O tom, že společně s misí Artemis 1 poletí 13 cubesatů, jsme už na našem webu psali několikrát. Nyní však NASA uvedla, že by ráda přizvala na palubu tyto malé cestující i u mise Artemis 2. Při ní se mají lidé v lodi Orion dostat dál za odvrácenou stranu Měsíce než kdy dříve. Tato mise představuje významný krok vstříc pilotované výpravě na Měsíc v roce 2024, která má odstartovat dlouhodobý průzkum našeho souputníka, na kterém se budeme připravovat na let k Marsu. A právě zde mohou cubesaty pomoci – měly by nám přinést některé informace, které se budou v dalších letech hodit.
NASA proto zveřejnila výzvu zaměřenou na americké výrobce družic. Jejich cubesaty by mohly na raketě SLS při misi Artemis 2 letět v rámci programu CSLI (CubeSat Launch Initiative). Ta umožňuje tvůrcům cubesatů levně provádět kosmický výzkum, který by mohl pomoci strategickým cílům NASA na poli vědy, průzkumu, vývoje technologií, vzdělávání a provozu. V rámci tohoto programu mohou studenti, učitelé či celé fakulty získat z první ruky zkušenosti s návrhem, stavbou a provozem malých výzkumných družic.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
„Role, jakou hrají cubesaty v průzkumných plánech NASA se neustále zvětšuje,“ říká John Guidi, zástupce ředitele divize pokročilých průzkumných systémů a dodává: „Tyhle drobné družice představují nízkonákladovou platformu pro široké spektrum technologických demonstrací, které mohou být řešením pro některé výzvy, kterým čelíme při plánování dlouhodobých pilotovaných výprav k měsíci či Marsu. Jde třeba o špičkovou laserovou komunikaci, ukládání energie, pohon či autonomní pohyb.“
Návrhy musí obsahovat prvky navržené k podpoře lidské přítomnosti mimo nízkou oběžnou dráhu Země a ke snížení rizika pro budoucí pilotované mise. Návrhy by měly vycházet minimálně z jednoho aspektu, který byl vytyčen v loňském strategickém plánu NASA. Výzva cílí na americké malé i střední firmy, ale i federální agentury včetně středisek NASA, dále na neziskové organizace či akreditované vzdělávací instituce. Návrhy musí být předloženy nejpozději 4. listopadu letošního roku ve 22:30 SEČ. V dalších měsících budou odborníci návrhy posuzovat a výběr má být oznámen v polovině února 2020. Do dnešního dne bylo v rámci programu CSLI vybráno 175 cubesatů z 39 federálních států od 97 organizací. Do vesmíru letělo 88 misí a v nejbližších 12 měsících to čeká dalších 37 projektů.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/csli_cubesat_ooa_cropped2.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/moon-southern_region-w-shadow-lf.png
Dovolil bych si oponovat. Při letu Artemis 2 se jedná o oblet Měsíce ve vzdálenosti max. 9000 km. To není nijak mnoho jelikož vzdálenost Měsíce od Země kolísá o cca 40.000 km. I kdyby se oblet uskutečnil v apogeu Měsíce nebude to nijak zásadní posun oproti Apollu. V zásadě je zcela zanedbatelné zda při tomto letu bude dosaženo 412.000 km proti 406.000 km u Apolla, zejména když uvážíme, že se kosmonautika padesát let plazí pod 500 km od Země. Pravděpodobnější je, že Měsíc v okamžiku obletu v apogeu či poblíž nebude a vzdálenosti od Země dosažené v projektu Apollo při letu Artemis 2 překonány nebudou.
V dosud největší vzdálenosti od Země byla posádka Apolla 13 (401 056 km). U mise Artemis 2 je v původním zdroji spíše myšlena největší vzdálenost kosmické lodě od odvrácené strany Měsíce (v textu NASA není Země zmíněna).
Věta „will send astronauts on their first flight aboard the Orion spacecraft farther into the solar system than humanity has ever traveled before.“ mi přišla vztažená k Zemi, ale klidně to opravím. Díky. 😉
Před padesáti lety létaly ruské Sojuzy, ovšem bez posádky, kolem Měsíce s apoapsisem kolem 2.000 km. Z hlediska nebeské mechaniky, má-li se loď vrátit k Zemi musí být apoapsis vždy nad odvrácenou stranou Měsíce. Výška nad Měsícem je dána příletovou rychlostí, čím pomaleji přiletí, tím může být vzdálenost k Měsíci větší a naopak. Za odvrácenou stranou Měsíce je úplně stejné prostředí jako kdekoli u Měsíce. Já to chápu tak, že se člověk opravdu dostane do vzdálenosti od Země kde dosud nebyl, ale teprve tehdy až loď Orion zamíří ke GAT, jejíž apoapsis bude 70.000 km. To ovšem nevylučuje možnost, danou víceméně náhodou, že Měsíc při obletu Artemis-2 bude poblíž apogea a Orion rekord Apolla překoná. Ostatně rekord projektu Apollo při letu A-13 nevznikl tím, že by byl dokonalejší nosič či kosmické loď, ale tím že byl Měsíc náhodou v blízkosti apogea. Jen pro úplnost A-3 obletělo Měsíc ve výše 245 km.
Podíval jsem se na výkony ve vzdálenosti od Země čistě matematicky a srovnávám Apollo, Artemis-2 a GAT mezi sebou a s úrovní tehdejší a dnešní pilotované kosmonautiky, možná, že to bude někoho zajímat.
a/ Apollo 401.000 km – Gemnini 1.200 km – překonání 330x
b/ Apollo 401.000 km – Voschod 500 km – překonání 800x
c/ Apollo 401.000 km – Artemis-2 410.000 km – překonání 1,03x
d/ Artemis-2 410.000 km – ISS 410 km – překonání 1.000x
e/ Artemis-2 410.000 km – GAT 475.000 km – překonání l,16x
f/ Apollo 401.000 km – GAT 475.000 km – překonání 1,19x
g/ ISS 410 km – GAT 475.000 km – překonání l.l59x
Závěrem bych si dovolil poznamenat, že co do vzdálenosti od Země neznamenají mise Artemis a GAT významný pokrok oproti Apollu před padesáti lety.
Významným pokrokem by byla cesta pilotované lodí někam na hranici Hillovy sféry Země, nebo do bodu L, pak by bylo Apollo překonáno 2x až 4x.
Vše je počítáno pro Měsíc v apogeu, pro perigeum Měsíce by byly proponované výkony o 40.000 km nižší, příkladně Artemis-ISS překonání jen 902x.
Gateway má být umístěna na téměř polární dráhu Měsíce s aposeleniem nad jižním pólem Měsíce (chybně uvažujete rovníkovou dráhu).