulhanek (astorfyzika, q fyzika) celi otazkam zda diky zakladnimu vyzkumu treba v CERN bude chleba levnejsi. J. Grygar nyni bojuje proti ploche zemi. Popularizujete, tedy vasi ctenari nejsou studenti vesmirneho vyzkumu ale prevazne skupina laiku. Budte k nim prosim shovivavy. Vas noblesni styl je uz znacka a domnivam se, ze by byla skoda ji takto zneuzivat. Mam pro tento konkretni priklad navrh: Znoupouzitelne rakety dosud nevynesly zadneho cloveka do vesmiru a tak je potreba pokracovat na vsech dostupnych frontach. SLS je dosud ta nejprobadanejsi cesta zalozena na nejbezpecnejsi vyzkousene technologii. U pristiho opakovani pod clankem o SLS (a v chatu behem live startu, tady uz asi bude potreba i nejaka medikace) preji pevne nervy. Vase prace je pro nas, laiky velmi prinosna a dekuji za ni.

        • Dušan Majer napsal:

          Víte, mám pevné nervy, ale nemohu tolerovat vše. Jednou za čas už pohár trpělivosti prostě přeteče. Ano, neznáte mne tak, ale už jsem to v sobě nedokázal dusit. Pokud se po tomhle mém komentáři chytil za nos alespoň jeden z těch, na koho jsem mířil, pak to nebylo zbytečné. Vždycky jsem si zakládal na tom, že náš web navštěvují rozumní lidé, jejichž příspěvky do diskuse obohacují ostatní. Na tom, co jsem kritizoval ale není přínosného absolutně nic. Jen výkřik do prázdna a plácnutí do vody.

      • HM napsal:

        Pane Majere, mohu vás ujistit, že v mém případě se oněch komentářů k SLS, o kterých píšete, nedočkáte. 🙂 Radím je ignorovat.
        Až bude SpaceX tak blízko letům mimo oběžnou dráhu, bude snad mít smysl je srovnávat s NASA. Momentálně je to naprosto zbytečné. Ja chápu SLS a vše kolem něj jako po dlouhé době pořádny opravdový projekt, srovnatelný s Apollem nebo raketoplány.

        Absencí kritického myšlení některých lidí se nenechte zbytečně rozčilovat.

      • Jindra napsal:

        Pane Majere, je dobře známo, že žijeme v době post-faktické. Většina lidí dnes dá spíš na vlastní emoce a subjektivní dojmy než na rozum a fakta. Bohužel s tím asi nic neuděláme, jen se s tím musíme naučit žít. :/

        • Dušan Majer napsal:

          S první částí souhlasím, s druhou ne. Nehodlám rezignovat na úroveň diskuse, kterou si náš web vypracoval. Lidé se k nám naučili chodit jako do vzácné oázy a tuhle úroveň nám chci udržet.

          • Sedlo napsal:

            Je ovšem potřeba se psychicky připravit i na to, že s předpokládáným nárůstem popularity kosmonautiky se ona oáza dříve, či později přemění na tržiště v Casablance…
            Být na to připraven a nenechat se tímto progresem vykolejit = základní předpoklad úspěšné budoucnosti 😉

          • Dušan Majer napsal:

            Pokud budeme o diskusi aktivně pečovat a usměrňovat případné výstřelky nežádoucím směrem, pak si udržíme tuto úroveň. Jen to nebude snadné a bude to vyžadovat určité úsilí – nejen od nás, redaktorů, ale i od ostatních diskutujících, kteří nám s tím mohou aktivně pomoci.

          • lvy napsal:

            Já bych měl jen dotaz, jak si můžete být jistý, že zrovna vy máte pravdu a že zrovna tento směr diskuze je ten jediný správný.

          • Dušan Majer napsal:

            Nikdo nemá patent na rozum a já nejsem výjimkou. Za ty roky, co web provozujeme, jsem však stihl vypozorovat určité trendy, které naše diskuse má, které jsou na internetu stále vzácnější a které čtenáři oceňují. Tyto ideály jsem si tedy dal za cíl udržet . Nejhorší ze všeho je nechat bujet diskusi volně. To se pak (zvlášť s rostoucím počtem diskutujících) velmi snadno i z pěstěné zahrady stane prales připomínající novinky.cz.
            Čím více lidí k nám chodí, tím více je potřeba pečovat o udržení diskuse. Samozřejmě vím, že má cesta nemusí být správná, ale vždy je potřeba zvolit aspoň nějaký směr a toho se držet. My jsme vsadili na férovost, apolitičnost, slušnost a obsahovou informační bohatost. Proto bojuji proti výkřikům do tmy a plácnutím do vody, jejichž komentáře pouze zbytečně v diskusi zabírají místo a nemají žádný přínos pro čtenáře.

      • Peter P napsal:

        Mrzi ma pokial bol moj prispevok takto interpretovany. Ja paradoxne chapem aka je dolezitost dokoncenia SLS.

        Doslova som napisal ze ked sa projekt SLS zacal tak znovupouzitelnost bola len utopia.

        Zatial ani nie je alternativa na vynasanie velkych nakladov na obeznu drahu. Novy projekt od SpaceX moze ale tiez nemusi fungovat takze vsetko odpisat len preto ze SpaceX zachranuje prve stupne by bola chyba.

        Tiez som napisal ze drzim palce jak SpaceX tak NASA. Dokonca aj BlueOrigine.

      • Antocyanin napsal:

        Plne chapu, ze vas stve, ze se pod clanky o SLS rozebira neco jineho, nez technicke parametry SLS.

        Nicmene muj pocit z toho je ten, ze hlavni duvod neni ten, ze neni znovupouzitelna (to ostatne neni zadna raketa na sveta vyjma F9/FH), ale ten, ze je se jedna o extremne drahou a extremne pomalu vyvijenou raketu. Uz stala asi 10, nebo 12 miliard dolaru, kazdy start bude stat miliardu. Oproti tomu ma FH expendable vice nez polovicni nosnost a je nabizen za 90 milionu.

        Absurdita pomalosti vyvoje zvlast vynikne, kdyz si clovek uvedomi, ze v zasade temer nemaji co vyvijet. Vsechno je prevzate z raketoplanu. Motory jsou identicke. Nadrze temer stejne, boostery temer stejne. Je jasne, ze se to lisi od situace, kdy Venca v garazi svari se tri Skodovek 120 limuzinu, ale i tak by clovek cekal, ze vyvoj takove rakety z vyzkousenych dilu bude rychlejsi a levnejsi, nez vyvoj uplne nove rakety, nikoliv pomalejsi a drazsi. Ostatne nevyviji to uz dele, nez vyvijeli Saturn V?

        To, co drzi SLS pri zivote je lobbing a politici z Alabamy. Dokonce mam pocit, ze v USA maji zakon, ze Europa clipper nesmi letet na jine rakete, nez SLS.

        Mit neco, jako SLS s akceptovatelnou cenou za vyneseny kilogram (rekneme dvojnasobnou, nez ma FH expendable) by bylo krasne a sem tam k necemu uzitecne. Mit SLS s nosnosti 70 tun na LEO za miliardu dolaru v roce 2021 je … ehm … jaksi … neprakticke? Temer vsechno dokaze vynest FH (Sojuz, Ariane) na LEO, tam dotankovat palivo posledniho stupne (to zatim neumime) a pokracovat kamkoliv.

        A proc neumime dotankovat palivo do posldniho stupne na LEO? Protoze americky senator z Alabamy, Richard Shelby, nechce a misto toho chce spat penize do SLS. https://arstechnica.com/science/2019/08/rocket-scientist-says-that-boeing-squelched-work-on-propellant-depots/

        Vyvinout metody tankovani na LEO a vetsi aerodynamicke kryty pro stavajici rakety by rozhodne nestalo 15 miliard dolaru a netrvalo pres 10 let.

        SLS dnes funguje, jako zaba na prameni. Mohla by vynest uzasne mise. Cele stanice najednou. Ale mise, se kterymi se pro ni pocita by sly vynest 5x levneji za pomoci nekolika Falconu (jeden s nakladem na LEO a zbytek s palivem) a hlavne uz mohly byt na orbite a ne treti rok odkladane.

        A to je duvod, proc cpani penez do takoveho projektu lidi stve.

        Stat neumi udelat nic efektivne. Dokud je stat jediny, kdo to udelat muze, jsme radi za Semjorku, Gagarina, Saturn V a projekt Apollo. V okamziku, kdy konecne po letech dostane soukromou konkurenci, nema smysl pokracovat a je lepsi, aby se venoval vecem, ktere nikdy jiny neudela, nebo ani udelat nemuze.

        • Dušan Majer napsal:

          A teď si představte, že SpaceX zkrachuje a s ní i FH. NASA pak nebude mít vůbec nic. Je potřeba, aby byla v tomto směru samostatná. Představujete si to všechno hrozně jednoduše – třeba ty vize s tankováním vyneseného nákladu na oběžné dráze. Chcete vyřešit problém s pomocí řešení, které zatím neexistuje a přitom tvrdíte, že to bude levnější než něco, co máme prakticky k dispozici. Odvážné.

        • Antocyanin napsal:

          Abych nebyl spatne pochopen, tak posledni odstavec se samozrejme stale tyka kosmonautiky. Stat by se mel soustredit na vyzkumne mise, ktere soukromnici nezaplati a nechat soukromnikum nosice.

          I ja se na SLS tesim, ale muj odhad je, ze poleti 2-3x a pak ji zrusi. A v okamziku, kdy poprve pristane na Mesici clovek vyneseny SLS, uz bude na Mesici (nebo na marsu) pracovat vyrazne vetsi zarizeni (at uz s lidmi, nebo bez) vynesene SpaceX (napriklad vyroba methanu na Marsu). Jediny duvod, proc nepisu, ze kosmonauty NASA predbehnou turisti je ten, ze SpaceX ma tolik zakazek od NASA, ze kdyz NASA rekne, ze tam budou prvni, nebo zakazky zrusi, tak s tim Elon pocka (a bude se venovat Marsu), protoze ty penize mu umozni udelat to rychleji a take nechce, aby mu nejakci senatori zacali hazet klacky pod nohy s absurdnimi zakony, kterymi jsou USA proslule.

          Jeste nekdo v diskusi zminoval, ze lidi zatim nikdy neleteli na znovupouzitelne rakete. Ale to podle me neni dobry argument. Jednak behem prosince 2019 az brezna 2020 asi prestane byt pravdivy. A potom spolehlivost F9 je ke startum s posadkou dostatecna.

          V kazdem pripade bych chtel podekovat za vsechny clanky vcetne tech o SLS. Vsechny informace a kosmonautice jsou zajimave.

        • Jiří Hošek napsal:

          Vámi zmíněných 70 tun na LEO není skutečná nosnost SLS, ale minimální nosnost vyžadovaná zákonem. Skutečná nosnost SLS Block I je 95 tun na LEO a více než 26 tun na TLI.
          Zdroj: https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_core_stage_fact_sheet_01072016.pdf

          Asi víte, že Jim Bridenstine si v létě nechal v zájmu urychlení mise Artemis I zpracovat studii alternativního vynesení Orionu. Jako první byla zamítnuta varianta spojení Orionu s urychlovacím stupněm na LEO. Následně se studie zaměřila na vynesení Orionu k Měsíci pomocí jedné FH. Výsledek studie byl, že přestavba FH a pozemního vybavení rampy pro tuto misi by trvala pět let (tedy start v roce 2024). A to se studie vůbec nezabývala pilotovanou misí Artemis II. Argumentujete důvody (Shelby). Mě osobně v tuto chvíli důvody již nezajímají. Zajímá mě pouze rychlost realizace obou misí.

      • Petr Poruban napsal:

        Když oni někteří už vidí jak létá jakási Spaceship a lidé kolonizují Mars.
        Proti tomu je vše zastaralé.
        To bylo vždy. Fanoušci potřebují svoji modlu.
        Nikola Tesla taky stavěl již před 100 lety Wardenclyffskou věž pomocí které měl dodávat bezdrátově elektrickou energii…
        A někteří “zaostalci” stavěli neperspektivní elektrická vedení.
        Většina lidí věří spíš obchodníkům, než odborníkům.
        Tím nechci znevažovat Teslu ani Muska. Jen by si je lidi neměli plést se skutečnými seriózními odborníky, jako byl Faraday, Maxwell, Einstein a podobně.
        Kteří dokázali odlišit fyzikální realitu a neživili se vytvářením senzací pro laickou veřejnost.

        • Jaro Pudelka napsal:

          No tu ste riadne prestrelili. Musk po tom všetkom čo už dokázal, je ten posledný, ktorý si to zaslúži. A samotná SLS je potrebná, avšak vo svetle posledných udalostí a pri jej cene sa nečudujme, že nie je príliš pozitívne prijímaná.

          • Dušan Majer napsal:

            Souhlasím, SpaceX dokázala hodně věcí. Mám pocit, že tu diskuse létá od jednoho extrému k druhému. Jedni kritizují SLS ,že je k ničemu, protože není znovupoužitelná, další říkají, že SpaceX staví jen na hezkých slovech. Ani jeden přístup není správný a pravdu bychom měli hledat někde mezi – to znamená nevynášet nějakou technologii do nebe, ale ani nezatracovat nějakou jinou. Věřím, že pro oba projekty se nade nemalé místo pod sluncem. 😉

      • SFENCE napsal:

        Nestalo by za to, napsat clanek, ktery toto vysvetluje a misto sahodlouhych komentaru v diskuzi, kterou ne kazdy procita, proste davat jen odkaz na dany clanek?

        • Dušan Majer napsal:

          A vy si myslíte, že by to pomohlo? Já osobně začínám být bohužel skeptický.

          • SFENCE napsal:

            Myslim, ze by Vam to mohlo ulehcit psani komentaru. Misto opakovaneho rozepisovani o duvodech, ktere je nepochyne vycerpavajici, by jste mohl posilat jeom odkaz na misto, kde by ty informace uvedeny byli.

          • Dušan Majer napsal:

            Nápad je to dobrý, promyslíme to. Díky.

        • Jiří Hošek napsal:

          Zkusím do svého příštího článku o přípravě misí Artemis I a II napsat úvod ve formě fejetonu. Kdo je vnímavý, pochopí.

    • Jiří Hošek napsal:

      Víte, centrální stupeň SLS má jinou trajektorii letu než jakou si zřejmě představujete. Při nominálním letu totiž neskončí v Atlantickém oceánu. Stupeň během letu vzhůru spálí téměř veškeré palivo a je navržen tak, aby vypnul motory až v T+ 8 minut 14 sekund a dosáhl téměř 1. kosmické rychlosti (NASA udává maximální rychlost centrálního stupně téměř Mach 23, tedy 7,8 kilometrů za sekundu, přičemž 1. kosmická rychlost je 7,9 km/s). Centrální stupeň se oddělí od horního stupně a kosmické lodi Orion ve výšce 160 km a setrvačností doletí do výšky 1800 km (1. zážeh horního stupně ICPS je plánován ve výšce 1791 km). Centrální stupeň se později bezpečně rozpadne nikoli nad Atlantickým, ale až nad Indickým oceánem. Je to jen začátek celé mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, která má trvat téměř 26 dnů. A hlavně, druhý let SLS, který vynese Orion na oblet Měsíce, je plánován jako pilotovaný. Už za tři roky. Všechny díly DRUHÉHO centrálního stupně jsou již svařené (forward skirt už má tepelně izolační pěnu, na intertank se izolace právě aplikuje, kyslíková nádrž prošla testem těsnosti a kvality svarů, do motorové sekce brzy přejdou týmy z prvního centrálního stupně a začnou instalovat trubky, heliové nádrže a závěsy pro uchycení motorů). O zastavení výroby nemůže být, a ani není řeč.

      • Radim Slovák napsal:

        Po přečtení informace, že centrální stupeň obsahuje letové počítače jsem si říkal, no tak to ten stupeň musí doletět až na oběžnou dráhu a než jsem položil dotaz, byl krásně zodpovězen panem Hoškem…tak děkuji. A z toho je i jasné že záchrana stupně není možná. Ovšem chápu povzdechy na toto téma, je to nepředstavitelně moc práce, která je určena na něco málo více než 8 minut činnosti stupně.

    • Hawk napsal:

      Zpochybnovani SLS bude mit relevanci, az Elon bude mit v provozu podobny tezky nosic jako SLS a budou znamy naklady na start. Zatim k tomu ma podle meho nazoru jeste docela daleko.
      Jedina alternativa(podle me vubec ne idealni) k SLS bylo vice startu jinych nosicu, zvolila se tato, a ohlizet se zpet uz nema smysl.

    • Petr Markgraf napsal:

      Chci ještě jednou v životě vidět lidi na Měsíci a je mi jedno jak to NASA udělá. Ale je jediná, která je toho schopná. Tak se vykašlete na tyhle povzdechl. To je jak brečet že škodovka nedělá F1.

  2. Husita napsal:

    Vypadá to dobře. Už aby to letělo 🙂

  3. Peter napsal:

    Je fakt zaujímavé,že pri európskych a ruských raketách tu nikto nenarieka nad ich jednorazovym používaním. Ale teraz k SLS, som az milo prekvapeny ako celý projekt zatiaľ napreduje bez výraznejších problemov a je skutočne reálna šanca že budú dodržané termíny letov! To je pri dnešnom podhodnotenom rozpočte NASA v porovnaní s predchádzajúcimi rokmi mali zázrak. Veľký palec hore !

  4. Brodský napsal:

    Zaujala mne zmínka o oprášení plánů Saturnu 5. Myslím, že by bylo velmi zajímavé porovnání Saturnu 5 s SLS – jinak řečeno jak pokročila technika za 50 let. Ale obávám se , že by to byl nadlidský úkol.

    • Marek napsal:

      Problém je ten, že na SLS je nového naprosté minimum. S nadsázkou se dá říct, že je to jen jinak poskládaný raketoplán. A první raketoplán vzlétl osm let po posledním letu Saturnu V.

      • Dušan Majer napsal:

        Pokud motorovou sekci a nosnou strukturu centrálního stupně považujete za minimum … tak máte pravdu. Já bych si takové označení nedovolil.

        • Marek napsal:

          Motorová sekce sice nová je, ale z technologického hlediska to nic extra nového není. Nejsložitější technologie na raketě je motor a, případně mne opravte, ten je už teda pěkně starý.

          • Dušan Majer napsal:

            z technologického hlediska to nic extra nového není“. Dovolte mi připomenout náš cca rok starý článek, který se této vpravdě jednoduché části věnuje: https://www.kosmonautix.cz/2018/08/motorova-sekce-sls-je-poradny-orisek/

          • Marek napsal:

            Já ale netvrdím, že je to jednoduché. Já tvrdím, že to není žádná nová technologie a za tím si, i po přečtení Vašeho článku, nadále stojím.

            Dovolím si připomenout, že celá tato diskuze vznikla jako reakce na příspěvek pana Brodského o technologickém pokroku za posledních 50 let srovnáním Saturnu V a SLS. Já tvrdím, že technologický pokrok s tím odchází se sotva dostatečnou, a to ještě s odřenýma ušima, uvědomí-li si člověk jak obor vypadal padesát let před Saturnem V.

            Nechápejte mne, prosím, špatně, že SLS považuji za něco špatného. Také se na start tohodle macka moc těším, ale nová technologie to skutečně není.

          • Dušan Majer napsal:

            Nová technologie ne, ale taky se nedá říct, že je to kopie raketoplánů. Těch změn se tam muselo udělat dost.

          • Jiný Honza napsal:

            Ano, kopie raketoplánu to opravdu není, ty byly aspoň částečně znovupoužitelné.

            🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Takhle vypadá věc vytržená z kontextu zasazená do kontextu jiného. A ne, není to vtipné. Stačí si jen uvědomit, kam (z hlediska výšky) se mohly dostat raketoplány a kam míří SLS.

          • Jiný Honza napsal:

            No kam míří SLS je opravdu zajímavá otázka. V programu Constellation mířila na Měsíc, pak na asteroidy a teď zrovna na základnu u Měsíce. Kam bude mířit po příštích volbách prezidenta USA? A přespříštích?

            Mám osobní poznámku, píšete dobře, ale moc čtěte diskuse.

          • Dušan Majer napsal:

            Diskuse je neoddělitelná součást našeho webu. Píšu to prakticky při každé oslavě narozenin našeho webu. Diskuse je u nás věcná, a má atributy, které jsou stále vzácnější. Diskutující často přináší zajímavé doplňující informace a mnoho lidí diskusi rádo čte, protože jim po článku ještě rozšíří obzory. Proto budu za udržení její kvality bojovat vždy a za všech okolností.

          • 3,14ranha napsal:

            re: Marek
            nových technologií tam bude docela dost, zvlášť pokud/až dojdou zásoby z raketoplánů a přijde řada na nové RS-25E a nové boostery.

            Původní tank pro raketoplány byl svařován klasicky, zatímco většina SLS je svařována třecím svařováním (někde bylo zmíněno, že rekordní je tloušťka materiálu a vodíkové nádrže jsou zároveň největší takhle svařené objekty na světě).

            Nová je samozřejmě avionika (což není nic triviálního – vyspělá avionika má co mluvit do správného využití výkonu rakety). A nové jsou tuším i kontroléry motorů RS-25, takže nešlo jen o to motory vytáhnout ze skladu a oprášit koštětem.

            Ono se o tom moc nemluví, ale po CDR blocku 1 stoupla tabulková nosnost ze 75 tun na 95 tun. A protože taková nosnost stačí na první tři mise, tak NASA zaúkolovala Boeing aby v získaném čase optimalizoval plánovaný horní stupeň EUS na vyšší výkon. Aby nakonec SLS nebyla silnější než reusable Starship…

      • Jiný Honza napsal:

        Souhlas, SLS je víceméně recyklovaný raketoplán. Dokonce si to dali i do zákona. 🙂

        Původní záměr zužitkovat zbytky po raketoplánu a využít výrobní kapacity byl celkem rozumný, ale po těch mnoha letech změn a odkladů je z toho… No přesně to, co z toho může vytvořit státní byrokratická mašinerie.

        Nezbývá než doufat, že to za ty vynaložené desítky miliard nakonec poletí a hlavně doletí.

  5. Majo napsal:

    Technika pokročila.Všetko je otázka peňazí a ľudí.Keby nebolo Elona Muska ,tak sa nič nerozbieha.Alebo málo.Môžme byť radi,že aspoň čosi sa deje.
    Mňa by inak zaujímalo porovnanie Spaceship a SLS.Saturn V a SLS,no SLS je nadupaný Saturn V.Princíp v podstate rovnaký,len viac elektroniky a tak.Určite je silnejší ale je to stále na jedno kopyto.SKôr by ma zaujímalo SPAceship a SLS.

    • Dušan Majer napsal:

      U SuperHeavy/Starship se průběžně mění velikost, počet motorů jejich tah atd. Tudíž je to zatím vlemi nestabilní orovnání. Ale zatím se zdá, že by SLS měla být i ve finální verzi slabší. Ale nechme se překvapit, co nám za pár dní řekne Musk na oficiální tiskovce. na ní má představit aktualizace ohledně tohoto programu.

      • Tovy napsal:

        Myslím si, že vliv SpaceX na vývoj a výstavbu SLS, současné plány USA pro let k Měsíci a snad na Mars je nulový.
        Výroba je rozjetá, jsou nasmlouvané náklady a cíle misí. Nějaká změna může být nejdříve po ukončení výstavby DSG. Pokud tedy u SLS nebude nějaký konstrukční průšvih.
        Nemá teda cenu řešit nějakou znovupoužitelnost u už hotové rakety, která se, jak už tu bylo zmíněno, vyvíjela dávno před startem prvního Falconu.
        To, že se objevil Dragon a Musk plánuje těžké rakety je “bonus navíc”, který se snad projeví až za pěkných pár let. Uvidíme, jaká bude SLS v porovnání se SS, v čem si budou konkurovat, nebo případně doplňovat. Zatím neletěla ani jedna.
        Spíš si asi bude Musk hrát na vlastním písečku + případně zásobovat stanice a SLS tu bude taky. Nechme se překvapit.

  6. jirka4000 napsal:

    Moc se nemluví o tom, co bude s SLS, až se spotřebují motory RS-25 z raketoplánů. Pochybuji, že budou vyrábět další, spíš by měly být použity jiné motory. Ale při rychlosti NASA by už měly být 5 let ve vývoji, pokud mají být za 10 let hotové. Ví o tom někdo něco?

    • Mr. G napsal:

      Pre prve 4 SLS bude pouzitych 14 starych a 2 nove motory.
      https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/spacecraft/2016/20160309_rs-25-infographic-assignments.jpg
      Neskor budu pravdepodobne (ak ziadne dalsie skladom nie su) pre kazdy dalsi kus SLS vyroben 4 nove motory.

      Ak sa nemylim, tak vsetky motory, ktore boli skladom presli nejakymi upravami, aby sa dali pouzit pre raketu SLS. Takze sa nejedna o identocky motor, ako bol pouzity pre Shuttle.

    • Jiří Hošek napsal:

      Na základě objednávky NASA/MSFC s současnosti Aerojet Rocketdyne vyrábí dlouhodobé položky hardwaru pro šest nových motorů RS-25 s termínem dodání v červenci 2024. Z toho čtyři motory jsou pro pátou SLS a dva motory jako záloha.

    • Samo2 napsal:

      Aerojet pracuje na osekanej verzii RS-25 kde bude veľká časť dielov vytlačená na 3D tlačiarni. Naposledy pokiaľ viem testovali 3D vytlačený pogo generátor.

  7. Libor napsal:

    Chtěl bych být u startu, to musí člověka svléknout i z trenek.

  8. bill napsal:

    A kdo Vám může zabránit si pořídit prasátko a začít do něho šetřit: 🙂

    http://travelamerica.cz/zajezdy/katalogove-zajezdy-pruvodcem/kosmonauticka-musea-a-strediska-nasa/

    https://www.radynacestu.cz/magazin/kennedyho-vesmirne-centrum/

    A kdyby na toto téma promluvili i zdejší zkušení “kosmičtí “cestovatelé, tak by to bylo nejen zajímavé počtení, ale jistě i obrovská časová a finanční pomoc.

  9. Lukas napsal:

    Dobry den
    Bude nejaka spolupraca medzi spacex a nasa ohladne vynasania nakladu k marsu.Falcon heavy SS a Sls
    Dakujem

  10. Laďa napsal:

    Omlouvám se všem za dotaz, který je zcela mimo téma.
    Někdy v 70-80 létech jsem četl, že na Saturnu V. byly nainstalovány svinuté ocelové tyče, se které tahem přes průvlaky narovnávaly a tak pomáhaly stabilizovat raketu v prvních okamžicích startu. Máte o tom někdo nějaké povědomí?
    Děkuji. L.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Nebyly to svinuté tyče, ale tvarované “piny”, tedy čepy, které byly instalovány na rampě. Čepy byly během prvních několika sekund protahovány skrze oko, které bylo pro změnu součástí Saturnu. Menší průměr oka způsoboval, že čepy se skrze něj vlastně musely “propasírovat” a tím byly tlumeny možné rázy a škodlivé vibrace během prvních cca 15 cm cesty rakety. Počet pinů se měnil, ale bylo jich možné instalovat až 16.
      Tady je diagram:
      tapered pin

  11. Laďa napsal:

    Pane Šrámku, moc Vám děkuji za skvělé upřesnění! Patrně se v knize jednalo o chybný překlad nebo o nedostatečnou či chybnou interpretaci informace.
    Příjemný a veselý den L.

  12. Jirka Hadač napsal:

    Stará dobrá taktika George Mullera – All up pořád funguje, a bude fungovat. Nahoru, SLS, nahoru 🙂

Zanechte komentář