Máte návrh, jak by se mohlo jmenovat americké vozítko, které vyrazí příští rok k Marsu? Není nic jednoduššího – na speciální webové stránce můžete posílat své návrhy. Odměnou Vám bude jednak to, že Váš návrh bude označovat tuto smělou misi, ale také budete pozván na Floridu, kde budete v červenci 2020 živě sledovat start Atlasu V s touto misí. Tedy … ehm … má to jeden menší háček – návrhy mohou posílat pouze američtí studenti. Uznávám, že tím se cílová skupina čtenářů našeho webu radikálně sníží a limitně se přiblíží nule. Nicméně může nás těšit, že se i v tomto směru věci posouvají. Evropa už pro své vozítko jméno našla a je proto potěšující, že i americký protějšek dostane název, který je trochu atraktivnější pro širokou veřejnost.
Děti od školky po nejvyšší ročník středních škol mohou své návrhy posílat do 1. listopadu, pak bude vybrán vítěz. NASA využila akce Name the Rover k propagaci technického vzdělávání studentů. Pokračuje tak již několik let dlouhá snaha nadchnout mladé lidi pro vědu a studium přírodních a technických oborů.
„Soutěž o jméno roveru je skvělou možností, jak naše mladé lidi zapojit do misí k Měsíci a Marsu,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine a dodává: „Je to úžasná cesta, jak je propojit s vozítkem, které má sloužit jako první krok k projektu Mars Sample return. Rover odebere vzorky a uloží je na povrch, aby je jednou mohli vědci vůbec poprvé prozkoumat tady na Zemi.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Vozítko zatím označované jako Mars rover 2020 váží 1043 kg a jeho úkolem bude pátrat po stopách dávného mikrobiálního života, prozkoumat klima a geologii rudé planety, ale i nasbírat vzorky určené k budoucímu návratu na Zemi. Ve všech výše uvedených ohledech tedy tohle vozítko vyšlapává cestu budoucí pilotované výpravě k Marsu.
„Mars rover 2020 získal za posledních pár měsíců konečnou podobu, jelikož týmy specialistů nainstalovali na tělo vozítka nejrůznější systémy – od počítačového mozku a elektroniky, přes kola, jejich zavěšení a pohon, robotickou paži, stožár pro dálkový průzkum, sedm vědeckých přístrojů a nyní i systém pro odběr vzorků,“ vypočítává George Tahu, programový manažer mise a dodává: „Tomu všemu chybí už jen jediná věc – jméno.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jenže žáci a studenti to nebudou mít lehké – nestačí jen poslat návrh jména, tedy jedno slovo. Do 1. listopadu mají poslat kromě návrhu jména i krátkou esej o rozsahu maximálně 150 slov, ve které vysvětlí, proč by právě jimi navržené jméno mělo být vybráno. Návrhy budou následně rozděleny do tří skupin podle věku autorů. Hodnotit se bude vhodnost, význam a originalita jména, u eseje bude rozhodovat originalita a kvalita. Z prvotního výběru vzejde v každé skupině 52 semifinalistů, kteří budou reprezentovat příslušný americký stát.
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov
Z každé skupiny pak budou vybráni tři finalisté, o kterých už bude rozhodovat veřejnost. O devíti finálových návrzích se totiž bude od ledna 2020 hlasovat na internetu a pokud se nic nepokazí, měla by NASA oznámit vítěze 18. února 2020. Půjde o symbolické datum – o rok později by totiž vozítko mělo přistávat na Marsu.
NASA moc dobře ví, že jí v první fázi dorazí z celých Spojených států tisíce návrhů obrací se proto na zájemce z řad veřejnosti, kteří by se na projektu chtěli podílet jakožto hodnotitelé. Ani zde ale naši ctění čtenáři zřejmě nebudou splňovat požadavky. NASA tuto pozici nabízí americkým občanům starším 18 let, kteří by měli být schopni do projektu investovat pět hodin svého času, aby zhodnotili přidělené návrhy. Pokud však někdo z Vás tyto požadavky splňuje, můžete se registrovat na této adrese.
Zahájení soutěže o pojmenování vozítka je sice zajímavá událost, ale plně chápeme naše čtenáře, že je to na hlavní článek dne na našem webu trochu málo. Rozhodli jsme se proto k této zprávě připojit také aktuální informace technického rázu, aby si na své přišli opravdu všichni. Na palubě vozítka jsou již všechny hlavní prvky a počáteční funkční zkoušky byly úspěšně dokončeny. Odborníci z týmu Mars 2020’s Assembly, Test, and Launch Operations se pomalu připravují na další významný milník – tím budou vibrační zkoušky vozítka i sestupového zařízení sky crane. Po nich začnou termální zkoušky simulující teploty, jaké rover zažije na Marsu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
My se ale zaměříme na událost, ke které došlo před pár dny a která si pozornost zcela jistě zaslouží. Inženýři totiž do roveru integrovali malý vrtulník, který se má v rámci projektu Mars Helicopter stát prvním létajícím zařízením na jiné planetě. Tento technologický demonstrátor, který má ověřit možnosti budoucího využití létajících strojů, byl v čisté místnosti kalifornské Jet Propulsion Laboratory instalován do „břicha“ vozítka.
Dvourotorový, fotovoltaickými panely napájený vrtulník byl do těla instalován i se zařízením Mars Helicopter Delivery System. Součástí je i krytka, která má ochránit vrtulník před poletujícími kousky kamenů během přistání. Plán je takový, že k vysazení vrtulníku nedojde hned po přistání. Helikoptéra bude součástí vozítka neupřesněnou dobu, dokud rover v kráteru Jezero nepřijede na místo, které bude k vysazení vrtulníku příhodné.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Mise Mars Helicopter je hodnocena jako vysoce riskantní demonstrace nových technologií, avšak s velkým přínosem. I kdyby tohle malé zařízení potkaly problémy, pak nebude sběr informací prostřednictvím vozítka nijak ovlivněn. Pokud však vrtulník vzlétne, jak má, mohly by budoucí mise k Marsu obsahovat druhou generaci vrtulníků, které by již aktivně pomáhaly s průzkumem z nadhledu.
„Naším úkolem je prověřit, že řízený let může probíhat i v extrémně řídké atmosféře Marsu,“ říká MiMi Aung z JPL, která je projektovou manažerkou mise Mars Helicopter a dodává: „Jelikož je náš vrtulník navržen jako letový test experimentální technologie, nenese žádné vědecké přístroje. Ale pokud se nám podaří prokázat, že motorové létání na Marsu funguje, můžeme se těšit na den, kdy budou helikoptéry na Marsu hrát důležitou roli v budoucím průzkumu Rudé planety.“ Kromě výzkumu těžko přístupných míst jako jsou útesy, jeskyně či hluboké krátery a jejich analýzy malými přístroji by vrtulníky mohly sloužit jako průzkumníci, kteří by v předstihu před robotickými či lidskými misemi analyzovaly okolí.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/imgs/mars2020/mars2020_007_v006-500x.png
https://pbs.twimg.com/media/ECmuv3iUwAAs7SN.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23305-16.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA23154_hires.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EDEPAtWUEAAykMB.jpg:large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23372-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23153-16.jpg
Rover oproti dvojníku Curiosity přibral na váze o 17%, což činí 154 Kg. To je polovina váhy evropského roveru 2020.
Nikde jsem ale nenašel kolik bude vážit celá sonda.
Můžete zkusit pročíst vlákno na fóru, je to 22 stránek, takže se mi to nechce číst http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=1026
tak už jsem tu soutěž přeposlal americkým synovcům a neteřím 🙂
Prosím vás nepletete si Kosmonautix s Instagramem?
Ani zde ale naši ctění čtenáři zřejmě nebudou splňovat požadavky. NASA tuto pozici nabízí americkým občanům starším 18 let, kteří by měli být schopni do projektu investovat pět hodin svého času, aby zhodnotili přidělené návrhy. Pokud však někdo z Vás tyto požadavky splňuje, můžete se registrovat na této adrese.
Autor článku měl radost, já jsem měl radost, že jsem trošku zlepšil odkazem na český web češtinu příbuzenstva, no a vy jste měl radost z toho, že jste mi mohl položit mravoučnou otázku.
Všichni spokojeni…
Nejedná se o „mravoučnou otázku“. Ale o můj osobní dojem, že zprávy o soukromé korespodenci nějakého anonyma jsou tady možná OT. Když vezmu v potaz například častou kritiku komentářů diskutéra Aloise.
Ale možná se mýlím a info o tom, kam kdy nějaký nick poslal odkaz svou hodnotu v těchto diskuzích mají. Za sebe jen doufám, že se tím nenechá inspirovat příliš mnoho dalších diskutujících…
Mne těší, když mi čtenáři dají vědět, že informace předají těm, komu jsou určeny. I o tom je popularizace. Tohle bylo jednoznačně k tématu, protože když jsem článek psal, tak jsem si myslel, že to z našich čtenářů nikdo nepoužije, protože náš web cílová skupina nečte. Proto mne zpráva od pána potěšila.
Tak to máme radost, že článek přece jen bude mít nějaké praktické využití 😉
pokud z nich vymámím nějaké detaily, tedy pokud se rozhoupou, tak pak předám informace, jak to probíhá, ostatně, viz výše to nad 18 let, možná se zapojí i jejich rodiče do hodnocení, znáte to, co by rodiče pro děti neudělali 🙂
Super, těším se na další informace! 😉
První reakce jsou dobré 50/50., oba synovci se vejdou do kategorie K12 ( to jsem netušil co přesně je) neteře jsou už na na vysoké, čili mohou maximálně být účastny té hodnotící části od 18 let…
Mě se na té soutěži NASA líbí to, že to není jen nastřelení jména od boku,ale pěkný pokus donutit ty mladé lidi trošku argumentovat.
Co mám od staršího synovce ohlas, tak to údajně rozhodil v jeho věkové komunitě v San Diegu, čímž si snížil šance, ale to je ten americký přístup k věci 🙂
No a přijde mi docela vtipné, že se pár mladých lidí v San Diegu a další v Georgii o této akci NASA vlastně dozvěděli přes český portál.
No a za sebe doufám, že třeba někteří další čtenáři/návštěvnici tohoto webu osloví, třeba skrz své děti ty lidi, kteří právo hlasovat mají, dost lidí má dnes známé v USA 🙂 Nu a i jako propagace tohoto webu mi to přijde jako dobrá cesta ukázat, že se v Česku dělá něco/někdo dělá něco lépe než NASA, protože ta informace teče odtud.
Děkuji za informace – K12 je něco jako označení třídy, co které dítě chodí – https://en.wikipedia.org/wiki/K%E2%80%9312
Mám velkou radost, že jste pomohl informovat správné lidi o této soutěži a že jste také udělal našemu webu reklamu. Vážím si toho a držím palce!
Možná kdyby ho stavělo SpaceX tak se jmenoval Alone Must? 🙂
Ach jo, škoda že nejdou vkládat emodži (obrázkové emotikony).
Za tohle máte pane deset palců nahoru!
:-)))
🙂
Helikoptera sice neobsahuje ziaden vedecky pristroj, obsahuje vsak kameru s vysokym rozlisenim. mozno to bude dost povrchne, ale viac sa tesim na tieto zabery nez na akekolvek ine (vedecke) data misie.
Souhlas. Kamera je při této premiéře rozhodně na místě. Rover vědou přetéká, takže helikoptéře nechme radost z průkopnického létání. A také by jí slušelo nějaké jméno.
Kamera na vrtulníku = víc příležitostí na vědu pro přístroje na roveru.
Vrtulník je úžasný nápad, přidá průzkumu třetí rozměr. Btw. netušíte někdo, zda nebyl někdy zvažován k průzkumu „za horizont“ upoutaný balon ala meteorologický ? Bylo by to přeci technologicky o hodně jednodušší než ta helikoptéra, byť samozřejmě s omezením pouze na aktuální lokalitu roveru ..
Pokud bychom vyřadili nějaké velmi volné úvahy, tak to do nějaké pokročilejší fáze nikdy nepřešlo.
Navrhuji Blecha / Flea!
Rozumím tomu dobře, že když nejsem Američan a max středoškolský student, tak se vůbec nemusím namáhat a budou můj návrh rovnou ignorovat a zahodí ho?
Škoda, už jsem v hlavě sumarizoval tu 150 slovní esej o bleše. 😀
Je to tak – viz článek. Americké občanství je společně s věkem základní podmínkou.
Naopak. Jen to krásné jméno, co jste vymyslel, dejte všem na vědomí. Ať je aspoň mrzí, že ho nemohli použít, protože autorem není Američan. A když všichni na světě zveřejní své skvělé nápady, tak nakonec těm Amíkům, pokud nebudou chtít převzít něco z toho světa, zůstane jen třeba ta moucha. Já třeba navrhuju „Sand Gecko“. Je to taková zvědavá ještěrka v písku pouště.
Dal bych „chigger“ – blecha písečná. 🙂