Zatím poslední nehoda spojená se ztrátou mise potkala firmu SpaceX 1. září roku 2016. Tehdy na floridské rampě číslo 40 explodoval Falcon 9 připravující se na statický zážeh. Bohužel byla tehdy zničena nejen raketa a rampa, ale i náklad – telekomunikační družice Amos 6, která byla s aerodynamickým krytem připojena k raketě během simulace předstartovních příprav. Jenom na zničené družici byla škoda odhadovaná na 400 milionů amerických dolarů, ale izraelská firma Spacecom Ltd byla pojištěna pro případ nehody a tak mohla zajistit stavbu náhradní družice. A i pro její vynesení vsadila na firmu SpaceX. Ta se k situaci postavila čelem a Amos-17 vynese zdarma – jako omluvu za zničení Amosu-6.
Falcon 9 od nehody s Amosem 6 provádí statické zážehy bez nákladu (výjimkou byly jen dvě mise – DM-1 a Starlink 1) a tak i před pár dny vyjel na floridskou rampu číslo 40 jen první stupeň spojený se stupněm druhým. Během středoevropské noci na čtvrtek 1. srpna začala SpaceX provádět simulaci předstartovních činností a ve dvě hodiny ráno našeho času došlo i ke statickému zážehu. Jako obvykle SpaceX po krátké době potvrdila provedení zážehu.
Static fire test of Falcon 9 complete and team is assessing data—targeting August 3 for launch of AMOS-17 from Pad 40 in Florida
— SpaceX (@SpaceX) August 1, 2019
Na tomto tweetu však bylo něco neobvyklého. Začátek i konec, tedy informace o provedení zážehu a plánovaný čas a místo startu dává SpaceX do všech tweetů, které oznamují provedení zážehu. Tady však přebývala prostřední část, ve které nám SpaceX sdělila, že tým vyhodnocuje data. Tato informace se v tweetech běžně neobjevuje. Objevily se tedy spekulace, že zážeh možná neproběhl úplně ideálně, nebo že během něj byly naměřeny neobvyklé hodnoty. Spekulace nakonec ukončila sama SpaceX, která ještě 1. srpna vydala další tweet, ve kterém uvedla věci na pravou míru. Falcon 9 čeká druhý statický zážeh – předtím je však potřeba vyměnit ventil, přičemž k zážehu mělo dojít nejdříve v pátek 2. srpna.
Opakování statického zážehu Falconu 9 není zrovna obvyklé. Ve spolupráci s Petrem Melechinem z webu ElonX se nám podařilo najít pouze tři mise, které měly dva statické zážehy – konkrétně COTS-1, CASSIOPE a CRS-5. Od posledního opakovaného zážehu tedy uplynuly více než 4 roky a tak to může leckoho překvapit. Není však důvod k obavám. Právě z těchto důvodů dělá SpaceX statické zážehy – úkolem je odhalit případné závady nebo nedostatky ještě před startem samotným, aby se s nimi mohlo něco udělat.
Opakování statického zážehu tedy bude mít zcela jistě vliv i na termín startu. Původně k němu mělo dojít v noci na neděli – okno se mělo otevřít v 0:52 a uzavřít ve 2:00 SELČ. Jenže odklad se tak trochu čekal i před oznámením o opakování zážehu. Na vině bylo jako obvykle počasí – pro primární termín měli meteorologové jen třicetiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek, pro záložní termín o den později byly vyhlídky jen o deset procent lepší. Něco podobného jsme sice zažili minulý týden u startu zásobovací lodi Dragon, ale tam to bylo něco trochu jiného.
Je pravděpodobné, že SpaceX měla velkou motivaci vypustit Dragon co nejdříve, protože harmonogram Mezinárodní kosmické stanice, kam Dragon mířil, je hodně komplexní a odklady startů lodí pro něj nejsou optimální. Oproti tomu vypuštění telekomunikační družice není tak horká zakázka a klidně může v rámci snah o start v lepším počasí chvíli počkat.
Nový termín startu tedy zatím neznáme, ale SpaceX jej upřesní co nejdříve. Raketa se po zážehu vrátí do montážní haly u rampy, kde bude k hornímu stupni připojen aerodynamický kryt s nákladem. Následovat bude vývoz na startovní rampu a start. Let samotný by měl být velmi podobný všem ostatním misím, které vynáší telekomunikační družice. První stupeň pro tuto misi má výrobní číslo 1047 a půjde o jeho třetí použití. Vloni v červenci vynášel telekomunikační družici Telstar 19V a v listopadu téhož roku letěl s telekomunikační družicí Es’hail-2.
Třetí použití však bude jeho konečnou stanicí. Po delší době SpaceX sáhla k režimu letu bez záchrany stupně. Ten proto není vybaven roštovými kormidly pro manévrování, ani čtveřicí vyklápěcích přistávacích nohou. Byla by to jen zbytečná zátěž. Falcon použije veškeré pohonné látky k jedinému účelu – k maximálnímu urychlení vynášeného nákladu – telekomunikační družice Amos-17.
Přistání prvního stupně se tedy nedočkáme, ale mohli bychom se těšit na záchranu aerodynamického krytu lodí Ms. Tree (dříve známou jako Mr. Steven). Ta si při svém posledním nasazení do akce v rámci mise STP-2 připsala historický úspěch, když se jí poprvé podařilo zachytit polovinu aerodynamického krytu. Nechme se překvapit, jak jí to vyjde nyní.
Horní stupeň by měl provést jako obvykle dva zážehy. Tím prvním dosáhne oběžné dráhy a druhým se postará o protažení oběžné dráhy. Jak již bylo uvedeno výše, při této misi bude mít Falcon 9 plnou nosnost nesníženou pokusem o záchranu stupně. Veškeré pohonné látky se využijí k urychlení nákladu. Družice Amos-17 váží při startu šest a půl tuny, což ji řadí mezi těžké komunikační družice. I přesto by se měla podle odhadů dostat minimálně na klasickou GTO (dráhu přechodovou ke geostacionární), ale spíše se očekává dosažení tzv. supersynchronní dráhy. Jde o výrazně protáhlou dráhu, na které může apogeum (nejvyšší bod dráhy) ležet klidně i 90 000 kilometrů vysoko. Družice pak s pomocí vlastního pohonu dosáhne geostacionární dráhy – pro někoho možná překvapivě je to pro ni energeticky výhodnější než z klasické dráhy GTO.
Pokud by Falcon 9 při této misi zkoušel záchranu stupně, pak by se část paliva využila pro jeho záchranu a nikoliv k urychlení nákladu. U takto těžké družice se dá očekávat, že by náklad skončil jen na subsynchronní dráze s apogeem třeba jen 25 000 km vysoko. Pro družici je samozřejmě mnohem náročnější se odsud vydrápat na geostacionární dráhu.
Samotný Amos-17 postavila firma Boeing Satelite Systems na platformě MSS-702MP a ze zmíněných šesti a půl tuny při startu připadá tři a půl tuny na pohonné látky. Zakázka na stavbu družice za 161 milionů dolarů byla podepsána v prosinci 2016 a bylo to poprvé, kdy firma Spacecom vsadila na amerického výrobce družic. Amos-17 by měl nahradit družici Amos-5, která přestala pracovat v roce 2015. Tehdy byla na oběžné dráze jen 4 roky, ačkoliv jich měla zvládnout 15.
Amos-17 se usadí na geostacionární dráze ve výšce zhruba 36 000 kilometrů a jeho pracovištěm bude 17. stupeň východní délky, odkud pokryje střední a jižní Afriku, západní Evropu, Blízký východ, střední Asii a Indii. Za tímto účelem je vybaven transpondéry v pásmech Ka, Ku, a C. Podle informací z roku 2017 by Amos-17 neměl mít tradiční patnáctiletou životnost, ale rovnou devatenáctiletou.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://discourse-data.ams3.cdn.digitaloceanspaces.com/…3b9135080394c6cd.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/EA6iQsZXUAAwJhg.jpg:large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/EAP2O79UEAATG9o.jpeg
https://forum.nasaspaceflight.com/…1572747;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…1572745;image
https://pbs.twimg.com/media/EAU4juKWwAA0cRy.jpg
Jsem to jenom já nebo i někomu jinému přijdou starty bez přistání nezajímavé ??
Bohužel jsou i tací , kterým připadají všechny starty nezajímavé.Ti sem však nejspíš nechodí.
Chápu to :), ale musím se přiznat, že se zrovna na tento start hodně těším, je to pro mě taková mise s příběhem. 🙂 A přenos SpaceX má většinou přidanou hodnotu – krásné pohledy letícího Falconu a také přímo z něj :). Byť třeba tentokrát nebude pohled na přistávající první stupeň :). Můžeme alespoň držet palce, ať se třeba podaří i zachycení aerodynamického krytu šikovné paní/slečně Strom. 🙂
Stacilo par let a zmlsali jsme se.
Jmenuje se to „Hedonic adaptation“ a je to pro cloveka uplne normalni.
Za dalsich par let nam budou pripadat nezajimave starty, kde se zahazuje druhy stupen (aspon doufam).
Ano, takéstarty raket bez přistání poslední dobou sleduji ze záznamu, pokud se na ně kouknu. „Horší“ to bude po případném uvedení do provozu SH/SS i nákladní verze. Kdy bude po 2 částech přistávat celý nosič a navíc doslova obě části budou velké jako kr.. proti současnému F9/FH. Top zajímavé + rel. vzácné jsou přistání FH. V určitém ohledu to překoná pro fajnšmekry (pro laiky si nejsem moc jistý) SS/SH, kdy přistane 1 obrovský „válec“ a po nějaké té hodince (to právě pro laiky způsobí menší atraktivnost) přistaně i SS jako 2. stupeň s počátečním podobným vstupem do atmosféry jako Raketoplán + na závěr změna na vertikální raketové přistání.
V případě SH/SS jsem zvědavý na režii komentovaných přenosů :D. Asi se bude skládat ze 2 částí, leda by se přeletová fáze před přistáním vyplnila jakýmsi menším pokecem s Kosmonautixem.
Přiznám se, že se na tenhle start těším. Má svou historii, A kromě toho si F9 vyzkouší, co opravu dovede.
Také od první chvíle co řekli, že se nebude přistávat, mě leží v hlavě na jakou dráhu tak těžký náklad dokážou dostat. Takže mě vůbec nepřijde tento start nezajímavý, ba naopak.
Tak tady je jasny kalibr mise Intelsat 35e, cili, to je vykon, ktery minimalne budu ocekavat.
Při misi Intelsat 35e letěl Falcon 9 Block 3, takže nyní bude ještě o něco více výkonu k dispozici s Blockem 5.
Vsak sem taky napsal slovo minimalne. Naklad je kapku lehci (200kg), raketa vykonejsi, takze doleti vys. A ono jako hrube srovnani to staci, ani ty telstary se nedostaly stejne vysoko.
Jsou někde alespoň nějaké „fámy“ proč nyní neustále dochází k odkladům této mise? Je fámově problém spíše s raketou nebo nákladem?
Podle všeho bylo potřeba vyměnit ventil na raketě, náklad je v pořádku.
nevíte někdo prosím, proč je supersynchro dráha výhodnější pro přechod na geostacionární?
předpokládám, že k zážehům pro zakulacení orbity nedochází v apo + peri, spíš uprostřed mezi, ale to jenom můj dohad …. rád bych věděl, jak je to přesně
díky
Zážehy se vždy dělají v apogeu či perigeu, ale čím výš je apogeum, tím menší změnu rychlosti potřebujeme k vytažení perigea. Detailně jsem to před lety rozebral v tomhle článku.
ok díky, nebyl jsem si jistý, jestli neexistuje nějaký úspornější manévr, než zrychlit v apo a zabrzdit v peri
pokud dělám radial out v polovině mezi peri a apo, tak sice orbitu zakulatím, ale není to tak výhodné (možná to nedělám na správném místě)
nicméně jsem to nezkoušel, když musím měnit i inklinaci
Přesně tak, manévrovat můžete kdekoliv, ale je to neekonomické hospodaření s pohonnými látkami.